Polokřídlí (Hemiptera) je skupina hmyzu vytvořená sloučením dříve samostatných řádů stejnokřídlí (Homoptera) a ploštice (Heteroptera). Společným znakem je bodavě-sací ústní ústrojí přizpůsobené k sání rostlinných a živočišných šťáv a tekutin. Velikost tohoto hmyzu se pohybuje od 1 do 150 mm.
Řád polokřídlí má více než 100 000 druhů, nejpočetnější jsou ploštice (asi 82 000[1]) a křísi (asi 30 000).
Určujícím znakem polokřídlých jsou kusadla přeměněná na bodavě-sací ústrojí, které dovede probodnout tkáně (obvykle rostlinné) a sát tekutiny.
Název „Hemiptera“ je z řeckého „hemi“ (půl) a „pteron“ (křídlo) a odkazuje na první pár křídel zvaný polokrovky, z poloviny pevný jako krovky brouků a z poloviny blanitý. Druhý pár křídel je blanitý. Polokrovky se vyskytují u ploštic, ostatní taxony mají dva páry zcela blanitých křídel. Hmyz skládá křídla na zadeček buď na plocho (např. ploštice), nebo střechovitě (např. křísi).
Tykadla polokřídlých mají obvykle pět článků a mohou být i značně dlouhá. Chodidla nohou mají nejvýše tři články.
Ačkoli polokřídlí jsou značně různorodým řádem, jejich ústní ústrojí je výrazným rozlišovacím znakem. Jediné další řády s podobně upraveným ústním ústrojím jsou třásnokřídlí (Thysanoptera) a některé vši (Phthiraptera). Jejich zástupce lze však s ohledem na jejich další znaky snadno odlišit od polokřídlých.
Za posledních 20 let doznala taxonomie tohoto řádu velkých změn. Zde je aktuální verze[2].
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hemiptera na anglické Wikipedii.
Polokřídlí (Hemiptera) je skupina hmyzu vytvořená sloučením dříve samostatných řádů stejnokřídlí (Homoptera) a ploštice (Heteroptera). Společným znakem je bodavě-sací ústní ústrojí přizpůsobené k sání rostlinných a živočišných šťáv a tekutin. Velikost tohoto hmyzu se pohybuje od 1 do 150 mm.
Řád polokřídlí má více než 100 000 druhů, nejpočetnější jsou ploštice (asi 82 000) a křísi (asi 30 000).