Slézovec (Lavatera) je rod rostlin z čeledi slézovité. Zahrnuje asi 10 druhů, rostoucích zejména ve Středomoří. Slézovce jsou přímé byliny až keře s dlanitě laločnatými jednoduchými listy a růžovými, purpurovými či žlutými květy. Často jsou chlupaté. V České republice roste slézovec durynský. Některé další druhy jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Celá řada druhů rodu Lavatera byla přeřazena do rodu Malva (sléz).
Slézovce jsou jednoleté až vytrvalé byliny s přímou a na bázi často dřevnatějící lodyhou, nebo i keře. Rostliny jsou často pokryté hvězdovitými chlupy. Listy jsou střídavé, řapíkaté, dlanitě laločnaté a s dlanitou žilnatinou. Palisty jsou vytrvalé. Květy jsou jednotlivé nebo po několika v paždí listů, na vrcholu lodyhy přecházejí do hroznovitého květenství. Kalich se skládá z 5 lístků které jsou asi do poloviny srostlé. Kalíšek je tvořen 3 do poloviny srostlými lístky. Koruna je růžová či purpurová, výjimečně žlutá, někdy i bílá. Korunní lístky se k bázi klínovitě zužují. Prašníky jsou nahloučeny na vrcholu trubičky ze srostlých tyčinek. Semeník obsahuje 7 až 25 komůrek a nese čnělku s počtem ramen odpovídajícím počtu komůrek. V každé komůrce semeníku je jediné vajíčko. blizny jsou nitkovité, sbíhavé. Plody jsou poltivé, rozpadající se na 7 až 25 jednosemenných ledvinovitých dílů. Semena jsou ledvinovitá, lysá.[1][2][3]
Květ slézovce L. punctata
Detail kalichu a kalíšku slézovce L. triloba
Plody slézovce tříměsíčního
Rod slézovec zahrnuje (v současném pojetí) 10 nebo 11 druhů. Je rozšířen zejména ve Středomoří.[1][2][3] Druhy udávané ze Severní Ameriky, Austrálie či Etiopie byly vesměs přeřazeny do rodu sléz (Malva).[4][5][6] Mimo Středomoří (včetně Kanárských ostrovů) se vyskytují pouze 2 druhy. Slézovec durynský zasahuje až do Střední Asie, slézovec kašmírský je rozšířen od Tádžikistánu po Nepál a východočínskou oblast Sin-ťiang.[1][2]
V České republice je původní pouze slézovec durynský, který je rozšířen v teplejších oblastech Čech a Moravy. Přechodně zplaňuje i pěstovaný slézovec tříměsíční.[1] Z celé Evropy je uváděno 7 druhů slézovců. Největší areál rozšíření má v Evropě slézovec durynský. Ve Středomoří je též rozšířen slézovec tříměsíční a dále druhy Lavatera punctata, L. olbia, v západní polovině i L. triloba. Ve východním Středomoří se vyskytuje L. bryoniifolia. Druh L. oblongifolia je endemit oblasti Alpujarras a přilehlých hor v jihovýchodním Španělsku.[7][4][8]
Slézovec Lavatera phoenicea je endemit Kanárských ostrovů, Lavatera stenopetala je alžírský endemit.[5]
Rod Lavatera je blízce příbuzný s rodem Malva, sléz. V minulosti byly oba rody rozlišovány zejména na základě srůstu lístků kalíšku. Fylogenetické studie ukázaly, že tento znak není opěrným bodem a že část druhů takto řazených do rodu Lavatera ve skutečnosti náleží do rodu Malva. V současnosti jsou oba rody morfologicky vymezeny na základě znaků na plodech.[6][5] Do rodu Malva tak byly přeřazeny některé jihoevropské druhy podobně jako většina zástupců rostoucích mimo Středomoří a počet druhů rodu se z původních asi 25 snížil na 10.[4][9][5]
Slézovec tříměsíční je pěstován v různých kultivarech jako okrasná letnička. Ze stonků slézovce durynského lze získávat vlákna vhodná k výrobě provazů.[1] Jako okrasná rostlina je pěstován i slézovec kašmírský.[2]
(podle současné taxonomie)[5]
Slézovec (Lavatera) je rod rostlin z čeledi slézovité. Zahrnuje asi 10 druhů, rostoucích zejména ve Středomoří. Slézovce jsou přímé byliny až keře s dlanitě laločnatými jednoduchými listy a růžovými, purpurovými či žlutými květy. Často jsou chlupaté. V České republice roste slézovec durynský. Některé další druhy jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Celá řada druhů rodu Lavatera byla přeřazena do rodu Malva (sléz).
