dcsimg

Kaketou Carnaby ( Breton )

provided by wikipedia BR

Ar c'haketou Carnaby(Daveoù a vank) a zo ur spesad evned, Calyptorhynchus latirostris (pe Zanda latirostris) an anv skiantel anezhañ.

Dougen a ra anv Ivan Carnaby (1908-1974), an evnoniour ha naturour aostralian en devoa e zeskrivet evit ar wech kentañ.

Doareoù pennañ

 src=
Ur barez Calyptorhynchus latirostris, luc'hskeudennet e Zoo Taronga (Sydney, Sukembre-Nevez, Aostralia).


Boued

Bevañ a ra diwar c'hreun ha had peurvuiañ ha kemer divellkeineged ivez.

Annez

 src=
  • ██ Tiriad Calyptorhynchus latirostris.
  • Ar spesad zo brosezat e koadeier ha strouezh mervent Aostralia[1].

    Liammoù diavaez


    Commons
    Muioc'h a restroù diwar-benn

    a vo kavet e Wikimedia Commons.

    Notennoù ha daveennoù

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Wikipedia authors and editors
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia BR

    Kaketou Carnaby: Brief Summary ( Breton )

    provided by wikipedia BR

    Ar c'haketou Carnaby(Daveoù a vank) a zo ur spesad evned, Calyptorhynchus latirostris (pe Zanda latirostris) an anv skiantel anezhañ.

    Dougen a ra anv Ivan Carnaby (1908-1974), an evnoniour ha naturour aostralian en devoa e zeskrivet evit ar wech kentañ.

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Wikipedia authors and editors
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia BR

    Cacatua negra beccurta ( Catalan; Valencian )

    provided by wikipedia CA
    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Autors i editors de Wikipedia
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia CA

    Cacatua negra beccurta: Brief Summary ( Catalan; Valencian )

    provided by wikipedia CA

    La cacatua negra beccurta (Zanda latirostris) és un ocell de la família dels cacatuids (Cacatuidae) que habita boscos i matolls del sud-oest d'Austràlia Occidental.

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Autors i editors de Wikipedia
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia CA

    Smalnæbbet ravnekakadu ( Danish )

    provided by wikipedia DA

    Smalnæbbet ravnekakadu (latin: Calyptorhynchus latirostris) er en fugl i familien kakaduer i ordenen papegøjer, der lever i det sydvestlige Australien.

    Noter

    Eksterne henvisninger

    Stub
    Denne artikel om fugle er kun påbegyndt. Hvis du ved mere om emnet, kan du hjælpe Wikipedia ved at udvide den.
    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Wikipedia-forfattere og redaktører
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia DA

    Smalnæbbet ravnekakadu: Brief Summary ( Danish )

    provided by wikipedia DA

    Smalnæbbet ravnekakadu (latin: Calyptorhynchus latirostris) er en fugl i familien kakaduer i ordenen papegøjer, der lever i det sydvestlige Australien.

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Wikipedia-forfattere og redaktører
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia DA

    छोटो ठुँडे कालो सुगा ( Nepali )

    provided by wikipedia emerging languages

    छोटो ठुँडे कालो सुगा अस्ट्रेलियाको दक्षिण-पूर्वी क्षेत्रमा पाइने एक ठूलो प्रजातिको सुगा हो। यस पन्छीलाई पहिलोपटक सन् १९४८ मा प्रकृतिविद् इभान कार्नबीले वर्णन गरेका थिए। यो चराको औसत लम्बाइ ५३-५८ सेन्टिमिटर (२१-२३ इन्च) हुन्छ। यसको टाउकोको माथिल्लो भागमा छोटो शिखा रहेको हुन्छ। यस प्रजातिको सुगाको मुख्यतया प्वाँख तथा भुत्लाहरू खैरो तथा कालो हुन्छ भने ठुँड (चुच्चे) मधुरो खैरो र छोटो हुन्छ। त्यस्तै यसको टाउकाको तल्लो भागमा ठूलो सेतो धब्बा हुन्छ। यसको पुच्छरको माथिल्लो भाग सेतो र अन्तिम भाग कालो हुन्छ। यस प्रजातिको सुगाको भाले जातिको ठुँड मधुरो खैरो र गुलाफी रातो आँखा हुन्छ भने पोथीको प्वाँखको रङ फिका कालोखैरो आँखा हुन्छ।

    यस प्रजातिको सुगाले एकपटकमा एकदेखि दुई अण्डा पार्ने गर्दछ। पोथी ओथारो बसेको २८ देखि २९ दिनपछि अण्डाबाट चल्ला निस्किन्छन्। भर्खरै अण्डाबाट निस्किएका चल्लाहरू पहेँलो रङ्गका हुन्छन्। चल्लाहरू जन्मिएको १० देखि ११ हप्तापछि गुँडाबाट उड्न थाल्दछन् भने अर्को प्रजनन् महिनाको शुरूवात नहुँदासम्म यिनीहरू गुँडमै अर्थात वयस्क भाले पोथीसँगै बस्छन्। यी पन्छीहरूले एक प्रजनन् महिनामा चल्ला हुर्काइसकेपछि गुँड र त्यस वरपरको क्षेत्रबाट बसाइँसराइ गर्छन्। यी पन्छीहरू प्रजनन् मौसम सकिए लगत्तै एक समूहमा बसाइँसराइ गर्न गर्छन्। उड्दा खेरी पूरै पखेटा फिँजाएर सुस्त चालमा सामान्यतया रूखभन्दा माथि उड्ने गर्दछन्। यी पन्छीहरूको मुख्य आहारा वनस्पतिका बिउहरू र साना कीराहरू हुन्।

    यस पन्छीले आफ्नो गुँड मसलाको रूखमा (एक अग्लो र हलक्क बढ्ने रूख) बनाउने गर्छन्। अन्य प्रजातिका सुगाहरू जस्तै पहेँलो पुच्छ्रे कालो सुगालाई पनि अन्तर्राष्ट्रिय प्रकृति संरक्षण सङ्घले सुरक्षा दिएको छ भने यस पन्छीको बासस्थान दायरा तथा जङ्गल विनास, चोरी शिकारी र बासस्थान दायरामा मानव जातिको आवतजावतका कारण यसलाई अस्ट्रेलियाका केही स्थानहरूमा सङ्कटमा परेका कारण यसलाई लोपोन्मुख पन्छीको सूचीमा वर्गीकरण गरिएको छ। यस पन्छीलाई अन्तर्राष्ट्रिय प्रकृति संरक्षण सङ्घद्वारा लोपोन्मुख पन्छीको सूचीमा वर्गीकरण गरिएको छ।

    नामाङ्कन

    छोटो ठुँडे र लामो ठुँडे सुगालाई फरकफरक प्रजातिमा विभाजन गर्नु भन्दा पहिला लामो ठुँडे कालो सुगा र छोटो ठुँडे कालो सुगालाई एकै परिवारमा वर्गीकरण गरिएको थियो भने यी पन्छीहरूलाई सेतो पुच्छ्रे कालो सुगाको नाम दिइएको थियो।[२] सन् १९३३ मा अस्ट्रेलियाका प्रकृतिविद् इभान कार्नबीको एक प्रतिवेदनका अनुसार उनले सोतो पुच्छ्रे कालो सुगालाई वर्णन गरेका थिए।[३] उनले सन् १०४८ मा सेतो पुच्छ्रे कालो सुगाहरूलाई दुई उपप्रजातिमा विभाजन गरेका थिए। [४]

    पश्चिम अस्ट्रेलियामा पाइने सेतो पुच्छ्रे कालो सुगा (छोटो ठुँडे कालो सुगा र लामो ठुँडे कालो सुगा) र पूर्वी अस्ट्रेलियामा पाइने पहेँलो पुच्छ्रे कालो सुगाका जातिलाई पछि उपजाति जेण्डामा वर्गीकरण गरिएको थियो भने भने रातो पुच्छ्रे र कालो सुगालाई भने अर्को उपप्रजातिमा वर्गीकरण गरिएको थियो।[५] यस दुई उपप्रजातिलाई भने प्वाँखको रङबाट छुट्याउन सकिन्छ। पछि छोटो ठुँडे कालो सुगाको भाले र पोथी जातिलाई पनि शारीरिक बनावटका र उचाईका कारण छुट्ट्याइएको थियो। जेण्डा उपप्रजातिमा पर्ने यी पन्छीहरूलाई थुप्रै वर्ष सम्म पहिला दुई र पछि एक उपप्रजातिमा विभाजन गरिएको थियो। सन् १९७० मा अस्ट्रेलियाली प्रकृतिविद् डेनिस सुण्डर्सले उनको एक प्रतिवेदनमा दुई सेता पुच्छ्रे काला सुगाहरू मध्ये एकको लामो ठुँड र लामो पुच्छर हुने भएको जानकारी गराएका थिए। सन् १९७९ मा सुण्डर्सले छोटो ठुँडे कालो सुगा र दक्षिणी भूभागमा पाइने पहेँलो पुच्छ्रे कालो सुगालाई एकै उपप्रजातिमा विभाजन गरेका थिए भने उनले लामो ठुँडे कालो सुगालाई आर्को उपप्रजातिमा विभाजन गरेका थिए।[६] उनले पश्चिम अस्ट्रेलिया पन्छीहरू एकै ठाउँमा एकत्रित हुन्छन् भने पछि लामो ठुँडे कालो सुगा र पहेँलो पुच्छ्रे कालो सुगाबाट छोटो ठुँडे कालो सुगाको उत्पत्ति भएको उल्लेख गरेका थिए।[७] पछि सेतो पुच्छ्रे कालो सुगालाई छोटो ठुँडे र लामो ठुँडे काल सुगा भनिन थालिएको थियो।[८][९]

    शारीरिक विवरण

     src=
    एक वयस्क कालो सुगा

    छोटो ठुँडे कालो सुगाको औसत लम्बाइ ५३–५८ सेन्टिमिटर (२१–२३ इन्च) हुन्छ भने यसको तौल ५२०–७९० ग्राम हुन्छ। यस पन्छीको एक पखेटा देखि अर्को पखेटाको कुल लम्बाइ ११० सेन्टिमिटर (४३ इन्च) हुन्छ।[१०] यो पन्छीको टाउकोको माथिल्लो भागमा छोटो चलायमान शिखा रहेको हुन्छ। यस प्रजातिकको सुगाको मुख्यतया प्वाँख तथा भुत्लाहरू खैरो तथा कालो हुन्छ भने यसको ठुँड (चुच्चे) मधुरो खैरो हुन्छ। यस प्रजातिको सुगाको भाले जातिको ठुँड कालो र गुलाफी रातो आँखा हुन्छ भने पोथीको प्वाँखको रङ फिका कालो र खैरो आँखा हुन्छ।[११] यस पन्छीको टाउकोको तल्लो भागमा ठूलो सेतो धब्बा हुन्छ भने यसको पुच्छरको माथिल्लो भाग सेतो र अन्तिम भाग कालो हुन्छ। यस पन्छीको खुट्टा खैरो हुन्छ। यस पन्छीको चुच्चो छोटो हुने भएकाले यसलाई छोटो ठुँडे कालो सुगा भनिएको हो।[१२]

    यस प्रजातिको सुगाको भाले जातिको ठुँड कालो र गुलाफी रातो आँखा हुन्छ भने पोथीको प्वाँखको रङ फिका कालो र खैरो आँखा हुन्छ। त्यस्तै पोथीको ठुँड मधुरो सेतो रङको र आँखा खैरो हुन्छ। यस प्रजातिको वयस्क पन्छीको शरिरिक रङ कालो तथा छिर्केमिर्के सेतो हुन्छ भने यस पन्छीको पखेटा भित्रको भाग सेतो र छिर्केमिर्के कालो हुन्छ। यसको पोथीको खुट्टाको रङ हल्का खैरो हुन्छ। यस प्रजातिको पन्छीको बचेरा तथा चल्लाको ठुँडको रङ मधुरो सेतो हुन्छ, खैरो आँखा र हल्का खैरो पुच्छर हुन्छ। यी पन्छीहरूलाई सानो उमेरमानै लिङ्ग पहिचान गर्न गाह्राे हुन्छ भने जब उमेर अनुसार ठुँडको रङ परिवर्तन हुन्छ लिङ्ग सहजै छुट्टिन्छ।[१३] भाले जाति एक वर्षको पुगेपछि यसको ठुँडको रङ खैरो हुन जान्छ।

    छोटो ठुँडे कालो सुगा मुख्यतया अस्ट्रेलियाको दक्षिण पश्चिम भूभागमा वार्षिक ३०० मिलिमिटर (१२ इन्च) पानी पर्न वर्षा वनमा पाइन्छन्। यस पन्छीको बासस्थान दायरा पूर्वमा केप एरिड, कोरिनन तालर हेटर्स पहाड र मोर ताल र दक्षिणमा कलबारीसम्म भेटिन्छन्। यस पन्छीले प्रजनन् वार्षिक ३५० देखि ७०० मिलिमिटर (१४ देखि २८ इन्च) पानी पर्न वर्षा वनमा गर्ने गर्छ। यस प्रजातिको सुगाले प्रजनन मैसम पछि एक समूहमा बसाइँसराइ गर्ने गर्दछ भने यिनीहरू गुँड बनाउने क्षेत्र भन्दा टाढा बसाइँसराइ गर्छन्। यी पन्छीहरू मुख्यतया मसलाको (ठूलो र अग्लो खालको हलक्क बढ्ने रुख) रुखमा बसोबास गर्छन् भने यो पन्छी अशोक रुख खेती गरेको क्षेत्रमा पनि पाइन्छन्।

    व्यवहार

     src=
    प्रजनन क्षेत्रमा छोटो छुँडे कालो सुगा

    छोटो ठुँडे कालो सुगाले दिन र रात दुवै समयमा राम्रोसँग देख्न सक्छ भने यस पन्छीले चर्को रुखो आवाज निकाल्ने गर्दछ जसले गर्दा यस पन्छी देखिनु भन्दा अगाडि यसको आवाज सुनिन्छ। यस पन्छीले आहाराका लागि लामो यात्रा तय गर्ने गर्छ र यसले आफ्ना जोडीलाई आवाज दिन्छ।[११] सामान्यतया यस पन्छी समूहमा जोडी भएर अथवा बचेरासँग उडेको देखिन्छ। यस पन्छीले एकपटक आवाज निकाली सकेपछि अर्को आवाज त्यसको ०.४ सेकेण्ड पनि निकाल्ने गर्दछ भने यस पन्छीले सामान्यतया उडिरहेको बेला अन्य पन्छीलाई डाक्नका लागि आवाज निकाल्ने गर्दछ।[१४] यस पन्छीले बास बसिरहेका बेला वा नउडिहेका बेला पनि अर्को पन्छीले आवाज दियो भने सञ्चारका लागि आवाज निकाल्ने गर्दछ। यस पन्छीको बचेरा र वयस्कको आवार फरकफरक हुन्छ। सुण्डर्सले यस पन्छीले निकाल्ने आवारको फरक प्रष्ट पारेका थिए। यस पन्छीले एक्लै हुँदा मधुरो र सानो आवार निकाल्ने गर्दछ। यस पन्छीले लामो सुसेली पनि हाल्ने गर्दछ जुन ०.६ सेकेण्ड लामो हुन्छ। यस पन्छीले खतराको आभास पाउने बित्तिकै ठूलो र चर्को आवार निकाल्ने गर्दछ। यस पन्छी माथी कुनै शिकारी पन्छी अथवा जनावरले हमाल गर्ने बेला यसले तिखो र चर्को आवाज निकाल्ने गर्दछ भने कुनै पन्छी प्रजनन क्षेत्रमा प्रवेश गर्‍यो भने पनि यसले यस्तो गर्ने गर्छ। प्रजनन मौसमा भाले जातिले अर्को भालेसँग तिखो र भयानक आवाज निकाल्छ।

    भालेले पोथी आउनु भन्दा अघि प्रजनन मौसममा दुई प्रकारको आवाज निकाल्छ भने यसले कहिलेकाँही छोटो आवार र कहिलेकाँही लामो आवाज पनि दिन्छ। पोथीलाई डाक्ने आवाज निरन्तर जारी रहन्छ। भोकाएका बचेरा तथा साना चल्लाले भने तिखो आवाज निकाल्छन्।[११] एक वयस्क पोथीले अोथारो बस्दा खेरी पनि आवाज निकाल्ने गर्दछ भने गुँड छाडेका र उड्न सक्ने पन्छीहरूले भने मधुरो आवाज निकाल्छ। प्रजनन महिना भन्दा पहिला शरद ऋतु र हिउँद ऋतुमा यस पन्छी एकै ठाउँमा लगभग सय भन्दा बढी छोटो ठुँडे कालो सुगा जम्मा हुन्छन्।

    उड्दा खेरी यसले पुरै पखेटा फिजाएर सुस्त चालमा उड्ने गर्दछ भने यस पन्छीले पखेटा नफट्फटाईकिन पनि लामो यात्रा तय गर्न सक्छ। यस पन्छीको समूह रुख र ठूलो भवन भन्दा धेरै माथी उड्ने गर्दछन्। यस प्रजातिको पन्छीको आयु २५ वर्ष १०.८ महिना हुन्छ।

    प्रजनन

    छोटो ठुँडे कालो सुगा ४ वर्षको उमेरमा प्रजनन गर्न परिपक्व बन्छ।[१५] यस पन्छीले आफ्नो गुँड एक अग्लो र हलक्क बढ्ने रुखमा बनाउने गर्छन्।[१६] यी पन्छीहरूलाई अन्य शिकारी पन्छीले आक्रमण गरि अण्डा खुइदिने हुँदा यसले गुँड बनाउँदा एकमात्र रुख भएको स्थान छनोट गर्छन्। प्रजनन मैसमा एकै रुख पटकपटक प्रयोग हुन्।[१७] यस पन्छीले आफ्नो गुँड जमिन सतहबाट ५.६ मिटर (१९ फिट) माथि बनाउने गर्दछ भने यसले एक गुँड देखि आर्को गुँडको दुरी१७४ मिटर (५७१ फिट) हुने गर्दछ। यस पन्छीको गुँड १ देखि ३ मिटर (३.३ देखि ६.६ फिट) गहिरो र ०.२५ देखि ०.५ मिटर (९.८ देखि १९.७ इन्च) चौडा हुन्छ भने यसले गुँड बनाउँदा सुकेका झार, रुखका मसिना हाँगाहरूको प्रयोग गर्दछ।[१८] यस पन्छीले गुँड बनाउने क्रममा दुवै भाले र पोथी सामेल हुन्छ भने यी पन्छीले सुकेका झार पात, रुखका मसिना हाँगाहरू बटुल्ने गर्दछन्।[१९]

    यस पन्छीको पोथी जातिले एक अथवा दुई अण्डा पार्ने गर्दछ जुन चम्किलो हुन्छ।[२०] यस पोथीको पहिलो अण्डा ४४ देखि ५४ मिलिमिटर लामो र व्यास ३५ मिलिमिटर हुन्छ। पोथीले पहिलो अण्डा पारेपछि अर्को अण्डा ८ दिनको अन्तरालमा पार्ने गर्दछ जसको लम्बाइ र व्यास पहिलो अण्डा भन्दा ३ मिलिमिटर सानो हुन्छ। अण्डा पारिसकेपछि पोथीले अण्डा कोरल्न शुरू गर्छ।[२१] पोथी अोथारो बस्छा खेरी आहाराको व्यवस्थापन भालेले गर्दै दिनको २ देखि ४ पटकसम्म आहारा ल्याउने गर्दछ भने अण्डाबाट चल्ला निस्किसकेपछि दुवै भाले र पोथीले बचेरालाई आहारा ख्वाउने गर्दछन्। यस प्रजातिको पन्छीले दोस्रो चल्ललाई आहार नदिने र व्यवास्था गरेका कारण दोस्रो चल्लाको भयानक रुपमा मृत्यु हुन्छ। पोथी अोथारो बसेको २८ देखि २९ दिनपछि अण्डाबाट चल्ला निस्किन्छन्। पहिला पारेको अण्डबाट चल्ला निस्किसकेको ८ दिन पश्चात् अर्को चल्ला निस्किन्छ। भर्खरै अण्डाबाट निस्किएका चल्लाहरू पहेँलो रङका हुन्छन्। चल्लाहरू जन्मिएको ३ महिना पछि गुँडाबाट उड्न थाल्दछन् भने अर्को प्रजनन महिनाको शुरूवात नहुँदासम्म यिनीहरू गुँडमै अर्थात वयस्क भाले पेथीसँगै बस्छन्। [१०]

    आहारा

     src=
    आहारा खाँदै एक सुगा

    छोटो ठुँडे कालो सुगाको आहारा बासस्थान दायरा, मौसम र वातावरणमा भर पर्छ। यस प्रजातिको पन्छीले मुख्यतया फलफूलका बीउ तथा फलहरू खाने गर्दछन्। यस पन्छीले लगभग ५० वनस्पति तथा रुखहरूको बीउहरू आहारा बनाउने गर्छन्। यी पन्छीहरू फल फल्ने रुखको हाँगामा बसी फलफूल तथा बीउहरू खाने गर्छन्।[२२] यस पन्छीले ठूलो फललाई खुट्टाले समातेर ठुँडले सानो सानो बनाएर खाने गर्छ। यी पन्छीहरूले रुखबाट पाकेर खसेका फलहरू खान जमिनामा पनि आउने गर्दछ। यी पन्छीहरूको मरेको रुख भित्र रहेका लामा किराहरू पनि प्रमुख आहारा हो भने यसले गोब्रेकिराको पनि सिकार गर्दछ।[२३][२४] यो प्रजातिको पन्छीले किराहरूको खोजलाई वर्षको जुन र जुलाई महिनामा तीव्र बनाउँछ जति बेला यी किराहरू प्रशस्त मात्रामा भेटिन्छन्। यी पन्छीहरू तटिय क्षेत्रमा पनि आहारा खोज्न जान्छन्। सिकार गरेका किराहरू यी पन्छीले बचेरा तथा साना चराहरूलाई पनि ख्वाउने गर्दछ। यी पन्छीले रुख तथा जमिना भएका साना खाल्डोहरू खन्छ र त्यहाँबाट किरा निकाल्छ।

    प्रजनन मौसम सकिएपछि यी पन्छीहरू आहाराका लागि बासस्थान दायरा भन्दा टाढा जाने गर्दछ भने यी पन्छीहरू १६ किलोमिटरसम्म आहाराका लागि जाने गर्दछ तर यी पन्छीहरू सामान्यतया आहारा खोज्न नजिक यात्रा गर्छन्। यस प्रजातिको पन्छीहरू बिहानीमा यात्रा गर्छन् भने यिनीहरू ५.४ किलोमिटर (३.४ माइल) दुरीको यात्रा तय गर्छन् भने साँझ परेपछि यिनीहरू बासस्थान क्षेत्र तिर आउँछन्।[२५]

    हालको स्थिति र संरक्षण

    छोटो ठुँडे कालो सुगालई सन् १९९९ मा संयुक्त वातावरणमा संरक्षणको अनुसार यसलाई सङ्कटापन्न पन्छीको सूचीमा वर्गीकृत गरिएको छ भने यसलाई सन् २००८ का अनुसार अस्ट्रेलियाक‍ पश्चिमी भूभागबाट लोप हुन लागेका तथा सङ्कटापन्न पन्छीको सूचीमा सूचीकृत गरिएको छ।[२६] पछिल्लो ४५ वर्षमा यस पन्छीको सङ्ख्या ५०% ले घटेको छ। सन् २००९ देखि यस प्रजातिको पन्छीलाई गणना गर्न शुरू गरिएको थियो भने कालो सुगा प्रजातिका पन्छीहरूलाई पनि गणनामा समावेश गराइएको थियो। सन् २०१६ मा गणना गरिए अनुसार यस पन्छीको सङ्ख्या १०,९१९ गणना गरिएको थियो जसले पछिल्लो ४५ वर्षमा यस पन्छीको सङ्ख्यामा भारि मात्रामा गिरावट आएको देखाएको थियो।[२७] हाल यस पन्छीको सङ्ख्या ४०,००० रहेको अनुमान लगाइएको छ। [१][२८]

    यी पन्छीहरू सङ्कटापन्न पन्छीको सूचीमा पर्नका कारण; दाउरा सङ्कलन गर्ने क्रममा गरिएको बासस्थान दायरा वरपरको क्षेत्रमा सरसफाई, गुँड बनाउने उपयुक्त स्थानका लागि अन्य पन्छीसँगको मुक्काबिला र गैरकानुनी ढङ्गबाट गरिएको चोरी शिकार हुन्।[२९] यस पन्छीको बासस्थान दायराका लगभग ५६% भूभागहरू कृषि गर्नका लागि सफाई गरिए थियो। यसबाहेक ५४% तटिय क्षेत्र तथा प्रजनन दायरामा पर्ने क्षेत्रहरू हराएका छन्। यस पन्छी लगायत अन्य पन्छीहरूको सङ्ख्या वृद्धि र बासस्थान दायरा बढाउनका लागि अस्ट्रेलियाली राज्य सरकारले नयाँ योजना तयार गरेको छ।[३०] अस्ट्रेलियाको केही क्षेत्रहरूमा अशोकको रुख लगाउन बन्द गरिएपछि यस पन्छीको आहारा दायरा घट्दो क्रममा छ। सन् २०१७ मा अस्ट्रेलियाली पशुपन्छी सङ्घले प्रकृति मन्त्रीलाई अशोकको रुखहरू विनाश गर्न बन्द गर्ने भन्दै आवेदन दिएको थियो।[३१][३२] अन्तर्राष्ट्रिय पन्छी सङ्घले हाल अस्ट्रेलियामा यस पन्छीको बासस्थान दायरा १३ ठाउँहरू बनाइएको जानकारी गराएको थियो। अस्ट्रेलियाको दक्षिणी तटिय क्षेत्रहरूमा प्रजनन मौसम सकिएपछि लगभग ४६०० देखि १५००० पन्छीहरू तटमा आहाराका लागि आउने बताएको थियो। [३३]

    यस पन्छी प्रजननका लागि तयार हुन लामो समय लाग्ने र प्रजनन दर कम भएका कारण पनि यसको सङ्ख्या घट्नुको मुख्य कारण हो। यी पन्छीहरू प्राय समूहमा बस्ने हुनाले रोगी पन्छीहरूबाट रोग सहजै थुप्रै पन्छीमा सर्न सक्छ। [३४]सन् २००९ सेप्टेम्बर देखि अक्टोबरसम्म एक भयानक रोगका कारण २३ प्रजना योग्य पोथीको मृत्यु भएको थियो भने २२ मार्च २०१० मा आएको आँधी तथा असिनाको प्रभावले ६८ पन्छीको मृत्यु भएको थियो। अस्ट्रेलियाको असान्दर्भिक मौसम परिवर्तनका कारण यस पन्छीको प्राकृतिक प्रकोपबाट मृत्यु हुने दर उच्च रहेको छ।[३५] कतिपय अवस्थामा यी पन्छीहरूलाई उपचारका लागि पन्छी चिकित्सालयमा पनि ल्याउने गरिएको छ। अन्य प्रजातिका सुगाहरू जस्तै छोटो ठुँडे कालो सुगालाई पनि अन्तर्राष्ट्रिय प्रकृति संरक्षण सङ्घले सुरक्षा दिएको छ भने यसलाई अस्ट्रेलियाका केही स्थानहरूमा सङ्कटमा परेका कारण यसलाई सङ्कटापन्न पन्छीको सूचीमा वर्गीकरण गरिएको छ। [३६]

    सन्दर्भ सामग्री

    1. १.० १.१ बर्डलाइफ इन्टरनेसनल (२०१६), "Zanda latirostris", अन्तर्राष्ट्रिय प्रकृति संरक्षण सङ्घको रातो सूचीको सङ्कटासन्न प्रजातिहरू २०१६: e.T२२६८४७३३A९३०४४१९६, डिओआई:10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22684733A93044196.en
    2. Carnaby, Ivan C. (१९३३), "The Birds of the Lake Grace District, W.A.", Emu 33 (2): 103–09, डिओआई:10.1071/MU933103
    3. Carnaby, Ivan C. (१९४८), "Variation in the White-tailed Black Cockatoo", Western Australian Naturalist 1: 136–38।
    4. Rowley, I. & Kirwan, G. M. (२०१८), "Short-billed Black-cockatoo (Zanda latirostris)", in del Hoyo, J.; Elliott, A.; Sargatal, J.; Christie, D. A. & de Juana, E., Handbook of the Birds of the World Alive, Barcelona: Lynx Edicions, अन्तिम पहुँच २८ अगस्ट २०१८
    5. Saunders, Denis A. (१९७४), "Subspeciation in the White-tailed Black Cockatoo, Calyptorhynchus baudinii, in Western Australia", Wildlife Research 1 (1): 55–69, डिओआई:10.1071/WR9740055
    6. Saunders, Denis A. (१९७९), "Distribution and taxonomy of the White-tailed and Yellow-tailed Black-Cockatoos Calyptorhynchus spp.", Emu 79 (4): 215–27, डिओआई:10.1071/MU9790215
    7. Adams, M; Baverstock, P.R.; Saunders, D.A.; Schodde, R; Smith, G.T. (१९८४), "Biochemical Systematics of the Australian Cockatoos (Psittaciformes: Cacatuinae)", Australian Journal of Zoology 32 (3): 363–377, डिओआई:10.1071/ZO9840363
    8. Gill, Frank; Donsker, David (२० अप्रिल २०१७), "Parrots & cockatoos", IOC World Bird List, डिओआई:10.14344/IOC.ML.7.2, अन्तिम पहुँच १९ मे २०१७
    9. Abbott, Ian (२००९), "Aboriginal names of bird species in south-west Western Australia, with suggestions for their adoption into common usage", Conservation Science Western Australia Journal 7 (2): 213–78 [251]।
    10. १०.० १०.१ Higgins 1999, p. 87.
    11. ११.० ११.१ ११.२ Higgins 1999, p. 79.
    12. Forshaw 2006, plate 1.
    13. Higgins 1999, p. 88–89.
    14. Higgins 1999, p. 80.
    15. Saunders, Denis A. (१९८३), "Vocal repertoire and individual vocal recognition in the short‐billed form of the White‐tailed Black Cockatoo Calyptorhynchus funereus", Wildlife Research 10 (3): 527–36, डिओआई:10.1071/WR9830527
    16. Almendro, Juan A. (1979). The Biology of the Short-billed form of the White-tailed Black Cockatoo, Calyptorhynchus funereus latirostris Carnaby (Ph.D.). University of Western Australia.
    17. "Australian Threatened Species: Carnaby's Black-Cockatoo", Department of the Environment, Water, Heritage and the Arts, अन्तिम पहुँच १९ मे २००९
    18. Saunders, Denis A. (१९८२), "The breeding behaviour and biology of the short‐billed form of the White‐tailed Black Cockatoo Calyptorhynchus funereus", Ibis 124 (4): 422–55, डिओआई:10.1111/j.1474-919X.1982.tb03790.x
    19. Saunders, D. A.; Mawson, P. R.; Dawson, R. (२०१४), "One fledgling or two in the endangered Carnaby's Cockatoo (Calyptorhynchus latirostris): a strategy for survival or legacy from a bygone era?", Conservation Physiology 2 (1): cou001, आइएसएसएन 2051-1434, डिओआई:10.1093/conphys/cou001, पिएमआइडी 27293622, पिएमसी 4732493
    20. Saunders, Denis A.; Dawson, Rick David; Nicholls, Nick (२४ अगस्ट २०१५), "Aging nestling Carnaby's cockatoo, Calyptorhynchus latirostris, and estimating the timing and length of the breeding season", Nature Conservation 12 (52): 27–42, डिओआई:10.3897/natureconservation.12.4863
    21. "Calyptorhynchus latirostris", Australian Government: Department of the Environment, Water, Heritage and the Arts, अन्तिम पहुँच ६ मार्च २०१७
    22. Valentine, Leonie E.; Stock, William (डिसेम्बर २००८), "Food resources of Carnaby's Black Cockatoo (Calyptorhynchus latirostris) in the Gnangara Sustainability Strategy Study Area", Edith Cowan University & Department of Environment and Conservation, अन्तिम पहुँच १९ मे २००९
    23. Saunders, Denis A. (१९८०), "Food and Movements of the Short-Billed Form of the White-Tailed Black Cockatoo", Wildlife Research 7 (2): 257–69, डिओआई:10.1071/WR9800257
    24. Lamont 1994, pp. 83–89.
    25. Groom, C.; White, N. E.; Mitchell, N.; Roberts, J. D.; Mawson, P. (२०१७), "Assessing the spatial ecology and resource use of a mobile and endangered species in an urbanized landscape using satellite telemetry and DNA faecal metabarcoding", Ibis 159 (2): 55–65, डिओआई:10.1111/ibi.12420
    26. ((Department of the Environment, Water, Heritage and the Arts)), "National Threatened Species Day 2008: Carnaby's black-cockatoo Calyptorhynchus latirostris", मूलबाट १४ नोभेम्बर २०११-मा सङ्ग्रहित, अन्तिम पहुँच १९ मे २००९
    27. "Record number of volunteers sign up for Great Cocky Count", Australian Broadcasting Corporation, २ अप्रिल २०१४, अन्तिम पहुँच १५ सेप्टेम्बर २०१६
    28. Birdlife Australia (२०१६), "New report reveals black future for endangered cockatoos", medianet, अन्तिम पहुँच २ नोभेम्बर २०१६
    29. Goldberg, J.; Bleby, K.; Mawson, P. (अक्टोबर २०१३), "Carnaby's cockatoo (Calyptorhynchus latirostris) Recovery Plan", Department of Parks and Wildlife (Western Australia), अन्तिम पहुँच २६ फेब्रुअरी २०१७
    30. Young, Emma (३ अक्टोबर २०१६), "Perth's urban sprawl threatens endangered banksia woodlands", WA Today, अन्तिम पहुँच २६ फेब्रुअरी २०१७
    31. Pond, Laura (१४ जुन २०१६), "Carnaby's black cockatoos: residents still needling on pine plantation removal", Wanneroo Times, अन्तिम पहुँच २६ फेब्रुअरी २०१७
    32. Perpitch, Nicolas (३ मार्च २०१६), "Carnaby's Black Cockatoos at risk if Perth-Peel land-use plan goes ahead, says leaked report", ABC News, अन्तिम पहुँच २६ फेब्रुअरी २०१७
    33. Wildie, Tom (२४ फेब्रुअरी २०१७), "Carnaby's cockatoos may vanish from Perth unless pine clearing stopped, WWF says", ABC News (Australian Broadcasting Corporation), अन्तिम पहुँच २७ फेब्रुअरी २०१७
    34. Saunders, Denis A.; Mawson, Peter; Dawson, Rick (२०११), "The impact of two extreme weather events and other causes of death on Carnaby's Black Cockatoo: a promise of things to come for a threatened species?", Pacific Conservation Biology 17 (2): 141–48, डिओआई:10.1071/PC110141
    35. Le Souëf, Anna; Holyoake, Carly; Vitali, Simone; Warren, Kristin (अप्रिल २०१५), "Presentation and prognostic indicators for free-living black cockatoos (Calyptorhynchus spp.) admitted to an Australian zoo veterinary hospital over 10 years.", Journal of Wildlife Diseases 51 (2): 380–388, डिओआई:10.7589/2014-08-203, पिएमआइडी 25647589
    36. "Appendices I, II and III", CITES, २२ मे २००९, मूलबाट १७ मार्च २०१०-मा सङ्ग्रहित, अन्तिम पहुँच १८ मार्च २०१०

    बाह्य सूत्रहरू

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    विकिपेडिया लेखक र सम्पादकहरू

    छोटो ठुँडे कालो सुगा: Brief Summary ( Nepali )

    provided by wikipedia emerging languages

    छोटो ठुँडे कालो सुगा अस्ट्रेलियाको दक्षिण-पूर्वी क्षेत्रमा पाइने एक ठूलो प्रजातिको सुगा हो। यस पन्छीलाई पहिलोपटक सन् १९४८ मा प्रकृतिविद् इभान कार्नबीले वर्णन गरेका थिए। यो चराको औसत लम्बाइ ५३-५८ सेन्टिमिटर (२१-२३ इन्च) हुन्छ। यसको टाउकोको माथिल्लो भागमा छोटो शिखा रहेको हुन्छ। यस प्रजातिको सुगाको मुख्यतया प्वाँख तथा भुत्लाहरू खैरो तथा कालो हुन्छ भने ठुँड (चुच्चे) मधुरो खैरो र छोटो हुन्छ। त्यस्तै यसको टाउकाको तल्लो भागमा ठूलो सेतो धब्बा हुन्छ। यसको पुच्छरको माथिल्लो भाग सेतो र अन्तिम भाग कालो हुन्छ। यस प्रजातिको सुगाको भाले जातिको ठुँड मधुरो खैरो र गुलाफी रातो आँखा हुन्छ भने पोथीको प्वाँखको रङ फिका कालोखैरो आँखा हुन्छ।

    यस प्रजातिको सुगाले एकपटकमा एकदेखि दुई अण्डा पार्ने गर्दछ। पोथी ओथारो बसेको २८ देखि २९ दिनपछि अण्डाबाट चल्ला निस्किन्छन्। भर्खरै अण्डाबाट निस्किएका चल्लाहरू पहेँलो रङ्गका हुन्छन्। चल्लाहरू जन्मिएको १० देखि ११ हप्तापछि गुँडाबाट उड्न थाल्दछन् भने अर्को प्रजनन् महिनाको शुरूवात नहुँदासम्म यिनीहरू गुँडमै अर्थात वयस्क भाले पोथीसँगै बस्छन्। यी पन्छीहरूले एक प्रजनन् महिनामा चल्ला हुर्काइसकेपछि गुँड र त्यस वरपरको क्षेत्रबाट बसाइँसराइ गर्छन्। यी पन्छीहरू प्रजनन् मौसम सकिए लगत्तै एक समूहमा बसाइँसराइ गर्न गर्छन्। उड्दा खेरी पूरै पखेटा फिँजाएर सुस्त चालमा सामान्यतया रूखभन्दा माथि उड्ने गर्दछन्। यी पन्छीहरूको मुख्य आहारा वनस्पतिका बिउहरू र साना कीराहरू हुन्।

    यस पन्छीले आफ्नो गुँड मसलाको रूखमा (एक अग्लो र हलक्क बढ्ने रूख) बनाउने गर्छन्। अन्य प्रजातिका सुगाहरू जस्तै पहेँलो पुच्छ्रे कालो सुगालाई पनि अन्तर्राष्ट्रिय प्रकृति संरक्षण सङ्घले सुरक्षा दिएको छ भने यस पन्छीको बासस्थान दायरा तथा जङ्गल विनास, चोरी शिकारी र बासस्थान दायरामा मानव जातिको आवतजावतका कारण यसलाई अस्ट्रेलियाका केही स्थानहरूमा सङ्कटमा परेका कारण यसलाई लोपोन्मुख पन्छीको सूचीमा वर्गीकरण गरिएको छ। यस पन्छीलाई अन्तर्राष्ट्रिय प्रकृति संरक्षण सङ्घद्वारा लोपोन्मुख पन्छीको सूचीमा वर्गीकरण गरिएको छ।

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    विकिपेडिया लेखक र सम्पादकहरू

    Calyptorhynchus latirostris ( Basque )

    provided by wikipedia EU

    Calyptorhynchus latirostris Calyptorhynchus generoko animalia da. Hegaztien barruko Cacatuidae familian sailkatua dago.

    Erreferentziak

    1. (Ingelesez) IOC Master List

    Ikus, gainera

    (RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.log.warn("Gadget "ErrefAurrebista" was not loaded. Please migrate it to use ResourceLoader. See u003Chttps://eu.wikipedia.org/wiki/Berezi:Gadgetaku003E.");});
    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Wikipediako egileak eta editoreak
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia EU

    Calyptorhynchus latirostris: Brief Summary ( Basque )

    provided by wikipedia EU

    Calyptorhynchus latirostris Calyptorhynchus generoko animalia da. Hegaztien barruko Cacatuidae familian sailkatua dago.

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Wikipediako egileak eta editoreak
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia EU

    Lyhytnokkakakadu ( Finnish )

    provided by wikipedia FI

    Lyhytnokkakakadu (Zanda latirostris) on australialainen papukaijalaji.

    Koko ja ulkonäkö

    Lyhytnokkakakadun pituus on 53–58 cm ja paino keskimäärin 730 g. Sen höyhenpuku on musta, kaulan sivuilla ja pyrstössä on valkoiset kuviot. Koiraan nokka on kokonaan musta ja paljas silmärengas on tumman vaaleanpunainen, kun taas naaraan nokka on vaaleanharmaa, silmärengas on harmaa ja poskilaikku pienempi.

    Laji luettiin aikaisemmin mustakakadun (Zanda funereus) alalajiksi.

    Esiintyminen

    Lyhytnokkakakadut elävät Lounais-Australiassa. Lajin kokonaispopulaatio on noin 60 000 yksilöä, joka on jakaantunut neljään erillispopulaatioon. Lajin taantuminen alkoi 1970-luvulla ja se on uhanalainen. Suuri osa sen elinympäristöstä on muokattu vehnäpelloiksi. Lajin munia ja poikasia myös kerätään laittomasti.

    Elinympäristö

    Lyhytnokkakakadut elävät kuivahkoilla metsä- ja pensaikkomailla, etenkin eukalyptusmetsiköissä. Ne lisääntyvät enimmäkseen sisämaassa ja pesimättömien lintujen parvet vaeltelevat rannikkoseuduilla. Parvissa saattaa olla jopa 5 000 yksilöä.

    Lisääntyminen

    Pesä on yleensä joko elävän tai kuolleen eukalyptuspuun kolossa. Pari valitsee yleensä aina uuden pesäkolon. Pesäkolon syvyys vaihtelee 0,25 metristä kuuteen metriin. Naaras munii yhden tai kaksi munaa, joita se hautoo 28–29 päivää. Kaksimunaisissa pesissä 95 %:ssa tapauksia myöhemmin kuoriutunut poikanen kuolee 48 tunnin kuluessa. Aluksi naaras huolehtii yksin poikasesta, parin-kolmen viikon kuluttua myös koiras osallistuu ruokintaan. Poikaset jättävät pesän 10–11 viikon ikäisinä, mutta ovat vielä sen jälkeen riippuvaisia emoistaan useiden kuukausien ajan. Naaras on sukukypsä neljän tai viiden vuoden ikäisenä. Lyhytnokkakakadut elävät luonnossa vähintään 19-vuotiaiksi.

    Ravinto

    Lyhytnokkakakadut syövät puiden siemeniä (Banksia, Dryandra, Hakea, Grevillea, Allocasuarina, Eucalyptus, Pinus), kukkivien puiden mettä (Dryandra, Lambertia, Callistemon, Banksia ja Eucalyptus) sekä hyönteisten toukkia.

    Lähteet

    Viitteet

    1. BirdLife International: Zanda latirostris IUCN Red List of Threatened Species. Version 2013.2. 2013. International Union for Conservation of Nature, IUCN, Iucnredlist.org. Viitattu 24.4.2014. (englanniksi)
    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Wikipedian tekijät ja toimittajat
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia FI

    Lyhytnokkakakadu: Brief Summary ( Finnish )

    provided by wikipedia FI

    Lyhytnokkakakadu (Zanda latirostris) on australialainen papukaijalaji.

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Wikipedian tekijät ja toimittajat
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia FI

    Juodoji baltauodegė kakadu ( Lithuanian )

    provided by wikipedia LT
    Binomas Calyptorhynchus latirostris

    Juodoji baltauodegė kakadu (lot. Calyptorhynchus latirostris, angl. Short-billed Black-Cockatoo, vok. Carnabys Weißohr-Rabenkakadu) – kakadu (Cacatuidae) šeimos papūga.

    Išvaizda

    Gana stambi papūga, kurios kūnas iki 54-56 cm ilgio; svoris apie 750 g. Plunksnų danga juoda. Visos plunksnos su baltu-geltonu apvadu. Ausų srityje yra balta dėmė. Ant uodegos balta juosta. Kuodas nedidelis ir platus. Aplink akis esati plika sritis pilkos spalvos. Snapas platus ir masyvus. Patelių ausų dėmė didesnė, snapas šviesus, aplink akis esanti sritis šviesesnė ir mažesnė.

    Paplitimas

    Paplitusi Australijos pietvakariuose.

    Gyvenimo būdas

    Apsigyvena miškuose ir krūmų sąžalymuose. Maitinasi sėklomis ir vabzdžių lervomis.


    Vikiteka

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia LT

    Juodoji baltauodegė kakadu: Brief Summary ( Lithuanian )

    provided by wikipedia LT

    Juodoji baltauodegė kakadu (lot. Calyptorhynchus latirostris, angl. Short-billed Black-Cockatoo, vok. Carnabys Weißohr-Rabenkakadu) – kakadu (Cacatuidae) šeimos papūga.

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia LT

    Kakaktua Hitam Paruh Pendek ( Malay )

    provided by wikipedia MS

    Kakaktua Hitam Paruh Pendek atau Kakaktua Hitam Carnaby[2] Calyptorhynchus latirostris ada sejenis spesies kakaktua yang berasal dari barat daya Australia. Ia juga dikenali sebagai Kakaktua Hitam Besar, atau ringkasnya Kakaktua Carnaby. Bulunya berwarna hitam dengan ekor berwarna putih dan tompokan putih pada pipinya. Burung jantan dewasa memiliki cincin merah jambu di sekeliling mata, dan tompokan putih pada pipi, manakala burung betina pulu mempunyai cincin mata berwarna gelap dan tompokan putih cerah pada pipinya.

    Kakaktua Hitam Carnaby dikelaskan sebagai spesies Terancam di bawah Akta Pemuliharaan dan Perlindungan Alam Sekitar 1999,[3] dan Jadual 1 "fauna yang jarang atau mungkin akan pupus" oleh Pemuliharaan Hidupan Liar Australia Barat (Fauna Dilindungi Khas) Notis 2008(2) di bawah Akta Pemuliharaan Hidupan Liar 1950. Saiz populasi Kakaktua Carnaby jatuh lebih daripada 50% sejak 45 tahun lepas, dan sehingga satu per tiga dari kawasan pembiakkan tradisinya di kawasan Wheatbelt di Australia Barat telah ditinggalkan.[4]

    Perincian

    Kakaktua Hitam Carnaby adalah kira-kira 55 sm (21.5 in) panjang. Warna bulunya adalah kelabu gelap, dengan sejalur nipis kelabu cair pada hujung sayapnya. Ia memiliki jambul pendek pada bahagian kepala, dan setompok warna putih yang menutupi bahagian telinga. Ekor lateralnya berwarna putih dengan bahagian hujung ekor yang berwarna hitam, manakala ekor di bahagian tengah keseluruhannya berwarna hitam. Anak mata berwarna perang gelap dan kaki pula berwarna perang-kelabu. Paruhnya pendek tetapi lebar berbanding Kakaktua Hitam Baudin.[5]

    Burung jantan dewasa memiliki paruh berwarna kelabu gelap dan cincin mata berwarna merah jambu. Burung betina dewasa memiliki paruh berwarna putih-tulang, cincin mata kelabu dan warna penutup telinga lebih pucat. Anak burung pula memiliki paruh berwarna putih-tulang, cincin warna kelabu dan kurang putih pada bulu ekor.[5]

    Rujukan

    1. ^ BirdLife International (2012). "Calyptorhynchus latirostris". Senarai Merah Spesies Terancam IUCN Versi 2012.1. Kesatuan Pemuliharaan Alam Sekitar Antarabangsa. Dicapai 16 July 2012.
    2. ^ Christidis, Les and Walter E. Boles (2008) Systematics and Taxonomy of Australian Birds ISBN 978-0-643-06511-6
    3. ^ Australian Government: Department of the Environment, Water, Heritage and the Arts Calyptorhynchus latirostris
    4. ^ Department of the Environment, Water, Heritage and the Arts. "National Threatened Species Day 2008: Carnaby's black-cockatoo Calyptorhynchus latirostris" (PDF). Diarkibkan daripada asal (PDF) pada 2012-02-29. Dicapai 2009-05-19.Selenggaraan CS1: Pelbagai nama: senarai pengarang (link)
    5. ^ a b Forshaw (2006). plate 1.

    Petikan teks

    Pautan luar

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Pengarang dan editor Wikipedia
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia MS

    Kakaktua Hitam Paruh Pendek: Brief Summary ( Malay )

    provided by wikipedia MS

    Kakaktua Hitam Paruh Pendek atau Kakaktua Hitam Carnaby Calyptorhynchus latirostris ada sejenis spesies kakaktua yang berasal dari barat daya Australia. Ia juga dikenali sebagai Kakaktua Hitam Besar, atau ringkasnya Kakaktua Carnaby. Bulunya berwarna hitam dengan ekor berwarna putih dan tompokan putih pada pipinya. Burung jantan dewasa memiliki cincin merah jambu di sekeliling mata, dan tompokan putih pada pipi, manakala burung betina pulu mempunyai cincin mata berwarna gelap dan tompokan putih cerah pada pipinya.

    Kakaktua Hitam Carnaby dikelaskan sebagai spesies Terancam di bawah Akta Pemuliharaan dan Perlindungan Alam Sekitar 1999, dan Jadual 1 "fauna yang jarang atau mungkin akan pupus" oleh Pemuliharaan Hidupan Liar Australia Barat (Fauna Dilindungi Khas) Notis 2008(2) di bawah Akta Pemuliharaan Hidupan Liar 1950. Saiz populasi Kakaktua Carnaby jatuh lebih daripada 50% sejak 45 tahun lepas, dan sehingga satu per tiga dari kawasan pembiakkan tradisinya di kawasan Wheatbelt di Australia Barat telah ditinggalkan.

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Pengarang dan editor Wikipedia
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia MS

    Dunsnavelraafkaketoe ( Dutch; Flemish )

    provided by wikipedia NL

    Vogels

    De dunsnavelraafkaketoe (Calyptorhynchus latirostris) is een vogel uit de familie der Kaketoes en het geslacht Calyptorhynchus.

    Uiterlijk

    Deze grote kaketoe wordt tussen de 52 tot 60 centimeter groot en weegt bijna 800 gram. De vogel is bijna in zijn geheel zwart met een witte band op de staartveren en eveneens witte vlekken op de wangen. De grote krachtige snavel is lichtgrijs van kleur.

    Voedsel

    Het voornaamste voedsel van deze vogel bestaat uit zaden van o.a. Hakea, Banksia, Eucalyptus en Grevilea . Daarnaast vult hij zijn maaltijden aan met bessen, vruchten, insecten en larven.

    Voortplanting

    De vogels bouwen hun nest in een boomholte van bij voorkeur een grote Eucalyptus. De boomholte is meestal tussen de 1 en 2 meter diep bij een doorsnede van 25 tot 50 centimeter. De bodem wordt vaak bedekt met houtsnippers. Het vrouwtje legt 1 of 2 witte eieren die na een broedtijd van ongeveer 30 dagen uitkomen. Meestal overleeft alleen het oudste jong en is het andere jong binnen enkele dagen gestorven. De eerste 3 weken zijn de jongen blind en na een periode van 6 weken worden de eerste donsveertjes vervangen voor de eerste veren.

    Leefgebied

    Het leefgebied van de dunsnavelraafkaketoe is beperkt tot het zuidwestelijke deel van Australië. Tussen de jaren 70 en 90 van de 20e eeuw is de soort verdwenen in meer dan één derde van het oorspronkelijke leefgebied. Hij leeft voornamelijk in bosrijke gebieden, maar ook in gebieden met heide en struikgewas waar de gemiddelde neerslag ligt tussen 350 en 700 mm per jaar.

    Status

    De populatie neemt nog steeds af. Grote delen van het oorspronkelijke leefgebied zijn vernietigd. Bossen en struwelen moesten plaats maken voor landbouw en om vee, vooral schapen, te laten grazen. Met de bossen verdwenen tevens de daar aanwezige nestplaatsen. Het geringere aantal nestplaatsen moest vervolgens ook gedeeld worden met andere diersoorten, waaronder de eveneens bedreigde zustersoort de langsnavelraafkaketoe. Een niet te verwaarlozen bedreiging is ook de illegale handel in siervogels en hun eieren.

    De totale populatie werd in 2007 geschat op ongeveer 40.000 exemplaren, verdeeld in vier verschillende deelpopulaties. De dunsnavelraafkaketoe staat daarom op de IUCN lijst van bedreigde diersoorten.[1]

    Bronnen, noten en/of referenties
    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Wikipedia-auteurs en -editors
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia NL

    Dunsnavelraafkaketoe: Brief Summary ( Dutch; Flemish )

    provided by wikipedia NL

    De dunsnavelraafkaketoe (Calyptorhynchus latirostris) is een vogel uit de familie der Kaketoes en het geslacht Calyptorhynchus.

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Wikipedia-auteurs en -editors
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia NL

    Żałobnica eukaliptusowa ( Polish )

    provided by wikipedia POL
    Commons Multimedia w Wikimedia Commons

    Żałobnica eukaliptusowa (Zanda latirostris) – gatunek dużego ptaka z rodziny kakaduowatych, występujący w południowo-zachodniej Australii, zagrożony wyginięciem.

    Taksonomia

    Po raz pierwszy gatunek opisał Ivan Carnaby w 1948 na podstawie holotypu z Hopetoun (Australia Zachodnia). Nadał mu nazwę Calyptorhynchus latirostris[3]. Jest ona obecnie (2017) podtrzymywana przez Międzynarodowy Komitet Ornitologiczny. IOC uznaje żałobnicę eukaliptusową za gatunek monotypowy[4]. Bywa ona również umieszczana w rodzaju Zanda z żałobnicą żółtosterną (Z. funerea) i białosterną (Z. baudinii), z którą była niegdyś uznawana za jeden gatunek. Żałobnice eukaliptusowe mają jednak wyraźnie krótsze dzioby, do tego różnią się ekologią[3].

    Morfologia

    Długość ciała wynosi 55–60 cm, długość górnej krawędzi dzioba 41–46 mm, masa ciała 580–770 g[3]. Większość upierzenia czarna, na głowie widoczny ruchomy czub. Dziób u samca ma barwę czarną lub ciemnoszarą, u samicy białawy. Na pokrywach usznych dostrzec można barwną plamę, białą u samców, zaś u samic jasnożółtą i nieco większą. Osobniki młodociane podobne są do samic[5].

    Zasięg występowania

    Żałobnice eukaliptusowe występują w południowo-zachodniej Australii Zachodniej, w strefie, gdzie roczna suma opadów wynosi 300–750 mm. Gniazdują głównie na obszarze między Three Springs a Stirling Range oraz na obszarze od Cataby po rzekę Tone[3].

    Ekologia i zachowanie

    Środowiskiem życia żałobnic eukaliptusowych są zadrzewienia, zakrzewienia i wrzosowiska. Poza sezonem lęgowym poruszają się w stadach; udają się w okolice wybrzeża, gdzie znajdują się plantacje sosen, które od lat 30. XX wieku są źródłem pożywienia i miejscem odpoczynku tych papug. Żywią się nasionami roślin z rodzajów Hakea, Grevillea, Banksia Allocasuarina i Eucalyptus oraz nasionami traw, sosen, larwami owadów i nektarem. Odnotowywano przypadki niszczenia upraw kaki i orzechów oraz sadzonek drzew w sadach[5].

    Lęgi

    Zwykle jaja składane są w okresie od czerwca do końca września, niekiedy czas ten przeciąga się do października lub listopada. Żałobnice eukaliptusowe gniazdują w dziuplach eukaliptusów, szczególnie Eucalyptus salmonophloia i Eucalyptus wandoo. Są monogamiczne; pary trzymają się razem do śmierci jednego z ptaków. Zniesienie liczy 2 jaja, składane w odstępie do 8 dni. Inkubacja trwa 28–29 dni. Tylko w do 6% przypadków dwóm pisklętom udaje się dożyć opierzenia; przeważnie te młodsze umiera do dwóch dób po wykluciu. Najstarsza znana samica w 2014 miała przynajmniej 30 lat; najstarszy znany samiec dożył 34 lat. Samice nie rozmnażają się przed 4. rokiem życia[5].

    Status

    W latach 1994 i 1996 IUCN nadało żałobnicy eukaliptusowej rangę gatunku narażonego na wyginięcie (VU, Vulnerable); od 2000 uznawana jest za gatunek zagrożony wyginięciem (EN, Endangered; stan w 2017). Zagrożeniem dla tych ptaków jest niszczenie środowiska ich życia; szacunkowo, od lat 50. XX wieku do 2016 w tereny rolnicze zamieniono blisko 87% terenu, na którym mogłyby lęgnąć się żałobnice eukaliptusowe. Pozostałe połacie odpowiedniego dlań terenu są rozproszone i zagrożone zasoleniem gleby, zarośnięciem przez rośliny zielne i pożarami. Ponadto samym roślinom grozi obcy dla Australii lęgniowiec Phytophthora cinnamomi. Wraz z utratą środowiska żałobnice eukaliptusowe stają się coraz bardziej narażone na kolizję z samochodem lub odstrzał; wiele z pozostałych obszarów lęgowych znajduje się nieopodal ludzkich siedlisk[5].

    Przypisy

    1. Zanda latirostris, w: Integrated Taxonomic Information System (ang.).
    2. Zanda latirostris. Czerwona księga gatunków zagrożonych (IUCN Red List of Threatened Species) (ang.).
    3. a b c d Rowley, I. & Kirwan, G.M: Short-billed Black-cockatoo (Zanda latirostris). W: del Hoyo, J., Elliott, A., Sargatal, J., Christie, D.A. & de Juana, E. (eds.). Handbook of the Birds of the World Alive [on-line]. 2017. [dostęp 28 lutego 2017].
    4. Frank Gill & David Donsker: Parrots & cockatoos. IOC world Bird List (v7.1), 8 stycznia 2017. [dostęp 28 lutego 2017].
    5. a b c d Short-billed Black-cockatoo Zanda latirostris. BirdLife International. [dostęp 28 lutego 2017].
    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Autorzy i redaktorzy Wikipedii
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia POL

    Żałobnica eukaliptusowa: Brief Summary ( Polish )

    provided by wikipedia POL

    Żałobnica eukaliptusowa (Zanda latirostris) – gatunek dużego ptaka z rodziny kakaduowatych, występujący w południowo-zachodniej Australii, zagrożony wyginięciem.

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Autorzy i redaktorzy Wikipedii
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia POL

    Kortnäbbad sotkakadua ( Swedish )

    provided by wikipedia SV

    Kortnäbbad sotkakadua[2] (Calyptorhynchus latirostris) är en utrotningshotad kakadua som är endemisk för sydvästra Australien.[3]

    Utseende

    Kortnäbbad sotkakadua är en stor kakadua, cirka 54–56 centimeter lång. Större delen av fjäderdräkten är svart, men örontäckarna och delar av stjärten är vita. Honan är mer gulaktig på örontäckarna och näbben är mer benfärgad än svart eller gråsvart. Liknande långnäbbad sotkakadua har som namnet avslöjar längre näbb och något annorlunda läten.[1]

    Levnadssätt

    Fågeln lever i skogsmark och buskmark och äter frön och insektslarver.

    Status och hot

    Populationen har minskat med omkring 50% under de senaste 45 åren och beräknas nu bestå av omkring 60 000 fåglar. IUCN kategoriserar arten som starkt hotad.[1]

    Referenser

    Noter

    1. ^ [a b c] Birdlife International 2013 Zanda latirostris Från: IUCN 2014. IUCN Red List of Threatened Species. Version 2014.3 www.iucnredlist.org. Läst 2015-02-01.
    2. ^ Sveriges ornitologiska förening (2018) Officiella listan över svenska namn på världens fågelarter, läst 2018-02-14
    3. ^ Clements, J. F., T. S. Schulenberg, M. J. Iliff, D. Roberson, T. A. Fredericks, B. L. Sullivan, and C. L. Wood (2014) The eBird/Clements checklist of birds of the world: Version 6.9 http://www.birds.cornell.edu/clementschecklist/download, läst 2015-02-01

    Övriga källor

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Wikipedia författare och redaktörer
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia SV

    Kortnäbbad sotkakadua: Brief Summary ( Swedish )

    provided by wikipedia SV

    Kortnäbbad sotkakadua (Calyptorhynchus latirostris) är en utrotningshotad kakadua som är endemisk för sydvästra Australien.

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Wikipedia författare och redaktörer
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia SV

    Calyptorhynchus latirostris ( Vietnamese )

    provided by wikipedia VI

    Calyptorhynchus latirostris là một loài chim trong họ Cacatuidae.[2] Đây là loài đặc hữu của Nam Úc. Loài này được mô tả năm 1948 bởi nhà tự nhiên học Ivan Carnaby. Thân có chiều dài 53-58 cm, nó có một chóp lông ngắn trên đỉnh đầu. Bộ lông của chủ yếu là màu xám đen và có các mảng trắng nổi bật và một dải đuôi trắng. Rìa lông có các viền màu trắng trông như vỏ sò. Chim trống trưởng thành có mỏ màu xám đậm và vòng mắt màu hồng. Chim mái trưởng thành có mỏ màu trắng ngà, vòng xuyến màu xám và các mảng lông quanh tai màu nhạt hơn ở chim trống.

    Loài chim này thường đẻ một đến hai quả trứng trong một tổ. Thông thường, chúng ấp trứng ​​28 đến 29 ngày thì nở, và con non được nuôi ở tổ từ mười đến mười một tuần sau khi nở. Chim con ở lại với gia đình cho đến mùa sinh sản tiếp theo, và thậm chí còn lâu hơn nữa. Gia đình rời khỏi khu vực làm tổ sau khi chim non ra ràng cho đến năm sau. Loài chim này tạo thành đàn khi không sinh sản, với chim ở môi trường khô cạn thường di cư nhiều hơn những con ếch. Nó bay với lông cánh sâu và chậm, thường cao trên cây. Các hạt của các cây trong họ Proteaceae, và ở một mức độ thấp hơn, Myrtaceae tạo thành một phần lớn chế độ ăn của chúng.

    Chúng làm tổ trong các lỗ rỗng cao trên những cây có đường kính khá lớn, thường là bạch đàn. Với nhiều môi trường sống của loài này bị mất đi do phá rừng và phát triển và bị đe doạ bởi sự hủy hoại môi trường sống, con vẹt đen Carnaby được liệt kê là nguy cấp bởi chính phủ Liên bang và Tây Úc. Nó cũng được Tổ chức Bảo tồn Thiên nhiên Quốc tế (IUCN) phân loại là một loài có nguy cơ tuyệt chủng. Giống như hầu hết các loài vẹt, nó được CITES bảo vệ, một hiệp định quốc tế, làm cho thương mại, xuất khẩu và nhập khẩu các loài hoang dã bị khai hoang được liệt kê là bất hợp pháp.

    Hình ảnh

    Chú thích

    1. ^ BirdLife International (2013). Calyptorhynchus latirostris. Sách Đỏ IUCN các loài bị đe dọa. Phiên bản 2013.2. Liên minh Bảo tồn Thiên nhiên Quốc tế. Truy cập ngày 26 tháng 11 năm 2013.
    2. ^ Clements, J. F., T. S. Schulenberg, M. J. Iliff, B.L. Sullivan, C. L. Wood, and D. Roberson (2012). “The eBird/Clements checklist of birds of the world: Version 6.7.”. Truy cập ngày 19 tháng 12 năm 2012.

    Tham khảo


    Hình tượng sơ khai Bài viết liên quan đến Bộ Vẹt này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Wikipedia tác giả và biên tập viên
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia VI

    Calyptorhynchus latirostris: Brief Summary ( Vietnamese )

    provided by wikipedia VI

    Calyptorhynchus latirostris là một loài chim trong họ Cacatuidae. Đây là loài đặc hữu của Nam Úc. Loài này được mô tả năm 1948 bởi nhà tự nhiên học Ivan Carnaby. Thân có chiều dài 53-58 cm, nó có một chóp lông ngắn trên đỉnh đầu. Bộ lông của chủ yếu là màu xám đen và có các mảng trắng nổi bật và một dải đuôi trắng. Rìa lông có các viền màu trắng trông như vỏ sò. Chim trống trưởng thành có mỏ màu xám đậm và vòng mắt màu hồng. Chim mái trưởng thành có mỏ màu trắng ngà, vòng xuyến màu xám và các mảng lông quanh tai màu nhạt hơn ở chim trống.

    Loài chim này thường đẻ một đến hai quả trứng trong một tổ. Thông thường, chúng ấp trứng ​​28 đến 29 ngày thì nở, và con non được nuôi ở tổ từ mười đến mười một tuần sau khi nở. Chim con ở lại với gia đình cho đến mùa sinh sản tiếp theo, và thậm chí còn lâu hơn nữa. Gia đình rời khỏi khu vực làm tổ sau khi chim non ra ràng cho đến năm sau. Loài chim này tạo thành đàn khi không sinh sản, với chim ở môi trường khô cạn thường di cư nhiều hơn những con ếch. Nó bay với lông cánh sâu và chậm, thường cao trên cây. Các hạt của các cây trong họ Proteaceae, và ở một mức độ thấp hơn, Myrtaceae tạo thành một phần lớn chế độ ăn của chúng.

    Chúng làm tổ trong các lỗ rỗng cao trên những cây có đường kính khá lớn, thường là bạch đàn. Với nhiều môi trường sống của loài này bị mất đi do phá rừng và phát triển và bị đe doạ bởi sự hủy hoại môi trường sống, con vẹt đen Carnaby được liệt kê là nguy cấp bởi chính phủ Liên bang và Tây Úc. Nó cũng được Tổ chức Bảo tồn Thiên nhiên Quốc tế (IUCN) phân loại là một loài có nguy cơ tuyệt chủng. Giống như hầu hết các loài vẹt, nó được CITES bảo vệ, một hiệp định quốc tế, làm cho thương mại, xuất khẩu và nhập khẩu các loài hoang dã bị khai hoang được liệt kê là bất hợp pháp.

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Wikipedia tác giả và biên tập viên
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia VI

    Белохвостый траурный какаду ( Russian )

    provided by wikipedia русскую Википедию
     src=
    Эвкалиптовый лес — основной гнездовой биотоп. На снимке — посадки эвкалипта лососевокорого

    С конца февраля по начало июля, когда стоит жаркое и сухое лето, птицы кочуют по разнообразным стациям прибрежной равнины Сван (англ. Swan Coastal Plain) в промежутке между горным хребтом Дарлинг и Индийским океаном, выбирая места с наибольшим увлажнением. Их можно встретить в том числе в галерейных лесах[20], на сосновых плантациях[20], посреди зарослей кустарниковой банксии[22], в садах и парках населённых пунктов, в том числе в городской черте двухмилионного Перта[19].

    Наблюдения показывают, что в период с 1970-х по 1990-е годы область распространения белохвостого траурного какаду значительно сместилась к западу и к югу[22]. Автор книги о какаду Эдвард Мулавка (Edward John Mulawka) акцентирует внимание на том, что примерно на трети своего былого ареала какаду больше не гнездится, то есть вымер[19]. С другой стороны, птица успешно освоилась в районах, где её раньше никогда не видели, в том числе в эвкалипто-коримбовых лесах Дарлинга (где преобладают деревья видов Eucalyptus marginata и Corymbia calophylla), и среди посадкок эвкалипта гвоздеголового (Eucalyptus gomphocephala) на равнине Сван. Расширяется ареал и в юго-восточном направлении — в направлении озера Кронин, озера Кинг и города Равенстроп[en][22].

    Образ жизни

    Общественное поведение

    В XIX и первой половине XX века, когда численность какаду была значительно выше, наблюдатели писали о больших стаях птиц, собиравшихся в кормных местах после окончания сезона размножения. Нельзя однозначно сказать, шла ли речь о белохвостых или о белоухих траурных какаду — в то время оба вида распознавались как один. К тому же, обе схожие птицы, а также траурный какаду Бэнкса, способны образовывать смешанные стаи. Высокая степень социализации характерна для обоих видов и сейчас, когда хозяйственная деятельность человека поставила их на грань исчезновения. Авторы характеризуют птицу как подвижную и общительную, склонную к стайному образу жизни. При обилии пищи какаду держатся на одном месте, пока запасы корма не иссякнут. Как и у некоторых других видов, во время кормёжки одна или две птицы стаи сидят поодаль на вершине какого-нибудь дерева, обозревая окрестности. При приближении хищника они издают истошный крик, и вся группа срывается и улетает. В гнездовой период какаду всё же обычно держатся парами либо семейными группами, для самки характерно территориальное поведение[19].

    Питание

     src=
    Добывание корма в парке Кингс в центре Перта

    Основу питания составляют семена древесных растений семейства Протейные: банксия, гревиллея, хакея (Hakea), в меньшей степени семена эвкалипта и коримбии (Corymbia)[23]. Помимо семян, птицы также кормятся сочными плодами (в том числе шеффлеры лучелистной[24]) и цветочным нектаром (в том числе каллистемона сплетённого[25]), а также личинками насекомых, которых склёвывают с цветков и плодов[22][26]. В отличие от благополучных гологлазого и розового какаду, увеличивших свою численность за счёт развития сельского хозяйства, белохвостый не интересуется зерновыми культурами; из чужеродных для местной флоры травянистых растений он употребляет в пищу лишь плоды аистника[27] и Emex australis[en][26].

    Вне сезона размножения, когда занимаемые птицей биотопы более разнообразны, она может посещать плантации сосны лучистой и сосны приморской, где добывает семена из шишек[комм 1][21][23]. Сайт австралийского министерства окружающей среды со ссылкой на работы разных авторов перечисляет другие культивируемые культуры, ставшие вторичным источником питания птиц: миндаль, яблоня, груша, хурма и др. Какаду также кормятся сочными плодами анигозантоса желтоватого (Anigozanthos flavidus), выращиваемого в декоративных целях[22]. Корм чаще всего добывает в кронах деревьев и кустарников, реже подбирает опавшие плоды с поверхности земли[комм 2]. Использует свой крепкий клюв для перемалывания плодов с твёрдой оболочкой, после чего заглатывает выпавшие наружу семена[21].

    Размножение

    Половой зрелости достигает к концу третьего года жизни[28]. Брачные ритуалы происходят ещё до начала сезона размножения, когда какаду ведут стайный образ жизни, и на гнездовые участки птицы прибывают уже сформировавшимися парами. В июле, когда на юго-западе Австралии устанавливается прохладный и дождливый сезон, птицы покидают урбанизированные районы равнины Сван и устремляются на засушливые ландшафты к северу и востоку от неё, где сохранились островки эвкалиптового леса и заросли ксерофитных кустарников[22]. В предгнездовой период самки белохвостого какаду ведут себя агрессивно по отношению к другим птицам, в том числе и по отношению к самкам своего вида[29].

    Для устройства гнезда какаду требуется дупло естественного происхождения, которое может сформироваться у дерева не раньше, чем через 120—150 лет после начала роста[22]. Брачный союз у какаду сохраняется из года в год (предположительно, в течение жизни), и птицы склонны ежегодно возвращаться на одно и то же место. Бывает, что прошлогоднее дупло уже занято другими гнездящимися птицами (тонкоклювым и розовым какаду, австралийской пеганкой, гривистой уткой и некоторыми другими видами птиц, а также пчёлами[22][30]), и партнёры вынуждены искать другую аналогичную полость поблизости. То же самое происходит, если предыдущая кладка по какой-либо причине не была успешной[19]. Наиболее благоприятное место для устройства гнезда — достаточно большое дупло мёртвого или живого дерева (чаще всего эвкалипта[комм 3]), на высоте не менее 10 м над уровнем земли. Саундерс оценивает среднюю высоту гнезда в 5,7 м над уровнем земли[31]. Климатические условия также играют большую роль: самка не откладывает яйца, пока не установится продолжительная ненастная погода с проливными дождями; в солнечную погоду начало насиживания может затянуться вплоть до конца сентября[19]. В дупле всегда присутствует выстилка из древесной трухи[21].

    В кладке одно или два яйца, причём интервал между кладкой первого и второго яйца во отдельных случаях может достигать двух недель (что само по себе необычно для попугаев)[32]. Яйца кремового цвета, их размеры (44—54)×(32—41) мм; второе яйцо обычно несколько мельче первого[29]. Насиживает одна самка 28—29 дней, самец в это время снабжает её кормом[29][33]. Покрытые жёлтым пухом слепые птенцы появляются на свет асинхронно с тем же промежутком времени, что и были отложены яйца[29]. Родители, как правило, не стремятся вывести двух отпрысков: даже при благоприятных кормовых условиях второй птенец чаще всего погибает от голода в течение суток или двух после появления на свет[32]. В то же время, Мулавка пишет, что на выживаемость второго птенца оказывают влияние два фактора: интервал между кладкой первого и второго яйца (чем он выше, тем старше и сильнее первый птенец) и доступность корма (на которое, в свою очередь, оказывает уменьшение и фрагментация мест обитания)[19]. Выкармливают потомство обе птицы пары. На третьей неделе у птенцов открываются глаза, на пятой жёлтый пух полностью сменяется чёрным оперением, на десятой—одиннадцатой проявляется способность к активному полёту. Молодые ещё как минимум несколько месяцев, а зачастую и до следующего сезона размножения, держатся вместе с родителями[19]. Средняя выживаемость птенцов в первый год жизни оценивается в 0,8[32].

    Какаду и человек

    Статус и охрана

     src=
    Разведение в центре Rainbow Jungle в городе Калбарри, Западная Австралия
     src=
    Группа отдыхающих птиц

    Колонизация Австралии европейцами драматически сказалась на благополучии вида. Начиная с середины XX века, основные места обитания какаду — ксерофитные эвкалиптовые леса и кустарниковые пустоши квонган были в значительной степени уничтожены человеком, на их месте появились поля, засеянные пшеницей и другими зерновыми культурами[22].

    По оценкам Департамента парков и природных ресурсов Западной Австралии (англ. Western Australia Department of Parks and Wildlife), к 2013 году в области «пшеничного пояса» исчезло 87 % биотопов белохвостого траурного какаду, 54 % из которых приходились на гнездовые[22]. В настоящее время в этом районе остаются лишь отдельные островки природного ландшафта, где сохранились старые деревья с дуплами[34]. Слабая регенерация лесов, в том числе вследствие поедания молодых побегов домашним скотом и интродуцированными кроликами, а также отсутствие соответствующих программ, ведёт к дальнейшему уменьшению количества подходящих деревьев, что ведёт к возрастающей конкуренции за место для гнезда[35].

    Региональный Департамент по охране окружающей среды (англ. Department of Environment and Conservation) в 2012 году оценил общую численность белохвостого траурного какаду в 40 тыс. особей и подчеркнул, что она имеет тенденцию к уменьшению[1]. В период с 2010 по 2015 год количество отдыхающих в традиционных местах равнины Сван птиц сократилось на 37 %, значительно уменьшилось и само количество крупных (более 150 особей) ночлежек[1].

    Быстрое сокращение численности отразилось на природоохранном статусе птицы. В 1994 году в Красной книге Международного союза охраны природы белохвостому какаду был присвоен статус уязвимого (категория VU), а с 2000 года — вымирающего (категория EN) вида[1]. Международная конвенция СИТЕС поместила вид в своё Приложение II, которое значительно ограничивает их торговлю[36].

    Вид охраняется и национальным законодательством Австралии: запрещены отлов и охота на птиц, равно как трансформация их гнездовых и кормовых биотопов. Начиная с 2000 года, был проведён ряд мер по восстановлению численности птиц. В частности, Департамент по охране окружающей среды занялся установлением дуплянок в разных частях ареала, в том числе в районе Кумалло-Крик (Coomallo Creek), где расположена станция наблюдения. Среди других мир спасения вида: восстановление кормовой среды обитания, усовершенствование методов содержания в неволе, генетическая дактилоскопия содержащихся в неволе птиц[1].

    Содержание

    В настоящее время белохвостый траурный какаду практически не предлагается к свободной продаже, поскольку она запрещена и преследуется по закону. Последние данные о владении этим видом относятся к 1993 году: на тот момент примерно 400 птиц содержалось в частных австралийских коллекциях. В 1997 году цена за одну птицу достигала 3 тыс., за пару 5 тыс. австралийских долларов[19].

    С 1996 года Департамент парков и природных ресурсов Западной Австралии занимается разведением какаду в питомниках с целью создания резервной популяции на случай вымирания вида в дикой природе. Сотрудники учреждения изымают вторые яйца у гнездящихся птиц и подвергают их искусственной инкубации. Аналогично в питомник отправляются птенцы и раненые птицы. Какаду содержатся в зоопарках Перта[en], Сиднея и Аделаиды[en], а также в аналогичных учреждениях за рубежом[19].

    Комментарии

    1. Сосны в Австралии начали выращивать в 1920-е годы ввиду дефицита местной древесины. Авторы пишут, что их семена стали заменой первичных кормов птицы, объём которых резко сократился вследствие трансформации ландшафтов под нужды человека. Помимо пищи, кроны деревьев предоставляют какаду место для ночного отдыха
    2. Мулавка пишет, что ежегодно множество птиц погибает под колёсами автомобилей, когда они подбирают корм у дорожных обочин
    3. Международный союз охраны природы со ссылкой на разных авторов в качестве приоритетных называет эвкалипт лососевокорый (Eucalyptus salmonophloia) и эвкалипт Ванду (Eucalyptus wandoo). Реже какаду устраивает гнездо в дуплах других древесных растений: Corymbia calophylla, Eucalyptus marginata, Eucalyptus gomphocephala и Eucalyptus diversicolor

    Примечания

    1. 1 2 3 4 5 6 7 Zanda latirostris, The IUCN Red List of Threatened Species, Международный союз охраны природы. Архивировано 15 июля 2017 года. Проверено 15 июля 2017.
    2. Rowley, 1997, p. 247, 272.
    3. Carnaby, 1933.
    4. Carnaby, 1948.
    5. Jobling, 2009, p. 220.
    6. Schodde & Tidemann, 1986.
    7. Sibley & Monroe, 1990.
    8. Christidis & Boles, 1994.
    9. Christidis & Boles, 2009, p. 151.
    10. Peters, 1937.
    11. Schodde & Mason, 1997.
    12. 1 2 Courtney, 1996.
    13. 1 2 Christidis & Boles, 2009, p. 150—151.
    14. del Hoyo et al., 2014.
    15. 1 2 3 4 5 6 Higgins, 1999, p. 79.
    16. Higgins, 1999, p. 87.
    17. 1 2 Higgins, 1999, p. 88–89.
    18. Forshaw, 2006, plate 1.
    19. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Mulawka, 2014, pp. 225—236.
    20. 1 2 3 Rowley, 1997, p. 262.
    21. 1 2 3 4 Rowley, 1997, p. 272.
    22. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Calyptorhynchus latirostris — Carnaby's Cockatoo, Short-billed Black-Cockatoo (неопр.). Species Profile and Threats Database. Department of the Environment and Energy, Australian Government (2017). Проверено 13 июля 2017. Архивировано 13 июля 2017 года.
    23. 1 2 Valentine, Leonie E.; Stock, William. Food resources of Carnaby's Black Cockatoo (Calyptorhynchus latirostris) in the Gnangara Sustainability Strategy Study Area (неопр.). Edith Cowan University & Department of Environment and Conservation (December 2008). Проверено 15 июля 2017.
    24. Bremner, 1996.
    25. Mawson, 1995.
    26. 1 2 Saunders, 1980.
    27. Toft & Wright, 2015, p. 197.
    28. Saunders, 1983.
    29. 1 2 3 4 Saunders, 1982.
    30. Australian Threatened Species: Carnaby's Black-Cockatoo (Calyptorhynchus latirostris) (неопр.). Department of the Environment and Heritage, 2004. Проверено 16 июля 2017. Архивировано 16 июля 2017 года.
    31. Saunders, 1979.
    32. 1 2 3 Toft & Wright, 2015, p. 195.
    33. Toft & Wright, 2015, p. 187.
    34. Saunders & Ingram, 1998.
    35. Saunders et al., 2014.
    36. Calyptorhynchus latirostris (неопр.). Checklist of CITES Species. Конвенция о международной торговле видами дикой фауны и флоры, находящимися под угрозой исчезновения. Проверено 17 июля 2017.
    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Авторы и редакторы Википедии

    Белохвостый траурный какаду: Brief Summary ( Russian )

    provided by wikipedia русскую Википедию
     src= Эвкалиптовый лес — основной гнездовой биотоп. На снимке — посадки эвкалипта лососевокорого

    С конца февраля по начало июля, когда стоит жаркое и сухое лето, птицы кочуют по разнообразным стациям прибрежной равнины Сван (англ. Swan Coastal Plain) в промежутке между горным хребтом Дарлинг и Индийским океаном, выбирая места с наибольшим увлажнением. Их можно встретить в том числе в галерейных лесах, на сосновых плантациях, посреди зарослей кустарниковой банксии, в садах и парках населённых пунктов, в том числе в городской черте двухмилионного Перта.

    Наблюдения показывают, что в период с 1970-х по 1990-е годы область распространения белохвостого траурного какаду значительно сместилась к западу и к югу. Автор книги о какаду Эдвард Мулавка (Edward John Mulawka) акцентирует внимание на том, что примерно на трети своего былого ареала какаду больше не гнездится, то есть вымер. С другой стороны, птица успешно освоилась в районах, где её раньше никогда не видели, в том числе в эвкалипто-коримбовых лесах Дарлинга (где преобладают деревья видов Eucalyptus marginata и Corymbia calophylla), и среди посадкок эвкалипта гвоздеголового (Eucalyptus gomphocephala) на равнине Сван. Расширяется ареал и в юго-восточном направлении — в направлении озера Кронин, озера Кинг и города Равенстроп[en].

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    Авторы и редакторы Википедии

    ニシオジロクロオウム ( Japanese )

    provided by wikipedia 日本語
    ニシオジロクロオウム ニシオジロクロオウム
    ニシオジロクロオウム
    Calyptorhynchus latirostris
    保全状況評価 ENDANGERED
    (IUCN Red List Ver.3.1 (2001))
    Status iucn3.1 EN.svgワシントン条約附属書II類 分類 : 動物界 Animalia : 脊索動物門 Chordata 亜門 : 脊椎動物亜門 Vertebrata : 鳥綱 Aves : オウム目 Psittaciformes : インコ科 Psittacidae : Calyptorhynchus : ニシオジロクロオウム
    C. latirostris 学名 Calyptorhynchus latirostris
    Carnaby, 1948 和名 ニシオジロクロオウム 英名 Carnaby's Black-cockatoo
    Short-billed black-cockatoo
    Slender-billed black-cockatoo

    ニシオジロクロオウム(西尾白黒鸚鵡、Calyptorhynchus latirostris)は、オウム目インコ科に分類される鳥類

    分布[編集]

    オーストラリア西オーストラリア州南西部)固有種

    内陸部で繁殖し、非繁殖期は海岸部へ移動する。

    形態[編集]

    全長55-60cm。尾羽は長い。全身は濃褐色の羽毛で覆われ、明褐色の横縞が入る。頭部には黒く短い冠羽がある。眼の周囲には羽毛が無く皮膚が露出し、頬に白い斑紋が入る。尾羽には2本の白い帯模様が入る。

    虹彩は暗褐色。後肢の色彩は灰褐色。

    オスは眼の周囲の露出した皮膚がピンクで、嘴の色彩は暗灰色。メスは眼の周囲の露出した皮膚が暗褐色で、頬の白い斑紋が大型。嘴の色彩は灰がかったピンク。

    生態[編集]

    乾燥林(サーモンガムワンドゥからなる)に生息する。ペアとその幼鳥からなる群れを形成して生活し、家族群が集合し20羽以下の群れを形成することもある。渡りは行わないが、食物を求めて一定地域内を移動する。

    食性は植物食傾向の強い雑食で、主に種子(バンクシア属、マツ、ユーカリ属など)を食べるが、花や昆虫類なども食べる。松毬は殻を剥がし種子のみを食べる。

    繁殖形態は卵生。7-11月に樹洞に木屑を敷いた巣を作り、1回に1-2個の卵を産む。メスのみが抱卵し、抱卵期間は28-29日。メスのみが育雛を行い、オスはメスに食物を運ぶ。雛が孵化してから4-5週間経つと、メスも雛に食物を運び与える。雛は孵化してから10-11週間で巣立つ。生後5年で性成熟する。

    人間と関係[編集]

    開発や、人為的に移入されたアナウサギやヤギによる生息地の破壊などにより生息数は減少している。また繁殖地が農耕地の中に点在している状態で、食物を探すのに時間がかかるため繁殖の成功率も激減している。1977年における生息数は9,000-37,000羽と推定されている。

    関連項目[編集]

     src= ウィキメディア・コモンズには、ニシオジロクロオウムに関連するメディアがあります。  src= ウィキスピーシーズにニシオジロクロオウムに関する情報があります。

    参考文献[編集]

    • 小原秀雄・浦本昌紀・太田英利・松井正文編著 『レッド・データ・アニマルズ7 オーストラリア、ニューギニア』、講談社2000年、72、182頁。

    外部リンク[編集]


    執筆の途中です この項目は、鳥類に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めていますポータル鳥類 - PJ鳥類)。
     title=
    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    ウィキペディアの著者と編集者
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia 日本語

    ニシオジロクロオウム: Brief Summary ( Japanese )

    provided by wikipedia 日本語

    ニシオジロクロオウム(西尾白黒鸚鵡、Calyptorhynchus latirostris)は、オウム目インコ科に分類される鳥類

    license
    cc-by-sa-3.0
    copyright
    ウィキペディアの著者と編集者
    original
    visit source
    partner site
    wikipedia 日本語