Synapsida (savci v širším slova smyslu) je velká skupina obratlovců. Může být definována jako sesterská větev k Sauropsida, čili skupina všech zvířat, která jsou příbuznější savcům než plazům (tj. savci, jejich amniotní předci a blízcí příbuzní). Žili od pozdního karbonu do spodní křídy, od té doby žijí jen v podobě savců.
Mezi synapsidy patří druhy masožravé, tak býložravé, tak všežravé a také druhy různých velikostí. Již v období karbonu se objevily druhy, dosahující hmotnosti v řádu desítek kilogramů (např. Milosaurus mccordi z Illinois s odhadovanou hmotností 41 kilogramů).[1]
Synapsidi se dělí na několik skupin. Tradičně jsou děleni na skupiny pelycosauria a therapsida. Skupina pelycosauria je však parafyletická, to znamená, že je uměla vytvořená z několika různých skupin. Mezi therapsidy patří i praví savci (Mammalia) tvořeni vymřelými řády sdružovanými do parafyletického taxonu Allotheria (Volaticotheria, Palaeoryctoides, Triconodonta a Multituberculata, který je však bližší živorodým než vejcorodým) a dodnes žijícími skupinami vejcorodých, vačnatců a placentálů.
Mezi pelykosaury řadíme čeledě eothyrididae, caseidae, varanopidae, ophiacodontidae, edaphosauridae a sphenacodontidae.
Mezi therapsidy řadíme skupiny biarmosuchia, dinocephalia, anomodontia (mezi něž patří i dicynodontia), theriodontia (gorgonopsia, therocephalia) a cynodontia (mezi něž patří i savci). Praví savci se vyvinuli ve střední Juře.
Kladogram synapsidů:
SynapsidaSynapsidi měli řezáky, stoličky a špičáky. Někteří cynodonti pravděbodobně měli srst a byli teplokrevní. Therapsidi měli nohy pod tělem jako savci. Pozdní cynodonti zřejmě uměli žvýkat, což umí jen savci.
Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. Nejstaršími synapsidy byli archaeothyris a clepsydrops žijící v pozdním karbonu. Všichni raní a primitivnější synapsidi jsou většinou řazeni do úmělé skupiny pelycosauria. Ve své době byli největšími suchozemskými živočichy, někteří dosahovali až šestimetrové délky. Někteří (např. dimetrodon či edafosaurus) měli hřbetní plachty, které jim možná pomáhali k termoregulaci. Vymřeli v polovině pozdního permu.
Evolučně pokročilejší therapsidi se vyvinuli v raném permu před zhruba 275 miliony let. Patřili mezi ně býložravé i masožravé druhy. Mezi největší patřil moschops, který vážil více než tunu. Naopak nejměnší druhy, jako třeba robertia, nebyly větší než krysa. Většina therapsidů vymřela při hromadném vymírání na konci permu, což bylo největší vymírání všech dob a bylo způsobeno výbuchy supervulkánů.
V raném triasu byli nejúspěšnější dicynodonti. Šlo o robustní býložravce. Asi nejznámějším je lystrosaurus. Dicynodonti byli koncem triasu nahrazeni archosaury a to např. dinosaury. Dle nejasných důkazů mohli přežít až do spodní křídy.
Do triasu přežili také cynodonti, kteří byli masožraví. Jako jejich zástupce lze uvést například cynognatha, který byl rozšířený po celém světě. Postupně se cynodonti začali zmenšovat a jejich jurští zástupci se způsobem života, potravou i velikostí podobali dnešním drobným savcům. První praví savci se vyvinuli ve střední juře před 167 miliony let. Savci jsou dle kladistické klasifikace také cynodonty. Poslední nesavčí cynodonti vymřeli v spodní křídě. Savci byli, až na výjimky (repenomamus) ,v druhohorách drobní, noční, hmyzožraví živočichové Většina terapsidů, která zbyla po vymírání na konci permu, vymřela během vymírání na konci triasu a dále přežili jen někteří cynodonti. Věk savců nastoupil po vymření dinosaurů v kenozoiku.
Sauropsida Pelycosauria Therapsida Savci Dicynodontia Gorgonopsia Cynodontia
Synapsida (savci v širším slova smyslu) je velká skupina obratlovců. Může být definována jako sesterská větev k Sauropsida, čili skupina všech zvířat, která jsou příbuznější savcům než plazům (tj. savci, jejich amniotní předci a blízcí příbuzní). Žili od pozdního karbonu do spodní křídy, od té doby žijí jen v podobě savců.
