Oliheň obecná (Loligo vulgaris) je druh hlavonožce, který obývá kontinentální šelf do hloubky okolo 500 metrů. Vyskytuje se ve Středozemním moři včetně jeho okrajových moří a v západní části Atlantiku od Severního moře po Guinejský záliv (u pobřeží jižní Afriky žije Loligo reynaudi, o níž se vedou spory, zda je poddruhem olihně obecné nebo samostatným druhem).
Dorůstá délky až 50 cm (z toho 40 cm připadá na plášť) a může vážit až 1,5 kg. Většina ulovených jedinců však bývá zhruba poloviční, přičemž samci bývají větší než samice. Tělo má hydrodynamický tvar a světle šedou barvu, kterou může pomocí chromatoforů měnit do červena. Oliheň obecná má deset nezatažitelných ramen, z nichž dvě jsou prodloužena a slouží k lovu, její schránka je redukována na tzv. chitinové pero.
Je převážně demersálním druhem, avšak podniká sezonní migrace ve velkých hejnech, při nichž plave pomocí trojúhelníkových ploutví v zadní části těla nebo vypouštěním vody z dýchací dutiny. V ohrožení může vypustit oblak modročerného inkoustu, který zmate protivníka a umožní olihni uniknout. Vajíčka jsou slepena do rosolovité trubice. Dožívá se až věku až tři a půl let.[1] Potravou olihní jsou ryby, korýši a mnohoštětinatci, běžně se vyskytuje kanibalismus. Jsou loveny žraloky a delfíny.
Olihně jsou vyhledávanou kulinářskou specialitou: zbaví se zobáku, vnitřností a pera, plášť se nakrájí na kroužky známé pod obchodním názvem „kalamáry“ a osmaží, u větších jedinců se ponechá vcelku, naplní nádivkou a dusí nebo zapéká. Často se k olihním podává tmavá omáčka připravená z jejich inkoustu.
Obrázky, zvuky či videa k tématu oliheň obecná ve Wikimedia Commons
Oliheň obecná (Loligo vulgaris) je druh hlavonožce, který obývá kontinentální šelf do hloubky okolo 500 metrů. Vyskytuje se ve Středozemním moři včetně jeho okrajových moří a v západní části Atlantiku od Severního moře po Guinejský záliv (u pobřeží jižní Afriky žije Loligo reynaudi, o níž se vedou spory, zda je poddruhem olihně obecné nebo samostatným druhem).
Dorůstá délky až 50 cm (z toho 40 cm připadá na plášť) a může vážit až 1,5 kg. Většina ulovených jedinců však bývá zhruba poloviční, přičemž samci bývají větší než samice. Tělo má hydrodynamický tvar a světle šedou barvu, kterou může pomocí chromatoforů měnit do červena. Oliheň obecná má deset nezatažitelných ramen, z nichž dvě jsou prodloužena a slouží k lovu, její schránka je redukována na tzv. chitinové pero.
Je převážně demersálním druhem, avšak podniká sezonní migrace ve velkých hejnech, při nichž plave pomocí trojúhelníkových ploutví v zadní části těla nebo vypouštěním vody z dýchací dutiny. V ohrožení může vypustit oblak modročerného inkoustu, který zmate protivníka a umožní olihni uniknout. Vajíčka jsou slepena do rosolovité trubice. Dožívá se až věku až tři a půl let. Potravou olihní jsou ryby, korýši a mnohoštětinatci, běžně se vyskytuje kanibalismus. Jsou loveny žraloky a delfíny.
Olihně jsou vyhledávanou kulinářskou specialitou: zbaví se zobáku, vnitřností a pera, plášť se nakrájí na kroužky známé pod obchodním názvem „kalamáry“ a osmaží, u větších jedinců se ponechá vcelku, naplní nádivkou a dusí nebo zapéká. Často se k olihním podává tmavá omáčka připravená z jejich inkoustu.
