dcsimg
Image of Greater Blue-ringed Octopus
Creatures » » Animals » » Molluscs » Cephalopods » » Octopodidae »

Greater Blue Ringed Octopus

Hapalochlaena lunulata (Quoy & Gaimard 1832)

Chobotnice kroužkovaná ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Chobotnice kroužkovaná (Hapalochlaena lunulata), také známa jako chobotnice modrokroužkovaná, je druh chobotnice z rodu Hapalochlaena. Popsali jej Jean René Constant Quoy a Joseph Paul Gaimard v roce 1832.[1] Obývá mělké vody severního pobřeží Austrálie a v západním Tichomoří, za potravou se může krátkodobě vydat i na pevninu. Žije v různých trhlinách a její úkryt lze poznat podle zbytků kořisti v jeho blízkosti. Může jej obývat dlouhou dobu[2] a tráví v něm většinu svého času.[3]

Chobotnice kroužkovaná váží 10 až 100 g a měří maximálně 20 cm. Její tělo je tmavohnědé, případně tmavožluté,[2] v případě, že se chobotnice rozruší, se jí následkem reakcí buněk chromatoforů objeví na těle okolo šedesáti modrých kruhů zvýrazňovaných pohyby svalů.[3] Z celého rodu Hapalochlaena má tento druh největší skvrny. Nemá inkoustový váček.[2]

Druh je jedovatý, ve slinných žlázách je za pomocí bakteríí tvořen jed tetrodotoxin (TTX). Ten chobotnice využívá jak k lovu kořisti, kterou tvoří například krabi nebo ryby, které nejprve přiláká pohyby konců chapadel a potom smrtelně pokouše, tak k obraně. Samotné kousnutí je bezbolestné, ale nebezpečné i pro člověka; začne se projevovat po pěti minutách a postupně způsobí ochrnutí. Záchrana spočívá v umělém dýchání po dobu jednoho dne, než jed v těle vyprchá. Toxin je lékařsky zkoumán, uvažuje se o jeho použití jako afrodiziakum či uvolnění napětí v sodíkových kanálech.[2]

Druh je teritoriální a setkání preferuje pouze tehdy, kdy se chystá spářit. Páření probíhá tak, že samec speciálně upraveným chapadlem vloží do vejcovodu samice své spermie. Nedokáže však rozpoznat pohlaví zvířete, proto se někdy zkouší spářit i s ostatními samci.[4] Samice naklade 60 až 100 vajíček, o která se stará 50 dnů a po vylíhnutí mláďat umírá. Mláďata první týdny plavou společně s planktonem, teprve později se přesunou na dno. Rozmnožovat se mohou ve čtyřech měsících.[2]

Odkazy

Reference

  1. chobotnice kroužkovaná [online]. Biolib.cz [cit. 2017-02-16]. Dostupné online.
  2. a b c d e RAY, K. Hapalochlaena lunulata. Animal Diversity Web [online]. 2000 [cit. 2017-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
  3. a b MÄTHGER, Lydia M.; BELL, George R. R.; KUZIRIAN, Alan M. How does the blue-ringed octopus (Hapalochlaena lunulata) flash its blue rings?. Journal of Experimental Biology. 2012-11-01, roč. 215, čís. 21, s. 3752–3757. PMID: 23053367. Dostupné online [cit. 2017-02-16]. ISSN 0022-0949. DOI:10.1242/jeb.076869. PMID 23053367. (anglicky)
  4. CHENG, Mary W.; CALDWELL, Roy L. Sex identification and mating in the blue-ringed octopus, Hapalochlaena lunulata. Animal Behaviour. 2000-07-01, roč. 60, čís. 1, s. 27–33. Dostupné online [cit. 2017-02-16]. DOI:10.1006/anbe.2000.1447.

Externí odkazy

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Chobotnice kroužkovaná: Brief Summary ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Chobotnice kroužkovaná (Hapalochlaena lunulata), také známa jako chobotnice modrokroužkovaná, je druh chobotnice z rodu Hapalochlaena. Popsali jej Jean René Constant Quoy a Joseph Paul Gaimard v roce 1832. Obývá mělké vody severního pobřeží Austrálie a v západním Tichomoří, za potravou se může krátkodobě vydat i na pevninu. Žije v různých trhlinách a její úkryt lze poznat podle zbytků kořisti v jeho blízkosti. Může jej obývat dlouhou dobu a tráví v něm většinu svého času.

Chobotnice kroužkovaná váží 10 až 100 g a měří maximálně 20 cm. Její tělo je tmavohnědé, případně tmavožluté, v případě, že se chobotnice rozruší, se jí následkem reakcí buněk chromatoforů objeví na těle okolo šedesáti modrých kruhů zvýrazňovaných pohyby svalů. Z celého rodu Hapalochlaena má tento druh největší skvrny. Nemá inkoustový váček.

Druh je jedovatý, ve slinných žlázách je za pomocí bakteríí tvořen jed tetrodotoxin (TTX). Ten chobotnice využívá jak k lovu kořisti, kterou tvoří například krabi nebo ryby, které nejprve přiláká pohyby konců chapadel a potom smrtelně pokouše, tak k obraně. Samotné kousnutí je bezbolestné, ale nebezpečné i pro člověka; začne se projevovat po pěti minutách a postupně způsobí ochrnutí. Záchrana spočívá v umělém dýchání po dobu jednoho dne, než jed v těle vyprchá. Toxin je lékařsky zkoumán, uvažuje se o jeho použití jako afrodiziakum či uvolnění napětí v sodíkových kanálech.

Druh je teritoriální a setkání preferuje pouze tehdy, kdy se chystá spářit. Páření probíhá tak, že samec speciálně upraveným chapadlem vloží do vejcovodu samice své spermie. Nedokáže však rozpoznat pohlaví zvířete, proto se někdy zkouší spářit i s ostatními samci. Samice naklade 60 až 100 vajíček, o která se stará 50 dnů a po vylíhnutí mláďat umírá. Mláďata první týdny plavou společně s planktonem, teprve později se přesunou na dno. Rozmnožovat se mohou ve čtyřech měsících.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ