Guidance for identification
El bolet de soca vellutat (Inonotus hispidus) té un barret en forma de mitja lluna. No és comestible a causa de la consistència de la seua carn.
El barret té una amplada de fins a uns 20 cm, fins i tot més, i una profunditat d'uns 10 o 12 cm en els exemplars ben desenvolupats. Està unit directament a l'escorça del tronc sobre el qual viu, sense peu, generalment sobre esquerdes o ferides. La superfície és recoberta de pèls rígids i erectes en els exemplars joves, però amb el temps van caient i quan el bolet és vell ja no en té. Pren un color grogós o rosat que a mesura que passa el temps s'enfosqueix. Els exemplars més vells són gairebé negres, però en qualsevol moment el marge és sempre més clar que la resta. Sota el barret té tubs fins, d'uns 4 mm de llargada, amb els porus petits, grocs o vermellosos, que s'enfosqueixen al tacte. Carn esponjosa o dura, segons l'edat, de color groc o brunenc, que traspua gotes aquoses per la part inferior del bolet.
Ix des de darreries d'estiu sobre arbres molt diversos, tant forestals (alzines, roures, faigs...) com fruiters (pereres, pomeres, etc.), i en parcs i jardins (plàtans, robínies, etc.).
És possible confondre'l amb altres bolets de soca (Ganoderma, Fomitopsis, Phellinus, etc.) dels quals se separa fàcilment si s'observa un bolet jove i s'hi veuen els pèls rígids característics d'aquesta espècie.
El bolet de soca vellutat (Inonotus hispidus) té un barret en forma de mitja lluna. No és comestible a causa de la consistència de la seua carn.
Rezavec štětinatý (Inonotus hispidus) je fytopatogenní houba z čeledě kožovkovité (Hymenochaetaceae) řádu kožovkotvaré (Hymenochaetales).
INONHI [1]
Podle EPPO a Biolib je pro patogena s označením Inonotus hispidus používáno více rozdílných názvů, například Boletus hirsutus nebo Phaeoporus hispidus.[2] [1]
Poměrně hojný.[3]
Plodnice vyrůstají v malých skupinách střechovitě nad sebou, na živých i tlejících kmenech a větvích listnatých stromů. Klobouk je mohutný, až 300 mm široký a 100 mm tlustý, plstnatě štětinatý. Plodnice jsou svrchu hnědočervená, později tmavá plst, ze spodu šedé póry, které po doteku ztmaví. [4] [3]
Listnaté stromy. Některé zdroje uvádí že patogen preferuje duby, platany, ořechy a jabloně,[4] další uvádí i jasany.[3]
Jiné kožovkotvaré houby, ačkoliv velké štětinaté plodnice jsou velmi typické.
Nejedlý. Patogen zpúsobuje vážnou bílou hnilobu dřeva která snižuje bezpečnost v okolí dřeviny. Hrozí lámání větví i kmene.[L 1]
Jednoleté plodnice (průměr 20-30cm) lze nelézt na kmeni nebo větvích, přetrvávají celou zimu až do jara. Hlavní vegetační období je od června do září.
Ovocné sady.
Ranový parazit.
Dezinfekcie nástrojů, použít přípravek na ošetření ran (latex, stromový balzám).
Rezavec štětinatý (Inonotus hispidus) je fytopatogenní houba z čeledě kožovkovité (Hymenochaetaceae) řádu kožovkotvaré (Hymenochaetales).
Der Zottige Schillerporling (Inonotus hispidus), auch “Plüschporling” genannt, ist eine Pilzart aus der Familie der Borstenscheibenverwandten (Hymenochaetaceae).
Der Zottige Schillerporling bildet konsolenförmige, einzeln oder zu mehreren dachziegelig übereinander stehende Fruchtkörper mit einer Breite von 10 bis 30 cm und einer Dicke von 3 bis 10 cm. Frische Exemplare sind schwammig, schwer und rostbraun gefärbt, Druckstellen dunkeln braun-schwarz nach. Die unzonierte Oberseite hat eine samtige, plüschartige bis grob zottige Struktur. Die Poren stehen zu 2–3 pro mm, haben eine gelb- bis rostbraune Farbe und scheiden in der Phase intensiven Wachstums immer Guttationstropfen aus. Die Röhren werden 2–5 cm lang und sind wie die Trama gold- bis rostbraun gefärbt. Im Winterhalbjahr können die „einjährigen“ Fruchtkörper als schwarz gefärbte Überreste am Baum ausgemacht werden.
Der Zottige Schillerporling ist ein parasitischer Holzbewohner und verursacht in Laubbäumen, vor allem Eschen und Apfel-, daneben Echte Walnuss-, Mehlbeer-Bäumen und häufig in Platanen, selten in Japanischem Schnurbaum eine massive Weißfäule. Er begünstigt dadurch das Ausmeißeln von Bruthöhlen für die Höhlenbrüter unter den Vögeln sowie das Anlegen der Nistgänge der Holzbienen. Die Art kommt zerstreut bis selten in naturnahen Laubwäldern vor, häufiger jedoch lebt und wuchert das Myzel dieses Großporlings in älteren Streuobst-, Park- und Straßenbäumen, in Gärten und ähnlichen Lebensräumen.[1] Der Zottige Schillerporling fruktifiziert meist aus Stammwunden lebender oder frisch abgestorbener, noch stehender Bäume.
Die Fruchtkörper des Zottigen Schillerporlings erscheinen in Mitteleuropa meist vom Frühsommer bis zum Herbst, bei günstiger Witterung auch in anderen Jahreszeiten.
Der Zottige Schillerporling kommt von den nördlichen subtropischen bis zu den gemäßigten Breiten vor, er kommt in Asien von Syrien, der Türkei und dem Iran über Indien bis China und Japan, in Süd- und Nordamerika (Venezuela, Mexiko, USA), Nordafrika, Australien und Tasmanien[2][3], den Kanaren und Europa vor. In Europa reicht sein Verbreitungsgebiet vom Mittelmeer bis England und zur Nord- und Ostsee, ostwärts bis Rumänien, zur Ukraine und Weißrussland. Im Baltikum kommt die Art nicht vor, Einzelvorkommen gibt es in Skandinavien sowie in Süd- und Zentralrussland.
Der Zottige Schillerporling kommt aufgrund seiner korkartigen Konsistenz als Speisepilz nicht infrage. Als Stammparasit kann er Obst-, Straßen- und Parkbäume stark schädigen.
Der Zottige Schillerporling (Inonotus hispidus), auch “Plüschporling” genannt, ist eine Pilzart aus der Familie der Borstenscheibenverwandten (Hymenochaetaceae).
Inonotus hispidus, commonly kent as shaggy bracket, is a fungus an a plant pathogen.
Inonotus hispidus, commonly kent as shaggy bracket, is a fungus an a plant pathogen.
Inonotus hispidus, commonly known as shaggy bracket, is a fungus and a plant pathogen. This fungus has been used in eastern Asia as a popular remedy for many illnesses like cancer, diabetes, and other stomach ailments.[1] In modern pharmacology, the Inonotus hispidus has aided in lowering blood glucose levels, showing anti-tumor responses and improving overall health in mice.[2]
Inonotus hispidus, commonly known as shaggy bracket, is a fungus and a plant pathogen. This fungus has been used in eastern Asia as a popular remedy for many illnesses like cancer, diabetes, and other stomach ailments. In modern pharmacology, the Inonotus hispidus has aided in lowering blood glucose levels, showing anti-tumor responses and improving overall health in mice.
Inonotus hispidus es una especie de hongo de la familia Hymenochaetaceae.
Basidioma de 80-190 x 30-130 x 20-60 mm, anual, pileado-sésil, de consistencia esponjosa en fresco. Píleo de color marrón pálido a marrón oscuro, con la edad se torna negruzco, margen fértil, redondeado e involuto, concoloro con el píleo. Himenóforo poroide, de color amarillo ocre a marrón oscuro; poros angulares, de 2-4 poros por mm; tubos hasta 15 mm de largo, quebradizos, marrón pálido a marrón oscuro con una línea que los separa del contexto. Contexto hasta 35 mm, de grosor, esponjoso, de color marrón pálido a marrón oscuro con pequeñas motas de micelio amarillento, lo cual le da un aspecto granular. Sistema hifal monomítico, con hifas generativas de septos simples, de color marrón amarillento a marrón rojizo oscuro, simples a ligeramente ramificadas, de pared delgada a gruesa, algunas subsólidas con los septos muy separados (más aparente en el contexto), de 3.2-7.2 μm de diámetro en el himenóforo y de 4.0-12.0 μm de diámetro en contexto. Setas hifales ausentes. Setas himeniales ventricosas, de color marrón rojizo oscuro, con pared gruesa (hasta 3.2 μm), de 25.6-40.0 x 6.4-3-6 μm. Basidios clavados a cilíndricos, tetraspóricos, la mayoría con contenido granular, hialinos a marrón rojizo de 21.6-29.6 x 8.0-12.0 μm. Basidiosporas elípticas a ampliamente elipsoidales, lisas, con pared gruesa, de color marrón amarillento a marrón rojizo, muy abundantes de 8-12 (-12.8) x 5.6-8.8 μm.[1]
Esta especie se desarrolla en México, en los estados de Baja California, Chihuahua, México, Michoacán, Nuevo León, Veracruz y la Ciudad de México.[1]
Tiene hábito solitario. Crece sobre encinos (Quercus spp.) vivos en bosques mixtos de pino-encino.[1]
Se conoce muy poco de la biología y hábitos de los hongos, por eso la mayoría de ellos no se han evaluado para conocer su estatus de riesgo (Norma Oficial Mexicana 059).
Esta especie produce daños a los encinos (Quercus spp.), provocando pudrición blanca en árboles vivos.[1]
Inonotus hispidus es una especie de hongo de la familia Hymenochaetaceae.
Inonotus hispidus
Le polypore hérissé[1] ou polypore hispide[2] (Inonotus hispidus) est une espèce de champignons basidiomycètes de la famille des Hyménochaetacées. C'est un parasite du pommier et d'autres feuillus, platane, sophora, tamaris..
Ce polypore est charnu et a un chapeau très arrondi d'abord brun rougeâtre, parfois jaune, ou rouille puis noir. À la fin de l'année, le sporophore noir tombe de l'arbre[1]. Il est recouvert de poils de même couleur. Les spores sont jaune verdâtre puis brun grisâtre[2]. Il pousse en général de juin à octobre[1].
C'est un parasite de blessures (souvent en hauteur) des vieux pommiers, occasionnellement d'autres arbres fruitiers[1] ou sylvestres comme le poirier, le noyer, l'orme et le frêne[2]. La pourriture blanche créée par son mycélium dégrade les états physiologique et mécaniques de son hôte[3]. Sur le platane, il crée une zone chancreuse caractéristique.
Le stade larvaire et adulte du Triplax russica (sv), coléoptère mycophage, est fréquemment rencontré sur ce polypore hérissé[4].
Le polypore hérissé n'est pas comestible[1]. On l'a utilisé comme teinture[3].
Classée dans les Boletus au XVIIIe siècle, l'espèce a ensuite été « baladée » de genre en genre (pas moins de 10[5] !) avant de rejoindre les Inonotus. Elle a en revanche presque toujours conservé une épithète renvoyant à l'aspect de sa cuticule : hirsutus, velutinus, villosus etc., et de nos jours hispidus, qu'on traduit par « hérissé »[3].
En effet, si on peut au premier abord le confondre avec d'autres champignons en consoles, brun rougeâtre et à pores jaunes, voire exsudant des gouttelettes par temps humide, le critère déterminant reste sa toison. Parmi les espèces proches se trouvent le polypore de Schweinitz (Phaeolus schweinitzii) et Inonotus radiatus qui ne pousse que sur l'Aulne[2]. On peut également le confondre avec Inonotus cuticularis et Inonotus tamaricis[1].
Inonotus hispidus
Le polypore hérissé ou polypore hispide (Inonotus hispidus) est une espèce de champignons basidiomycètes de la famille des Hyménochaetacées. C'est un parasite du pommier et d'autres feuillus, platane, sophora, tamaris..
Inonotus hispidus (Bull.) P. Karst., Meddn Soc. Fauna Flora fenn. 5: 39 (1880).
A forma di ventaglio, solo occasionalmente fuso con altri in gruppi sovrapposti; coperto fittamente di feltro-peloso o setoloso; colore ocra, o marrone vivace, o brunastro.
Lunghi, di colore giallo-bruno.
Rotondi o angolosi, giallo-fulvo o bruni.
Spugnosa o fibrosa; gialla, poi ruggine; spesso intrisa di acqua al punto da fuoriuscire dai pori sottostanti; diventa fragile con l'essiccamento.
7-9 x 6-7 µm, subglobose, color ruggine in massa.
Cresce solitamente su alberi da frutto (meli, noci, etc.), in estate, annuale, ma persiste sugli alberi per vari anni.
È agente di carie bianca del cilindro centrale degli alberi che attacca.
Commestibile da giovane, in età diventa immangiabile perché legnoso.
Dal latino hispidus = ispido, irsuto, per l'aspetto villoso del suo cappello.
Cost capìtol a l'é mach në sbòss. Da finì.
A chërs an dzora a latifeuje vive, dzortut an sla rol.
A venta mai mangé un bolè trovà se un a l'é nen un bon conossidor dij bolè!
As peul nen mangesse.
Inonotus hispidus (Bull.) P. Karst.
Cost capìtol a l'é mach në sbòss. Da finì.
AmbientA chërs an dzora a latifeuje vive, dzortut an sla rol.
Comestibilità A venta mai mangé un bolè trovà se un a l'é nen un bon conossidor dij bolè!
As peul nen mangesse.
Inonotus hispidus là một loài Basidiomycetes trong họ Polyporaceae. Loài này được Bull. P. Karst. miêu tả khoa học đầu tiên năm.[1]
Đây là loài gây hại phát triển phổ biến ở Uzbekistan.
Inonotus hispidus là một loài Basidiomycetes trong họ Polyporaceae. Loài này được Bull. P. Karst. miêu tả khoa học đầu tiên năm.
Đây là loài gây hại phát triển phổ biến ở Uzbekistan.
Inonotus hispidus (Bull.) P.Karst., 1879
Трутови́к щетинистоволосый (Трутовик щетинистый, Иноно́тус щети́нистоволо́сый, лат. Inonotus hispidus) — вид грибов, входящий в род Инонотус (Inonotus) семейства Гименохетовые (Hymenochaetaceae).
Наиболее известен как паразит ясеня, вызывающий гниль древесины.
Плодовые тела однолетние, шляпочные, сидячие, одиночные или, иногда, черепитчато расположенные по 2—3 шляпки, широко приросшие к субстрату. Размеры шляпки могут достигать 10×16×8 см. Верхняя поверхность у молодых шляпок красно-оранжевая, затем становится красно-коричневой до черноватой, бархатисто-волосистая, край окрашен однородно с остальной поверхностью.
Мякоть буроватая, у поверхности и края шляпки более светлая, без зон разной окраски, радиально-волокнистая. При контакте с раствором KOH чернеет.
Поры гименофора у молодых грибов желтовато-коричневые, затем ржаво-коричневые, неправильной формы, угловатые, по 2—3 на 1 мм. Трубочки 0,5—4 см длиной, охристо-ржавые.
Споры почти шаровидные до широкоэллиптических, гладкие, 8,3—11×7—9 мкм. Базидии 22—27×9—11 мкм, четырёхспоровые, широкобулавовидной формы. Гифальная система мономитическая.
Обладает циркумполярным ареалом в умеренной зоне Северного полушария. Поражает широколиственные деревья, чаще всего — дуб, ясень и яблоню, также отмечен на пихте, клёне, конском каштане, ольхе, берёзе, карии, боярышнике, бересклете, буке, фикусе, орехе, ликвидамбаре, шелковице, фисташке, груше, платане, тополе, сливе, робинии, иве, шинусе, софоре, вязе, винограде и зизифусе.
Трутови́к щетинистоволосый (Трутовик щетинистый, Иноно́тус щети́нистоволо́сый, лат. Inonotus hispidus) — вид грибов, входящий в род Инонотус (Inonotus) семейства Гименохетовые (Hymenochaetaceae).
Наиболее известен как паразит ясеня, вызывающий гниль древесины.