Üçbarmaq, yatıqqanqal (lat. Bidens)[1] - mürəkkəbçiçəklilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.[2]
İkiləpəlilər ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin. Üçbarmaq, yatıqqanqal (lat. Bidens) - mürəkkəbçiçəklilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Bidens és un gènere de plantes amb flors dins la família Asteraceae. Conté unes 200 espècies. El seu fruit és un aqueni i el nom científic es refereix a les dues dents que presenten (en llatí bis "dos" + dens "dents".
Són espècies zoocòres; les seves llavors s'enganxen a la roba, o als pèls i plomes i són transporatades així a nous hàbitats. Per això han estat capaces de colonitzar un ampli rang de territori incloent moltes de les illes oceàniques. Algunes espècies es presenten en un rang molt restringit i ara estan amenaçades d'extinció com ocorre a Hawaii.
B. laevis (Smooth Beggarticks) és una flor de tardor comunaal sud-est dels Estats Units. B. frondosa es considera una mala herba a Nova Zelanda.
A les illes Hawaii els Bidens s'anomenen kokoʻolau o koʻokoʻolau.[2] Se'n fa una infusió refrescant. En algunes regions, les fulles de B. pilosa i B. tripartita de vegades es mengen com a verdura.
El patogen de les plantes Bidens mottle virus es va anomenar per aquest gènere.
Les espècies de Bidens es troben a molts llocs del món.[3] Està estretament relacionat amb el gènere americà de Coreopsis i ni Bidens ni Coreopsis són monofilètics.[3]
A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Bidens 
Bidens és un gènere de plantes amb flors dins la família Asteraceae. Conté unes 200 espècies. El seu fruit és un aqueni i el nom científic es refereix a les dues dents que presenten (en llatí bis "dos" + dens "dents".
Són espècies zoocòres; les seves llavors s'enganxen a la roba, o als pèls i plomes i són transporatades així a nous hàbitats. Per això han estat capaces de colonitzar un ampli rang de territori incloent moltes de les illes oceàniques. Algunes espècies es presenten en un rang molt restringit i ara estan amenaçades d'extinció com ocorre a Hawaii.
B. laevis (Smooth Beggarticks) és una flor de tardor comunaal sud-est dels Estats Units. B. frondosa es considera una mala herba a Nova Zelanda.
A les illes Hawaii els Bidens s'anomenen kokoʻolau o koʻokoʻolau. Se'n fa una infusió refrescant. En algunes regions, les fulles de B. pilosa i B. tripartita de vegades es mengen com a verdura.
El patogen de les plantes Bidens mottle virus es va anomenar per aquest gènere.
Les espècies de Bidens es troben a molts llocs del món. Està estretament relacionat amb el gènere americà de Coreopsis i ni Bidens ni Coreopsis són monofilètics.
Dvouzubec (Bidens) je rod rostlin velice rozmanitého vzhledu, je zařazen v čeledi hvěznicovitých (Asteraceae) do podčeledě Asteroideae a tribu Coreopsideae.
Hojně se vyskytuje téměř v celém mírném a subtropickém pásu, částečně i v tropickém. Jeden z posledních údajů uvádí, že rod dvouzubec čítá 253 druhů, nejvíce se jich nachází v subtropech. V mnoha zeměpisných oblastech se nacházejí současně původní i zavlečené druhy.[1][2]
V České republice se vyskytují: Původní druhy:
Zavlečené druhy:
V Evropě lze ještě nalézt:
Rostliny rodu dvouzubec jsou velice rozmanité. Jsou to jednoletky i trvalky, mohou to být keříky, popínavé či půdu kryjící rostliny a mohou dosahovat výšky od 5 do 400 cm. Někdy v uzlech postranních větví jsou schopny zakořenit. Mívají většinou lodyhu oválnou nebo čtyřhrannou, hladkou či rýhovanou, postupně větvenou. Listy s řapíkem nebo bez vyrůstají obvykle střídavě, vstřícně, méně častěji v přeslenech. Čepele listů jsou jednoduché, několika četné, zpeřené nebo lalokovité, jejich okraje mohou být celistvé, zubaté, pilovité i třásnité, lysé nebo chlupaté.
Květní lůžko bývá ploché, diskovité nebo miskovité, veliké obvykle 4 až 12 mm. Sestaveny bývají do chocholíku nebo vyrůstají jednotlivě. Středních bisexuálních trubkovitých květů bývá v květním úboru 12 až 60, mají 5laločnou korunou bílé nebo žluté barvy a jsou méně nápadné než vnější mnohem větší, většinou neplodné květy jazykovité, které také někdy zcela chybí. Zákrov bývá dvojřadý, venkovní zelené listeny bývají delší než květy.
Plody jsou nažky dlouhé až 15 mm, většinou žebrovité, na vrcholu mají místo chmýří několik příchytnými zoubků. Ty slouží k zachycování za srst zvířat (nebo šaty lidí) a k rozšiřování do okolí, je to rostlina zoochorická. Rostlina obvykle ročně vyprodukuje i několik tisícovek semen která si podržují klíčivost kolem pěti let.[1][4][5]
Některé druhy (nejčastěji dvouzubec chlupatý) se využívají v tradiční čínské, africké i středoamerické medicíně. Teprve moderní věda zjistila, že natě rostliny obsahují mnohé flavonoidy a polyacetylény které vyvolávají protizánětlivé reakce organismu. Užívají se proti chřipce, nachlazení, horečce, zánětu slepého střeva, hepatitidě, gastroenteritidě, malárii, hemeroidům, ekzémům a dalším. Všeobecně je dvouzubec považován za plevelnou rostlinu, která rychle zarůstá neudržované prostory. V současnosti se některé kultivary používají pro množství květů a nenáročné pěstování jako letničky na záhony nebo do truhlíků.[6][7]
Obrázky, zvuky či videa k tématu dvouzubec ve Wikimedia Commons
Galerie dvouzubec ve Wikimedia CommonsDvouzubec (Bidens) je rod rostlin velice rozmanitého vzhledu, je zařazen v čeledi hvěznicovitých (Asteraceae) do podčeledě Asteroideae a tribu Coreopsideae.
Brøndsel (Bidens) er en slægt med ca. 25 arter, der er udbredt i Europa samt i Nord- og Sydamerika. Det er urter og buske med modsatte, stivhårede blade. Blomsterne er samlet i endestillede kurve, der ofte har bladagtige støtteblade. De enkelte kurve består enten af tungeformede, gule, hvide eller rødlige randkroner og rørformede, gule skivekroner eller udelukkende af skivekroner. Frugterne er udstyret med modhager (dyrespredning).
Beskrevne arter
Die Zweizähne (Bidens) sind eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Korbblütler (Asteraceae).
Bei Bidens-Arten handelt sich um einjährige bis ausdauernde krautige Pflanzen.[1][2]
Die Laubblätter sind gegenständig, was für die Korbblütengewächse eher ungewöhnlich ist; lediglich die obersten Blätter stehen bei einigen Arten auch wechselständig. Die Blattspreiten können gefiedert, fiederschnittig oder ungeteilt sein, im letzten Fall sind sie dann zumindest gesägt.[1][2]
Die körbchenförmigen Blütenstände der meisten Arten bestehen aus Röhrenblüten und Zungenblüten, bei anderen Arten dagegen sind die Zungenblüten nur rudimentär ausgebildet oder fehlen ganz. In diesem Fall sind die Blüten oft von hochblattartigen Laubblättern umgeben. Die Blüten sind meist gelblich, aber auch Arten mit weißen, rötlichen oder rosa Zungenblüten kommen vor. Zwischen den Röhrenblüten stehen bei den Pflanzenarten dieser Gattung Spreublätter.[1][2]
Ihren Namen verdanken die Zweizähne den Zähnen an ihren Früchten. Und zwar ist bei ihnen der Pappus auf zwei bis sechs oft borstenförmige Zähne reduziert. Diese sind oft mit zurückgerichteten Hakenborsten besetzt, so dass sie leicht im Fell von Tieren oder in Kleidung hängenbleiben. Bei einigen Arten sind die Zähne federartig verzweigt, bei anderen, vor allem den Inselendemiten, fehlen die Hakenborsten. Die Anwesenheit dieser Zähne grenzt die recht vielgestaltige Gattung gut gegen andere Gattungen ab.
Die Gattung Bidens wurde 1753 von Carl von Linné in Species Plantarum aufgestellt.[3] Nach dem International Code of Nomenclature for algae, fungi, and plants, Artikel 62.2[4] muss sich das grammatische Geschlecht bei zusammengesetzten Namen nach dem letzten Bestandteil des Namens richten, bei „Bidens“ also nach dem maskulinen lateinischen Wort „dens“. Weil Linné den Gattungsnamen aber in Übereinstimmung mit früheren Autoren feminin gebrauchte,[3] und der Name auch in späterer Literatur meist feminin angewandt wurde, wurde 1998 ein Konservierungsantrag gestellt, um das Geschlecht des Namens Bidens auf Femininum festzulegen.[5] Die Annahme dieses Antrages wurde zunächst im Jahr 2000 von der Nomenklaturkommission für Spermatophyten empfohlen,[6] ihr 2006 aber zur neuerlichen Begutachtung im Licht neuer Erkenntnisse wieder vorgelegt.[7] So lange diese neue Empfehlung nicht veröffentlicht ist und kein Internationaler Botanischer Kongress über diesen Antrag abgestimmt hat, ist das grammatische Geschlecht von Bidens bei korrekter Anwendung der Nomenklaturregeln das Maskulinum. Nach den ICBN-Regeln ist dann das Epitheton der Art mit Endung „...a“ auf „...us“ zu ändern.
Die Gattung Bidens gehört zur Tribus Coreopsideae in der Unterfamilie Asteroideae innerhalb der Familie der Asteraceae.
Die Gattung Bidens ist weltweit (außer der Antarktis) verbreitet. Von den rund 250 Arten kommen die meisten in der Neuen Welt und in Afrika vor. Etwa 60 Arten sind auf Polynesien beschränkt, wobei davon wiederum 40 auf Hawaii endemisch sind. In Deutschland kommen fünf Arten vor, von denen zwei eingeschleppt wurden.
Hier eine Auswahl der etwa 250 Arten:[8][1]
Einige Sorten weniger Bidens-Arten sind Zierpflanzen, beispielsweise die Goldmarie (Bidens ferulifolius).
Die Zweizähne (Bidens) sind eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Korbblütler (Asteraceae).
Bidens L., 1753 (en bresà: furbizìna[1]) l'è 'n zèner de piànte erbàcee anöàle o perèni che fà part de la famìa botànica de le Asteraceae.
I è piànte zoocore che völ dì che la sò somésa la se tàca ai vistìcc, al pél dei animài o a le pène dei ozèi e i è trasportàde isé vèrs dele zòne nöe de colonizà. En chèsta maniéra le spéci del zèner Bidens i è riàde a creà colònie pò a gran distànse e 'nfìna a tacà sö ìzole 'n mès ai océani. Vergöne de chèste se le tróa en teretóre limitàcc e divèrse i è al dé d'encö en perìcol de estinsiù, per ezèmpe endèle ìzole Hawaii. Per vìa de l'asènsa de mamìfer natìd en chèste ìzole, quach vergöna de le spéci de Bidens de le ìzole oceàniche le g'ha la somésa che g'ha de méno de pelacì per tacàs e al sò pòst le g'ha svelöpàt dele caraterìstiche che i a àidia a éser trasportàde del vènt.
El zèner Bidens l'è 'mparentàt de vizì col zèner Coreopsis, e 'n sèrti càzi l'è difìcil determinà se 'na dàta spéce l'è de cunsiderà de 'n zèner o de l'óter; en piö, par che 'l zèner el sàpe mìa monofilétich.[2]
La tasonomìa del zèner Bidens per chèste rizù l'è cunsideràda "caòtica"[3], e 'l nömer de spéci che fà part de chèsto zèner l'è mìa gnemò stat definìt con ciarèsa, se cunsìdera che le pöde véser alméno 'ntra le 150 e le 250[4][5], con vergü che pènsa che 'l nömer giöst el g'hape de éser mìa tat delón de le 230.[6][7]
Le spéci del zèner Bidens i è distribüìde endèle zòne tropicài e 'ndèle regiù càlde temperàde de töt el mónt.[6] Le piö tàte de le spéci se le tróa endèle Amèriche, en Africa, e 'n Polinézia. Ghe n'è vergöne pò a 'n Europa e 'n Asia.[3]
L'habitat tìpich i è i pòscc ömecc, i pracc palüdus, le spónde de le póce e dei córs de àiva, ma apò zòne a égher (sèrte spéci i è cunsideràde 'nfestàncc).
De le 11 spéci spontànee de la flòra italiàna, apéna sich le crès sö le Alp. La tabèla ché sóta la mèt en evidènsa 'na quach informasiù a mèret de l'habitat, de le caraterìstiche del teré e de la distribusiù de le spéci alpìne[8].
Bidens L., 1753 (en bresà: furbizìna) l'è 'n zèner de piànte erbàcee anöàle o perèni che fà part de la famìa botànica de le Asteraceae.
I è piànte zoocore che völ dì che la sò somésa la se tàca ai vistìcc, al pél dei animài o a le pène dei ozèi e i è trasportàde isé vèrs dele zòne nöe de colonizà. En chèsta maniéra le spéci del zèner Bidens i è riàde a creà colònie pò a gran distànse e 'nfìna a tacà sö ìzole 'n mès ai océani. Vergöne de chèste se le tróa en teretóre limitàcc e divèrse i è al dé d'encö en perìcol de estinsiù, per ezèmpe endèle ìzole Hawaii. Per vìa de l'asènsa de mamìfer natìd en chèste ìzole, quach vergöna de le spéci de Bidens de le ìzole oceàniche le g'ha la somésa che g'ha de méno de pelacì per tacàs e al sò pòst le g'ha svelöpàt dele caraterìstiche che i a àidia a éser trasportàde del vènt.
Ittikanak (Bidens) — qoqidoshlar oilasiga mansub bir yillik oʻtlar tur-kumi. Boʻyi 15—60 sm, barglari qanotsimon, qisqa bandli. Qaramaqarshi joylashgan. Gullari sariq, savatchaga toʻplangan. Mevasi pistacha. Oʻzbekistonda 1 turi oʻtloklarda, ariq boʻylarida, ekinlar orasida usadi. Tarkibida karotin, S vitamin, efir moyi, oshlovchi boʻyoq, shilimshiq va b. moddalar bor. Xalq tabobatida bolalarning diatez kasalligini davolashda ishlatiladi. Tibbiyotda ovqatni hazm qildiruvchi, siydik haydovchi va ter chikaruvchi dori sifatida, baʼzi teri kasalliklari (ekzema)ni davolashda qoʻllaniladi.[1]
Ittikanak (Bidens) — qoqidoshlar oilasiga mansub bir yillik oʻtlar tur-kumi. Boʻyi 15—60 sm, barglari qanotsimon, qisqa bandli. Qaramaqarshi joylashgan. Gullari sariq, savatchaga toʻplangan. Mevasi pistacha. Oʻzbekistonda 1 turi oʻtloklarda, ariq boʻylarida, ekinlar orasida usadi. Tarkibida karotin, S vitamin, efir moyi, oshlovchi boʻyoq, shilimshiq va b. moddalar bor. Xalq tabobatida bolalarning diatez kasalligini davolashda ishlatiladi. Tibbiyotda ovqatni hazm qildiruvchi, siydik haydovchi va ter chikaruvchi dori sifatida, baʼzi teri kasalliklari (ekzema)ni davolashda qoʻllaniladi.
Kėbelė aba lakėšis (luotīnėškā: Bidens) ī tuokė dailīžėidiu augalū (Asteraceae) šeimā prigolontė žuolie.
Tas augals vėinmetis ī. Žėidā anou būn geltuoni, dėduoki. Anėms nūžīdiejus palėik tuoki vāsē so 2-4 kėbokās. Tėi kėbokā kimb prī apriedu, gīvuoliu kailė, ė tap gausėn kėbelės.
Kėbelės aug laukūs, pakelies, ont opiu, ežerū krontū, tīrūs, daržūs. Liekvarstos ī: vara mīžala, tolži, prakaita, tink ruonu skalavėmou.
Muni[1] (genus Bidens) nisqakunaqa huk qurakunam.
Kaymi rikch'aqninkuna:
Wikispecies nisqaqa qillqasqa p'anqayuqmi kay hawa: Muni
Muni (genus Bidens) nisqakunaqa huk qurakunam.
Козулькай[2], лиякс: ватракшонь чиньчарамо[3], ватракшонь чипаня[3], педягай тикше[3] (лат. Bidens, руз. Череда, или биденс) — тикшень касовкс, Вейсэндявозь цецянсетнень раськесь (Asteraceae, эли Compositae).
Вейкеиень тикшень касовкс. Нетьксэзэ видэ, тарад марто, сэрьсэ 80 см-нь видс.
Bidens is a genus of flowering plants in the aster family, Asteraceae.[3] The genus include roughly 230 species which are distributed worldwide.[4] Despite their global distribution, the systematics and taxonomy of the genus has been described as complicated and unorganized.[4][5] The common names beggarticks, black jack, burr marigolds, cobbler's pegs, Spanish needles, stickseeds, tickseeds and tickseed sunflowers refer to the fruits of the plants, most of which are bristly and barbed. The generic name refers to the same character; Bidens comes from the Latin bis ("two") and dens ("tooth").[3]
Bidens includes roughly 230 species which are distributed worldwide[4] throughout many tropical and warm temperate regions.[6] Species occur in the Americas, Africa, Polynesia, Europe and Asia.[7]
Despite their global distribution, the systematics and taxonomy of the genus has been described as complicated and unorganized.[4][5] The genus include roughly 230 species.[6][8]
Bidens is closely related to the American genus Coreopsis, and the genera are sometimes difficult to tell apart; in addition, neither is monophyletic.[9]
Bidens are zoochorous; their seeds will stick to clothing, fur or feathers, and be carried to new habitat. This has enabled them to colonize a wide range, including many oceanic islands. Some of these species occur only in a very restricted range and several are now threatened with extinction, notably in the Hawaiian Islands. Due to the absence of native mammals on these islands, some of the oceanic island taxa have reduced burrs, evolving features that seem to aid in dispersal by the wind instead.
Nodding beggarticks (B. cernua) and hairy beggarticks (B. pilosa) are useful as honey plants. Several Bidens species are used as food by the caterpillars of certain Lepidoptera, such as the noctuid moth Hypercompe hambletoni and the brush-footed butterfly Vanessa cardui, the painted lady.
The Bidens mottle virus, a plant pathogen, was first isolated from B. pilosa, and it infects many other Asteraceae and plants of other families.
Species include:[3][10][11][12]
.jpg)
Bidens is a genus of flowering plants in the aster family, Asteraceae. The genus include roughly 230 species which are distributed worldwide. Despite their global distribution, the systematics and taxonomy of the genus has been described as complicated and unorganized. The common names beggarticks, black jack, burr marigolds, cobbler's pegs, Spanish needles, stickseeds, tickseeds and tickseed sunflowers refer to the fruits of the plants, most of which are bristly and barbed. The generic name refers to the same character; Bidens comes from the Latin bis ("two") and dens ("tooth").
Bidens es un género con alrededor de 200 especies de plantas de la familia Asteraceae. La especie Bidens laevis es muy apreciada por sus flores en el sudeste de los Estados Unidos. Bidens frondosa es considerada en Nueva Zelanda una planta invasora.
Plantas herbáceas o subarbustivas, a veces rastreras o trepadoras. Hojas mayormente opuestas, las superiores a veces alternas, enteras a profundamente divididas, a menudo con gran variación dentro de una sola especie. Inflorescencia en forma de cabezuelas solitarias o agrupadas en conjuntos corimboso-paniculados. Involucro cilíndrico a hemisférico, por lo general manifiestamente biseriado, sus brácteas exteriores por lo común angostas y de textura herbácea, las interiores membranáceas, a menudo más anchas y con márgenes hialinos o amarillentos; receptáculo plano a convexo, provisto de páleas angostas y más o menos planas. Flores liguladas generalmente en número de 5 a 8, a veces diminutas o ausentes, con frecuencia estériles, rara vez fértiles, sus corolas blancas, amarillas, moradas o rosadas; flores del disco hermafroditas, comúnmente amarillas y numerosas, anteras con las bases auriculadas o aflechadas, ramas del estilo de las flores hermafroditas lineares o linear- oblongas, provistas de apéndices barbados. Aquenios básicamente 3 o 4-gonales, aunque a menudo dorsoventralmente comprimidos, por lo general con 4 costillas gruesas en los ángulos alternando con 4 costillas conspicuas o inconspicuas en las caras, lineares a cuneiformes u obovado-oblongos, vilano de 0 a 8 aristas.[1]
Las especies Bidens son utilizadas como alimento de las larvas de algunas especies de Lepidoptera incluyendo Hypercompe hambletoni.
Los frutos tienen vellosidad o ganchos para adherirse a las ropas o piel de los animales para la difusión de las semillas.
El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 2: 831–834. 1753.[2]
Bidens: nombre genérico que deriva de dos palabras latínas "bis" (= dos veces) y " dens " (= diente)[3] y se refiere a las cerdas de los aquenios de algunas especies de este género que están formados solo por dos dientes afilados. Los primeros eruditos de la naturaleza del Renacimiento, incluyendo Pietro Andrea Mattioli (1501 - 1578), humanista y médico, así como botánico, había incluido las especies de este género en el grupo de Eupatorium, pero fue el botánico francés Joseph Pitton de Tournefort (1656 - 1708 ) quien da importancia al carácter del aquenio y utilizó por primera vez este nombre (y, por tanto, fundó la etimología), que más tarde Carl von Linné mantuvo en sus escritos a partir de 1737 en adelante.[4]
Bidens es un género con alrededor de 200 especies de plantas de la familia Asteraceae. La especie Bidens laevis es muy apreciada por sus flores en el sudeste de los Estados Unidos. Bidens frondosa es considerada en Nueva Zelanda una planta invasora.
See artikkel räägib taimede perekonnast; linna kohta Bulgaarias vaata artiklit Ruse (Bulgaaria) Ruse (ladina keeles Bidens) on astrilaadsete seltsi korvõieliste sugukonda kuuluv taimede perekond.
Teaduslikult kirjeldas ruskmeid esimesena Linnaeus.
Ruskme kõige lähedasem sugulasperekond on Ameerikas kasvav Coreopsis. Liikide jaotumine nende kahe perekonna vahel ei ole veel lõplikult kindlaks määratud.
Taime rahvapärased nimetused on seotud tavaliselt tema haakuvate seemnistega, millest enamik on kisadega. Sellest pärineb ka taime ladinakeelne nimi: bi 'kaks' + dens 'hammas'.
Ruskmeid leidub kõikjal maailmas peale Antarktika. Kõige rohkem leidub neid Ameerikas ja Aafrikas. Umbes 60 liiki kasvab üksnes Okeaanias ja neist umbes 40 on Hawaii saartel endeemsed.
Ruskmed on ühe- ja mitmeaastased rohttaimed. Leheseis on vastastikune, mis on astrilaadsetele ebatavaline. Mõnel liigil asuvad kõige ülemised lehed siiski vastakuti. Lehed võivad olla sulgjad või jagunemata. Viimasel juhul on leheserv saagjas.
Enamikul ruskmeliikidel koosnevad õied putk- ja keelõitest. Mõnel liigil on keelõied mandunud või puuduvad täiesti. Sel juhul ümbritsevad õisi õielehesarnased tupplehed. Õisik on tavaliselt kollane, aga tuleb ette ka valge, roosa või punase õisikuga liike.
Ruskmed on zoohoorid ehk levivad loomade abil. Seemniste pappus on sageli moondunud 2–6 haagisarnaseks karvaks, mis loomade karvastiku külge kinni jäävad. Siis viivad loomad seemnised emataimest kaugele uude kohta. See on võimaldanud ruskmetel levida laialdaselt, isegi üksikutele ookeanisaartele. Kuid teiselt poolt on mõned liigid, eriti üksnes ookeanisaartel leiduvad, väga piiratud levilaga ja neid ähvardab väljasuremine. Ookeanisaartel pole ka kuigivõrd loomi, kes taimi levitaksid, sellepärast on sealsetel liikidel seemniste küljes olevad haagid taandarenenud ja selle asemel on nad kohastunud tuule abil levimiseks, näiteks võib kogu pappus olla suurenenud ja muundunud suletaoliseks.
Mõned ruskmeliigid on ilutaimed, näiteks feerulalehine ruse.
Ameerika ruset ei ole Uus-Meremaal küll kantud invasiivsete liikide loendisse, kuid sellegipoolest peetakse seda seal umbrohuks.
Perekonda kuulub umbes 200 liiki.
Eestis leidub nelja liiki ruskmeid:
Ülejäänud ruskmeliikide hulka kuuluvad:
Ruse (ladina keeles Bidens) on astrilaadsete seltsi korvõieliste sugukonda kuuluv taimede perekond.
Teaduslikult kirjeldas ruskmeid esimesena Linnaeus.
Ruskme kõige lähedasem sugulasperekond on Ameerikas kasvav Coreopsis. Liikide jaotumine nende kahe perekonna vahel ei ole veel lõplikult kindlaks määratud.
Taime rahvapärased nimetused on seotud tavaliselt tema haakuvate seemnistega, millest enamik on kisadega. Sellest pärineb ka taime ladinakeelne nimi: bi 'kaks' + dens 'hammas'.
Ruskmeid leidub kõikjal maailmas peale Antarktika. Kõige rohkem leidub neid Ameerikas ja Aafrikas. Umbes 60 liiki kasvab üksnes Okeaanias ja neist umbes 40 on Hawaii saartel endeemsed.
Ruskmed on ühe- ja mitmeaastased rohttaimed. Leheseis on vastastikune, mis on astrilaadsetele ebatavaline. Mõnel liigil asuvad kõige ülemised lehed siiski vastakuti. Lehed võivad olla sulgjad või jagunemata. Viimasel juhul on leheserv saagjas.
Enamikul ruskmeliikidel koosnevad õied putk- ja keelõitest. Mõnel liigil on keelõied mandunud või puuduvad täiesti. Sel juhul ümbritsevad õisi õielehesarnased tupplehed. Õisik on tavaliselt kollane, aga tuleb ette ka valge, roosa või punase õisikuga liike.
Ruskmed on zoohoorid ehk levivad loomade abil. Seemniste pappus on sageli moondunud 2–6 haagisarnaseks karvaks, mis loomade karvastiku külge kinni jäävad. Siis viivad loomad seemnised emataimest kaugele uude kohta. See on võimaldanud ruskmetel levida laialdaselt, isegi üksikutele ookeanisaartele. Kuid teiselt poolt on mõned liigid, eriti üksnes ookeanisaartel leiduvad, väga piiratud levilaga ja neid ähvardab väljasuremine. Ookeanisaartel pole ka kuigivõrd loomi, kes taimi levitaksid, sellepärast on sealsetel liikidel seemniste küljes olevad haagid taandarenenud ja selle asemel on nad kohastunud tuule abil levimiseks, näiteks võib kogu pappus olla suurenenud ja muundunud suletaoliseks.
Mõned ruskmeliigid on ilutaimed, näiteks feerulalehine ruse.
Ameerika ruset ei ole Uus-Meremaal küll kantud invasiivsete liikide loendisse, kuid sellegipoolest peetakse seda seal umbrohuks.
Rusokit (Bidens) on kasvisuku asterikasvien heimossa. Suvussa on yhteensä noin 240 lajia.[1]
Pohjoismaissa kasvaa kuusi rusokkilajia, jotka ovat yksivuotisia ruohoja. Niillä on harvoin laitakukkia mykeröissä. Rusokkien pähkylöissä on väkäsekkäitä otia, joilla ne tarttuvat eläimiin.[2]
Rusokit (Bidens) on kasvisuku asterikasvien heimossa. Suvussa on yhteensä noin 240 lajia.
Bidens, communément appelé les bidents, est un genre de plantes herbacées de la famille des Asteraceae.
Les fruits de ces plantes sont pour la plupart hérissés de deux pappus ressemblant à deux dents. Le nom du genre fait référence à cette caractéristique ; Bidens vient du latin : bis (« deux ») et dens (« dent »).
Bidens est présent dans toutes les régions tropicales et tempérées chaudes du monde. La plupart des espèces sont présentes dans les Amériques, en Afrique et en Polynésie, et certaines en Europe et en Asie. Le genre Bidens est étroitement lié au genre Coreopsis et les deux sont parfois difficiles à distinguer.
Les plantes se propagent par zoochorie ; leurs graines collent aux vêtements, fourrure ou plumes, et sont ainsi transportées vers un nouvel habitat. Cela leur a permis de coloniser de larges territoires, y compris de nombreuses îles océaniques. Certaines de ces espèces sont présentes uniquement dans une gamme très restreinte et plusieurs sont aujourd'hui menacées d'extinction, notamment dans les îles hawaïennes. En raison de l'absence de mammifères indigènes sur ces îles, une partie des taxons océaniques ont réduit la taille de leurs dents, caractéristiques évolutives qui semblent faciliter la dispersion par le vent.
Bidens, communément appelé les bidents, est un genre de plantes herbacées de la famille des Asteraceae.
Les fruits de ces plantes sont pour la plupart hérissés de deux pappus ressemblant à deux dents. Le nom du genre fait référence à cette caractéristique ; Bidens vient du latin : bis (« deux ») et dens (« dent »).
Dvozub (lat. Bidens), rod jednogodišnjih i dvogodišnjih biljaka i trajnica iz porodice Compositae. Postoji preko 200 vrsta raširenih po svim Kontinentima, a četiri od njih rastu i u Hrvatskoj, to su: cjelolisni dvozub (B. cernua), trodijelni dvozub (B. tripartita), B. frondosa, B. subalternans[1]
Dvozub (lat. Bidens), rod jednogodišnjih i dvogodišnjih biljaka i trajnica iz porodice Compositae. Postoji preko 200 vrsta raširenih po svim Kontinentima, a četiri od njih rastu i u Hrvatskoj, to su: cjelolisni dvozub (B. cernua), trodijelni dvozub (B. tripartita), B. frondosa, B. subalternans
Zwilc[1][2] (Bidens) je ród rostlinow ze swójby zestajenkow.
Bidens cernua
Bidens connata
Bidens ferulifolia
Bidens radiata
Bidens pilosa var. minor
Bidens tripartita
Jeli sy jedyn z mjenowanych njedostatkow skorigował(a), wotstroń prošu potrjecheny parameter předłohi {{Předźěłuj}}. Podrobnosće namakaš w dokumentaciji.
Zwilc (Bidens) je ród rostlinow ze swójby zestajenkow.
Bidens L., 1753 è un genere di piante spermatofite dicotiledoni appartenenti alla famiglia delle Asteraceae, dall'aspetto di piccole erbacee annuali o perenni dalla tipica infiorescenza a capolino.
L'etimologia del nome generico (Bidens) deriva da due parole latine ”bis” (= due volte) e “dens” (= dente)[1] e si riferisce alle setole degli acheni di alcune specie di questo genere formate appunto da due denti appuntiti. I primi studiosi rinascimentali della natura tra cui anche Pietro Andrea Mattioli (1501 – 1578), umanista e medico oltre che botanico, avevano inserito le specie di questo genere nel gruppo delle Epatorium; ma fu il botanico francese Joseph Pitton de Tournefort (1656 – 1708) che dando importanza al carattere dell'achenio per primo usò questo nome (e che quindi ne fondò l'etimologia), che successivamente Carl von Linné conservò nei suoi scritti dal 1737 in poi[2].
Il nome scientifico attualmente accettato (Bidens) è stato proposto da Carl von Linné (1707 – 1778) biologo e scrittore svedese, considerato il padre della moderna classificazione scientifica degli organismi viventi, nella pubblicazione Species Plantarum del 1753[3].
I dati morfologici si riferiscono soprattutto alle specie europee e in particolare a quelle spontanee italiane.
Le piante di questo genere in Europa raramente raggiungono i 200 cm di altezza, mentre in altri continenti come in America alcune forme arbustive o rampicanti possono raggiungere 4 – 5 m di sviluppo[4]. Il ciclo biologico può essere sia annuale (la maggioranza delle specie spontanee italiane) che perenne. La forma biologica prevalente (almeno per le specie europee) è terofita scaposa (T scap), ossia sono piante erbacee che differiscono dalle altre forme biologiche poiché, essendo annuali, superano la stagione avversa sotto forma di seme. Poche (Bidens aurea) hanno altre forme biologiche perenni tipo H scap (emicriptofita scaposa).
Le radici in genere sono secondarie da fittone.
Le foglie sono picciolate o sessili e a disposizione opposta lungo il caule. La lamina è intera o tripartita (eventualmente anche a 5 parti); i segmenti sono seghettati sui margini e carenati al centro. La forma dei segmenti va da ovale a lanceolata fino quasi a lineare. Il rachide in certe specie può essere alato. Nelle forme acquatiche (come Bidens beckii Torr. ex Spreng. ) le foglie possono essere anche sommerse.
L'infiorescenza è formata da diversi capolini peduncolati eretti o reclinati. La struttura dei capolini è quella tipica delle Asteraceae: un peduncolo sorregge un involucro emisferico da campanulato a cilindrico composto da due serie di squame (involucro doppio)[2] che fanno da protezione al ricettacolo piatto o leggermente convesso con pagliette[5] sul quale s'inseriscono due tipi di fiori: quelli esterni ligulati (da 1 a 21 e in alcune specie assenti) e quelli interni tubulosi (da 12 a 60, fino al massimo di 150). Le due serie di squame sono differenti nella forma: la serie esterna è composta da 5 – 13 brattee fogliacee verdi, patenti e raggianti a forma oblunga; la serie interna si compone di 8 – 21 squame più sottili, scariose e striate; in alcune specie le squame sono disposte su due serie. Diametro dell'involucro: 4 – 12 mm.
I fiori sono zigomorfi (quelli ligulati), attinomorfi(quelli tubulosi); sono inoltre tetra-ciclici (formati cioè da 4 verticilli: calice – corolla – androceo – gineceo) e pentameri (calice e corolla formati da 5 elementi). Sono inoltre ermafroditi, più precisamente i fiori del raggio (quelli ligulati) sono sterili; mentre quelli del disco centrale (tubulosi) sono bisessuali[5].
I frutti sono degli acheni allungati (lineari), compressi, secchi, con parete sottile strettamente appressata attorno ad un unico seme e con un pappo munito di due/quattro (fino a 8) lunghe reste rigide e diverse setole spinate. Il colore è nerastro o marrone e la sezione trasversale è in genere a forma triangolare o quadrangolare. La superficie può essere sia liscia che bitorzoluta.
L'habitat tipico per le specie di questo genere sono i luoghi umidi, i prati paludosi, i margini delle pozze e ruscelli, ma anche zone incolte (alcune specie sono considerate infestanti). La distribuzione di questo genere è abbastanza cosmopolita con prevalenza nelle zone subtropicali, tropicali e caldo-temperate dell'America.
Delle 11 specie spontanee della flora italiana solo 5 vivono sull'arco alpino. La tabella seguente mette in evidenza alcuni dati relativi all'habitat, al substrato e alla distribuzione delle specie alpine[7].
La famiglia di appartenenza di questo genere (Asteraceae o Compositae, nomen conservandum) è la più numerosa del mondo vegetale, comprende oltre 23000 specie distribuite su 1535 generi[8] (22750 specie e 1530 generi secondo altre fonti[9]). Il genere è composto da circa 150-200 specie, delle quali una decina sono spontanee dei territori italiani.
Un elemento utile alla classificazione delle specie di questo genere è il frutto achenio[2]. Questo può presentarsi sotto varie forme:
Secondo le ultime ricerche (basate sulle specie del Nord America) risulta che Bidens non è monofiletico, sembra anzi che sia legato molto strettamente al genere Coreopsis (anche quest'ultimo non è monofiletico). In particolare alcune sezioni di quest'ultimo genere insieme ad altre del genere Bidens sembra siano invece monofiletiche[10]. Questo fatto risulta chiaramente evidente dal cladogramma (vedi a lato) tratto da un'altra ricerca basata sul DNA nucleare dei ribosomi di diverse specie sia di Coreopsis che di Bidens[11].
Sono piante che si adattano a condizioni ambientali anche molto diverse per cui presentano morfologie di vario tipo. Il numero cromosomico delle specie in genere è relativamente alto (circa 48), almeno per le specie europee, questo significa una certa tendenza alla varietà genetica (vedi ad esempio le sottospecie bullata e tripartita della specie Bidens tripartita). Un'altra caratteristica di questo genere è la facilità di ibridazione; nella famiglia delle Asteraceae, insieme al genere Antennaria e il genere Helianthus, presenta la più alta frequenza di ibridazione[12].
Uno studio significativo su questo genere è stato fatto nelle isole Hawaii. La comprensione del fenomeno della speciazione del genere Bidens qui è facilitata in quanto queste isole sono relativamente recenti (non più di 6 milioni di anni fa). Probabilmente la colonizzazione del genere iniziò con pochi individui (i frutti sono muniti di setole seghettate che facilmente possono aderire alla pelliccia o alle penne degli animali); attualmente sono presenti 19 specie e 8 sottospecie posizionate in ambienti estremamente vari: dal livello del mare fino a 2200 m s.l.m. passando dalle foreste pluviali a zone semi-desertiche. Queste differenziazioni morfologiche ed ecologiche sono ancora maggiori di quelle che si riscontrano, sempre per questo genere, nel resto del mondo[13].
La parte più variabile di queste piante sono le foglie che possono presentarsi semplici o composte (uno-due-tre-pennatosette); le brattee esterne degli involucri possono essere più o meno raggianti e con forme che vanno da oblanceolate a lineari.
La seguente lista è stata compilata in base alle specie europee riconosciute come valide dalla Checklist dei Royal Botanic Garden Edinburgh[14]; e altri nominativi (contrassegnati da [GRIN]) considerati validi dal ”USDA – United States Department of Agriculture – Agricultural Research Service”[15](alcuni nomi comuni in italiano sono evidenziati in grassetto accanto al nome scientifico):
Alcuni ibridi all'interno del genere:
Per meglio comprendere ed individuare le varie specie del genere (solamente per le specie spontanee della flora italiana) l'elenco guente utilizza in parte il sistema delle chiavi analitiche (vengono cioè indicate solamente quelle caratteristiche utili a distingue una specie dall'altra)[18].
Alle specie sopra-descritte si devono aggiungere altre quattro nuove specie tutte esotiche naturalizzate in questi ultimi anni[19]:
Questa entità ha avuto nel tempo diverse nomenclature. L'elenco seguente indica alcuni tra i sinonimi più frequenti:
Un genere molto simile a Bidens è Coreopsis (vedere il paragrafo “Filogenesi”)
Le specie di questo genere non hanno grande utilità per l'uomo, a parte qualche utilizzo (soprattutto nel passato) nella medicina popolare come Bidens tripartita e alcune altre. In genere sono infestanti e rifiutate perfino dal bestiame. Da un punto di vista edule solamente la Bidens pilosa (originaria dall'estremo oriente) ha un certo interesse: può essere consumata come gli spinaci; nelle Filippine si usa mescolarla al riso per produrre una bevanda alcolica; mentre nel Texas con le foglie si prepara un tè[2].
Bidens L., 1753 è un genere di piante spermatofite dicotiledoni appartenenti alla famiglia delle Asteraceae, dall'aspetto di piccole erbacee annuali o perenni dalla tipica infiorescenza a capolino.
Lakišius (lot. Bidens) – astrinių (Asteraceae) šeimos augalų gentis. Pavadinimas iš lotynų k. bis – dusyk ir dens – dantis; augalo vaisus turi du akuotus. Vienmečiai žoliniai augalai. Graižai gana stambūs. Žiedai geltoni. Vaisiai tribriauniai, viršutinėje dalyje išlieka 2-4 akuotai; akuotai ir vaisiaus briaunos apaugę žemyn nulinkusiais šereliais. Vaisiai prisikabina prie drabužių, gyvūnų kailio, todėl ir išplatinami.
Gentyje apie 240 rūšių. Lietuvoje auga dvi:
Tandzaad (Bidens) is een geslacht uit de composietenfamilie (Compositae of Asteraceae).
In het zuidwesten van de Verenigde Staten is de soort Bidens laevis oftewel "Beggar tick" een bekende herfstbloem.
Tandzaad ontleent zijn naam aan de tandjes (pappusnaalden) die aan het nootje ('zaad') zitten, waarmee het aan langslopende dieren of mensen kan blijven haken en zodoende verspreid wordt.
In Nederland en België komen de volgende soorten voor:
Overige soorten:
Tandzaad (Bidens) is een geslacht uit de composietenfamilie (Compositae of Asteraceae).
In het zuidwesten van de Verenigde Staten is de soort Bidens laevis oftewel "Beggar tick" een bekende herfstbloem.
Tandzaad ontleent zijn naam aan de tandjes (pappusnaalden) die aan het nootje ('zaad') zitten, waarmee het aan langslopende dieren of mensen kan blijven haken en zodoende verspreid wordt.
In Nederland en België komen de volgende soorten voor:
Knikkend tandzaad (Bidens cernua) Riviertandzaad (Bidens radiata) Smal tandzaad (Bidens connata) Veerdelig tandzaad (Bidens tripartita) Zwart tandzaad (Bidens frondosa)
Overige soorten:
Brønsle (Bidens) er ei planteslekt i korgplantefamilien som veks over store delar av verda, særleg i tropisk og temperert klima.[1] Dei fleste artane finst i Afrika, Amerika og Polynesia, medan noko færre finst i Europa og Asia.[2] I Noreg veks to artar. Desse er eittårige sumpplantar med motsette blad og ugreina eller greina stengel, oftast om lag snaue. Brungule korger med ei rekkje gulbrune indre korgdekkblad og ei rekkje ytre korgdekkblad som er grøne og står langt ut. Fnokken er to-fire stive broddar med mothakar.
Brønsle (Bidens) er ei planteslekt i korgplantefamilien som veks over store delar av verda, særleg i tropisk og temperert klima. Dei fleste artane finst i Afrika, Amerika og Polynesia, medan noko færre finst i Europa og Asia. I Noreg veks to artar. Desse er eittårige sumpplantar med motsette blad og ugreina eller greina stengel, oftast om lag snaue. Brungule korger med ei rekkje gulbrune indre korgdekkblad og ei rekkje ytre korgdekkblad som er grøne og står langt ut. Fnokken er to-fire stive broddar med mothakar.
Norske artar i brønsleslekta Flikbrønsle (Bidens tripartita) Nikkebrønsle (Bidens cernua)Uczep (Bidens) – rodzaj roślin należący do rodziny astrowatych. Należy do niego około 200 gatunków występujących na całym niemal świecie, z wyjątkiem obszarów o bardzo zimnym klimacie[2]. Większość gatunków pochodzi z obszaru Meksyku i sąsiadujących rejonów obydwu Ameryk[2]. Gatunkiem typowym jest Bidens tripartita L.[3].
Rośliny jednoroczne, byliny, krzewinki lub krzewy[2]. Łodygi ulistnione, zwykle silnie rozgałęzione. Ulistnienie naprzemianległe, liście zazwyczaj głęboko podzielone, lub złożone. Kwiaty zebrane w koszyczki lub główki. Brzeżne kwiaty języczkowe są nieliczne, ale szerokie, przeważnie żółte, rzadko tylko czerwone lub pupurowe[2]. Dojrzewają stopniowo, dzięki czemu roślina kwitnie przez długi czas. Owocami są niełupki zaopatrzone w 2 haczyki, którymi przyczepiają się do sierści zwierząt lub ubrań ludzi, w ten sposób się rozsiewając (zoochoria). Łacińska nazwa rodzaju oznacza właśnie 2-ząbkowy.
Campylotheca Cass., Forbicina Séguier, Microlecane Sch. Bip. ex Benth. & Hook. f.
Angiosperm Phylogeny Website adoptuje podział na podrodziny astrowatych (Asteraceae) opracowany przez Panero i Funk w 2002[5], z późniejszymi uzupełnieniami[6]. Zgodnie z tym ujęciem rodzaj Bidens należy do plemienia Coreopsideae Lindl., podrodziny Asteroideae (Juss.) Chev. W systemie APG III astrowate są jedną z kilkunastu rodzin rzędu astrowców (Asterales), wchodzącego w skład kladu astrowych w obrębie dwuliściennych właściwych[1].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa astrowe (Asteridae Takht.), nadrząd astropodobne (Asteranae Takht.), rząd astrowce (Asterales Lindl), rodzina astrowate (Asteraceae Dumort.), plemię Bidentideae (Less.) Godr. in Gren. & Godr., podplemię Bidentidinae Griseb., rodzaj uczep (Bidens L.)[7].
Niektóre gatunki są uprawiane jako rośliny ozdobne. W Polsce uprawiane gatunki nie wytrzymują zimy i dlatego uprawiane są jako rośliny jednoroczne, głównie w pojemnikach na balkonach, werandach, itp. Uprawia się je z sadzonek wyhodowanych przez specjalistów. Są bardzo łatwe w uprawie, wymagają tylko systematycznego podlewania, w czasie upałów nawet dwukrotnie w ciągu dnia.
Uczep (Bidens) – rodzaj roślin należący do rodziny astrowatych. Należy do niego około 200 gatunków występujących na całym niemal świecie, z wyjątkiem obszarów o bardzo zimnym klimacie. Większość gatunków pochodzi z obszaru Meksyku i sąsiadujących rejonów obydwu Ameryk. Gatunkiem typowym jest Bidens tripartita L..
Bidens é um género botânico pertencente à família Asteraceae.
Bidens é um género botânico pertencente à família Asteraceae.
Bidens este un gen de plante din familia Asteraceae, ordinul Asterales.
Skäror (Bidens) är ett släkte korgblommiga växter. De är ettåriga örter som föredrar sumpiga växtmiljöer. Kännetecknande för släktet är dess frukter, vilka är platta och har spröt med hullingar på.
Släktet har cirka 240 arter, varav tre förekommer vilt i Sverige; brunskära, grönskära och nickskära.
Wikimedia Commons har media som rör Skäror.
Skäror (Bidens) är ett släkte korgblommiga växter. De är ettåriga örter som föredrar sumpiga växtmiljöer. Kännetecknande för släktet är dess frukter, vilka är platta och har spröt med hullingar på.
Släktet har cirka 240 arter, varav tre förekommer vilt i Sverige; brunskära, grönskära och nickskära.
Череда (лат. Bidens) — рід трав'янистих рослин родини Айстрові (Asteraceae).
Стебло прямостояче, гіллясте, з рідкими волосками. Листки й гілки супротивні.
Листки темно-зелені, звичайно глибокотрироздільні, рідше цілісні, голі або слабоволосисті, з короткими крилатими черешками. Частки листка ланцетні, пилчасті.
Квітки дрібні, зібрані у кошики.
Череда поширена у тропічних та помірних регіонах світу.[1] Більшість видів зустрічаються у Північній та Південній Америці, Африці та Полінезії, декілька є у Європі та Азії.[2]
Рід Череда налічує близько 247 видів[3], деякі з них:
Череда (лат. Bidens) — рід трав'янистих рослин родини Айстрові (Asteraceae).
Bidens là một chi thực vật có hoa trong họ Cúc (Asteraceae).[1]
Chi Bidens gồm các loài:
Bidens là một chi thực vật có hoa trong họ Cúc (Asteraceae).
Череда́ (лат. Bídens) — род травянистых растений семейства Астровые (Asteraceae), входит в трибу Кореопсисовые (Coreopsideae).
Однолетние травянистые растения. Стебель прямой, ветвистый, до 80 см высотой. Листья супротивные, цельные, 3—5-раздельные или рассечённые. Корзинки одиночные или собраны в общие соцветия; обёртка полушаровидная или колокольчатая, наружные листочки травянистые, внутренние почти плёнчатые, цветоложе плёнчатое, краевые цветки бесполые, язычковые, желтые, иногда их нет; внутренние цветки трубчатые; семянки сплюснутые или трёхгранные, с 2—4 щетинками[4].
Этимология русского названия неясна.
Латинское название bidens образовано от лат. bi- — «двух-» и dens — «зуб», «зубец», что связано с наличием на плодах растения двух (у некоторых видов — четырёх) остевидных отростков[5][6].
По информации базы данных The Plant List (2013), род включает 249 видов[7]. Некоторые из них:
Череда́ (лат. Bídens) — род травянистых растений семейства Астровые (Asteraceae), входит в трибу Кореопсисовые (Coreopsideae).
鬼针草属（学名：Bidens）是菊科下的一个属，为一年生或多年生草本植物。该属共有约230种，广泛分布于世界。有些种的叶深裂，裂片具齿，边花长；另一些种的叶披针形，不分裂，边花短或无。盘花均为黄色。瘦果顶端有2-4条倒刺，常借此附着动物毛皮上或人衣服上传播。[3]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 鬼针草属（学名：Bidens）是菊科下的一个属，为一年生或多年生草本植物。该属共有约230种，广泛分布于世界。有些种的叶深裂，裂片具齿，边花长；另一些种的叶披针形，不分裂，边花短或无。盘花均为黄色。瘦果顶端有2-4条倒刺，常借此附着动物毛皮上或人衣服上传播。
センダングサ属（栴檀草属、学名：Bidens）は、キク科の1属である。日本ではごく普通に見られる雑草で、種子が衣服につく、いわゆるひっつき虫のひとつである。国外では観賞用のものもある。
近縁の種がいくつかある。いずれも世界的な分布域をもっている。
いずれも柔らかな一年草で、茎は断面が四角っぽくて節がある。葉は対生して、深く裂けて複葉となる。種子（実際には果実、いわゆる痩果）は硬くて棒状で、先端に数本の刺状突起があって、これに逆刺が着いているので、それによって衣服に引っ掛かる。いわゆるひっつき虫のひとつである。
花は筒状で、中心には黄色い管状花が密生する。外側には舌状花がない場合もあるが、あるものもある。
花が枯れて脱落すると、後には棒状の果実が筒状に揃って束になった姿が残る。果実が熟すると、花床は反り返り、そのため果実は放射状に広がる。果実の先端の刺で何かに引っ掛かると、根元からたやすく外れ、それにくっついて行くことになる。
日本に産するセンダングサ類は、大きく分けると、棒状の果実を作るものと、偏平な果実を作るものがある。主なものを挙げる。
棒状の果実を作るものは、
偏平な果実を作るものとしては、
他に、観賞用の花であるウインターコスモスことビデンス・フェルリフォリア（英語版）[1]（B. ferulifolia (Jacq.) Sweet）やキクザキセンダングサ（英語版）（学名: B. laevis (L.) Britton, Sterns et Poggenb. ）[2]も本属の植物である。欧米では、この類はむしろ花の美しい野草として理解されているようである。
.jpg)
_(2).jpg)
Karte mit allen verlinkten Seiten: 
.jpg)
