Brilyant tetra (lat. Moenkhausia pittieri) – (Characiformes) dəstəsindən bir balıq növü.
Ömürləri 4-6 il qədərdir. Sürü balıqlarıdır, ən az 8li qruplar halında bəslənməlidir. Bitkili tankları seçərlər. Bitkilərin yanına mango köklərindən saxlanma yerləri də yaradılmalıdır.
Brilyant tetra (lat. Moenkhausia pittieri) – (Characiformes) dəstəsindən bir balıq növü.
Latınca Adı: Moenkhausia pittieri Həbidə idi və Ana vətəni:Venesuela Valencia Gölü və ətraf çaylar. Bəslənmə Forması: əm ət ilə bəslənən , həm ot ilə bəslənən. Ağırlıqla etçildir. Ardamıya, su birəsi və keyfiyyətli quru yemlər verilə bilər. Davranış Forması: Təcavüzkar olmayan Öz Növlərinə Davranışı: Təcavüzkar olmayan Üzmə Səviyyəsi: orta-Səth Cinsiyyət ayrı-seçkiliyi: Qəti cinsiyyət ayrı-seçkiliyi çox çətindir. Balıqlar yetkin hala gəlmədən edilməsi sağlam olmaz. Kişilər daha incə quruluşlu, dişilr daha yumru quruluşdadır. Kişilərin üst üzgəcləri daha uzundur. Artıma: Dişilər kişilərdən daha kökdür, bunu xaricində fərq yoxdur. az işıq da və olduqca aşağı sərtlikdə yumurtlayarlar. Yumurtlamaq üçün yarpaq üzərlərini seçərlər. Ana və ata yumurtlamadan sonra ayrılmalıdır. Balalar çıxınca toz bala yemi yeyə bilərlər, ancaq 1 həftəlik olunca ardamıya yeyə biləcək boya çatarlar. İstilik: 22-26 °C Ən Çox Böyüdüyü Boy: 5 sm Ən Az Akvarium Həcmi: 50lt Su Sərtliyi: Yumşaq – Orta pH: 6.0-7.0 Çətinlik Səviyyəsi: 3Ömürləri 4-6 il qədərdir. Sürü balıqlarıdır, ən az 8li qruplar halında bəslənməlidir. Bitkili tankları seçərlər. Bitkilərin yanına mango köklərindən saxlanma yerləri də yaradılmalıdır.
Moenkhausia pittieri és una espècie de peix de la família dels caràcids i de l'ordre dels caraciformes.
Menja cucs, crustacis i insectes.[6]
Viu a àrees de clima tropical.[7]
Es troba a Sud-amèrica: conca del llac Valencia (Veneçuela).[5]
Moenkhausia pittieri és una espècie de peix de la família dels caràcids i de l'ordre dels caraciformes.
Tetra diamantová (Moenkhausia pittieri) je sladkovodní rybka náležející k početnému rodu Moenkhausia čeledi tetrovitých. Pojmenována byla po švýcarském přírodovědci a biologovi Henri Pittierovi.
Tělo s vyšším hřbetem, oválovitě protáhlé a ze stran silně zploštělé. Zbarvení na hřbetě je stříbřitě šedavé s bělavým břichem. Boky jsou posety zelenkavými kovově blýskavými skvrnkami (šupinkami), které dali české jméno tomuto druhu. Ploutve jsou čiré až mírně šedé a jsou bíle lemované. Horní třetina oční duhovky je jasně červená.
Starší jedinci mají vyšší trup a jejich hřbetní, řitní a břišní ploutve se třepenitě prodlužují. Vybarveni jsou potom svítivě stříbro šedě s modrobílým třpytem. Jednotlivé šupiny se zlatě, stříbrně, zeleně až měděně třpytivě lesknou. Celkové zbarvení při dopadajícím světle je nádherně stříbřitě lesklé v mládí mají rybky jednoduché modravě lesklé zbarvení.
V přírodním prostředí se živí malými plovoucími korýši, hmyzem a jejich larvami. Dorůstají délky až 6 cm.
Pochází z Jižní Ameriky a přirozenými lokalitami výskytu jsou jezero Valencia a povodí jeho přítoků, řeky Rio Cabriales, Rio la Delicias, Rio Tuy a dále Rio El Concejos ve Venezuele.
Tetra diamantová je čilá hejnová na péči nepatrně náročnější ryba. Nádrž volíme střední velikosti, dobře zarostlou, ale s volným prostorem pro plavání. Voda polotvrdá a slabě kyselá. Chování rybek souvisí s jejich počtem. Nejsou-li rybky chovány v houfu nebo ve společnosti jiných ryb stávají se plachými. Ve velkém hejnu lépe vynikne jejich třpytivá barva. Tmavší pozadí a tmavší pokrytí dna vč. plovoucí zeleně dávají barvě ryb lépe vyniknout, zejména při slabším osvětlení. Vodu nutno udržovat v čistotě. Jako většina tetrovitých je to nenáročná společenská rybka vhodná do společnosti velikostně a povahově podobných nejen tetrovitých ryb. Zdržuje se převážně ve střední a horní části nádrže.V potravě nejsou náročné, je však třeba je vydatně krmit. Přijímá jakoukoliv potravu. Jako většina tetrovitých je všežravec - potravou jsou nitěnky, roupice, pakomáří larvy a tzv. patentky, koretry, perloočky, dafnie, buchanky, (a to i mražené, apod.) a suché vločkové krmivo. Dožívá se až 5 roků a dorůstá délky až 6 cm.
Pro odchov volíme nádrž menší až střední velikosti s délkou do 50 cm. Voda normální až polotvrdá odstátá, slabě kyselá (cca 6.8pH) s teplotou kolem 26 °C a s množstvím jemnolistých rostlin. Chovný pár přelovíme večer. Ke tření dochází v jemnolistých rostlinách obvykle v časných ranních hodinách. Ryby požírají svoje jikry, proto chovný pár po vytření neprodleně odlovíme. Z jednoho tření bývá až 500 jiker. Potěr se líhne při teplotě 25-28 °C po 30 až 60 hodinách. Po rozplavání začíná přijímat jemnou živou potravu (krmí se mikrami a jednobuněčnými živočichy, např. trepkami) apod. Potěr je plachý a první období po rozplavání se skrývá a je v prvních týdnech poněkud choulostivý na přelovování, proto se jen doporučuje častá, ale jen částečná výměna vody. Při vydatném jemném krmení živou potravou roste plůdek poměrně rychle. Nádrž musí být zastíněná. Podmínkou úspěšného odchovu u veškerého potěru je úzkostlivá čistota v chovné nádrži. K doplňování vody je lépe použít vodu z chovného akvária, nebo starou odstátou a převařenou, nikdy ne čerstvou vodovodní.
Obrázky, zvuky či videa k tématu tetra diamantová ve Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brillantsalmler na německé Wikipedii.
Tetra diamantová (Moenkhausia pittieri) je sladkovodní rybka náležející k početnému rodu Moenkhausia čeledi tetrovitých. Pojmenována byla po švýcarském přírodovědci a biologovi Henri Pittierovi.
Der Brillantsalmler (Moenkhausia pittieri) gehört zur Familie der Echten Salmler (Characidae) und kommt im Valenciasee im Norden Venezuelas vor. Die Art wurde nach Henri Pittier benannt, einem Schweizer Naturforscher und Biologen.
Der Brillantsalmler hat einen hochrückigen, seitlich stark abgeflachten Körper und wird sechs Zentimeter lang. Weibchen bleiben kleiner. Ältere Tiere werden zunehmend hochrückiger, ihre Rückenflosse, die Afterflosse und die Bauchflossen verlängern sich. Sie sind dann silbergrau gefärbt und glänzen bläulich-weiß. Einzelne Schuppen leuchten golden, silbrig, grünlich oder kupferfarben. Die Flossenspitzen sind weiß. Der Oberteil der Iris ist leuchtend rot.
Der Brillantsalmler ist ein lebhafter Schwarmfisch. Er ernährt sich von freischwimmenden kleinen Krebstieren, Insekten und deren Larven. Brillantsalmler sind ovipar und legen bis zu 400 Eier. Die Jungfische schlüpfen bei einer Temperatur von 25 bis 28 °C nach 30 bis 60 Stunden.
Der Brillantsalmler gehört zur Gattung Moenkhausia und in die Familie der Echten Salmler (Characidae). Die Gattung Moenkhausia wird aktuell keiner Unterfamilie zugeordnet. Sie gehört mit einigen anderen nah verwandten Gattungen der Hemigrammus-Klade an.
Der Brillantsalmler wurde 1933 zum ersten Mal nach Deutschland als Aquarienfisch importiert und wird relativ häufig im Aquaristfachhandel angeboten.
Der Brillantsalmler (Moenkhausia pittieri) gehört zur Familie der Echten Salmler (Characidae) und kommt im Valenciasee im Norden Venezuelas vor. Die Art wurde nach Henri Pittier benannt, einem Schweizer Naturforscher und Biologen.
The diamond tetra (Moenkhausia pittieri) is a small freshwater fish of the characin family (family Characidae) of order Characiformes. It is found in and around Lake Valencia in Venezuela, South America.
This species exhibits clear sexual dimorphism, with males having much longer dorsal fins than the females. Males also tend to be more brightly coloured, but both sexes are attractive fish and have become popular with aquarists. The dorsal and anal fins are purple and the body is silver. The eye is marked with red above the pupil, and there is a dark band running along the midline of the body. Their common name comes from the bright, iridescent scales along the flanks. This species very much resemble Metynnis and Myleus species.
Although the patronym was not identified, it is probably in honor of Swiss-born geographer-botanist Henri François Pittier (1857–1950), who lived in Venezuela and collected some specimens for Eigenmann.[1]
Diamond tetras are endemic to the northern area of Venezuela. They hail originally from the waters of Lake Valencia, located between the states Carabobo and Aragua, and its tributaries. They inhabit slow moving streams with abundant vegetation and leaf litter. These fish are threatened by urban growth, which destroys and pollutes their habitat. The species has seemingly disappeared completely from Lake Valencia, where they were collected initially. In 2009 the Venezuelan underwater photographer Ivan Mikolji was able to find and photograph a population of this fish in a stream nearby Lake Valencia.[2]
The diamond tetra is an omnivore. In the wild they eat whatever they can forage, with a preference for small animal food items, especially mosquito larvae. In a home aquarium they eat most standard fish foods, such as flakes and pellets. They benefit from a variety of food such as live daphnia or frozen bloodworms.
A pair or group of diamond tetras will spawn in an aquarium with a shaded area, which can be created by including fine-leaved plants such as Java moss or a spawning mop. The fish should be well conditioned beforehand with nutritious food, preferably small live foods.
Soft acidic water in the pH range of 5.5–6.5 is preferred, and a temperature of around 26–29°C (80–84°F) is suitable.
The fish usually spawn in the early morning. If not removed from the tank, the adults will eat their eggs. It is recommended to remove them after spawning. The eggs normally hatch within 36 hours and the fry are usually free swimming in around 4 days.
Diamond tetra fry grow quickly. They can feed on pre-made fry foods, but suitably sized live foods will help at all stages of development.
The diamond tetra (Moenkhausia pittieri) is a small freshwater fish of the characin family (family Characidae) of order Characiformes. It is found in and around Lake Valencia in Venezuela, South America.
El tetra diamante (Moenkhausia pittieri) es una especie de peces de la familia Characidae.
Los machos pueden llegar alcanzar los 6 cm de longitud total.[2]
Se alimenta de gusanos, crustáceos e insectos.
Vive en zonas de clima tropical, en pequeños riachuelos de curso lento en sabanas y sotobosque, con abundante vegetación y materia orgánica vegetal en descomposición.
Se encuentran en Sudamérica: son endémicos de la cuenca del lago de Valencia (Venezuela). Actualmente están en grave peligro de extinción por la expansión urbana la cual destruye de su hábitat. Una de las pocas fotos de este pez en su habitatd natural fue tomada en 2009 por el fotógrafo Venezolano Ivan Mikolji.
El tetra diamante (Moenkhausia pittieri) es una especie de peces de la familia Characidae.
Moenkhausia pittieri Moenkhausia generoko animalia da. Arrainen barruko Actinopterygii klasean sailkatzen da, Characidae familian.
Moenkhausia pittieri Moenkhausia generoko animalia da. Arrainen barruko Actinopterygii klasean sailkatzen da, Characidae familian.
Moenkhausia pittieri
Le Tétra diamant (Moenkhausia pittieri) est une espèce de poissons d'eau douce de la famille des Characidés originaire d'Amérique du Sud.
Ce poisson est disponible pour l'aquariophilie.
Moenkhausia pittieri
Le Tétra diamant (Moenkhausia pittieri) est une espèce de poissons d'eau douce de la famille des Characidés originaire d'Amérique du Sud.
Ce poisson est disponible pour l'aquariophilie.
Moenkhausia pittieri, conosciuto comunemente come tetra diamante, è un piccolo pesce d'acqua dolce appartenente alla famiglia Characidae.
Questa specie è endemica del lago Valencia in Venezuela.
Il corpo ha forma romboidale, molto compresso ai fianchi, con ventre pronunciato. La pinna dorsale è alta, quella anale lunga e sviluppata, trapezoidale. La coda è bilobata. La livrea è grigio azzurra con riflessi argentati. Le pinne sono grigio fumo, a volte orlate leggermente di bianco. La parte superiore dell'iride è rosso vivo. Raggiunge una lunghezza di 6 cm.
La riproduzione è esterna, le uova sono deposte tra le piante acquatiche.
Si nutre di insetti, vermi e crostacei.
Come molte altre specie dei Caracidi è diffuso e commerciato in tutto il mondo.
Moenkhausia pittieri, conosciuto comunemente come tetra diamante, è un piccolo pesce d'acqua dolce appartenente alla famiglia Characidae.
De diamantzalm (Moenkhausia pittieri) is een straalvinnige vissensoort uit de familie van de karperzalmen (Characidae).[1] De wetenschappelijke naam van de soort is voor het eerst geldig gepubliceerd in 1920 door Eigenmann.
Deze vissen hebben een grijs-witte huid met daarop 'diamantjes'. Het aantal diamantjes is leeftijdgebonden, want hoe ouder de vissen worden, hoe meer diamanten ze krijgen. De mannetjes hebben op latere leeftijd (veel) langere vinnen dan de vrouwtjes. De maximale lengte bedraagt 6 cm.
Deze soort komt voor in Zuid-Amerika, met name in Venezuela.
Bronnen, noten en/of referentiesDe diamantzalm (Moenkhausia pittieri) is een straalvinnige vissensoort uit de familie van de karperzalmen (Characidae). De wetenschappelijke naam van de soort is voor het eerst geldig gepubliceerd in 1920 door Eigenmann.
Multimedia w Wikimedia Commons Błyszczyk Pittiera[2], błyszczyk brylantowy[3] (Moenkhausia pittieri) – gatunek słodkowodnej ryby o niepewnej pozycji systematycznej, zaliczany do kladu Hemigrammus[4] w rodzinie kąsaczowatych (Characidae).
Zlewisko jeziora Valencia w Wenezueli[5].
Osiąga 6 cm długości.
Żywi się robakami, skorupiakami i owadami.
Hodowany w akwariach. Wymaga akwarium o długości co najmniej 80 cm i trzymania w grupach po 5 i więcej osobników. Wymaga wody o temperaturze 24–28 °C, pH 6–7 i twardości dH 5–12.
Błyszczyk Pittiera, błyszczyk brylantowy (Moenkhausia pittieri) – gatunek słodkowodnej ryby o niepewnej pozycji systematycznej, zaliczany do kladu Hemigrammus w rodzinie kąsaczowatych (Characidae).
Briljanttetran (Moenkhausia pittieri) är en stimlevande fiskart i familjen laxkarpar som finns naturligt i Lago Valencia (Valenciasjön) i Venezuela och blir ca 6 cm lång.
Briljanttetra är måttligt krävande. Den accepterar många olika foder. Vattnet ska vara mjukt och lite surt. Svag belysning rekommenderas. Akvariet bör ha en temperatur på 24-28 grader. Vid odling ska man först sänka temperaturen och sedan höja den stegvis. Äggen kläcks efter 2-3 dagar.
Briljanttetran (Moenkhausia pittieri) är en stimlevande fiskart i familjen laxkarpar som finns naturligt i Lago Valencia (Valenciasjön) i Venezuela och blir ca 6 cm lång.
Cá cánh buồm kim cương (Danh pháp khoa học: Moenkhausia pittieri) là một loài cá cảnh trong họ Characidae. Chúng được ông Carl H. Eigenmann tìm thấy năm 1920 tại Nam Mỹ trong vùng nước của Hồ Valencia, Rio Bue, Rio Tiquiriti, và Venezuela.
Chúng có kích thước tối đa lên đến 6 cm, Cá trống thường nhỏ hơn cá mái. Cá cánh buồm kim cương có vãy màu tím bạc lấp lánh, lúc còn nhỏ thì màu sắc chúng chưa được rõ ràng, đến lúc trưởng thành những vãy kim cương lấp lánh sẽ hiện rõ cùng với vòng mắt đỏ. Tuổi thọ trong môi trường nuôi nhân tạo là từ 3 - 6 năm. Cá cánh bườm kim cương hiền lành, có thể nuôi chung với các loại cá có cùng kích thước.
Cá cánh buồm kim cương ăn tạp từ trùng chỉ, tim bò đông lạnh cho đến thức ăn viên, chúng có thể ăn thực vật như rau diếp và có tình trạng thèm khát có thể ăn cây thủy sinh trong bể cá cảnh. Cá cánh buồm kim cương sinh sản ở mức khá dễ, tuy nhiên cần để cho chúng tự bắt cặp và cặp trống mái cần cùng độ tuổi và kích thước.
Bài viết Lớp Cá vây tia này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Cá cánh buồm kim cương (Danh pháp khoa học: Moenkhausia pittieri) là một loài cá cảnh trong họ Characidae. Chúng được ông Carl H. Eigenmann tìm thấy năm 1920 tại Nam Mỹ trong vùng nước của Hồ Valencia, Rio Bue, Rio Tiquiriti, và Venezuela.
Moenkhausia pittieri Eigenmann, 1920
Бриллиантовая мюнхаузия[1] (лат. Moenkhausia pittieri) — вид лучепёрых рыб из семейства харациновых. Обитает в озере Валенсия в Венесуэле.
По своим формам напоминает орнатуса, но её отличают, прежде всего, многочисленные пятнышки, разбросанные по всему телу и сверкающие при падающем свете, как маленькие зеркальца или алмазные грани. За это рыбка и получила своё название. Самцы от самок отличаются удлиненными спинным и анальным плавниками.
Условия разведения общие для харациновых рыб. Мальки мюнхаузии сравнительно крупные и раньше других способны поедать мелкий циклоп (пыль).
Бриллиантовая мюнхаузия (лат. Moenkhausia pittieri) — вид лучепёрых рыб из семейства харациновых. Обитает в озере Валенсия в Венесуэле.
По своим формам напоминает орнатуса, но её отличают, прежде всего, многочисленные пятнышки, разбросанные по всему телу и сверкающие при падающем свете, как маленькие зеркальца или алмазные грани. За это рыбка и получила своё название. Самцы от самок отличаются удлиненными спинным и анальным плавниками.
Условия разведения общие для харациновых рыб. Мальки мюнхаузии сравнительно крупные и раньше других способны поедать мелкий циклоп (пыль).
本魚背部顏色為藍灰中透綠色，背以下部分則為銀白色。魚體上的彩虹色最引人注目，在側射光下欣賞效果最佳。幼魚從側腹部至尾柄處有黑條紋，雄魚的條紋為藍色，帶白邊，成熟的雄魚背鰭是典型的鐮刀狀。腹鰭很長，尾鰭為深裂形，眼睛上端為紅色。體長約6公分。
本魚性情溫和，喜群游，屬雜食性，以蠕蟲、甲殼動物與昆蟲等為食。
為觀賞性魚類，飼養時需要較大的活動空間，成熟很慢。
