La carbaza de llaguna o Rumex palustris Sm., ye una especie de la familia de les poligonacees.
Esta planta con vezos terófitos y hemicriptófitos. Conózse-y comúnmente como Paradella palustre.
Ta afecha a llugares con muncho mugor o parcialmente anubiertos, como los bancos de los ríos. Tien una distribución eurosiberiana.
Planta de porte yerbácea, qu'algamen un altor de 50 a 100 centímetros. La tonalidá de los sos frutos maduros va dende'l marrón hasta'l mariellu. Los sos sépalos son de 4 milímetros d'altor, estrechos y con forma de llingua, de color marrón. Los sos dientes son ovalaos y obtusos y d'aprosimao el doble de llongures qu'anchos. Los frutos tán arrexuntaos en tarmos ríxidos que se llevanten escontra riba. Floria de xunetu a setiembre.
Rumex palustris describióse por James Edward Smith y espublizóse en Flora Britannica 1: 394. 1800.[1]
Númberu de cromosomes de Rumex palustris (Fam. Polygonaceae) y táxones infraespecíficos: n=30; 2n=60[2]
Rumex: nome xenéricu que remanez del llatín rŭmex, rumǐcis, yá recoyíu en Pliniu'l Vieyu pa designar el xéneru na so dómina (quod... appellant, nostri vero rumicem, alii lapathum canterinum - que nós (los llatinos) llamamos rumex, y otros lapathum canterinum) (XX, 85).
palustris: epítetu llatín que significa "palustre".
.http://www.floragavarres.net/rumex-palustris-sm
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. La carbaza de llaguna o Rumex palustris Sm., ye una especie de la familia de les poligonacees.
Rumex palustris (lat. Rumex palustris) - qırxbuğumkimilər fəsiləsinin əvəlik cinsinə aid bitki növü.
İkiləpəlilər ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin. Rumex palustris (lat. Rumex palustris) - qırxbuğumkimilər fəsiləsinin əvəlik cinsinə aid bitki növü.
Rumex palustris és una espècie de la família de les Polygonaceae. Aquesta planta és un teròfit i un hemicriptòfit. Se la coneix comunament com a paradella palustre.
Planta de port herbaci que ateny una altura de 50 a 100 centímetres. La tonalitat dels seus fruits madurs va des del marró fins al groc. Els seus sèpals són de 4 mil·límetres de llargada, estrets i amb forma de llengua, de color marró. Els seues dents són ovalats i obtusos i aproximadament el doble de llargs que d'amples. Els fruits estan agrupats en tiges rígides que s'alcen cap amunt. Floreix de juliol a setembre.
Està adaptada a llocs amb molta humitat o parcialment inundats, com els bancs de les rius. Té una distribució eurosiberiana.
Rumex palustris és una espècie de la família de les Polygonaceae. Aquesta planta és un teròfit i un hemicriptòfit. Se la coneix comunament com a paradella palustre.
Planhigyn blodeuol cosmopolitan, lluosflwydd yw Tafolen y gors sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Polygonaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Rumex palustris a'r enw Saesneg yw Marsh dock.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Tafol y Llaid.
Mae hefyd yn blanhigyn bytholwyrdd.
Planhigyn blodeuol cosmopolitan, lluosflwydd yw Tafolen y gors sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Polygonaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Rumex palustris a'r enw Saesneg yw Marsh dock. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Tafol y Llaid.
Mae hefyd yn blanhigyn bytholwyrdd.
Šťovík bahenní (Rumex palustris) je středně vysoká, jednoletá, vlhkomilná rostlina, druh z rodu šťovík. Je sice původní rostlinou české krajiny, ale v současnosti ji lze spatřit jen vzácně, je považována za ohroženou vyhynutím.
Druh je rozšířen ve většině evropských zemí, v západní Asii a severní Africe. Dostal se též do Severní Ameriky. Běžnou rostlinou je v evropských a asijských oblastech okolo Středozemního moře, jinak je poměrně vzácný a v mnoha zemích je na ústupu.
V České republice byl šťovík bahenní po několik desítek let znám pouze z nemnoha lokalit na jihovýchodní Moravě. V závěru 20. století však byl nově zjištěn i v Čechách a to na březích Labe na okraji Ústí nad Labem a v odkalovacích nádržích papíren ve Štětí. Přibližně ve stejné době byl nově zpozorován v usazovacích nádržích cukrovaru v Kojetíně, po jeho zrušení a před zavážkou místa byla semena tamního šťovíku bahenního přenesena do usazovacích nádrží cukrovarů v Prosenicích a ve Vrbátkách a zdá se, že se přenos podařil a rostliny na nových místech porostou.
Výskyt šťovíku bahenního je vázán na slaná a vlhká stanoviště bohatá na živiny, zejména dusík. Obvykle roste v teplých nížinách na ruderalizovaných slaniskách a mokřinách, na březích pomalu tekoucích vodních toků či nádrží, okolo čistíren odpadních vod, skládek, hnojišť i kalových jímek.
Šťovík se rozmnožuje výhradně semeny, která po vysetí klíčí z části na podzim a z části až na jaře. Mladé semenáčky, které vyrostou již na podzim, vytvoří listovou růžici, která přezimuje a teprve dalším rokem se vyvine květná lodyha. Většina semen ale klíčí až po oteplení na jaře.
Jednoletá až dvouletá, 30 až 100 cm vysoká rostlina se vzpřímenou lodyhou. Přízemní listy v růžici i střídavé listy lodyžní mají čepele lysé, úzké, podlouhle kopinaté, na bázi klínovité a po obvodě celokrajné a někdy slabě vlnité. Listy bývají dlouhé 15 až 30 cm a široké 2 až 6 cm, vrchol mají špičatý a v horní části lodyhy přecházejí v listeny.
Květy vytvářejí bohaté lichopřesleny, rostoucí z paždí listů a zabírající asi polovinu délky lodyhy. Spodní květenství bývají navzájem oddálená, horní naopak sblížená a v době zrání plodů se jejich barva změní ze zelené na červenavou. Oboupohlavné květy na tenkých stopkách jsou nahloučeny po 15 až 25 v hustých přeslenech. Šest okvětních lístků vyrůstá po třech ve dvou kruzích, vnitřní lístky jsou větší, úzce trojúhelníkovité, 3 mm dlouhé a 1,5 mm široké a vytvářejí okolo plodu krovky se třemi mozolky. Květy rozkvétají od července do počátku září, opylovány jsou převážně anemogamicky. Plody jsou světlé hnědé nažky, asi 1,5 mm dlouhé, které jsou rozšiřovány hydrochoricky a zoochoricky. Ploidie druhu je 2n = 60.
Výskyt šťovíku bahenního v ČR je dlouhodobě označován jako velice řídký a snadno zranitelný. V současnosti se jeho početní stavy pomalu zvyšují a již mu přímé nebezpečí vyhynutí nehrozí. Jestliže byl podle „Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2000“ (Procházka) považován za druh kriticky ohrožený (C1), o desetiletí později je v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012“ (Grulich) považován pouze za druh silně ohrožený (C2b).[2][3][4][5][6][7]
Obrázky, zvuky či videa k tématu šťovík bahenní ve Wikimedia Commons
Šťovík bahenní (Rumex palustris) je středně vysoká, jednoletá, vlhkomilná rostlina, druh z rodu šťovík. Je sice původní rostlinou české krajiny, ale v současnosti ji lze spatřit jen vzácně, je považována za ohroženou vyhynutím.
Der Sumpf-Ampfer (Rumex palustris) ist eine Pflanzenart aus der Familie der Knöterichgewächse (Polygonaceae).
Der Sumpf-Ampfer ist eine krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 10 bis 80 Zentimetern erreicht, die zur Reifezeit der Früchte bräunlich, sonst jedoch gelblich gefärbt ist. Der Blütenstand ist mit entfernt stehenden Blatt-Quirlen versehen, während die unteren Laubblätter einen herzförmigen Grund besitzen. Seine Valven sind 4 mm lang, schmal zungenartig geformt und bräunlich gefärbt. Ihre Zähnchen sind etwa doppelt so lang wie breit. Die Schwielen sind eiförmig und stumpf. Der Sumpf-Ampfer besitzt dicklich steife Fruchtstiele. Er blüht zwischen Juli und September.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 40 oder 60.[1]
Der Sumpf-Ampfer ist an sehr feuchten, teils überschwemmten Standorten wie Ufern von Gewässern zerstreut zu finden. Er ist eine Charakterart des Rumicetum palustris aus dem Verband Bidention tripartiti.[1] Er ist in Deutschland, Frankreich (Elsass), Belgien, Ober- und Niederösterreich sowie im Burgenland verbreitet. Außerdem kommt er in Litauen, in den Niederlanden, in Tschechien, Polen, in der Slowakei, in Großbritannien, Schweden und Dänemark, in Italien, Albanien, Bulgarien, Griechenland, Rumänien und in der Türkei vor.[2]
Der Sumpf-Ampfer (Rumex palustris) ist eine Pflanzenart aus der Familie der Knöterichgewächse (Polygonaceae).
Rumex palustris, or marsh dock,[1] is a plant species of the genus Rumex, found in Europe. The species is a dicot belonging to the family Polygonaceae. The species epithet palustris is Latin for "of the marsh" which indicates its common habitat.[2]
Rumex palustris is an herb that can be perennial, biennial, or annual.[3] The stem is upwardly inclined and bears sparse hairy protuberances.[4] The stem is less than one meter tall. The branch attachment is alternate. The basal leaves are lanceolate; they are broader in the middle and taper to a pointed end. The cauline leaves are also lanceolate. The inflorescence consists of whorls with reddish-brown flowers. The root is wider at the middle and tapers towards the end.
This species' diploid number is 60.[5]
The species name was first mentioned by Leonard Plukenet, based on a collection made by Isaac Rand.[6] The authority of the accepted description, Rumex palustris, was James Edward Smith, in Fl. Brit. volume 1, on page 394 in 1800.[7][8]
Rumex palustris can be found in wetlands such as moist meadows, marshes, lake shores and the shallow edges of streams. It is native to Europe and is concentrated in the Southeastern and Middle parts of the continent.[11] The species was also introduced to America; it now grows in California and New Jersey.[12]
Rumex palustris is used as a model organism for research.[13] Most studies involve flood-resistance in Rumex palustris due to its unique mechanism to elongate in an effort to outgrow submergence.[14][15] When flooded, Rumex palustris is able to elongate its petioles in order to emerge from the surface of the water.[16] This mechanism is a beneficial adaptation for Rumex palustris to survive its wetland habitat and is being studied for research on plant stress resistance.[17]
{{cite journal}}: Cite journal requires |journal= (help) 
Rumex palustris, or marsh dock, is a plant species of the genus Rumex, found in Europe. The species is a dicot belonging to the family Polygonaceae. The species epithet palustris is Latin for "of the marsh" which indicates its common habitat.
La romaza de laguna o Rumex palustris Sm. es una especie de plantas de la familia de las poligonáceas.
Esta planta con hábitos terófitos y hemicriptófitos. Se le conoce comúnmente como Paradella palustre.
Está adaptada a lugares con mucha humedad o parcialmente inundados, como los bancos de los ríos. Tiene una distribución eurosiberiana.
Planta de porte herbáceo, que alcanzan una altura de 50 a 100 centímetros. La tonalidad de sus frutos maduros va desde el marrón hasta el amarillo. Sus sépalos son de 4 milímetros de altura, estrechos y con forma de lengua, de color marrón. Sus dientes son ovalados y obtusos y de aproximadamente el doble de largos que anchos. Los frutos están agrupados en tallos rígidos que se levantan hacia arriba. Florece de julio a septiembre.
Rumex palustris fue descrita por James Edward Smith y publicado en Flora Britannica 1: 394. 1800.[1]
Número de cromosomas de Rumex palustris (Fam. Polygonaceae) y táxones infraespecíficos: n=30; 2n=60[2]
Ver: Rumex
palustris: epíteto latíno que significa "palustre".
La romaza de laguna o Rumex palustris Sm. es una especie de plantas de la familia de las poligonáceas.
De moeraszuring (Rumex palustris) is een eenjarige of tweejarige plant die behoort tot de duizendknoopfamilie (Polygonaceae). De plant komt voor in Midden- en Zuidoost-Europa en in gematigd Azië. Met Midden-Engeland als noordwestgrens.
De moeraszuring komt voor op open plekken met een natte, stikstofrijke en ammoniakhoudende grond. Het is geen algemene soort en komt voornamelijk voor in laagveen- en rivierkleigebieden.
De plant kan tot 1 meter hoog worden en heeft lancetvormige bladeren. De moeraszuring bloeit van juni tot september.
De moeraszuring kan op het eerste gezicht met de goudzuring worden verward. De tanden van de vruchtkleppen (binnenste bloemdekbladen die later het nootje omvatten) lopen bij de moeraszuring echter niet (zoals bij de goudzuring) uit in een lange naald.
Mediabestanden die bij dit onderwerp horen, zijn te vinden op de pagina Rumex palustris op Wikimedia Commons. De moeraszuring (Rumex palustris) is een eenjarige of tweejarige plant die behoort tot de duizendknoopfamilie (Polygonaceae). De plant komt voor in Midden- en Zuidoost-Europa en in gematigd Azië. Met Midden-Engeland als noordwestgrens.
De moeraszuring komt voor op open plekken met een natte, stikstofrijke en ammoniakhoudende grond. Het is geen algemene soort en komt voornamelijk voor in laagveen- en rivierkleigebieden.
Rumex palustris là một loài thực vật có hoa trong họ Rau răm. Loài này được Sm. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1800.[1]
Rumex palustris là một loài thực vật có hoa trong họ Rau răm. Loài này được Sm. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1800.
