Euscorpius sicanus (C. L. Koch 1837)

Euscorpius sicanus (štír jižní) je nejtmavší druh štíra rodu Euscorpius.

Popis

Telson, tělo i nohy jsou u živého exempláře tmavě vínově hnědé až černohnědé. Dorůstá okolo 4 cm. Podle toho jej lze odlišit například od E. tergestinus, který je zbarven světleji. Dříve byl považován za poddruh Euscorpius carpathicus sicanus.Existují však i světlehnědě zbarvení jedinci s žlutým telsonem.

Areál rozšíření

V Itálii se vyskytuje v Sardinii, Gargánském poloostrově, Tremitských ostrovech, Gigliu, San domingu, Sicílii, Giannutri, Punta Ala, Mt.Argentario. Je znám i z Řecka, Tuniska a Slovinska.

Stanoviště

Tento článek zřejmě obsahuje výsledky vlastního výzkumu nebo neověřená tvrzení.
Můžete pomoci Wikipedii tím, že přidáte reference.

---

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Obývá vlhká místa, zbořené zdi a oplocení. Na Gargánu jsem nalezl tři kolonie v lese v národním parku Foresta Umbra. 31. července dvě samice chycené na Garganu porodily 21 a 36 mláďat, která se poprvé svlékla po 6 dnech, podruhé po dvou měsících. Další svlékání následovalo 102 dnů po narození. Některé exempláře se počtvrté svlékli po 140 dnech jiné až po 170 dnech. Poslední svlékání se uskutečnilo po 190, 220, 238 a 196 dnech. Údaje byly získány při chovu o teplotách 20-27 °C a stálé možnosti potravy. Do čtvrtého svlékání byla všechna mláďata synchronyzována porodem počínaje svlékáním konče. Zimování není třeba. U mláďat se kanibalismus projevuje i při přebytku krmení a je třeba je chovat zvlášť. Mláďata je třeba po prvním svleku včas oddělit od matky, jelikož je někdy požírá. U dospělců byl kanibalismus pozorován při nedostatku potravy, kdy samec snědl samici a samice několikrát menší samici. Pro chov se hodí lesní terárium. Jeho jed není nebezpečný a štír není agresivní.

Euscorpius sicanus est une espèce de scorpions de la famille des Euscorpiidae.

Distribution

Cette espèce est endémique de Sicile en Italie^[1].

Les populations hors de Sicile appartiennent à Euscorpius altadonnai, Euscorpius salentinus, Euscorpius calabriae, Euscorpius canestrinii, Euscorpius garganicus ou à des espèces à décrire^[1].

Systématique et taxinomie

Cette espèce a été décrite sous le protonyme Scorpius sicanus par Koch en 1837. Elle est considérée comme une sous-espèce d'Euscorpius carpathicus par Caporiacco en 1950^[2]. Elle est élevée au rang d'espèce par Fet, Soleglad, Gantenbein, Vignoli, Salomone, Fet et Schembri en 2003^[3]. Elle est redéfinie par Tropea en 2017^[1].

Étymologie

Son nom d'espèce lui a été donné en référence au lieu de sa découverte, la Sicile.

Publication originale

• Koch, 1837 : Die Arachniden. Nurnberg C. H. Zeh‘sche Buchhandlung, vol. 3, n^o 6, p. 89–115 (texte intégral).

Notes et références