Šimpanz (Pan) je člověku blízce příbuzný lidoop z čeledi hominidů, patřících do řádu primátů. Do tohoto rodu se řadí dva žijící zástupci: šimpanz učenlivý a šimpanz bonobo. Oba druhy žijí v Africe. Šimpanze učenlivého pokrývá černá nebo šedá srst, s výjimkou uší, tváří, dlaní a chodidel. Tváře jsou obvykle růžové, s věkem tmavnou až zčernají. Bonobo je o něco menší, s lehčí tělesnou stavbou, menšími zuby a tmavšími tvářemi. Uši mu překrývají chomáče chlupů. Jsou to všežravci.
Šimpanz je náš nejbližší žijící příbuzný. Náš společný předek s šimpanzem totiž žil před 5–6 miliony lety.[1] Ukazují na to tělesná stavba, jeho genom, chování i inteligence, stejně jako doklady evoluce známé z fosílií.
Maximální věk šimpanzů může přesáhnout v zajetí 50 let. Nejstarší jedinec šimpanze učenlivého se v zajetí dožil téměř 60 let.[2]
Šimpanzi jsou aktivní hlavně ve dne. Po rozbřesku vyrážejí za potravou a většinu času tráví přijímáním potravy, odpočinkem a pohybem. Podobně jako gorily dávají přednost pohybu na zemi před lezením po stromech. Kráčejí po všech čtyřech končetinách. Na noc si po gorilím způsobu každý dospělý staví hnízdo k odpočinku. Naláme si a ohne větve s listy a splete je dohromady. Zde zůstává a spí až do rána.
U šimpanzů více než u ostatních živočichů můžeme vysledovat lidské aspekty chování. Zahrnují starost o blízké osoby, spolupracují při lovu, dělí se o potravu, udržují dlouhotrvající přátelské svazky, jsou schopni se učit po celý život stejně učením získávat dovednosti, umějí používat nástroje, společně řeší problémy a díky dlouhotrvající paměti zaznamenávají jedince, místa a události. Šimpanzi si rovněž dokážou uvědomit sami sebe. Na rozdíl od většiny ostatních zvířat poznají, že odraz v zrcadle jsou oni sami, a nikoliv jiný šimpanz.
Šimpanzi vedou nejsložitější společenský život ze všech lidoopů, nepočítaje v to člověka. Ovládají širokou škálu výrazů tváří, tělesných póz, gest, posunků, signálů a zvuků. Na řešení jednoduchého problému v přírodě i v lidské péči dokážou spolupracovat. Vytvářejí a používají jednoduché nástroje.
Přestože se šimpanzi většinou chovají mírně a ohleduplně, jsou to velmi silní živočichové, kteří občas mohou někoho poranit. Dospělý samec šimpanze má mnohem větší sílu než dospělý muž. K tomu je vybaven širokým hrudníkem a mimořádně svalnatými pažemi. Samci šimpanzů často vyhledávají souboje nebo teritoriální potyčky. S lehkostí zvedají a házejí velké kameny nebo kmeny. Někdy vytvoří přepadovou skupinu, která uloví a roztrhá na kusy zvíře, například opici, nebo uspořádají hon na sousední nepřátelskou skupinu, při kterém mohou samce zabít nebo samice unést. Většina šimpanzích tlup má asi 20 až 50 členů s jedním nebo dvěma velkými, vedoucími samci, několika mladými samci a samicemi s mláďaty. Byly popsány případy, kdy takovéto útoky v průběhu několika let vedly k vybití sousední tlupy.[3] Válčení šimpanzů je však běžnější, než se dříve myslelo, a nesouvisí s vlivem člověka.[4] Šimpanz se také dopouští kanibalismu.[5]
Domovem šimpanze učenlivého je západní a střední Afrika, od Senegalu po Tanzanii, hlavně v Kongu, Gabonu, Kamerunu. Bonobo žije ve střední Africe (výhradně v Kongu).
Ideálním domovem šimpanzů jsou africké tropické oblasti s ovocnými stromy, neboť plody stromů tvoří jejich hlavní potravu. Šimpanz jí 4–5 hodin denně. K dalším pochoutkám patří čerstvě vyrašené listí, semena, měkká kůra, míza, šťavnatá pryskyřice a květy. Občas také kamenem rozlouskne skořápky ořechů a jiných plodů.
Šimpanzi jsou převážně vegetariáni, ale konzumují také živočichy. K lahůdkám z živočišné říše patří termiti, mravenci a housenky. Když šimpanz najde termitiště nebo mraveniště, použije klacík k jeho prozkoumání. Pokud je větvička dostatečně plná chutných soust, šimpanz ji vytáhne a hmyz slízne. Skupina šimpanzů příležitostně spolupracuje při lovu větších ptáků a savců včetně mladých prasat, opic a antilop. Spolupracují i na následné hostině.
Počty šimpanzů v posledních letech rychle klesají ve všech oblastech jejich přírodního výskytu. Hlavní příčinou tohoto poklesu je ničení životního prostředí kvůli těžbě dřeva a zemědělství a nezákonný lov.[zdroj?] Mnohé zbytkové populace jsou malé a oddělené, a tím se stávají velice zranitelnými. Stavy šimpanzů bonobů nejsou příliš známy, je vzácnější než jeho větší příbuzný šimpanz učenlivý a jeho životní prostředí rovněž nejvíce ohrožuje komerční těžba dřeva. Ukazuje se však, že se šimpanz přizpůsobil novému prostředí a stavy mohou být ve skutečnosti větší.[6]
Obrázky, zvuky či videa k tématu šimpanz ve Wikimedia Commons
Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.Šimpanz (Pan) je člověku blízce příbuzný lidoop z čeledi hominidů, patřících do řádu primátů. Do tohoto rodu se řadí dva žijící zástupci: šimpanz učenlivý a šimpanz bonobo. Oba druhy žijí v Africe. Šimpanze učenlivého pokrývá černá nebo šedá srst, s výjimkou uší, tváří, dlaní a chodidel. Tváře jsou obvykle růžové, s věkem tmavnou až zčernají. Bonobo je o něco menší, s lehčí tělesnou stavbou, menšími zuby a tmavšími tvářemi. Uši mu překrývají chomáče chlupů. Jsou to všežravci.
