Liopleurodon byl středně velký masožravý mořský plaz, který žil před 160 až 155 miliony let (stupeň callov) v období střední jury. Nepatří však mezi populární dinosaury, kteří vytvořili jen terestrické (suchozemské) formy (s výjimkou spinosauridů).
Se svými čtyřmi ploutvemi byl vytrvalým plavcem, který dokázal velmi prudce zrychlit, což je velmi důležité pro dravce, který útočí ze zálohy. Studie jeho lebky prokázala, že svým čichem dokázal zachytit i jemné pachy. S největší pravděpodobností měl velmi málo přirozených nepřátel, do jeho jídelníčku patřili zejména žraloci.
Není dosud jistá. Paleontolog L. B. Tarlo vychází z předpokladu, že délka lebky pliosaurů (mezi něž patří i Liopleurodon) tvoří zhruba jednu sedminu celkové délky těla. Nejdelší nalezená lebka liopleurodona přitom měří 1,5 metru. Pro největší druh rodu Liopleurodon byla délka těla stanovena na 6,3 metru. Někteří vědci se ale domnívají, že mohl dosahovat délky až kolem 10 metrů.
Fosílie byly nalezeny v Německu, Francii a Velké Británii, protože v době střední jury byla tato oblast pokryta rozsáhlým mořem.
Liopleurodon se objevil v epizodě "Kruté moře" v televizním dokumentu od BBC Putování s dinosaury a také ve speciální trilogii stejného dokumentu Monstra pravěkých oceánů. V tomto seriálu je však naprosto nesmyslně vyobrazen jako největší dravec všech dob, vážící 150 tun a měřící na délku 25 metrů. Tyto rozměry bývají často uváděny i v některých nepříliš odborných knihách, což dokazuje přílišnou důvěru mnohých lidí v informace zmíněné v seriálech.
Liopleurodon byl středně velký masožravý mořský plaz, který žil před 160 až 155 miliony let (stupeň callov) v období střední jury. Nepatří však mezi populární dinosaury, kteří vytvořili jen terestrické (suchozemské) formy (s výjimkou spinosauridů).