Buřňák obrovský (Macronectes giganteus) je druh ptáka z čeledi buřňákovití (Procellariidae) a rodu buřňák (Macronectes). Druh popsal Johann Friedrich Gmelin v roce 1789. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je hodnocen jako málo dotčený.
Buřňák obrovský se vyskytuje převážně na jižní polokouli v areálu od Antarktidy až po teplé oblasti v celkové rozloze 140 000 000 km2, přičemž je adaptován na život u moře. Žije například v Argentině, Austrálii, Chile nebo jižní Africe. Vyhynul na Bouvetově ostrově, občasně je možno jej spatřit ve Francouzské Polynésii nebo na Fidži.[2] Druh je pelagický. K životu dává přednost ostrovům s travnatým povrchem[3] i bez něj v maximální výšce 300 m n. m. Hnízdí na zemi.[4]
Buřňák obrovský je velký druh ptáka připomínající racka mořského, jenž může měřit 87 cm, rozpětí křídel je odhadováno na 180 až 205 cm a hmotnost na 5 kg. Jedná se o největší druh z celé své čeledi. Křídla jsou zašpičatělá. Velký zahnutý zobák je opatřen typickým znakem trubkonosých, trubkovitými nosními dírkami.[5] Slabé končetiny tohoto druhu jsou umístěny vzadu na těle. Tento druh dovede dobře chodit.[6] Druh může mít 2 různé typy zbarvení: nejčastější barva druhu je tmavá u dospělců, méně často se objevuje bílá. Bílí jedinci tvoří cirka 5 % celkového počtu buřňáků obrovských. Mláďata jsou hnědá a připomínají mláďata buřňáků Hallových.[3][pozn. 1]
Buřňák obrovský je společenský pták, přičemž se ptáci soustřeďují především tam, kde je hojnost potravy,[4] již vyhledávají na zemi a na otevřeném moři. Jedná se převážně o mrchožrouta. Oblíbenou potravou jsou mršiny tuleňů a tučňáků,[4] mnohdy též z lodí kradou lidmi ulovené ryby nebo vybírají vejce z hnízd, buřňáci však dovedou lovit též sami a zdolat například mláďata albatrosů, ryby nebo chobotnice,[7] přičemž mezi pohlavími je rozdíl ve skladbě potravy: samice převážně samy loví, zatímco samci pojídají z větší části zdechliny.[3] Pokud je druh vyrušen, po nepříteli může opakovaně plivnout páchnoucí tekutinu, což jim vyneslo anglické synonymum stinker.[7]
Rozmnožování probíhá od října, přičemž během něj žijí v menších skupinách zhruba o 300 párech. Jednotlivé páry se opakovaně vrací na stejná hnízdiště.[3] Do hnízda, které je postaveno z kamení nebo trávy,[4] samice naklade jedno vejce o něž se stará 55 až 66 dní,[6] mládě zůstává v hnízdě do března, po opeření je čeká migrace kolem Jižního oceánu. Dospělci jsou během starání se o mláďata hákliví na vyrušení a mohou opustit i hnízdo. Pohlavní dospělosti dosahují buřňáci obrovští okolo 4 let, avšak obvykle se poprvé páří mezi 6−10 lety.[7]
Na světě žije okolo 100 000 dospělců buřňáků obrovských a jeho populace vzrůstá. Nebezpečí představuje lov (mezi lety 1997−1998 jich bylo zabito mezi 2−4 000 jedinci), někteří buřňáci též umírají při lovu na dlouhé šňůry. Lokální úbytky jsou způsobeny například úbytkem rypoušů sloních (Mirounga leonina), kteří patří mezi důležitou část potravy tohoto druhu. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je hodnocen jako málo dotčený druh, jenž je zapsán na seznam CMS a ACAP. Populace jsou sledovány v řadě oblastí a druh je chráněn v několika přírodních rezervacích, z nichž dvě jsou zařazeny na seznam UNESCO.[2]
Obrázky, zvuky či videa k tématu buřňák obrovský ve Wikimedia Commons
Buřňák obrovský (Macronectes giganteus) je druh ptáka z čeledi buřňákovití (Procellariidae) a rodu buřňák (Macronectes). Druh popsal Johann Friedrich Gmelin v roce 1789. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je hodnocen jako málo dotčený.
