Trýzel vonný (Erysimum odoratum) je středně velká, žlutě kvetoucí bylina jejíž květy v podvečer příjemně voní. Je to druh z rodu trýzel a nejčastěji roste na málo úrodných místech.
Převážně evropský druh vyskytující se od Španělska na západě přes Střední Evropu po Ukrajinu a jižní Rusko na východě. Rozšířil se i do západní Sibiře, Číny a Severní Ameriky. V České republice roste v Čechách i na Moravě nejvýše v kolinním stupni a především v sušších a teplejších oblastech.
Upřednostňuje kamenité stráně, křovinaté svahy, světlé okraje lesů, neobdělávané úhory, suché trávníky a okraje cest s výhřevnými zásaditými půdami z nezpevněného erodovaného materiálu s malým obsahem humusu.[2][3][4][5]
Dvouletá rostlina dorůstající podle místních podmínek do výše 30 až 90 cm. Její lodyha je slabě čtyřhranná, rýhovaná a někdy nafialovělá a od báze je porostlá převážně vidlicovitými chlupy jejíchž hustota se směrem vzhůru zmenšuje. Prvým rokem vyrostlá přízemní listová růžice má řapíkaté listy s oddáleně zubatou nebo peřenoklanou, 2 až 4 cm dlouhou čepelí hnědozeleně až modrozeleně zabarvenou. Spodní listy lodyhy (která vyrůstá až druhým rokem) jsou řapíkaté, 2 až 7 cm dlouhé, obkopinaté až obvejčité a po obvodě oddáleně zubaté. Listy v horní části lodyhy jsou přisedlé, 2 až 6 cm dlouhé a světlejší než ostatní. Všechny listy jsou oboustranně chlupaté.
Čtyřčetné oboupohlavné květy na čtyřhranných stopkách jsou sestaveny do hroznovitého květenství které má pouze v dolní části úzce elipsovité listeny. Světlezelené kališní lístky jsou 7 až 12 mm dlouhé, na vnější straně chlupaté a na vrcholu mívají karmínový nádech. Korunní lístky, světle až sytě citrónově žlutě zbarvené, jsou 12 až 18 mm dlouhé, 4 až 6,5 mm široké a na vrcholu okrouhlé nebo vykrojené. Rostlina obvykle kvete v červnu až srpnu.
Plodem jsou dlouhé, čtyřhranné, jemně plstnaté nazelenalé šešule vyrůstající na krátkých šikmých stopkách. Dvoupouzdré šešule mají na vrcholu čnělku s patrnou dvoulaločnou bliznou a obsahují v jedné řadě uložená medově žlutá semena velká 2 × 0,7 mm.[2][3][6]
Trýzel vonný je pro svůj klesající počet stanovišť na kterých pravidelně vyrůstá v "Červeném seznam cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" ohodnocen jako ohrožený druh (C3).[7]
Trýzel vonný (Erysimum odoratum) je středně velká, žlutě kvetoucí bylina jejíž květy v podvečer příjemně voní. Je to druh z rodu trýzel a nejčastěji roste na málo úrodných místech.
Der Honig-Schöterich (Erysimum odoratum), auch Wohlriechender Schöterich oder Duft-Schöterich genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Schöteriche (Erysimum) innerhalb der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae).
Der Wohlriechende Schöterich ist eine ein- oder zweijährige krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 20 bis 90 Zentimetern erreicht. Die Stängel sind aufrecht und gerade oder oben steilastig verzweigt. Sie sind ziemlich dicht mit zweizackigen Sternhaaren besetzt.[1]
Die grundständigen Laubblätter sind zur Blütezeit meist schon verwelkt, sie sind buchtig gezähnt. Die Stängelblätter sind wechselständig. Die oberen Stängelblätter sind überwiegend mit dreistrahligen Sternhaaren besetzt.[1]
Die Blütezeit reicht von Juni bis August. Die Blüten stehen in einem dichten traubigen Blütenstand zusammen.Kronblatt
Die Blüten duften nach Honig (daher das Artepitheton odoratum vom lateinischen Wort odoratus für „wohlriechend“).[1] Die zwittrige Blüte ist vierzählig. Die vier Kelchblätter sind bei einer Länge von 7 bis 10 Millimetern schmal länglich bis fast linealisch und meist länger als der Blütenstiel.[1] Die Kronblätter sind 12 bis 18 Millimeter lang, 4 bis 7 Millimeter breit und goldgelb. Die Platte der Kronblätter ist breit verkehrt-eiförmig, rasch in den Nagel verschmälert und auf der Unterseite spärlich angedrückt behaart.[1] Der Nagel ist schmal und weißlich, er nimmt fast zwei Drittel der Länge der Kronblätter ein.[1] Die Staubblätter sind 12 bis 14 Millimeter lang. Der Griffel ist 1,5 bis 2,7 Millimeter lang und die zweilappige Narbe ist meist zwei- bis dreimal so breit wie der Griffel.[2][1]
Die Schote ist scharf vierkantig. Die Samen sind hellbraun und 1,5 bis 2 Millimeter lang.[1]
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 24 oder 32.[3]
Von dem ähnlichen Bleichen Schöterich (Erysimum crepidifolium) unterscheidet der Honig-Schöterich sich durch die 3 bis 5 Millimeter langen Blütenstiele und die grauhaarigen Schoten, die an den Kanten wenig behaart und grün sind. Beim Bleichen Schöterich sind die Blütenstiele 1 bis 3 Millimeter lang und die grauhaarigen Schoten werden auf den Kanten nicht kahl und grün.[3]
Der Honig-Schöterich kommt in Frankreich, Deutschland, Tschechien, Österreich, Polen, in der Slowakei, Italien, Slowenien, Kroatien, Ungarn, Serbien, Bosnien und Herzegowina, Montenegro, Albanien, Griechenland, Nordmazedonien, Bulgarien, Rumänien, Moldawien, in der Ukraine und im europäischen Russland vor.[4] Diese Art hat auch Vorkommen im westlichen Sibirien und in Xinjiang.[5]
Der Honig-Schöterich gedeiht in Mitteleuropa auf sonnigen Fels- oder Steppenrasen, auf trocken-warmen, basenreichen, mehr oder weniger humusarmen und feinerdearmen, flachgründigen Steinböden, auch auf Kies und Steinschutt. Er wächst in Pflanzengesellschaften des Verbands Xerobromion, zum Beispiel im Pulsatillo-Caricetum humilis oder in Pflanzengesellschaften der Verbände Festucion valesiacae oder Seslerio-Festucion.[3]
Die Erstveröffentlichung von Erysimum odoratum erfolgte 1792 durch Jakob Friedrich Ehrhart in Beiträge zur Naturkunde, Band 7, Seite 157. Synonyme für Erysimum odoratum Ehrh. sind: Cheiranthus erysimoides L., Erysimum cheiranthus Pers., Erysimum cheiriflorum Wallr., Erysimum chrysanthum Pancic, Erysimum erysimoides (L.) Janch., Erysimum pallescens Herbich, Erysimum pannonicum Crantz.
Der Honig-Schöterich (Erysimum odoratum), auch Wohlriechender Schöterich oder Duft-Schöterich genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Schöteriche (Erysimum) innerhalb der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae).
Erysimum odoratum is a species of flowering plant belonging to the family Brassicaceae.[1]
Its native range is Central Europe to Ukraine.[1]
Erysimum odoratum is a species of flowering plant belonging to the family Brassicaceae.
Its native range is Central Europe to Ukraine.
Pszonak pannoński (Erysimum odoratum Ehrh.) – gatunek rośliny z rodziny ciborowatych. Jako gatunek rodzimy występuje w Europie[2]. W Polsce jest gatunkiem rzadkim; rośnie w pasie wyżyn[3].
Roślina dwuletnia, hemikryptofit. Kwitnie od czerwca do lipca. Rośnie w murawach kserotermicznych. Liczba chromosomów 2n = 32[4]. Gatunek charakterystyczny muraw kserotermicznych z rzędu Festucetalia valesiacae[6].
Roślina umieszczona na polskiej czerwonej liście w kategorii VU (narażony)[7].
Pszonak pannoński (Erysimum odoratum Ehrh.) – gatunek rośliny z rodziny ciborowatych. Jako gatunek rodzimy występuje w Europie. W Polsce jest gatunkiem rzadkim; rośnie w pasie wyżyn.
Erysimum odoratum là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được Ehrh. mô tả khoa học đầu tiên năm 1792.[1]
Erysimum odoratum là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được Ehrh. mô tả khoa học đầu tiên năm 1792.