Huseník modrý (Arabis caerulea) je nízká, trsnatá, světle modře kvetoucí vysokohorská rostlina, která se v přírodě České republiky nevyskytuje. Tento druh rodu huseník obvykle vyrůstá v nadmořské výšce 2000 až 3500 m.
Druh je rozšířen v Alpách (Švýcarsko, Francie, Německo, Itálie a Rakousko) a v Dinaridách (Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina i Severní Makedonie).
Patří k pionýrským rostlinách které osídlují obnaženou půdu, skalní štěrbiny a propustné hrubozrnné sutě. Potřebuje plně osluněné a vlhké, ale dobře odvodněné stanoviště. Sucho rostlinám škodí míň než přemokření. Zimní období přečkává pod sněhovou pokrývkou, která v tamních místech leží poměrně dlouho. Rostlina se rozrůstá pomalu a za dobrých podmínek se dožívá i 10 let.
Huseník modrý je vytrvalá bylina vysoká jen okolo 2 cm a ani s kvetoucí lodyhou není vyšší než 12 cm. Lodyha je vzpřímená, nevětvená, olistěná a porostlá jednoduchými i větvenými chlupy. V přízemní růžici jsou listy s krátkými řapíky a oválnými čepelemi, které mají několik tupých zubů (3 až 7). Lodyžní listy jsou přisedlé, dolní jsou zubaté a horní celistvé. Všechny listy jsou dužnaté, někdy na okraji brvité a mají sytě zelenou barvu, kterou si podržují po celý rok.
Na konci lodyhy vytvářejí oboupohlavné, čtyřčetné, lehce voňavé květy koncový hrozen. Jejich asi 5 mm dlouhé kopisťovité korunní lístky jsou světle modré až světle fialové. Kvetou podle místních podmínek od července do září.
Plody jsou lysé šešule, někdy namodralé, rostoucí na vzpřímených nebo šikmých stopkách. Jsou 1 až 3 cm dlouhé a téměř 3 mm široké. Rostliny se rozmnožují semeny, která mají nestejnou dobu dormance trvající někdy i rok.
Tato drobná skalnička bývá ojediněle používána na malých skalkách pro své sytě zelené listy i nafialovělé květy. Požaduje slunné a odvodněné místo. Na údržbu není náročná, je pouze vhodné po odkvětu ostříhat suché lodyhy a na zimu rostlinu přikrýt prodyšným mulčem.
Obrázky, zvuky či videa k tématu huseník modrý ve Wikimedia Commons
Huseník modrý (Arabis caerulea) je nízká, trsnatá, světle modře kvetoucí vysokohorská rostlina, která se v přírodě České republiky nevyskytuje. Tento druh rodu huseník obvykle vyrůstá v nadmořské výšce 2000 až 3500 m.
Die Blau-Gänsekresse (Arabis caerulea)[1][2] ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Gänsekressen (Arabis) innerhalb der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae). Sie ist in den Alpen verbreitet.
Die Blau-Gänsekresse wächst als überwinternd grüne, ausdauernde krautige Pflanze und erreicht Wuchshöhen von 2 und 12 Zentimetern.[3] Auf den oberirdischen Pflanzenteile sind einfache und Gabelhaaren vorhanden (Indument).[1] Der aufrechte, einfache, beblätterte Stängel ist bis zum Blütenstand behaart.[3]
Die in Rosetten angeordneten Grundblätter sind kurz gestielt und die ein bis drei Stängelblätter sind sitzend.[3] Die fleischige Blattspreite der Grundblätter ist oval[3] bis länglich-eiförmig und an ihre Basis keilförmig verschmälert. Die Grundblätter und die Stängelblätter besitzen im oberen Bereich zwei bis selten sieben deutliche, spitze Zähne[1][3] und am Rand bewimpert. Die obersten Stängelblätter sind ganzrandig.
Die Blütezeit reicht von Juli bis August[2] oder September. Zwei bis acht Blüten stehen in einem nickenden, gedrängten, traubigen Blütenstand zusammen.[1]
Die zwittrigen Blüten besitzen eine doppelte Blütenhülle. Die vier hell-blaulilafarben bis weißlichen Kronblätter sind bei einer Länge von 4 bis 5 Millimetern[3] schmal-spatelig.
Die Fruchtstiele sind aufrecht und anliegend. Die kahlen, oft blau überlaufenen Schoten sind 10 bis 30 Millimeter lang sowie 2,5 bis 3 Millimeter breit.[1][3]
Die Chromosomengrundzahl beträgt; es liegt Diploidie vor mit einer Chromosomenzahl von 2n = 16.[4][3][2]
Bei der Blau-Gänsekresse handelt es sich um einen mesomorphen Hemikryptophyten.[2]
Arabis caerulea ist selbstkompatibel und leicht protogyn. Blütenökologisch handelt es sich um Scheibenblumen mit halbverborgen Nektar. Die Nektarien befinden sich an der Basis der Staubblätter. Es erfolgt Bestäubung durch Insekten oder Selbstbestäubung. Typische Bestäuber sind Syrphiden, Bienen und Schmetterlinge.[2]
Die Diasporen sind die Samen.[2]
Es gibt Fundortangaben für Frankreich, Deutschland, Österreich, Liechtenstein, die Schweiz, Italien und Slowenien.[5] Diese kalkstete Pflanze gedeiht in den Alpen. Arabis caerulea gilt als Charakterart der Schneetälchen in der Assoziation Arabidetum caeruleae aus dem Verband Arabidion caeruleae, kommt aber auch in Pflanzengesellschaften des Verbands Drabion hoppeanae vor.[4] Häufige Standorte sind auch feuchte Felsschuttflure. Die Blau-Gänsekresse gedeiht der alpinen bis subnivalen Höhenstufe. Sie kommt in Höhenlagen von 1900 bis 3500 Metern vor.[6]
Die ökologischen Zeigerwerte nach Landolt & al. 2010 sind in der Schweiz: Feuchtezahl F = 4 (sehr feucht), Lichtzahl L = 5 (sehr hell), Reaktionszahl R = 4 (neutral bis basisch), Temperaturzahl T = 1 (alpin und nival), Nährstoffzahl N = 2 (nährstoffarm), Kontinentalitätszahl K = 2 (subozeanisch).[3]
Die Erstveröffentlichung erfolgte 1785 unter dem Namen (Basionym) Turritis caerulea durch Carlo Allioni in Flora Pedemontana 1, S. 270. Die Neukombination zu Arabis caerulea (All.) Haenke wurde 1789 Haenke in Collecteana, 2, S. 56 veröffentlicht.[5]
Die Blau-Gänsekresse (Arabis caerulea) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Gänsekressen (Arabis) innerhalb der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae). Sie ist in den Alpen verbreitet.
Namódra husowka (Arabis caerulea) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Namódra husowka (Arabis caerulea) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Arabis caerulea là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (All.) Haenke mô tả khoa học đầu tiên năm 1789.[1]
Arabis caerulea là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (All.) Haenke mô tả khoa học đầu tiên năm 1789.
_(14763285235).jpg)
