dcsimg
Image of Russian Violet
Creatures » » Plants » » Dicotyledons » » Viola Family »

Russian Violet

Viola suavis M. Bieb.

Violka křovištní ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Violka křovištní (Viola suavis) je vytrvalá za květu něco přes 10 cm vysoká bylina. Oddenek je krátký a silný, výběžky se vytváří, často kořenují. Čepele listů na bázi srdčité, široce až okrouhle vejčité, řapíky jsou jen řídce chlupaté. Lodyha se nevytváří, listy jsou jen v přízemní růžici. Na bázi listů jsou palisty, které jsou třásnité a třásně jsou často brvité, na okraji nežláznaté nebo s nevýraznými bledými žlázkami (na rozdíl od violky vonné, která má třásně zakončené rezatou žlázkou a nebrvité). Na květní stopce jsou listénce, které jsou v dolní třetině stopky (jiné podobné druhy je mají zpravidla v polovině či ještě lehce výše). Květy jsou vonné, korunní lístky v dolní třetině bílé, jinak bledě modré až fialově modré, ostruha je bělavá či namodralá. Kvete v březnu až dubnu.

 src=
Detail květu

Synonyma

  • Viola sepincola Jordan
  • Viola beraudii Boreau
  • Viola cyanea Čelak.
  • Viola odorata L. subsp. cyanea (Čelak.) Nyman
  • Viola odorata L. subsp. suavis (Bieb.) Nyman
  • Viola austriaca A. et J. Kerner sensu Kerner
  • Viola pontica W. Becker

Rozšíření

Původní areál violky křovištní se rozprostírá v jižní Evropě, kromě Řecka a J Itálie, dále Malá Asie, a dále na východ, např. Kavkaz, Kazachstán a dokonce i Ťan-šan, Pamír a Altaj. V Česku není původní, ale jako violka vonná byla často pěstována a místy je zdomácnělá v okolí lidských sídel nebo na hřbitovech. Je však mnohem vzácnější než violka vonná a častěji se s ní můžeme setkat jen v nejteplejších částech Čech i Moravy.

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Violka křovištní: Brief Summary ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Violka křovištní (Viola suavis) je vytrvalá za květu něco přes 10 cm vysoká bylina. Oddenek je krátký a silný, výběžky se vytváří, často kořenují. Čepele listů na bázi srdčité, široce až okrouhle vejčité, řapíky jsou jen řídce chlupaté. Lodyha se nevytváří, listy jsou jen v přízemní růžici. Na bázi listů jsou palisty, které jsou třásnité a třásně jsou často brvité, na okraji nežláznaté nebo s nevýraznými bledými žlázkami (na rozdíl od violky vonné, která má třásně zakončené rezatou žlázkou a nebrvité). Na květní stopce jsou listénce, které jsou v dolní třetině stopky (jiné podobné druhy je mají zpravidla v polovině či ještě lehce výše). Květy jsou vonné, korunní lístky v dolní třetině bílé, jinak bledě modré až fialově modré, ostruha je bělavá či namodralá. Kvete v březnu až dubnu.

 src= Detail květu
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ