Vranec (Huperzia) je rod stálezelených, kosmopolitně rozšířených plavuňovitých rostlin. Někdy je řazen do samostatné čeledi vrancovité (Huperziaceae), na jejímž uznání však nepanuje všeobecná shoda, případně do široce pojaté čeledi plavuňovité, která tuto čeleď zahrnuje jako podčeleď Huperzioideae.[1]
V minulosti byli zástupci vesměs řazeni do rodu plavuň (Lycopodium). Moderní systémy z rodu Huperzia na základě molekulární evidence vyčleňují nový rod Phlegmariurus a zároveň do něho zařazují druh Phylloglossum drummondii, v dřívějších systémech řazený do samostatné čeledi nebo dokonce řádu. Monofyletický by byl i široce pojatý rod Huperzia sensu lato, zahrnující všechny uvedené taxony, v takovém případě totožný s čeledí vrancovitých (resp. podčeledí Huperzioideae).[1]
Rod obsahuje asi 400 druhů s kosmopolitním rozšířením. Z toho rod vranec (Huperzia) v úzkém pojetí zahrnuje 10–15 pozemních druhů vyskytujících se v mírných a chladných oblastech světa a Phlegmariurus zbytek, převážně tropických nebo subtropických, epifyticky rostoucích druhů. Jsou to vytrvalé, vždyzelené byliny, s vidličnatým větvením a úzkými listy (mikrofyly). Větve jsou přibližně stejně dlouhé, rostliny vyrůstají ve vzpřímených, někdy převisajících trsech. Sporofyly a trofofyly nejsou na rozdíl od plavuňovitých tvarově rozlišeny, sporofyly nevytvářejí výtrusnicový klas – okrouhlé, zploštělé výtrusnice vyrůstají na krátkých stopečkách v paždí listů. Výtrusy jsou nerozlišené (izosporické). Prokel je válcovitý až zploštělý, úplně nebo částečně podzemní, saprofytický, závislý na mykorhize.[1][2][3]
V české flóře je zastoupen jediný druh: vranec jedlový (Huperzia selago).
Vranec (Huperzia) je rod stálezelených, kosmopolitně rozšířených plavuňovitých rostlin. Někdy je řazen do samostatné čeledi vrancovité (Huperziaceae), na jejímž uznání však nepanuje všeobecná shoda, případně do široce pojaté čeledi plavuňovité, která tuto čeleď zahrnuje jako podčeleď Huperzioideae.