Hranoplod[1] (Quisqualis) je bývalý rod rostlin z čeledi uzlencovité. V současné taxonomii byl tento rod na základě fylogenetických analýz vřazen do rodu uzlenec (Combretum). Hranoplody jsou dřevnaté liány se vstřícnými jednoduchými listy a pětičetnými květy s nápadně dlouhou kališní trubkou. Jsou rozšířeny v počtu asi 17 druhů v tropické Asii a Africe. Hranoplod indický je pěstován jako okrasná dřevina v tropech celého světa. Plody a kořeny jsou používány proti střevním parazitům. Květy mají zajímavou biologii opylování a v průběhu rozkvétání mění barvu a polohu.
Hranoplody jsou dřevnaté liány. Listy jsou téměř nebo zcela vstřícné, lysé nebo chlupaté, s eliptickou, celokrajnou čepelí. Řapíky jsou vytrvalé a po opadu listů se jejich báze přeměňují v trny. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné nebo lehce dvoustranně souměrné, pětičetné, uspořádané ve vrcholových nebo úžlabních, jednoduchých nebo složených klasech. Kališní trubka je protáhlá, 2 až 9 cm dlouhá, úzce válcovitá, ve spodní části srostlá se semeníkem, na konci nálevkovitá a zakončená 5 laloky. Koruna je nápadná, bílá nebo červená, složená z 5 korunních lístků. Tyčinek je 10 ve dvou řadách a jsou zanořené v kaliční trubce nebo jen nezřetelně vyčnívající. Semeník obsahuje 2 až 4 vajíčka. Čnělka je částečně přirostlá k receptákulu. Plody jsou suché, kožovité, podlouhlé a k oběma koncům se zužující, s 5 podélnými žebry nebo křídly. Obsahuje jediné, podélně žebernaté semeno.[2][3]
Listy hranoplodu indického
Květenství hranoplodu indického
Plod Q. malabarica (syn. Combretum malabaricum)
Rod hranoplod zahrnuje asi 17 druhů. Je rozšířen v tropické Africe a Asii.[2] Největší areál rozšíření má hranoplod indický, který je pravděpodobně původní v tropické Indomalajsii i v tropické Africe.[3]
Květy hranoplodu indického mají zajímavou biologii opylování a v průběhu vývoje mění barvu a pozici. Poupata hranoplodu se otevírají navečer a rozvíjejí se bílé, vzpřímené květy. Ty lákají silnou vůní noční opylovače, zejména lišaje, kteří jsou schopni svým dlouhým sosákem dosáhnout na nektar ukrytý v úzké květní trubce. Červených květů si nevšímají. Nektar obsahuje cukry a aminokyseliny, v této první fázi je hojný a poměrně málo cukernatý. V průběhu dalšího dne se květy sklánějí do horizontální roviny a postupně červenají. Navštěvují je zejména různé druhy hmyzu a strdimilové. Včely v této fázi sbírají výhradně pyl. Strdimilové naklovávají květní trubku v její spodní části a loupí nektar. Vzniklé otvory následně využívají i různé druhy vos, drobné včely a mravenci. Jak se květy postupně sklánějí stále více dolů, nektar stéká do ústí květu a stává se dostupným i včelám, vosám a rozličnému dalšímu hmyzu. V této fázi je nektar již koncentrovanější. Třetího dne již zcela ztmavlé květy opadávají.[4]
Základním morfologickým znakem vymezujícím tradičně pojatý rod Quisqualis oproti příbuznému rodu Combretum je čnělka, která je na bázi přirostlá k receptákulu.[3] Při fylogenetických studiích však bylo zjištěno, že rod Quisqualis tvoří vývojovou větev uvnitř rodu Combretum a všechny druhy byly přeřazeny do podrodu Cacoucia rodu Combretum.[5][6]
Hranoplod indický je pěstován jako okrasná dřevina v tropech celého světa. Nedozrálé plody a semena ze zralých plodů, místy i kořeny hranoplodu indického jsou používány proti střevním parazitům. Podobně je využíván i indomalajský druh Quisqualis conferta (syn. Combretum confertum).[2][3]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hranoplod ve Wikimedia Commons
Hranoplod (Quisqualis) je bývalý rod rostlin z čeledi uzlencovité. V současné taxonomii byl tento rod na základě fylogenetických analýz vřazen do rodu uzlenec (Combretum). Hranoplody jsou dřevnaté liány se vstřícnými jednoduchými listy a pětičetnými květy s nápadně dlouhou kališní trubkou. Jsou rozšířeny v počtu asi 17 druhů v tropické Asii a Africe. Hranoplod indický je pěstován jako okrasná dřevina v tropech celého světa. Plody a kořeny jsou používány proti střevním parazitům. Květy mají zajímavou biologii opylování a v průběhu rozkvétání mění barvu a polohu.
Quisqualis es un género de fanerógamas de la familia Combretaceae. Se encuentra en matorrales o bosques secundarios de las Filipinas, la India y Malasia. Desde entonces se ha cultivado y naturalizado en las regiones tropicales. Comprende 32 especies descritas y de estas, solo 13 aceptadas.[1]
Es una planta leñosa trepadora que alcanza los 2,5 metros a un máximo de 8 metros de altura. Las hojas son elípticas, acuminadas. Tienen de 7 a 15 centímetros y su disposición es alterna. Las flores son olorosas, tubulares y su color varía del blanco al rosado o rojo. El fruto tiene 30 a 35 mm de largo y es elipsoidal con cinco prominentes alas. El fruto sabe como las almendras cuando madura.
La planta se utiliza principalmente para la medicina tradicional. Decocciones de la raíz, semillas o frutos puede ser utilizado como antihelmíntico o para aliviar la diarrea. Los frutos se utilizan también para luchar contra la nefritis. Las hojas pueden ser utilizadas para aliviar el dolor causado por la fiebre. Las raíces se usan para tratar el reumatismo.
El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum, Editio Secunda 1: 556. 1762.[2]
A continuación se brinda un listado de las especies del género Quisqualis aceptadas hasta julio de 2011, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.
Quisqualis es un género de fanerógamas de la familia Combretaceae. Se encuentra en matorrales o bosques secundarios de las Filipinas, la India y Malasia. Desde entonces se ha cultivado y naturalizado en las regiones tropicales. Comprende 32 especies descritas y de estas, solo 13 aceptadas.
Cudacznik (Quisqualis) – rodzaj roślin z rodziny trudziczkowatych (Combretaceae). Obejmuje 17 gatunków występujących w tropikalnej Afryce i Azji[3].
Drewniejące pnącza o liściach naprzeciwległych lub niemal naprzeciwległych. Ogonki liściowe są trwałe i pełnią funkcję cierni. Blaszka liściowa eliptyczna. Kwiaty zebrane w szczytowe lub kątowe kwiatostany. Rurka kielicha do 9 cm długa, na szczycie lejkowata. Płatków korony jest 5, białych lub czerwonych, dłuższych od kielicha. Pręcików 10. Owoc suchy, skórzasty, wzdłuż podłużnej osi z 5 kantami lub skrzydełkami[3]..
Jeden z rodzajów podrodziny Combretoideae Beilschmied w rodzinie trudziczkowatych (Combretaceae) z rzędu mirtowców[1]. Ze względu na znaczne podobieństwo zaproponowano połączenie rodzaju Quisqualis i Combretum. Rodzaje te najwyraźniej są siostrzane[3].
Cudacznik (Quisqualis) – rodzaj roślin z rodziny trudziczkowatych (Combretaceae). Obejmuje 17 gatunków występujących w tropikalnej Afryce i Azji.
Quisqualis é um género botânico pertencente à família Combretaceae.[1]
Quisqualis é um género botânico pertencente à família Combretaceae.
Qvisqvalissläktet (Quisqualis) är ett växtsläkte med omkring 17 arter i familjen tropikmandelväxter från tropiska Afrika och Asien. Arten druckne sjömannen (Q. indica) odlas ibland som krukväxt i Sverige. Arterna förs ibland till släktet Combretum.
Wikimedia Commons har media som rör Qvisqvalissläktet.
Qvisqvalissläktet (Quisqualis) är ett växtsläkte med omkring 17 arter i familjen tropikmandelväxter från tropiska Afrika och Asien. Arten druckne sjömannen (Q. indica) odlas ibland som krukväxt i Sverige. Arterna förs ibland till släktet Combretum.
风车藤属（学名：Combretum）又名使君子属、风车子属，是桃金娘目使君子科下的一个属，为藤状或近直立灌木植物，有时为乔木植物。该属至少289种[1]，分布于温带地区。[2][3]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
