Chocholačka (Pseudofumaria) je rod vytrvalých, trsnatých rostlin z čeledi makovitých, který vznikl vydělením z rodu dymnivka. Rod obsahuje pouze dva druhy, které jsou původní v jihoevropské květeně. Oba druhy se vyskytují i v české přírodě, kde jsou považované za naturalizované neofyty.[1]
Chocholačky potřebují půdu propustnou a nejlépe zásaditou. Pokud mají dostatek vláky snesou i plné slunce, jinak jim postačí polostín. Ve volné přírodě vyrůstají v puklinách skal a různých kamenných i cihlových zídek, podél plotů, cest a chodníků, všeobecně jim vyhovují místa dotčená lidskou činností.
Bývají jako okrasné rostliny vysazované do zahrad kde zplaňují a semeny nebo úlomky oddenků se šíři do volné přírody. Poměrně lehce zakoření a na nových stanovištích se snadno rozrůstají. Jsou zimovzdorné a své přezimující pupeny mají tyto hemikryptofyty skryty pod úrovní terénu. První jedinci rodu byli v české přírodě pozorováni ke konci 19. století a v současnosti má šíření jejích populací velkou dynamiku.[2][3][4]
Byliny rodu jsou trsnaté trvalky vyrůstající z článkovaného, plazivého, neztlustlého oddenku. Jejich přímé, větvené, lysé lodyhy bývají vysoké nejvýše 40 cm a porůstají jen asi třemi řapíkatými, dvakrát až třikrát zpeřenými listy s obvejčitými lístky.
Z paždí listů vyrůstají na dlouhých vzpřímených stopkách konečné hrozny oboupohlavných květů na stopkách. Květenství jsou za kvetení hustě stěsnaná, po odkvětu se vřetena hroznů prodlužují. Květy jsou žluté nebo bílé se žlutým vrcholem, jejich okvětí vyrůstá ve třech kruzích. Drobné kališní lístky jsou dva a brzy opadávají. Čtyři korunní lístky rostou ve dvou kruzích. Dva vnitřní (po bocích) jsou stejnotvaré a špičkami srostlé. Dva venkovní (horní a spodní) jsou různě velké a vpředu jsou rozšířené do pysku, horní z nich je větší a má vakovitou ostruhu. Šest dvoubratrých tyčinek je nitkami srostlých do dvou svazečků, střední z nich nesou dva pylové váčky a krajní jen jeden. Svrchní semeník s jedním pouzdrem obsahuje několik vajíček a má jednu čnělku s laločnatou bliznou. Květy jsou opylovány hmyzem slétajícím se za nektarem prýštícím ze žlázek u báze tyčinek.
Plod je jednopouzdrá, elipsoidní, asi 1 cm dlouhá tobolka otvírající se dvěma chlopněmi. Obsahuje černá, kulovitá semena s elaiozómem.[2][3][5]
Rostliny rodu chocholačka jsou pro své květy i zajímavě tvarované listy vysazované jako okrasné květiny do zahrad. Jsou na půdu i starostlivost nenáročné a spolehlivě přezimují. Občas zplaňují a za pomoci semen se dostávají do volné přírody. Např. chocholačka žlutá je tak odolný a vitální druh, že se časem může se stát i plevelem.[2][6]
Rod je tvořen těmito druhy:
Obrázky, zvuky či videa k tématu chocholačka ve Wikimedia Commons
Chocholačka (Pseudofumaria) je rod vytrvalých, trsnatých rostlin z čeledi makovitých, který vznikl vydělením z rodu dymnivka. Rod obsahuje pouze dva druhy, které jsou původní v jihoevropské květeně. Oba druhy se vyskytují i v české přírodě, kde jsou považované za naturalizované neofyty.
Lærkespore (Pseudofumaria) er en lille slægt med kun én art, den nedennævnte. Den er hjemmehørende i Europa, men har spredt sig fra havedyrkning og er naturaliseret i det meste af den tempererede verden. Det er stauder med blågrønne, snitdelte og meget tynde blade. Blomsterne er samlet i endestillede klaser, og hver blomst har en spore. Frugten er en kapsel.
Det danske slægtsnavn "Lærkespore" er ikke entydigt, da det også bruges om slægten Corydalis, som gul lærkespore tidligere blev regnet under. Således er man nødt til at skelne mellem "Lærkespore (Pseudofumaria)" og "Lærkespore (Corydalis)". Plantedirektoratet betegner begge disse slægter - samt slægten Capnoides - som "Lærkespore" i publikationen Anbefalede plantenavne.
Beskrevne arter
Pseudofumaria is a genus of herbaceous perennial plants native to Europe, formerly included in the genus Corydalis.
There are two species:[1]
Pseudofumaria is a genus of herbaceous perennial plants native to Europe, formerly included in the genus Corydalis.
There are two species:
Pseudofumaria alba (Mill.) Lidén (syn. Corydalis ochroleuca)Pseudofumaria es un género de alrededor de diez especies[1] perteneciente a la subfamilia Fumarioideae antigua familia Fumariaceae.
Datos: Q159264
Multimedia:
Especies: Pseudofumaria
Pseudofumaria es un género de alrededor de diez especies perteneciente a la subfamilia Fumarioideae antigua familia Fumariaceae.
Kokorč (Pseudofumaria) je ród z podswójby kokrikowych rostlinow (Fumarioideae) znutřka makowych rostlinow (Papaveraceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Muurhelmbloem (Pseudofumaria) is een geslacht van kruidachtige planten uit de papaverfamilie (Papaveraceae).
Het geslacht kent in België en Nederland twee soorten:
Muurhelmbloem (Pseudofumaria) is een geslacht van kruidachtige planten uit de papaverfamilie (Papaveraceae).
Het geslacht kent in België en Nederland twee soorten:
Gele helmbloem (Pseudofumaria lutea) (Door sommige botanici aangeduid als Corydalis lutea) Geelwitte helmbloem (Pseudofumaria alba)
Multimedia w Wikimedia Commons Pseudofumaria – rodzaj z rodziny makowatych (Papaveraceae) i podrodziny dymnicowych Fumarioideae. Obejmuje 2 gatunki występujące w Europie w Alpach, na Półwyspie Apenińskim oraz w zachodniej części Półwyspu Bałkańskiego. Rośliny uprawiane i w wielu miejscach dziczejące, zwłaszcza w zachodniej i środkowej Europie[4]. Pseudofumaria lutea uprawiana jest i dziczeje także w Polsce[5].
Byliny z gęsto rozgałęzionymi, nagimi pędami osiągającymi do 40 cm wysokości. Liście dwu- i trzykrotnie podzielone. Kwiaty zebrane w groniasty kwiatostan, wsparte wąskimi łuskowatymi przysadkami. Szypułki zagięte, wydłużają się podczas owocowania. Kwiaty grzbieciste. Zewnętrzna para płatków korony na końcach silnie wywinięta na zewnątrz, górny płatek dodatkowo z krótką ostrogą. Płatki są żółte lub białe z żółtym zakończeniem. Owocem jest torebka zawierająca od 3 do 13 czarnych nasion z elajosomami[4][2].
Rodzaj z podrodziny dymnicowych Fumarioideae[6], rodziny makowatych Papaveraceae zaliczanej do rzędu jaskrowców (Ranunculales) i wraz z nim do okrytonasiennych[1].
Pseudofumaria – rodzaj z rodziny makowatych (Papaveraceae) i podrodziny dymnicowych Fumarioideae. Obejmuje 2 gatunki występujące w Europie w Alpach, na Półwyspie Apenińskim oraz w zachodniej części Półwyspu Bałkańskiego. Rośliny uprawiane i w wielu miejscach dziczejące, zwłaszcza w zachodniej i środkowej Europie. Pseudofumaria lutea uprawiana jest i dziczeje także w Polsce.
Pseudofumaria é um género botânico pertencente à família Fumariaceae[1].
Pseudofumaria é um género botânico pertencente à família Fumariaceae.
Bleknunneörtssläktet (Pseudofumaria) är ett växtsläkte med ungefär två arter blommande örter i familjen jordröksväxter. De förekommer naturligt i norra Italien och på Balkan, men finns naturliserae på många andra håll. Arter i bleknunneörtssläktet odlas som trädgårdsväxter i Sverige.
De är välförgrenade, fleråriga örter. Frukten är en mångförig baljkapsel med en tidigt avfallade, klorofyll-lös pistill.
Wikimedia Commons har media som rör Bleknunneörtssläktet.
Bleknunneörtssläktet (Pseudofumaria) är ett växtsläkte med ungefär två arter blommande örter i familjen jordröksväxter. De förekommer naturligt i norra Italien och på Balkan, men finns naturliserae på många andra håll. Arter i bleknunneörtssläktet odlas som trädgårdsväxter i Sverige.
De är välförgrenade, fleråriga örter. Frukten är en mångförig baljkapsel med en tidigt avfallade, klorofyll-lös pistill.
