Mamba černá (Dendroaspis polylepis) je největším jedovatým hadem na území Afriky. Obvykle dorůstá délky 2,5 metru, může však dosáhnout i délky přes 4,5 metru. Zbarvení jednotlivých jedinců se liší – od žlutozelené přes olivově hnědou po bronzově šedou (nejčastěji šedou v různých odstínech) – přičemž svrchní část těla mají tmavší, spodní světlejší. Druhové jméno dostal had podle barvy sliznice uvnitř tlamy. Mamba černá je jedním z nejrychlejších hadů na světě, může vyvinout rychlost až 20 km/h.
Žije v otevřených lokalitách – savanách, polopouštích, travnatých a křovinatých oblastech. Pohybuje se spíše po zemi, na stromech méně. Když se plazí, zejména neznámým terénem, zvedá přední část těla, aby se rozhlédla. Její hlavní potravou jsou obratlovci (drobní savci, plazi, ptáci), které vyhledává čichem. Běžně se vyskytuje poblíž lidských příbytků, kde loví hlodavce živící se odpadky.[2] [3]
Žije na jih od Sahary, téměř po celé jižní a střední Africe kromě vysloveně pralesních oblastí střední Afriky.[2]
Mamba černá je teritoriální had, který běžně před nebezpečím ustupuje. Když se však cítí ohrožen, zaútočí, zvláště tehdy, když se hrozba nachází mezi hadem a jeho doupětem. V ohrožení zastrašuje, vztyčí hlavu co nejvýše, téměř do výše jednoho metru, zaoblí záda, což jí pomáhá udržovat rovnováhu vztyčené části těla, otevře tlamu, čímž odhalí inkoustově černou sliznici uvnitř tlamy, trochu rozšiřuje krk a pohybuje hlavou ze strany na stranu; současně syčí. Když nebezpečí nepomine, zaútočí.
Loví-li malá zvířata, postačí jediné uštknutí, po kterém se mamba stáhne a vyčkává, než začne působit neurotoxický jed. Ten způsobí absolutní ochromení oběti. Jestliže je obětí pták, mamba se nestahuje, ale zůstává do něho zakousnuta. Znemožňuje mu tak, aby odletěl a uhynul na místě, kde by jej nenašla. Když bojuje proti nebezpečí, uštkne soupeře opakovaně.
Přesvědčení, že mamba černá cíleně útočí na lidi, je nedorozumění, protože mamba obvykle využije své rychlosti k tomu, aby unikla do bezpečí.[4] Člověk totiž představuje největší nebezpečí, nikoli kořist.[5] Mamby se obvykle snaží kontaktu s lidmi vyhnout.[6]
Jed mamby černé je vysoce toxický a je nebezpečný i člověku. Je složen z více složek – převládají neurotoxiny, které působí na mozková a míšní centra nervového systému, dalšími složkami jsou hemolyzíny, které rozkládají červené krvinky, antikoaguliny zpomalující srážení krve aj.[3] Smrtelná dávka pro člověka je 10 až 15 mg, přičemž jedním kousnutím je do těla vpraveno 100 až 120 mg jedu (dokonce až 400 mg). Proto je pro člověka kousnutí mambou téměř vždy smrtelné. Protože jed působí velmi rychle, je nutné aplikovat specifické antisérum okamžitě po uštknutí. Smrt může nastat již do dvaceti minut.[7] Antisérum je vzácné, nákladné a obvykle je mají při sobě pouze lidé, kteří předpokládají možnost setkat se s mambou.[8]
Mladé mamby jsou jedovaté od narození a mohou se již pár minut po vylíhnutí aktivně bránit. Mají plně vyvinuté jedové žlázy, jež obsahují 1–2 ml jedu, což je množství, které stačí k usmrcení dospělého člověka.[7][9]
Hady, včetně mamb, loví příležitostně všichni orlíci, přičemž výrazný podíl jídelníčku tvoří hadi u dvou druhů:
Největším nepřítelem mamb mezi savci jsou drobné šelmy z čeledi promykovití, které vykazují částečnou imunitu vůči jedu mamb:
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. {{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. {{Cite journal}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. {{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. Mamba černá (Dendroaspis polylepis) je největším jedovatým hadem na území Afriky. Obvykle dorůstá délky 2,5 metru, může však dosáhnout i délky přes 4,5 metru. Zbarvení jednotlivých jedinců se liší – od žlutozelené přes olivově hnědou po bronzově šedou (nejčastěji šedou v různých odstínech) – přičemž svrchní část těla mají tmavší, spodní světlejší. Druhové jméno dostal had podle barvy sliznice uvnitř tlamy. Mamba černá je jedním z nejrychlejších hadů na světě, může vyvinout rychlost až 20 km/h.
Žije v otevřených lokalitách – savanách, polopouštích, travnatých a křovinatých oblastech. Pohybuje se spíše po zemi, na stromech méně. Když se plazí, zejména neznámým terénem, zvedá přední část těla, aby se rozhlédla. Její hlavní potravou jsou obratlovci (drobní savci, plazi, ptáci), které vyhledává čichem. Běžně se vyskytuje poblíž lidských příbytků, kde loví hlodavce živící se odpadky.
Žije na jih od Sahary, téměř po celé jižní a střední Africe kromě vysloveně pralesních oblastí střední Afriky.