Plazivec obecný (Isothecium alopecuroides, angl. Larger Mouse-tail Moss) je v Česku hojně se vyskytující mech mohutnějšího vzrůstu.
Rostliny poměrně mohutného vzrůstu rostoucí v tmavě zelených, slabě lesklých, rozvolněných kobercích na stinných nebo polostinných stanovištích. Primární lodyhy plazivé, sekundární pak vystoupavé zahnutými větvemi, nepravidelně větvené, přiléhavě střechovitě olistěné, až 10 cm dlouhé. Lodyžní listy silně vyduté, obvejčitě kopinaté, v horní části krátce zašpičatělé, někdy s kratší tupě nasazenou špičkou, 2,0 – 2,5 mm dlouhé, okraje ploché, jen ve špičce slabě zoubkaté; větevní listy podobného tvaru, obvykle o něco menší a užší. Žebro jednoduché nebo před koncem krátce vidličnaté, dosahující obvykle do 1/2 – 2/3 délky listu. Buňky ve střední části listu prodloužené, slabě tečkované, mírně ztlustlé, ca. 50 – 80 µm dlouhé, ve špičce kratší, rombické (kosočtverečné), na křídlech odlišena nápadná, velká skupina tmavě zelených, téměř isodiametrických buněk tvořící často až vydutá „ouška“, stářím hnědnoucí.
Sporofyt: Tobolka na 8 – 12 mm dlouhém štětu, přímá, válcovitá až elipsoidní, brvky endostomu rudimentární. Výtrusy 12 – 16 µm.
Česká republika: velmi hojně v listnatých, zejména podhorských a horských lesích a epiliticky na břidličnatých horninách, roztroušeně a příležitostně jinde, chybí na extrémnějších biotopech v nejteplejších oblastech na osluněném bazickém substrátu i v nejvyšších horských oblastech.
Výskyt mimo ČR: Evropa, Makaronésie, severní Afrika, Blízký a Střední Východ, východ Severní Ameriky. [2]
Poměrně málo variabilní druh, alespoň ve většině diakritických znaků. Druh je vzhledem k charakteristickým, vydutým, krátce zašpičatělým listům a žebru dosahujícímu asi do 2/3 délky listu spolu s nápadnou skupinou drobných zelených křídelních buněk jen obtížně zaměnitelný. [2]
Obrázky, zvuky či videa k tématu plazivec obecný ve Wikimedia Commons
Plazivec obecný (Isothecium alopecuroides, angl. Larger Mouse-tail Moss) je v Česku hojně se vyskytující mech mohutnějšího vzrůstu.
Stor stammemos (Isothecium myurum) er et almindeligt mos ved foden af træer i løvskove i Danmark. Stor stammemos kaldes også alm. rottehalemos.
Mosset har palmeformet forgrenede stængler, der danner løse, brune-gulgrønne puder ved foden af træer og over trærødder i løvskove. Bladene er taglagte, hule og kort tilspidsede. De er tandede i spidsen og med tydelige bladvinger. Sporehuse er sjældne.
Das Große Mausschwanzmoos (Isothecium alopecuroides), auch Großes Mäuseschwanzmoos oder Mäuseschwanz-Gleichbüchsenmoos, ist eine weit verbreitete Laubmoos-Art. Synonyme sind Isothecium myurum Brid. und Isothecium viviparum Lindb.
Die kräftigen Pflanzen wachsen in oft ausgedehnten grünen bis dunkelgrünen und leicht glänzenden Decken. Den kriechenden Hauptstämmchen entspringen die bogig aufsteigenden sekundären Stämmchen. Diese sind oben büschelig in Äste verzweigt, die nach unten gekrümmt und kätzchenförmig beblättert sind. Die feucht aufrecht-abstehenden, trocken dachziegelig anliegenden Blätter sind 2 bis 3 Millimeter lang, hohl, eilänglich, kurz gespitzt, nahe der Blattspitze etwas gezähnt, sonst ganzrandig. Die Blattrippe kann einfach oder doppelt sein und reicht bis zur Blattmitte oder etwas darüber.
Die Blattzellen sind in der Mitte der Blätter linealisch-wurmförmig, bis 10-mal so lang wie breit, in der Blattspitze kürzer, am Blattgrund rechteckig. Die braunen Blattöhrchen haben undurchsichtige, dickwandige, quadratische Zellen, die von den übrigen Blattzellen deutlich abgesetzt sind.
Sporophyten werden nicht selten ausgebildet. Sie haben eine etwa 1 bis 1,5 Zentimeter lange, rötliche, glatte Seta und eine aufrechte, elliptische bis kurz zylindrische Kapsel mit kurz geschnäbeltem Deckel. Sporen sind gelbgrün, gekörnelt und etwa 12 bis 16 µm groß. Sporenreife ist im Herbst und Winter. Die Pflanzen sind zweihäusig.
Das Große Mausschwanzmoos kommt in Europa, Teilen Asiens, in Nordafrika, auf den Kanarischen Inseln und in Nordamerika vor. In Mitteleuropa ist es weit verbreitet und oft häufig, vor allem in den Mittelgebirgen und Alpen.
Es wächst in Wäldern an der Stammbasis von Laubbäumen und auf basenreichem, schwach saurem Gestein, seltener auf Erde.
Das Große Mausschwanzmoos (Isothecium alopecuroides), auch Großes Mäuseschwanzmoos oder Mäuseschwanz-Gleichbüchsenmoos, ist eine weit verbreitete Laubmoos-Art. Synonyme sind Isothecium myurum Brid. und Isothecium viviparum Lindb.
Isothecium alopecuroides est une espèce de mousses de la famille des Brachytheciaceae (division des Bryophyta).
Isothecium alopecuroides là một loài Rêu trong họ Brachytheciaceae. Loài này được (Lam. ex Dubois) Isov. mô tả khoa học đầu tiên năm 1981.[1]
_4614.jpg)
_4629.jpg)
Isothecium alopecuroides là một loài Rêu trong họ Brachytheciaceae. Loài này được (Lam. ex Dubois) Isov. mô tả khoa học đầu tiên năm 1981.
