الأسماء في صفحات التنقل
The malodorous flowers of Magnolia tripetala are uniquely associated with this species. The tree is occasionally cultivated. Both filiform and flagelliform trichomes occur on the leaves. Sometimes cylindric trichomes also occur.
The largest known tree of Magnolia tripetala , 15.2m in height with a trunk diameter of 87 cm, is recorded from Bucks County, Pennsylvania (American Forestry Association 1994).
Šácholan tříplátečný (Magnolia tripetala), též nazývaný magnólie tříplátečná, je opadavý strom z čeledi šácholanovitých. Pochází z jihovýchodních oblastí USA a vyznačuje se velkými listy nápadně nahloučenými na koncích větví. Květy jsou bílé a zapáchající. Rozvíjejí se až po vyrašení listů. Šácholan tříplátečný je v Česku zřídka pěstován jako okrasná dřevina.
Šácholan tříplátečný je opadavý strom s velkými listy, dorůstající výšky 10, řidčeji až 15 metrů. Stromy jsou často vícekmenné. Borka je hladká, šedá. Letorosty jsou tlusté, lysé. Listy jsou nahloučené na koncích větví, tenké, vejčitě podlouhlé až úzce obvejčité nebo obkopinaté, s 26 až 57 cm (výjimečně až 70 cm) dlouhou a 10 až 30 cm širokou čepelí. Listy jsou nejširší asi v polovině, na bázi klínovité, na vrcholu krátce až dlouze zašpičatělé nebo špičaté, na líci lysé a zelené, na rubu v mládí zejména na střední žilce hustě chlupaté. Řapíky jsou 15 až 50 mm dlouhé. Květy mají průměr 5,5 až 11 cm a zapáchají. Okvětí je smetanově bílé, rozprostřené, vnější kruh je světle zelenavý, kratší a nahrazující kalich. Tyčinek je mnoho, s purpurovými nitkami, pestíků je obvykle 53 až 66. Kvete v květnu a červnu, po rozvinutí listů. Souplodí jsou válcovitá až vejcovitě válcovitá, 6 až 10 cm dlouhá a 2 až 3,5 cm široká. Jednotlivé měchýřky jsou dlouze zobanité, lysé. Semena jsou čočkovitá až téměř vejcovitá, 9 až 12 mm dlouhá, se sytě růžovým až červeným míškem.[2][3][4]
Šácholan tříplátečný
Olistěná větev
Šách šácholanu tříplátečného
Šácholan tříplátečný je rozšířen v jihovýchodních oblastech USA. Má poměrně rozsáhlý, avšak nespojitý areál výskytu. Roste v lesích a lesnatých roklích, zejména v horách v nadmořských výškách do 1065 metrů, řidčeji i na pobřeží.
Od ostatních v Česku pěstovaných druhů šácholanu lze šácholan tříplátečný snadno rozlišit podle nebývale velkých listů s klínovitou bází. Listy jsou nahloučené ve zdánlivých přeslenech na koncích větví. Ještě větší (až 80 cm dlouhé) avšak na bázi srdčité listy má šácholan velkolistý (Magnolia macrophylla).
V kultuře je známo několik kříženců šácholanu tříplátečného. Magnolia x thompsoniana, kříženec Magnolia tripetala x M. virginiana, byl popsán již v roce 1820 a byl vůbec prvním zaznamenaným křížencem magnólií. Magnolia 'Charles Coates' je předpokládaný hybrid mezi asijskou Magnolia sieboldii a severoamerickou Magnolia tripetala. Byl nalezen v roce 1947 jako samovolně vzniklé semenáčky v botanické zahradě v Kew.[5] Z Průhonického parku je znám kříženec šácholanu obvejčitého (Magnolia obovata, syn. M. hypoleuca) a šácholanu tříplátečného, nazvaný Magnolia x pruhoniciana.[6]
Šácholan tříplátečný je v Česku celkem zřídka pěstován jako okrasný strom, nápadný zejména velkými deštníkovitě uspořádanými listy. Je vysazen ve druhé části Průhonického parku, nazývané Obora, v Arboretu Žampach, v Dendrologické zahradě v Průhonicích a Pražské botanické zahradě v Tróji,[7] v Arboretu Kostelec nad Černými lesy, v arboretu Jablunkovského sanatoria[zdroj?] a v zámeckém parku Hluboká a Sychrov.[3]
Obrázky, zvuky či videa k tématu šácholan tříplátečný ve Wikimedia Commons
Šácholan tříplátečný (Magnolia tripetala), též nazývaný magnólie tříplátečná, je opadavý strom z čeledi šácholanovitých. Pochází z jihovýchodních oblastí USA a vyznačuje se velkými listy nápadně nahloučenými na koncích větví. Květy jsou bílé a zapáchající. Rozvíjejí se až po vyrašení listů. Šácholan tříplátečný je v Česku zřídka pěstován jako okrasná dřevina.
Die Schirm-Magnolie (Magnolia tripetala) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Magnolien. Sie stammt aus dem südöstlichen Nordamerika.
Die Schirm-Magnolie wächst als kleiner bis mittelgroßer Baum, oft mehrstämmig, und erreicht Wuchshöhen von 9 bis 15 Meter. Die Stämme besitzen eine glatte, graue Rinde und an jungen Zweigen ist sie kahl sowie purpur-braun, oft wie wachsartig überzogen. Die Blattknospen sind kahl.
Die wechselständig an den Enden der Zweige quirlartig gehäuftstehenden Laubblätter sind in Blattstiel und Blattspreite gegliedert. Der Blattstiel ist 3 bis 4 Zentimeter lang. Die relativ dünne, einfache, relativ große Blattspreite ist bei einer Länge von meist 26 bis 57 (10 bis 70) Zentimeter und einer Breite von (7,2 bis) 10 bis 30 Zentimeter elliptisch-länglich bis schmal verkehrt-eiförmig mit einer kurzen, abgesetzten Spitze. Die Blattunterseite ist beim Austrieb, vor allem die Mittelrippe, behaart. Die früh abfallenden Nebenblätter sind bei einer Länge von meist 6,6 bis 9,4 (4 bis 10) Zentimeter und einer Breite von 2,6 bis 3,7 Zentimeter relativ groß und unterseits rot drüsig, spärlich weich behaart.
Die Blütenknospen werden von zwei knospenschuppenartigen Hochblättern umfasst. Die Blüten stehen am Ende der Zweige an 5 bis 7 Zentimeter langen Blütenstielen.
Die 15 bis 25 Zentimeter großen Blüten öffnen sich im Frühjahr (April bis Mai) etwa während des Laubaustriebes und verströmen einen unangenehmen Geruch. Der äußere Kreis aus drei Blütenhüllblättern ist grünlich, diese sind zurückgebogen. Weitere sechs (manchmal auch nur drei oder bis zu neun) Blütenhüllblätter sind weiß und stehen aufrecht. Die 80 bis 100 Staubblätter sind einen bis 2,5 Zentimeter lang mit violetten Staubfäden. Es sind 50 bis 70 Stempel vorhanden.
Der zapfenartige Fruchtstand (Follicetum) ist bei einer Länge von 5 bis 10 Zentimeter walzen- bis eiförmig und leuchtend rot gefärbt. Die Balgfrüchte besitzen eine Länge von 6 bis 10 Zentimeter sowie eine Breite von 2 bis 3,5 Zentimeter und sind langgeschnäbelt sowie kahl. Die Samen sind linsenförmig bis rundlich. Der Samenmantel (Arillus) ist rosafarben bis rot. Die Früchte reifen von Juli bis Oktober.
Die Schirm-Magnolie stammt aus dem südöstlichen Nordamerika[1], vor allem das Bergland der Appalachen wird bis in Höhenlagen von 1000 Metern besiedelt. Vereinzelt trifft man sie auch in der Ebene bis zur Atlantikküste an. Innerhalb des großen Verbreitungsgebietes ist die Schirm-Magnolie nirgends besonders häufig. Das Verbreitungsgebiet erstreckt sich von Oklahoma bis zu den östlichen Vereinigten Staaten.[2]
Die Standorte sind gut mit Wasser und Nährstoffen versorgte Wälder und Schluchtwälder.
Selten wird die Schirm-Magnolie als Ziergehölz verwendet. Die Blüten sind nicht sehr auffällig und besitzen einen unangenehmen Geruch, die roten Früchte sind allerdings ein interessanter Anblick.
Die Schirm-Magnolie ist auch in Europa in Baumschulen erhältlich, in den USA sind gelegentlich auch einige Sorten zu sehen:
Weiter existieren einige benannte Kreuzungen:
Das Artepitheton tripetala wurde von Carl von Linné vergeben, der sie 1753 als Varietät von Magnolia virginiana einstufte[3] veröffentlichte, sie dann aber 1759 als eigene Art anerkannte[4]. Der Name tripetale ist missverständlich, denn die Schirm-Magnolie besitzt nicht drei Petalen, sondern meist sechs; dafür aber drei Sepalen bzw. äußere Tepalen. Desrousseaux versuchte diesen aus fachlicher Sicht falschen Namen 1791 durch Magnolia umbrella zu ersetzen, die Nomenklatur-Regeln zwingen aber dazu, Linnés zuerst publizierten Namen zu verwenden.
Magnolia tripetala gehört zur Subsektion Rhytidospermum aus der Sektion Rhytidospermum in der Untergattung Magnolia innerhalb der Gattung Magnolia. Nächste Verwandte sind die in Ostasien beheimateten Magnolia obovata, Magnolia officinalis und Magnolia rostrata. Weitere Magnolien, die im südöstlichen Nordamerika wachsen und der Schirm-Magnolie nahestehen, sind Magnolia fraseri und die Großblättrige Magnolie (Magnolia macrophylla).[5]
Die Schirm-Magnolie (Magnolia tripetala) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Magnolien. Sie stammt aus dem südöstlichen Nordamerika.
Magnolia tripetala (лат. Magnolia tripetala) — быдмассэзлӧн магнолия котырись магнолия увтырын торья вид. Магнолияыс быдмӧ 15 метра вылына. Магнолия пантасьӧ Америкаись Ӧтлаасьӧм Штаттэзын.
Magnolia tripetala (лат. Magnolia tripetala) — Magnoliaceae семьяысь Америкалэн Огазеяськем Штатъёсаз будӥсь магнолия. Ӝуждалаез ог 15 м.
Magnolia tripetala, commonly called umbrella magnolia or simply umbrella-tree, is a deciduous tree native to the eastern United States in the Appalachian Mountains, the Ozarks, and the Ouachita Mountains. The name "umbrella tree" derives from the fact that the large leaves are clustered at the tips of the branches forming an umbrella-shaped structure.
Umbrella magnolias have large shiny leaves 30–50 cm long, spreading from stout stems. In a natural setting the umbrella magnolia can grow 15 m tall. The flowers are large, appear in the spring, malodorous,[5] 15–25 cm diameter, with six to nine creamy-white tepals and a large red style, which later develops into a red fruit (an aril) 10 cm long, containing several red seeds. These trees are attractive and easy to grow. The leaves turn yellow in the autumn. The leaves are clustered at the tip of the stem with very short internodes. The tree has reddish cone-shaped fruit, is shade tolerant, has shallow spreading roots, and is pollinated by beetles.
The largest known Magnolia tripetala is 15.2 m in height with a trunk diameter of 87 cm in Bucks County, Pennsylvania.[5]
Immature fruit
Immature fruit and leaf details
Tree
Nearly mature fruit
Mature fruit with seeds
Seedling
Magnolia tripetala, commonly called umbrella magnolia or simply umbrella-tree, is a deciduous tree native to the eastern United States in the Appalachian Mountains, the Ozarks, and the Ouachita Mountains. The name "umbrella tree" derives from the fact that the large leaves are clustered at the tips of the branches forming an umbrella-shaped structure.
Magnolia tripetala, el árbol paraguas[1] o magnolia umbelada es una especie de árbol caducifolio originario del Sureste de Norteamérica en la región de los montes Apalaches.
Las magnolias umbeladas tienen grandes hojas lustrosas de 30-50 cm de largo. En un ambiente natural la magnolia umbelada puede crecer hasta 15 m de alto. Las flores son grandes, 15-25 cm de diámetro, con 6-9 pétalos de un blanco cremoso y un gran estilo rojo, que más tarde se transforma en un fruto rojo de 10 cm de largo, conteniendo varias semillas rojas. Estos árboles son atractivos y fáciles de cultivar. Las hojas se vuelven amarillas en el otoño.
Magnolia tripetala fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Systema Naturae, Editio Decima 2: 1082. 1759.[2]
Magnolia: nombre genérico otorgado en honor de Pierre Magnol, botánico de Montpellier (Francia).
tripetala: epíteto latino que significa "con tres pétaloso".[3]
Magnolia tripetala, el árbol paraguas o magnolia umbelada es una especie de árbol caducifolio originario del Sureste de Norteamérica en la región de los montes Apalaches.
Magnolia tripetala, le Magnolia parasol ou Magnolier parasol, est une espèce d'arbre de la famille des Magnoliaceae.
L'arbre est originaire de l'Est de l'Amérique du Nord de la Floride aux États-Unis jusqu'au sud du Canada. On le retrouve de la côte Est jusque les États de l'Oklahoma, du Missouri et de l'Indiana à l'ouest. La région comprend ainsi la région montagneuse des Appalaches[1].
Le Magnolia parasol possède de grandes feuilles brillantes longues de 30 à 50 cm. Dans son environnement naturel, il peut atteindre les 15 mètres de haut. Les fleurs, d'un diamètre de 15-25 cm, possèdent six à neuf pétales de couleur blanc-crème et un long pistil rouge, qui se développent par la suite en des fruits rouges de 10 cm de long, contenant plusieurs graines de couleur rouge également.
Magnolia tripetala, le Magnolia parasol ou Magnolier parasol, est une espèce d'arbre de la famille des Magnoliaceae.
Triskiautė magnolija (lot. Magnolia tripetala) – magnolijinių (Magnoliaceae) šeimai priklausanti lapus metančių krūmų ar nedidelių medžių rūšis. Paplitusi pietryčių JAV, Apalačų kalnuose.
Medis užauga iki 15 m aukščio. Lapai dideli, vešlūs, 30-50 cm ilgio. Rudenį pagelsta ir nukrenta. Žiedai 15-25 cm skersmens, su 6-9 kremiškai baltais žiedlapiais. Vėliau sudaro 10 cm ilgio raudoną vaisių su raudonomis sėklomis.
Triskiautė magnolija populiarus dekoratyvinis augalas.
Žiedas
Vaisius
Magnolia parasolowata (Magnolia tripetala (L.) L.) – gatunek drzewa należący do rodziny magnoliowatych. Magnolia ta rośnie na stanowiskach naturalnych w południowo-wschodnich rejonach Ameryki Północnej. W Polsce jest czasami sadzona jako roślina ozdobna.
Magnolia parasolowata (Magnolia tripetala (L.) L.) – gatunek drzewa należący do rodziny magnoliowatych. Magnolia ta rośnie na stanowiskach naturalnych w południowo-wschodnich rejonach Ameryki Północnej. W Polsce jest czasami sadzona jako roślina ozdobna.
Magnolia tripetala[1] este o specie de plante din genul Magnolia, familia Magnoliaceae. A fost descrisă pentru prima dată de Carl von Linné, și a primit numele actual de la Carl von Linné.[2][3] Conform Catalogue of Life specia Magnolia tripetala nu are subspecii cunoscute.[2]
Magnolia tripetala este o specie de plante din genul Magnolia, familia Magnoliaceae. A fost descrisă pentru prima dată de Carl von Linné, și a primit numele actual de la Carl von Linné. Conform Catalogue of Life specia Magnolia tripetala nu are subspecii cunoscute.
Paraplymagnolia (Magnolia tripetala) är en art i familjen magnoliaväxter från östra USA. Arten kan odlas som trädgårdsväxt i södra Sverige.
Paraplymagnolia (Magnolia tripetala) är en art i familjen magnoliaväxter från östra USA. Arten kan odlas som trädgårdsväxt i södra Sverige.
Magnolia tripetala là một loài thực vật có hoa trong họ Magnoliaceae. Loài này được (L.) L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1759.[1]
Bài viết liên quan đến Bộ Mộc lan (Magnoliales) này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Magnolia tripetala là một loài thực vật có hoa trong họ Magnoliaceae. Loài này được (L.) L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1759.
Магнолия трёхлепестная (лат. Magnolia tripetala) — вид цветковых растений, входящий в род Магнолия (Magnolia) семейства Магнолиевые (Magnoliaceae).
В природе ареал вида охватывает Северную Америку — от Пенсильвании до Алабамы, Арканзаса и Миссисипи[2].
Произрастает вдоль горных рек, на участках с богатой и влажной почвой среди зарослей Rhododendron mexicanum или по берегам болот под пологом дуба каштанового (Quercus montana), дуба болотного (Quercus palustris), клёна красного (Acer rubrum), различных видов рода Нисса (Nyssa).
Листопадное дерево высотой 10—12 м, со стволом диаметром 30—45 см, с шатровидной, иногда многовершинной кроной. Побеги сперва зелёные, затем буреющие, иногда с восковым сизым налётом; кора старых ветвей и ствола светло-серая, гладкая, с многочисленными, мелкими, пузыреподобными наплывами.
Почки голые, буровато-зелёные, веретеновидные, длиной 4—5 см, диаметром 0,6—1,2 см. Листья собранные на концах побегов, кожистые, продолговато-обратнояйцевидные, длиной 20—60 см, шириной 20—25 см, наверху заострённые, с клиновидным основанием, сперва мягко шелковисто опушённые, затем сверху голые, снизу зеленовато-серые, редко опушённые. Черешки длиной 1,5—3,5 см.
Цветки кремово-белые, неприятно пахнущие, диаметром 15—25 см, чашевидные; околоцветник из 9—12 долей; наружные 3 доли узко-обратнояйцевидные, книзу отогнутые, светловато-зелёные, длиной 10—12 см, шириной 3—3,5 см, внутренние — кремово-белые, длиной 9—13 см и шириной 1,5—4 см, самые мелкие расположены в центре.
Плоды цилиндрические или яйцевидные, длиной около 7—10 см, при полной зрелости ярко-розовые.
Цветение в апреле — мае. Плодоношение в августе — сентябре.
Интродуцирована в 1752 году. Декоративна своими необычайно крупными листьями, придающими ей экзотический вид.
Вид Магнолия трёхлепестная входит в род Магнолия (Magnolia) подсемейства Магнолиевые (Magnolioideae) семейства Магнолиевые (Magnoliaceae) порядка Магнолиецветные (Magnoliales).
Магнолия трёхлепестная (лат. Magnolia tripetala) — вид цветковых растений, входящий в род Магнолия (Magnolia) семейства Магнолиевые (Magnoliaceae).
_001_(1).jpg)
_001_(1).jpg)
