dcsimg

Description ( الإنجليزية )

المقدمة من Flora of Zimbabwe
Trees, shrubs or annual or perennial herbs, usually with square stems. Stipules 0. Leaves opposite or whorled, rarely alternate (e.g. Aeollanthus subacaulis), usually gland-dotted and aromatic. Infl. cymose, borne in the axils of opposite bracts, usually much condensed so that the two opposite cymes form a whorl-like infl. (referred to as a whorl in this account); rarely the flowers are solitary in the axil of each bract. The whorls are often close together so that they form spikes or heads. Flowers hypogynous, zygomorphic, usually 2-lipped, bisexual (unisexual in Tetradenia). Bracts present. Calyx usually 5-toothed, often 2-lipped. Corolla gamopetalous, basically 5-lobed but often 2-lipped with the 2 upper lobes and the 3 lower lobes united. Stamens rarely 2, usually 4. Ovary superior, 4-locular; style often 2-lobed, usually gynobasic. Fruit consisting of 4 dry, 1-seeded nutlets.
ترخيص
cc-by-nc
حقوق النشر
Mark Hyde, Bart Wursten and Petra Ballings
الاقتباس الببليوغرافي
Hyde, M.A., Wursten, B.T. and Ballings, P. (2002-2014). Lamiaceae Flora of Zimbabwe website. Accessed 28 August 2014 at http://www.zimbabweflora.co.zw/speciesdata/family.php?family_id=114
مؤلف
Mark Hyde
مؤلف
Bart Wursten
مؤلف
Petra Ballings
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
Flora of Zimbabwe

Lamiaceae ( الأفريكانية )

المقدمة من wikipedia AF

Lamiaceae is die Salie-familie wat hoort tot die orde Lamiales. Die familie kom wêreldwyd voor en die plante is gewoonlik kruie of struike. Daar hoort 6 900 spesies tot die familie wêreldwyd waarvan 75 in Suider-Afrika voorkom en daarvan is 15 bome. Die blare is enkelvoudig en teenoorstaande met een paar reghoekig teenoor die volgende geplaas. Die familie het dikwels kliere en ruik lekker wanneer dit gekneus of gebreek word. Baie van die spesies se blomme is spesifiek aangepas om bestuiwing deur insekte te bevorder. Hierdie familie voorsien baie geurmiddels vir kos: kruisement, basielkruid, salie, roosmaryn en tiemie.

Boomspesies

Van die Suid-Afrikaanse spesies is:

Plantspesies

Sien ook

Wikispecies
Wikispecies het meer inligting oor: Lamiaceae

Bronne

Verwysings

Wiki letter w.svg Hierdie artikel is ’n saadjie. Voel vry om Wikipedia te help deur dit uit te brei.
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia skrywers en redakteurs
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia AF

Lamiaceae: Brief Summary ( الأفريكانية )

المقدمة من wikipedia AF

Lamiaceae is die Salie-familie wat hoort tot die orde Lamiales. Die familie kom wêreldwyd voor en die plante is gewoonlik kruie of struike. Daar hoort 6 900 spesies tot die familie wêreldwyd waarvan 75 in Suider-Afrika voorkom en daarvan is 15 bome. Die blare is enkelvoudig en teenoorstaande met een paar reghoekig teenoor die volgende geplaas. Die familie het dikwels kliere en ruik lekker wanneer dit gekneus of gebreek word. Baie van die spesies se blomme is spesifiek aangepas om bestuiwing deur insekte te bevorder. Hierdie familie voorsien baie geurmiddels vir kos: kruisement, basielkruid, salie, roosmaryn en tiemie.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia skrywers en redakteurs
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia AF

Lamiaceae ( الأستورية )

المقدمة من wikipedia AST


Les lamiáceas (Lamiaceae), enantes y alternativamente Labiatae (llabiaes), son una familia de plantes con flores del orde Lamiales qu'entiende unos 245 xéneros y alredor de 7.900 especies taxonómicamente almitíos, lo que la convierte n'unu de los mayores grupos del actual Reinu vexetal.[1][2]

Descripción

Son xeneralmente yerbes, perennes o añales, raramente ensundioses, pero tamién plantes arbustivas o sufruticoses, y más infrecuentemente enredaderes ya inclusive árboles (por casu la teca, Tectona grandis, especie arbórea frondosa d'hasta 30 m d'altor). Usualmente son arumoses y de tarmos aéreos de seición cuadrangular, glabros o pelosos, y más raramente con tarmos soterraños estoloníferos o tuberculados. Les fueyes son davezu opuestes, decusadas, dacuando más de dos por verticilu, simples, de lliniares a anchamente ovaes, enteres, serraes, dentaes, lobulaes o pinnatífidas. Les inflorescencies entamar en visos formaes por verticilastros bi o multiflorales, con flores sentaes o pediceladas. Les bráctees son xeneralmente similares a les fueyes y les bractéoles son frecuentemente lliniares. Les flores, xeneralmente pentámeras, son hermafrodites, dacuando femenines nel casu de ginodioecia, con mota actinomorfo o zigomorfo, con 5 sépalos soldaos, sacante en Mentha cervina con 4, Ballota arispia y Marrubium vulgare con 10 y Origanum majorana, nel que ta amenorgáu a una escama. La corola, de 5 pétalos soldaos, ye usualmente bilabiada, pero tamién puede ser unilabiada (por casu en Teucrium). El androcéu, tien 4 estambres, sacante en Salvia, Rosmarinus, Lycopus y Ziziphora, que lleven solo 2, mientres el xinecéu ye bicarpelar, con ovariu tetralocular por cuenta de la formación d'un falsu septo na paré del carpelu, y colos lóculos monospermos. L'estilu, xeneralmente ensertáu na base del xinecéu, ye filiforme, llargu, finu, pelosu o non, con estigma bífidu, dacuando estremáu en 4. El frutu ye, na mayoría de los casos, un esquizocarpo, arrodiáu de la mota persistente, formáu por 4 núcules (tetranúcula) seques y indehiscentes, con o ensin endosperma, de les que, de cutiu, nun maurecen toes. Menos corriente son los frutos en núculas drupáceas, con exocarpo trupu y carnosu y endocarpu coriáceo (por casu, y de manera xeneralizada, na subfamilia Viticoideae). [3][4][2][5]

Distribución

Cosmopolita —anque bien desigualmente partida— sacante nes zones polares (arctica y austral) y los desiertos estremos (Sahara, sacante les oasis, Desiertu de Gobi, Arabia - Rub al-Jali, An-Nafud). Esencialmente representada nel Mediterraneu y el suroeste d'Asia y apenes nos montes tropicales.[2][3][4]

Propiedaes y usos

Melecinales

Indicaciones

Dende tiempos remotos, el ser humanu afayó y utilizó les propiedaes benéfiques de munches especies de la familia. En particular, les sos bondaes antiséptiques y cicatrizantes tópiques contra les llagues, mancaes y otres dolencies esternes. Como exemplu, l'alcohol de romeru (Rosmarinus officinalis) ye inda d'usu corriente nel Mediterraneu pa numberoses afecciones non sangrantes, como trestornos circulatorios, celulitis, dolores musculares, articulares, reumáticos, cayida del pelo o resfriaos.[6][7]

Alimenticios

 src=
Granes comestibles de Salvia hispanica.
Fonte de proteínes
Artículu principal: Salvia hispanica

En tiempos precolombíns en Méxicu, cultivóse una especie de Salvia, la "chía", qu'entós daquella yera un alimentu básico de la dieta alimenticia, p'aprovechamientu de los sos granes que ye una importante fonte de proteínes en forma de farina o de bébora.

Sustitutu de la pataca
 src=
Tubérculos comestibles de Plectranthus rotundifolius en Amalanagar, India occidental.

A lo menos una especie de les llamaes Plantes del dineru (Plectranthus rotundifolius, la "pataca de los Ḥauses"), nativa de la India y d'África tropical, ye cultivada nel oeste africanu y Asia meridional p'aprovechar los sos tubérculos soterraños comestibles, que, pol so conteníu n'azucres y proteínes y alto poder nutritivu (400 caloríes/100g),[8] constitúi, fervíu o fritu, un sustitutu llocal de la pataca.

Condimentos y especias

Por cuenta de les sos cualidaes arumoses, un ciertu númberu d'especies usar dende tiempos inmemoriales p'arreglar la comidasobremanera la cocina mediterránea, por casu: el tomillu Thymus, el romeru Rosmarinus officinalis, l'albahaca Ocimum basilicum, la menta Mentha, l'oriéganu Origanum vulgare, etc...

Sinónimos

Subdivisiones

Subfamilies

  • Symphorematoideae Briquet: 3 xéneros y 27 especies - ensin. Symphoremataceae Wight
  • Viticoideae Briquet: 10 xéneros y 350-500 especies - ensin. Symphoremataceae Wight
  • Ajugoideae Kosteletzky: 24 xéneros, 1115 especies - ensin. Aegiphilaceae Raf., Ajugaceae Döll, Siphonanthaceae Raf.
  • Prostantheroideae Luersson: 16 xéneros y 317 especies - ensin. Chloanthaceae Hutch.
  • Nepetoideae Kosteletzky: 105 xéneros, 3675 especies - ensin. Glechomaceae Martynov, Mellitidaceae Martynov, Menthaceae Burnett, Monardaceae Döll, Nepetaceae Bercht. & J.Presl, Salviaceae Bercht. & J. Presl, Saturejaceae Döll
  • Scutellarioideae Caruel: 5 xéneros, 380 especies - ensin. Salazariaceae F.A.Barkley, Scutellariaceae Döll
  • Lamioideae Harley: 63 xéneros, 1260 especies- ensin. Melissaceae Bercht. & J.Presl, Stachydaceae Döll
  • incertae sedis: unos 10 xéneros ensin asignar a nenguna subfamilia, incluyendo Callicarpa (140 especies), Tectona (4 spp.), Hymenopyramis (7 spp.), Petraeovitex (8 spp.), Peronema (1 sp.), Garrettia (1 sp.), Cymaria (2 spp.), Acrymia (1 sp.), Holocheila (1 sp.) y Ombrocharis (1 sp.).[2][9]

Xéneros

Esisten notables diverxencies, según les fontes,[1][10][11][12] sobre la validez d'unos cuantos xéneros. La llista que sigue atender a la publicada pol APG nel so más recién versión (setiembre 2013).[1]

En negrina, los xéneros con más especies (col númberu ente paréntesis).

Referencies

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 Chase M. in APG Web
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 Lamiaceae en: Stevens, P.F. - Angiosperm Phylogeny Website, Vers. 13, September 28, 2013 - (rique busca interna)
  3. 3,0 3,1 Labiateae en Flora Ibérica, RJB/CSIC, Madrid
  4. 4,0 4,1 Lamiaceae en Flora of China
  5. Watson, L., and Dallwitz, M.J., 1992 onwards. The families of flowering plants: descriptions, illustrations, identification, and information retrieval: Labiatae, Vers. 19 Oct. 2013
  6. Fitoterapia: Alcohol de Romeru propiedaes y preparación casera
  7. Font Quer, P., Plantes melecinales,El Dioscórides Anováu, Editorial Llabor, Barcelona, 6ª ed., 1980
  8. M. Hema Priya y S. Anbuselvi, Physico chemical analysis of Plectranthus rotundifolius, Journal of Chemical and Pharmaceutical Research, 2013, 5(3):12-14
  9. Harley R.M. , Atkins S., Budantsev A.L., Cantino P.D., Conn B.J., Grayer R. , Harley M.M., Kok R. de, Krestovskaja T., Morales R., Paton A.J., Ryding O. & Upson T., Labiateae in Kadereit J.W., Flowering Plants · Dicotyledons: Lamiales (except Acanthaceae including Avicenniaceae), Springer Science & Business Media, 2012
  10. Lamiacea en Tropicos, Missouri Botanical Garden, 13 Feb. 2014
  11. Lamiaceae en The Plant List, A working list of all plant species, vers. 1.1, 2013
  12. Govaerts, R., Dransfield, J., Zona, S.F, Hodel, D.R. & Henderson, A., (2011). World Checklist of Lamiaceae. Facilitated by the Royal Botanic Gardens, Kew. Published on the Internet; Consultáu a partir del 13-02-2014

Enllaces esternos


ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia AST

Lamiaceae: Brief Summary ( الأستورية )

المقدمة من wikipedia AST


Les lamiáceas (Lamiaceae), enantes y alternativamente Labiatae (llabiaes), son una familia de plantes con flores del orde Lamiales qu'entiende unos 245 xéneros y alredor de 7.900 especies taxonómicamente almitíos, lo que la convierte n'unu de los mayores grupos del actual Reinu vexetal.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia AST

Dalamazkimilər ( الأذرية )

المقدمة من wikipedia AZ

Dodaqçiçəklilər (lat. Labiatae və ya dalamazkimilər lat. Lamiaceae) — ikiləpəlilərin bitki fəsiləsi.

Fəsiləyə daxil olan növlərin əksəriyyəti ot, yarımkol, kol və kiçik ağaclardır. Yarpaqları sadə olub, qarşvq-qarşıya düzülür. İkicinsiyyətli mürəkkəb çiçəkləri salxım və ya süpürgəyəbənzər çiçək qrupunda yerləşir. Fəsiləyə daxil olan 200-ə yaxın cinsiə aid 3500 növ demək olar ki, dünyanın hər yerində, əsasən, Aralıq dənizyanı ərazilərdə, həmçinin ÖnOrta Asiyada geniş yayılmışdır.

Azərbaycanda dodaqçiçəklilərin 203 növü məlumdur. Dodaqçiçəklilərin bir çox növü efir yağı ilə zəngindir. Lavanda, rozmarin kimi növlərindən ətriyyatda, kəklikotu, qaraqınıq, nanə və s. kimi növlərindən təbabətdə istifadə olunur. Texniki yağ almaq üçün perilla, lyallemansiya növləri beçərilir.

Cins və növləri

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia AZ

Dalamazkimilər: Brief Summary ( الأذرية )

المقدمة من wikipedia AZ

Dodaqçiçəklilər (lat. Labiatae və ya dalamazkimilər lat. Lamiaceae) — ikiləpəlilərin bitki fəsiləsi.

Fəsiləyə daxil olan növlərin əksəriyyəti ot, yarımkol, kol və kiçik ağaclardır. Yarpaqları sadə olub, qarşvq-qarşıya düzülür. İkicinsiyyətli mürəkkəb çiçəkləri salxım və ya süpürgəyəbənzər çiçək qrupunda yerləşir. Fəsiləyə daxil olan 200-ə yaxın cinsiə aid 3500 növ demək olar ki, dünyanın hər yerində, əsasən, Aralıq dənizyanı ərazilərdə, həmçinin ÖnOrta Asiyada geniş yayılmışdır.

Azərbaycanda dodaqçiçəklilərin 203 növü məlumdur. Dodaqçiçəklilərin bir çox növü efir yağı ilə zəngindir. Lavanda, rozmarin kimi növlərindən ətriyyatda, kəklikotu, qaraqınıq, nanə və s. kimi növlərindən təbabətdə istifadə olunur. Texniki yağ almaq üçün perilla, lyallemansiya növləri beçərilir.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia AZ

Lamiàcies ( الكتالونية )

المقدمة من wikipedia CA

Les lamiàcies (família Lamiaceae) són la família de les Labiades en general, pren el nom del gènere Lamium igual que l'ordre al qual pertany: Lamiales. Conté uns 210 gèneres i unes 3.500 espècies. El seu nom ha estat substituït per Lamiaceae degut al gènere tipus de la família: Lamium. Entre els seus representants destaquen la menta, l'orenga, la farigola i el romaní.

Característiques

Molt sovint són plantes aromàtiques i riques en olis essencials. La majoria són arbustos i rarament arbres o lianes. El nom antic d'aquesta família (Labiades) era degut a la forma de la flor (generalment violada), 5 pètals fusionats que formen un llavi superior, generalment bilobulat i més curt, i un llavi inferior, trilobulat, els 5 sèpals també estan units. Les flors són bisexuades i sorgeixen en grups terminals de 5 o 6 (a voltes més o menys) floretes cadascú. Típicament les tiges són quadrangulars amb fulles aovades, oposades i decusades.

Subfamílies

La família de les Lamiàcies està formada per 10 subfamílies:

Gèneres


Acanthomintha
Achyrospermum
Acinos
Acrocephalus
Acrotome
Acrymia
Adelosa
Aeollanthus
Agastache
Ajuga
Ajugoides
Alajja
Alvesia
Amethystea
Anisochilus
Anisomeles
Antonina
Asterohyptis
Ballota
Basilicum
Becium
Benguellia
Betonica
Blephilia
Bostrychanthera
Bovonia
Brazoria
Bystropogon
Calamintha
Capitanopsis
Capitanya
Catoferia
Cedronella
Ceratanthus
Chamaesphacos
Chaunostoma
Chelonopsis
Cleonia
Clinopodium
Colebrookea
Coleus*
Collinsonia
Colquhounia
Comanthosphace


Conradina
Craniotome
Cuminia
Cunila
Cyclotrichium
Cymaria
Dauphinea
Dicerandra
Dorystaechas
Dracocephalum
Drepanocaryum
Eichlerago
Elsholtzia
Endostemon
Englerastrum
Eremostachys
Eriope
Eriophyton
Eriopidion
Eriothymus
Erythrochlamys
Eurysolen
Fuerstia
Galeopsis
Geniosporum
Glechoma
Glechon
Gomphostemma
Gontscharovia
Hanceola
Haplostachys
Haumaniastrum
Hedeoma
Hemiandra
Hemigenia
Hemizygia
Hesperozygis
Heterolamium
Hoehnea
Holocheila
Holostylon
Horminum
Hoslundia
Hymenocrater


Hypenia
Hypogomphia
Hyptidendron
Hyptis
Hyssopus
Isodictyophorus
Isodon
Isoleucas
Keiskea
Kinostemon
Kudrjaschevia
Kurzamra
Lagochilus
Lagopsis
Lallemantia
Lamiastrum
Lamiophlomis
Lamium
Lavandula
Leocus
Leonotis
Leonurus
Lepechinia
Leucas
Leucosceptrum
Limniboza
Lophanthus
Loxocalyx
Lycopus
Macbridea
Marmoritis
Marrubium
Marsypianthes
Meehania
Melissa
Melittis
Mentha
Meriandra
Mesona
Metastachydium
Microcorys
Micromeria
Microtoena
Minthostachys


Moluccella
Monarda
Monardella
Mosla
Neoeplingia
Neohyptis
Nepeta
Neustruevia
Nosema
Notochaete
Ocimum
Octomeron
Ombrocharis
Origanum
Orthosiphon
Otostegia
Panzerina
Paraeremostachys
Paralamium
Paraphlomis
Peltodon
Pentapleura
Perilla
Perovskia
Perrierastrum
Phlomis
Phlomoides
Phyllostegia
Physostegia
Piloblephis
Pitardia
Platostoma
Plectranthus
Pogogyne
Pogostemon
Poliomintha
Prasium
Prostanthera
Prunella
Pseuderemostachys
Puntia
Pycnanthemum
Pycnostachys
Renschia


Rhabdocaulon
Raphidion
Rhododon
Rosmarinus
Rostrinucula
Roylea
Rubiteucris
Sabaudia
Saccocalyx
Salvia
Satureja
Schizonepeta
Scutellaria
Sideritis
Siphocranion
Skapanthus
Solenostemon
Stachyopsis
Stachys
Stenogyne
Sulaimania
Suzukia
Symphostemon
Synandra
Syncolostemon
Tetradenia
Teucrium
Thorncroftia
Thuspeinanta
Thymbra
Thymus
Tinnea
Trichostema
Warnockia
Wenchengia
Westringia
Wiedemannia
Wrixonia
Zataria
Zhumeria
Ziziphora

Enllaços externs

En altres projectes de Wikimedia:
Commons
Commons (Galeria)
Commons
Commons (Categoria) Modifica l'enllaç a Wikidata
Viquiespècies
Viquiespècies


ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autors i editors de Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia CA

Lamiàcies: Brief Summary ( الكتالونية )

المقدمة من wikipedia CA

Les lamiàcies (família Lamiaceae) són la família de les Labiades en general, pren el nom del gènere Lamium igual que l'ordre al qual pertany: Lamiales. Conté uns 210 gèneres i unes 3.500 espècies. El seu nom ha estat substituït per Lamiaceae degut al gènere tipus de la família: Lamium. Entre els seus representants destaquen la menta, l'orenga, la farigola i el romaní.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autors i editors de Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia CA

Hluchavkovité ( التشيكية )

المقدمة من wikipedia CZ

Hluchavkovité (Lamiaceae, dříve Labiatae nebo také pyskaté) je čeleď dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Zahrnuje asi 7200 druhů v 236 rodech, což z ní činí šestou největší čeleď krytosemenných rostlin.[1] Čeleď se při aktualizaci botanického systému rozrostla o více než 40 rodů z čeledi sporýšovité a v dnešním pojetí zahrnuje byliny i dřeviny. Hluchavkovité jsou hojně zastoupeny i v květeně České republiky. Mezi běžné a známé zástupce náleží např. hluchavka, mateřídouška nebo šalvěj.

Vzhledem k obsahu aromatických silic patří k ekonomicky významným skupinám rostlin. Mnohé druhy jsou využívány jako koření nebo zdroj éterických olejů. Některé jsou léčivé. Do této čeledi náleží také některé okrasné rostliny.

Popis

Hluchavkovité jsou byliny, keře, liány a stromy s jednoduchými nebo složenými listy bez palistů. Stonky jsou často čtyřhranné. Dřevnatí zástupci mají větve s hojnými lenticelami. Odění je z jednoduchých nebo žlaznatých chlupů. Listy jsou nejčastěji vstřícné, řidčeji přeslenité, jednoduché až dlanitě nebo zpeřeně složené. Čepel listů je celistvá nebo laločnatá až členěná, celokrajná nebo na okraji zubatá.

Květenství jsou úžlabní nebo vrcholová, nejčastěji složená s hlavní osou a vrcholičnatě větvenými postranními větévkami. Často jsou květy stažené do pseudopřeslenů. Květy jsou oboupohlavné, obvykle dvoustranně souměrné. Kalich je obvykle pěticípý, trubkovitý, zvonkovitý nebo kolovitý, vytrvalý a někdy vytrvávající i za plodu. Koruna je nejčastěji dvoupyská. Tyčinky jsou 4, přirůstající ke koruně, shodné délky nebo jsou 2 delší než ostatní, případně jsou tyčinky pouze 2. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů, celistvý až hluboce čtyřlaločný. Semeník obsahuje 4 komůrky vlivem vzniku falešných přehrádek. Čnělka je jediná, často zanořená do laločnatého semeníku (gynobazická), s dvouklanou bliznou. Placentace je axilární, v každé komůrce je jediné vajíčko. V květech je často vyvinut nektáriový disk. Plodem je peckovice s 1 až 4 pecičkami, nepukavý čtyřsemenný lusk nebo poltivý plod rozpadající se na 4 oříšky (tvrdka) nebo peckovičky.[2][3]

Ekologické interakce

Nápadné květy hluchavkovitých jsou opylovány zejména včelami, dále vosami, motýly, můrami, mouchami, brouky a ptáky. Často dozrávají prašníky dříve než blizna (protandrie), rozšířeno je i samoopylování. Horní pysk koruny nejčastěji chrání bliznu a prašníky, zatímco spodní slouží jako přistávací plocha. Opylovač je tak seshora poprášen pylem, když se prodírá k nektaru. U některých rodů (např. bazalka - Ocimum) jsou tyčinky přitisklé ke spodnímu pysku a opylovač je poprášen zespoda. Velkokvěté americké druhy šalvějí jsou opylovány kolibříky.[2][3]

Peckovice jsou šířeny ptáky a savci. Oříšky mnoha druhů vypadávají postupně z vytrvalých kalichů např. při rozkývání rostliny větrem. Někdy je kalich vytrvalý, buď papírovitý a umožňující šíření větrem nebo s hákovitými cípy a přichytávající se na srst zvířat. Oříšky mohou být také vyhledávány ptáky. Některé druhy mají křídlaté oříšky nebo oříšky s dutinami vyplněnými vzduchem, šířené vodou. Mnoho druhů bylo široce rozšířeno lidskou činností, zejména jako okrasné rostliny nebo jako plevele.[3]

Rozšíření

Čeleď v současném pojetí zahrnuje asi 7200 druhů v 236 rodech. Je rozšířena po celém světě.[4] Největší druhové zastoupení je v oblasti od Středomoří po Střední Asii. Rod šalvěj (Salvia) je nejvíce zastoupen v Mexiku (asi 280 druhů).[3]

Hluchavkovité nejčastěji rostou v teplém sezónním (mediterráním) klimatu, charakteristicky na otevřených skalnatých stanovištích, křovinách, podél vodních toků, v tropech pak především v horách. Vyskytují se na vlhkých i suchých až polopouštních stanovištích. V tropických pralesích jsou zastoupeny málo.[3]

Česká květena

V květeně ČR jsou hluchavkovité hojně zastoupenou čeledí. Převládají rody zastoupené jen jedním nebo dvěma druhy. Nejvíce druhů zahrnují na našem území rody konopice (Galeopsis, 7 druhů), mateřídouška (Thymus, 7 druhů), čistec (Stachys, 6 druhů a 1 nezvěstný) a šalvěj (Salvia, 6 druhů). Dále se zde vyskytují rody zběhovec (Ajuga, 4 druhy a 1 nezvěstný), ožanka (Teucrium, 5 druhů), hluchavka (Lamium, 4 druhy), pitulník (Galeobdolon, 3 druhy), černohlávek (Prunella, 3 druhy), máta (Mentha, 4 druhy a kříženci). Dvěma druhy jsou zastoupeny rody buřina (Leonurus), šišák (Scutellaria), jablečník (Marrubium), karbinec (Lycopus), šanta (Nepeta) a popenec (Glechoma). Jediného zástupce mají na našem území druhy měrnice černá (Ballota nigra), pamětník rolní (Acinos arvensis), hojník chlumní (Sideritis montana), sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), polej obecná (Pulegium vulgare), dobromysl obecná (Origanum vulgare), klinopád obecný (Clinopodium vulgare), bukvice lékařská (Betonica officinalis) a včelník rakouský (Dracocephalum austriacum).[5]

Obsahové látky

Charakteristickými obsahovými látkami jsou zejména iridoidy a fenolické glykosidy.[2] Hluchavkovité mají širokou paletu sekundárních metabolitů. Zejména u podčeledi Nepetoideae jsou charakteristické monoterpenoidy a seskviterpenoidy. Dále jsou to flavonoidy a estery kyseliny caffeové. Některé druhy obsahují i alkaloidy a kyanogenní glykosidy.[3]

Taxonomie

Čeleď hluchavkovité byla v klasických morfologických systémech specifikována zejména bylinným habitem a gynobazickou čnělkou, zatímco čeleď sporýšovité zahrnovala víceméně dřevnaté zástupce s vrcholovou čnělkou. S nástupem molekulárních metod došlo v rámci celého řádu hluchavkotvaré (Lamiales) k obsáhlé reorganizaci čeledí i rodů. Bylo zjištěno, že čeleď sporýšovité v klasickém pojetí je parafyletická, zatímco hluchavkovité jsou polyfyletické, a téměř 2/3 rodů byly přesunuty z čeledi sporýšovité do hluchavkovitých. Tím se změnil charakter celé čeledi hluchavkovité, neboť nyní zahrnuje i dřevnaté a dokonce i stromovité zástupce. V novém pojetí je čeleď sporýšovité charakterizována především hroznovitým květenstvím a řepicovitou korunou, zatímco hluchavkovité mají květenství vrcholičnatá a koruna je trubkovitá a nejčastěji dvoupyská. Do hluchavkovitých byly přesunuty např. rody krásnoplodka (Callicarpa), drmek (Vitex), teka (Tectona), a blahokeř (Clerodendrum).[3]

Čeleď je v současné době členěna na 7 podčeledí:

  • Symphorematoideae - 27 druhů ve 3 rodech, Indie až jv. Asie.
  • Viticoideae - asi 400 až 500 druhů v 10 rodech, tropické, zvláště jv. Asie a Austrálie. Největší rody jsou drmek (Vitex, asi 250 druhů) a Premma (asi 200 druhů).
  • Ajugoideae - přes 1100 druhů ve 24 rodech, kosmopolitní, zvláště v mírném pásu severní polokoule a jv. Asie až Austrálie. Rody zběhovec (Ajuga), ožanka (Teucrium), blahokeř (Clerodendrum) aj.
  • Prostantheroideae - 317 druhů v 16 rodech, Austrálie.
  • Nepetoideae - asi 3700 druhů ve 105 rodech, kosmopolitní, nejvíce v teplých oblastech severního mírného pásu. Největší rody jsou šalvěj (Salvia, asi 900 druhů), Plectranthus (asi 300 druhů) a Hyptis (asi 280 druhů).
  • Scutellarioideae - asi 380 druhů v 5 rodech, téměř kosmopolitní. Dominantní rod je šišák (Scutellaria) s asi 360 druhy.
  • Lamioideae - asi 1260 druhů v 63 rodech, kosmopolitní, především v Africe a Eurasii. Největší rody jsou čistec (Stachys, asi 300 druhů) a hojník (Sideritis, asi 140 druhů).

Některé rody, např. krásnoplodka (Callicarpa) a teka (Tectona) nebyly dosud do systému podčeledí zařazeny.[4]

Význam

Potraviny

Mnohé druhy hluchavkovitých jsou používány jako koření: bazalka (Ocimum), tymián (Thymus), oregáno (Origanum), rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis), šalvěj (Salvia) aj.

Hlízy některých cizokrajných druhů čistce (Stachys) jsou jedlé.[2] Pro hlízy jsou v tropech pěstovány i některé asijské a africké druhy rodu Coleus, např. Coleus edulis, C. rotundifolius a C. esculentus. Nať Coleus amboinicus je v jv. Asii používána jako zelenina. Jedlé plody mají některé jihoamerické a africké druhy rodu drmek (Vitex).[6]

Technické rostliny

Teka obrovská (Tectona grandis) je významný tropický strom pěstovaný a těžený pro kvalitní dřevo. Rychle rostoucí asijský strom Gmelina arborea je pěstován pro palivové dříví, na nábytek, dýhy a výrobu celulózy.[6]

Silice je průmyslově získávána zejména z levandule (Lavandula) a z máty Mentha arvensis subsp. haplocalyx var. piperascens. V parfumerii je také využíván olej z indické rostliny Pogostemon cablin, známé jako pačouli.[2] Ze semen asijské byliny Lallemantia iberica je získáván kvalitní vysýchavý technický olej.[6]

Okrasné rostliny

Jako okrasné letničky nebo trvalky jsou pěstovány zejména šalvěj (Salvia), šišák (Scutellaria), čistec (Stachys), Leonotis, zavinutka (Monarda), klasnatka (Elsholtzia), včelník (Dracocephalum), levandule (Lavandula), šanta (Nepeta), sápa (Phlomis), řetězovka (Physostegia), Holmskioldia a Agastache[2][7], z dřevin zejména krásnoplodka (Callicarpa), ořechokřídlec (Caryopteris) a vzácně i blahokeř trojmý (Clerodendrum trichotomum).[8] V botanických zahradách jsou pěstovány některé nápadně kvetoucí druhy, jako je Colquhounia coccinea a různé tropické druhy blahokeře (Clerodendrum).[7]

Léčivé rostliny a drogy

Mezi hluchavkovitými je velmi mnoho léčivých rostlin. V naší lidové medicíně je využívána zejména mateřídouška (Thymus), máta (Mentha), meduňka lékařská (Melissa officinalis), šalvěj lékařská (Salvia officinalis), dobromysl obecná (Origanum vulgare), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), yzop lékařský (Hyssopus officinalis), majoránka zahradní (Majorana hortensis), konopice bledožlutá (Galeopsis segetum), bukvice lékařská (Betonica officinalis), bazalka pravá (Ocimum basilicum), jablečník obecný (Marrubium vulgare), hluchavka bílá (Lamium album), šanta kočičí (Nepeta cataria), srdečník obecný (Leonurus cardiaca), saturejka zahradní (Satureja hortensis), rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) a popenec obecný (Glechoma hederacea), řidčeji i polej obecný (Pulegium vulgare), čistec lesní (Stachys sylvatica), černohlávek obecný (Prunella vulgaris), karbinec evropský (Lycopus europaeus) a pěstovaný šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis).[9] Květy a listy keře Hoslundia opposita jsou v rovníkové Africe a na Madagaskaru využívány při léčení kožních onemocnění. Odvar z mladých výhonků Orthosiphon aristatus je silné diuretikum a je v tropických zemích používán při těžkých ledvinových onemocněních a ledvinových kamenech.[6]

Šalvěj divotvorná (Salvia divinorum) je halucinogenní rostlina pocházející z Mexika. Halucinogenní účinky má i bylina Leonotis leonurus, kterou kouří domorodci v jihoafrické oblasti Nama.[6]

Zástupci

Přehled rodů

Acanthomintha, Acanthoprasium, Achyrospermum, Acrotome, Acrymia, Aegiphila, Aeollanthus, Agastache, Ajuga, Ajugoides, Alvesia, Amasonia, Amethystea, Anisochilus, Anisomeles, Asterohyptis, Audibertia, Ballota, Basilicum, Benguellia, Betonica, Blephilia, Brachysola, Brazoria, Bystropogon, Callicarpa, Cantinoa, Capitanopsis, Caryopteris, Catoferia, Cedronella, Chaiturus, Chamaesphacos, Chelonopsis, Chloanthes, Cleonia, Clerodendrum, Clinopodium (včetně Acinos a Calamintha) Colebrookea, Coleus, Collinsonia, Colquhounia, Comanthosphace, Condea, Congea, Conradina, Cornutia, Craniotome, Cuminia, Cunila, Cyanocephalus, Cyanostegia, Cyclotrichium, Cymaria, Dasymalla, Dauphinea, Dicerandra, Dicrastylis, Discretitheca, Dracocephalum, Drepanocaryum, Drymosiphon, Elsholtzia, Endostemon, Eplingiella, Eriope, Eriophyton, Eriopidion, Eriothymus, Eurysolen, Fuerstia, Galeopsis, Garrettia, Glechoma, Glechon, Glossocarya, Gmelina, Gomphostemma, Gontscharovia, Gymneia, Hanceola, Haplostachys, Haumaniastrum, Hedeoma, Hemiandra, Hemigenia, Hemiphora, Hesperozygis, Heterolamium, Hoehnea, Holmskioldia, Holocheila, Horminum, Hosea, Hoslundia, Hymenocrater, Hymenopyramis, Hypenia, Hypogomphia, Hyptidendron, Hyptis, Hyssopus, Isodon, Isoleucas, Kalaharia, Karomia, Killickia, Kudrjaschevia, Kurzamra, Lachnostachys, Lagochilus, Lagopsis, Lallemantia, Lamium (včetně Galeobdolon) Lavandula, Leonotis, Leonurus, Lepechinia, Leptohyptis, Leucas, Leucosceptrum, Lophanthus, Loxocalyx, Lycopus, Macbridea, Madlabium, Marmoritis, Marrubium, Marsypianthes, Martianthus, Matsumurella, Medusantha, Meehania, Melissa, Melittis, Mentha (včetně Pulegium), Mesosphaerum, Metastachydium, Microcorys, Micromeria, Microtoena, Minthostachys, Moluccella, Monarda, Monardella, Monochilus, Mosla, Muniria, Nepeta (včetně Schizonepeta), Newcastelia, Obtegomeria, Ocimum, Ombrocharis, Oocephalus, Origanum, Orthosiphon, Otostegia, Ovieda, Oxera, Panzerina, Paralamium, Paraphlomis, Pentapleura, Perilla, Perillula, Peronema, Perovskia, Petitia, Petraeovitex, Phlomidoschema, Phlomis, Phyllostegia, Physopsis, Physostegia, Piloblephis, Pityrodia, Platostoma, Plectranthus, Pleudia, Pogogyne, Pogostemon, Poliomintha, Prasium, Premna, Prostanthera, Prunella, Pseudocarpidium, Pseudocaryopteris, Pseudochamaesphacos, Pseudomarrubium, Pycnanthemum, Pycnostachys, Quoya, Renschia, Rhabdocaulon, Rhaphiodon, Rhododon, Rostrinucula, Rotheca, Roylea, Rubiteucris, Rydingia, Saccocalyx, Salvia (včetně Rosmarinus), Satureja, Schnabelia, Scutellaria, Sideritis, Siphocranion, Sphenodesme, Stachydeoma, Stachys, Stenogyne, Suzukia, Symphorema, Synandra, Syncolostemon, Tectona, Teijsmanniodendron, Tetraclea, Tetradenia, Teucrium, Thorncroftia, Thuspeinanta, Thymbra, Thymus, Tinnea, Trichostema, Tripora, Vitex, Volkameria, Warnockia, Wenchengia, Westringia, Zataria, Ziziphora[10]

Odkazy

Reference

  1. LI, Pan; QI, Zhe-Chen; LIU, Lu-Xian. Molecular phylogenetics and biogeography of the mint tribe Elsholtzieae (Nepetoideae, Lamiaceae), with an emphasis on its diversification in East Asia. Scientific Reports. 2017-05-17, roč. 7, čís. 1. Dostupné online [cit. 2018-07-31]. ISSN 2045-2322. DOI:10.1038/s41598-017-02157-6. (anglicky)
  2. a b c d e f JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.
  3. a b c d e f g SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
  4. a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
  5. KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.
  6. a b c d e VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  7. a b Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
  8. KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
  9. JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef A. Herbář léčivých rostlin 1. až 5. díl. Praha: Eminent, 2008. ISBN 978-80-7281-365-0.
  10. The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia autoři a editory
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia CZ

Hluchavkovité: Brief Summary ( التشيكية )

المقدمة من wikipedia CZ

Hluchavkovité (Lamiaceae, dříve Labiatae nebo také pyskaté) je čeleď dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Zahrnuje asi 7200 druhů v 236 rodech, což z ní činí šestou největší čeleď krytosemenných rostlin. Čeleď se při aktualizaci botanického systému rozrostla o více než 40 rodů z čeledi sporýšovité a v dnešním pojetí zahrnuje byliny i dřeviny. Hluchavkovité jsou hojně zastoupeny i v květeně České republiky. Mezi běžné a známé zástupce náleží např. hluchavka, mateřídouška nebo šalvěj.

Vzhledem k obsahu aromatických silic patří k ekonomicky významným skupinám rostlin. Mnohé druhy jsou využívány jako koření nebo zdroj éterických olejů. Některé jsou léčivé. Do této čeledi náleží také některé okrasné rostliny.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia autoři a editory
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia CZ

Læbeblomst-familien ( الدانماركية )

المقدمة من wikipedia DA

Læbeblomst-familien (Lamiaceae) er en familie med 236 slægter og flere tusinde arter. De er urter eller buske; bladene sidder modsat (eller spiralstillet) og uden fodflige; blomsterne er uregelmæssige (symmetriske med én symmetriakse) med en tofliget overlæbe og en trefliget underlæbe. Mange arter er aromatisk duftende fra kirtler på blade og stængler.

Familien blev tidligere kaldt "Labiatae".

Slægter


ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia-forfattere og redaktører
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia DA

Læbeblomst-familien: Brief Summary ( الدانماركية )

المقدمة من wikipedia DA

Læbeblomst-familien (Lamiaceae) er en familie med 236 slægter og flere tusinde arter. De er urter eller buske; bladene sidder modsat (eller spiralstillet) og uden fodflige; blomsterne er uregelmæssige (symmetriske med én symmetriakse) med en tofliget overlæbe og en trefliget underlæbe. Mange arter er aromatisk duftende fra kirtler på blade og stængler.

Familien blev tidligere kaldt "Labiatae".

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia-forfattere og redaktører
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia DA

Lippenblütler ( الألمانية )

المقدمة من wikipedia DE

Die Lippenblütler oder Lippenblütengewächse (Lamiaceae oder Labiatae) bilden eine Pflanzenfamilie in der Ordnung der Lippenblütlerartigen (Lamiales). Die Familie gliedert sich seit 2016 in zehn Unterfamilien und umfasst etwa 230 Gattungen und mehr als 7000 Arten.[1][2] Sie sind weltweit in allen Klimazonen vertreten.

Beschreibung

 src=
Illustration von Peronema canescens

Erscheinungsbild und Laubblätter

Sie wachsen als einjährige bis ausdauernde krautige Pflanzen oder verholzende Pflanzen: Halbsträucher, Sträucher, Bäume oder Lianen. Die Sprossachse ist oft hohl und vierkantig.

Die meist gegenständig, manchmal quirlständig oder selten wechselständig angeordneten Laubblätter sind gestielt bis ungestielt. Die Blattspreite ist selten gefiedert, häufig einfach. Der Blattrand ist glatt, gekerbt, gezähnt oder gesägt. Nebenblätter fehlen.

Blütenstände und Blüten

Die Blüten stehen einzeln oder achselständig in dichten mono- oder dichasialen Scheinquirlen. Selten sind Arten zweihäusig getrenntgeschlechtig (diözisch).

 src=
Zygomorphe Blüten von Leucas aspera

Die meist zwittrigen Blüten sind zygomorph und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die fünf Kelchblätter sind röhrig verwachsen mit fünf Kelchzähnen oder zwei Kelchlippen. Man kann Mitglieder dieser Pflanzenfamilie oft anhand der charakteristischen „Lippenblüten“ erkennen; die Blütenkronen erinnern an Ober- und Unterlippe. Sie zeichnen sich durch eine „Oberlippe“ (oft zurückgebildet) und eine „Unterlippe“ der Blüte aus; in der Regel sind von den fünf Kronblättern zwei zur Oberlippe und drei zur Unterlippe verwachsen. Ähnliche Blütentypen kommen aber auch in anderen Familien der Ordnung der Lippenblütlerartigen (Lamiales) vor. Es ist nur ein Kreis mit ursprünglich fünf Staubblättern vorhanden; eines ist reduziert, so dass nur vier, manchmal auch nur zwei fertile Staubblätter vorhanden sind, die mit dem Grund der Kronröhre verwachsen sind. Zwei Fruchtblätter sind zu einem oberständigen Fruchtknoten verwachsen; er ist durch falsche Scheidewände in vier Kammern gegliedert. Der Griffel endet in zwei Narben.

Die Blütenformel lautet: ↓ K ( 5 ) [ C ( 5 ) A 4 − 2 ] G ( | 2 ) _ {displaystyle downarrow K_{(5)};[C_{(5)};A_{4-2}];G_{underline {(|2)}}} downarrow K_{(5)} ; [C_{(5)} ; A_{4-2}] ; G_{underline{(|2)}}

 src=
Eine Holzbiene bei der Bestäubung einer Blüte von Salvia dominica

Früchte

Es werden typischerweise Klausenfrüchte gebildet, die in vier einsamige Teilfrüchte (Klausen) zerfallen. Aber es gibt auch Taxa mit Beeren oder Steinfrüchten (Viticoideae). Einige Arten bilden geflügelte Nussfrüchte.

Inhaltsstoffe

Oft enthalten sie ätherische Öle und duften aromatisch. Die wichtigsten Inhaltsstoffe sind ätherische Öle: beispielsweise giftige wie Kampher, Perillaketon, Pinocamphon, Pulegon, Thujon. Oft kommen auch nichtflüchtige, diterpenoide Bitterstoffe vor wie Carnosol (Pikrosalvin, Marrubin) und Carnosolsäure.[3]

Ökologie

Die Bestäubung erfolgt durch Insekten (Entomophilie) oder durch Vögel (Ornithophilie). Die Lippenblütler haben teilweise hoch spezialisierte, an die Blütenbesucher besonders angepasste Bestäubungsmechanismen entwickelt.[4]

Systematik und Verbreitung

 src=
Unterfamilie Lamioideae: Colquhounia coccinea
 src=
Unterfamilie Nepetoideae: Orthosiphon aristatus
 src=
Unterfamilie Ajugoideae: Caryopteris divaricata
 src=
Unterfamilie Peronematoideae: Habitus, Laubblätter und Blütenstände von Petraeovitex bambusetorum
 src=
Unterfamilie Premnoideae: Laubblätter und Blütenstand von Cornutia obovata
 src=
Unterfamilie Prostantheroideae: Prostanthera cuneata
 src=
Unterfamilie Prostantheroideae: Westringia fruticosa
 src=
Unterfamilie Scutellarioideae: Holmskioldia sanguinea
 src=
Unterfamilie Scutellarioideae: Tinnea barteri
 src=
Unterfamilie Symphorematoideae: Congea tomentosa
 src=
Unterfamilie Viticoideae: Vitex lucens
 src=
Chinesische Schönfrucht (Callicarpa giraldii)
 src=
Teakbaum (Tectona grandis)

Synonyme für Lamiaceae Martinov und Labiatae Juss. nom. cons. sind: Aegiphilaceae Raf., Chloanthaceae Hutch., Dicrastylidaceae J.Drumm. ex Harv. nom. nud., Menthaceae Burnett, Nepetaceae Bercht. & J.Presl, Salazariaceae F.A.Barkley, Scutellariaceae Döll, Symphoremataceae Wight, Viticaceae Juss.[1] Der botanische Name der Typusgattung (Lamium) der Familie Lamiaceae ist aus dem griechischen Wort lamós für Schlund, Rachen abgeleitet und der Name Labiatae ist aus dem lateinischen Wort labium für Lippe abgeleitet.

Die Familie Lamiaceae umfasst etwa 230 Gattungen und 5000 bis mehr als 7000 Arten. Die Familie Lamiaceae gliederte sich in sieben Unterfamilien und bei Li et al. 2016 wurden drei weitere Gattungen aufgestellt.[2]

Hier sind die zehn Unterfamilien mit ihren Gattungen und Artenzahlen sowie ihrer Verbreitung:[2]

  • Unterfamilie Lamioideae Harley: Sie enthält 62 bis 63 Gattungen mit 1200 bis 1260 Arten,[2] siehe Hauptartikel Lamioideae.
  • Unterfamilie Ajugoideae Kostel.[2] (Syn.: Teucrioideae): Sie enthält nur eine Tribus mit 23 bis 26 Gattungen und 760[2] bis 1115 Arten:
    • Tribus Ajugeae Benth.
      • Aegiphila Jacq.: Die 120 bis 180 Arten sind vom südlichen Mexiko über Mittelamerika bis zum südlichen Brasilien und nördlichen Argentinien verbreitet.
      • Günsel (Ajuga L.): Die 40 bis 50 Arten sind in Eurasien verbreitet mit einem Schwerpunkt der Artenvielfalt in Vorderasien.[5]
      • Amasonia L. f.: Die etwa fünf Arten sind in der Neotropis Südamerikas verbreitet.[6]
      • Amethystea L.: Sie enthält nur eine Art:
      • Bartblumen (Caryopteris Bunge, Syn.: Barbula Lour., Mastacanthus Endl.): Die etwa acht Arten sind im gemäßigten bis subtropischen Asien verbreitet.
      • Losbäume (Clerodendrum L., Syn.: Adelosa Blume, Agricolaea Schrank, Archboldia E.Beer & H.J.Lam, Bellevalia Scop., Cleianthus Lour. ex B.A.Gomes, Cryptanthus Osbeck, Egena Raf., Huxleya Ewart, Marurang Adans., Montalbania Neck., Siphoboea Baill., Siphonanthus L., Torreya Spreng., Valdia Boehm., Volkmannia Jacq.): Im Umfang von etwa 500 Arten war sie polyphyletisch. Es wurden viele Arten in andere Gattungen ausgegliedert und dann enthält diese monophyletische Gattung noch etwa 425 Arten.[2] Clerodendrum-Arten gedeihen in tropischen bis warm-gemäßigten Gebieten der Welt.
      • Discretitheca P.D.Cantino:[2] Sie enthält nur eine Art:
      • Glossocarya Wall. ex Griff.:[2] Die etwa zehn Arten sind in Sri Lanka, Südostasien, Neuguinea und dem australischen Bundesstaat Queensland verbreitet.
      • Holocheila (Kudô) S.Chow: Sie enthält nur eine Art:[5]
        • Holocheila longipedunculata S.Chow: Sie kommt nur in Yunnan in Misch- und Bambus-Wäldern, schattigem Dickicht und in Grasländern in Höhenlagen von 1600 bis 2200 Metern vor.[5]
      • Hosea Ridl.: Sie enthält nur eine Art:
      • Kalaharia Baill.:[2] Sie kommt mit zwei Arten im tropischen und südlichen Afrika vor.[6]
      • Karomia Dop: Von den etwa neun Arten sind acht von Kenia über das tropische Ostafrika bis ins südliche Afrika sowie Madagaskar verbreitet und eine kommt in Vietnam vor.[7]
      • Monochilus Fisch. & C.A.Mey.: Die etwa zwei Arten kommen nur in Brasilien vor, die eine nur im Bundesstaat Goiás und die andere nur in Rio de Janeiro.[6]
      • Oncinocalyx F.Muell.: Sie enthält nur eine Art:
        • Oncinocalyx betchei F.Muell.: Sie kommt im östlichen Australien vor.[6] Sie wird auch als Teucrium betchei (F.Muell.) Kattari & Salmaki zu Teucrium gestellt.[6]
      • Ovieda L.:[2] Die etwa acht Arten kommen Kuba und auf Hispaniola vor.[6]
      • Oxera Labill. (Syn.: Borya Montrouz. ex Beauvis., Faradaya F.Muell., Maoutia Montrouz., Oncoma Spreng., Schizopremna Baill.):[2] Die etwa 24 Arten sind in Borneo, Australien, Neuguinea, Neukaledonien, Polynesien, und Melanesien verbreitet.
      • Rotheca Raf. (Ihre Arten waren manchmal in Clerodendrum enthalten): Die etwa 35 Arten sind vom tropischen bis südlichen Afrika sowie Madagaskar verbreitet und kommen im tropischen Asien vor.[6]
      • Rubiteucris Kudô: Sie enthält nur zwei Arten. Sie sind vom Himalaja bis Taiwan verbreitet.[6]
      • Schnabelia Hand.-Mazz.: Die früher zwei, seit 1999 fünf Arten kommen alle in China vor.[6]
      • Spartothamnella Briq.: Die drei Arten kommen in Australien vor.
      • Tetraclea A.Gray:[2] Sie enthält nur eine Art:
        • Tetraclea coulteri A.Gray (Syn.: Clerodendrum coulteri (A.Gray) Govaerts): Sie kommt von den südlichen und zentralen Vereinigten Staaten bis ins nordöstliche Mexiko vor.[6]
      • Teucridium Hook. f.: Sie enthält nur eine Art:
      • Gamander (Teucrium L., Syn.: Botrys Fourr., Chamaedrys Mill., Iva Fabr., Kinostemon Kudô, Melosmon Raf., Monipsis Raf., Monochilon Dulac, Oncinocalyx F.Muell., Poliodendron Webb & Berthel., Polium Mill., Scorbion Raf., Scordium Mill., Scorodonia Hill, Spartothamnella Briq., Spartothamnus A.Cunn. ex Walp., Teucridium Hook. f., Trixago Raf.): Die 250 bis 260 Arten sind fast weltweit verbreitet mit einem Schwerpunkt im Mittelmeerraum.[5][2]
      • Trichostema L. (Syn.: Eplingia L.O.Williams, Isanthus Michx.): Die etwa 19 Arten sind von Nordamerika bis Mexiko verbreitet.
      • Tripora P.D.Cantino: Sie enthält nur eine Art:
      • Volkameria L.:[2] Die etwa zehn Arten gedeihen von den Subtropen bis Tropen in vielen Gebieten der Welt.[6]
  • Unterfamilie Peronematoideae B.Li, R.G.Olmstead & P.D.Cantino: Sie wurde 2016 aufgestellt. Typusgattung ist Peronema Jack.[2]
    • Sie wird nicht in Tribus gegliedert und enthält nur vier Gattungen mit insgesamt etwa 17 Arten hauptsächlich im tropischen Asien:[2]
  • Unterfamilie Premnoideae B.Li, R.G.Olmstead & P.D.Cantino: Sie wurde 2016 aufgestellt. Typusgattung ist Premna L..[2]
    • Sie wird nicht in Tribus gegliedert und enthält nur etwa drei Gattungen mit insgesamt etwa 200 Arten in den Subtropen bis Tropen:[2]
      • Cornutia L.: Die etwa zwölf Arten sind in der Neotropis verbreitet.[2]
      • Gmelina L.: Die etwa 31 Arten sind vom subtropischen bis tropischen Asien bis Australien und auf Inseln des westlichen Pazifik verbreitet.[5][2]
      • Premna L.: Die 50 bis 200 Arten sind vom subtropischen bis tropischen Asien, Afrika, Australien und auf Pazifischen Inseln verbreitet.[2]
  • Unterfamilie Prostantheroideae Luerss.[2] (Syn.: Chloanthoideae Briq.): Sie wird in zwei Tribus gegliedert und enthält etwa 16 Gattungen mit etwa 317 Arten; alle kommen nur in Australien vor:
    • Tribus Chloantheae Benth. & Hook. f.: Sie kommen nur in Australien vor:
      • Chloanthes R.Br.: Die etwa vier Arten kommen nur in Australien vor.[6]
      • Cyanostegia Turcz.: Die etwa fünf Arten kommen nur in Australien vor.[6]
      • Dicrastylis J.Drumm. ex Harv.: Die 26 bis 34 Arten kommen nur in Australien vor.[6]
      • Hemiphora (F.Muell.) F.Muell.: Die etwa fünf Arten kommen im westlichen Australien vor.[6]
      • Lachnostachys Hook.: Mit etwa sechs Arten kommen nur in Australien vor.[6]
      • Mallophora Endl.: Die nur zwei Arten kommen im westlichen Australien vor.[6]
      • Newcastelia F.Muell.: Die zehn bis zwölf Arten kommen nur in Australien vor.[6]
      • Physopsis Turcz.: Die nur zwei Arten kommen im westlichen Australien vor.[6]
      • Pityrodia R.Br.: Die 36 bis 45 Arten kommen nur in Australien vor.[6]
    • Tribus Westringieae Bartl. (Syn.: Prostanthereae): Die etwa sechs Gattungen mit etwa 240 Arten kommen nur in Australien vor.
      • Hemiandra R.Br.: Die etwa sieben Arten kommen nur in Australien vor.[6]
      • Hemigenia R.Br.: Die etwa 50 Arten kommen nur in Australien vor.[6]
      • Microcorys R.Br.: Die 16 bis 21 Arten kommen nur in Australien vor.[6]
      • Prostanthera Labill. (Syn.: Chilodia R.Br., Cryphia R.Br., Eichlerago Carrick, Klanderia F.Muell.): Die etwa 100 Arten kommen nur in Australien vor.[6]
      • Westringia Sm.: Die 25 bis 31 Arten kommen nur in Australien vor.[6]
      • Wrixonia F.Muell. (manchmal in Prostanthera): Sie enthält nur eine, manchmal zwei Arten:
  • Unterfamilie Scutellarioideae (Dum.) Caruel:[2] Sie enthält nur eine Tribus mit vier bis fünf Gattungen und etwa 380 Arten (allerdings die meisten in der Gattung Scutellaria, drei Gattungen sind monotypisch):
    • Tribus Scutellarieae Benth.:
      • Holmskioldia Retz.: Sie enthält nur eine Art:[2]
      • Renschia Vatke: Sie enthält nur eine Art:
      • Helmkräuter (Scutellaria L., Syn.: Anaspis Rech. f., Cassida Ség., Cruzia Phil., Harlanlewisia Epling, Hastifolia Ehrh., Perilomia Kunth, Salazaria Torr., Theresa Clos): Die 350 bis 360 Arten sind fast weltweit verbreitet,[2] aber nur wenige Arten kommen im tropischen Afrika vor; in China gibt es beispielsweise 98 Arten.[5]
      • Tinnea Kotschy ex Hook. f.: Die etwa 19 Arten sind vom tropischen bis südlichen Afrika verbreitet.[2]
      • Wenchengia C.Y.Wu & S.Chow: Sie enthält nur eine Art:[5][2]
  • Unterfamilie Symphorematoideae Briq.:[2] Sie enthält nur eine Tribus mit nur drei Gattungen und etwa 30 Arten in Asien:
    • Tribus Symphoremateae Meisn.:
      • Congea Roxb.: Die zehn bis zwölf Arten sind hauptsächlich in Südostasien verbreitet, zwei davon kommen in China vor.[5]
      • Sphenodesme Jack: Die 15 bis 16 Arten sind hauptsächlich im tropischen sowie subtropischen Asien verbreitet.[5]
      • Symphorema Roxb.: Die nur drei Arten sind in Indien, Myanmar, Thailand und auf den Philippinen verbreitet; eine Art kommt auch in China vor.[5]
  • Unterfamilie Viticoideae Briq.:[2] Sie enthält nur eine Tribus mit 10 bis 14 Gattungen und 376 bis 526 Arten:
    • Tribus Viticeae Bartl.:
      • Adelosa Blume: Sie enthält nur eine Art:
      • Archboldia E.Beer & H.J.Lam: Sie enthält nur eine Art:
      • Paravitex H.R.Fletcher (Sie wird manchmal in Vitex gestellt): Sie enthält nur eine Art:
      • Petitia Jacq.: Die nur eine oder zwei Arten kommen in Florida, den Bahamas und den Großen Antillen und nördlichen Kleinen Antillen vor.
        • Petitia domingensis Jacq.: Florida, den Bahamas und Große Antillen bis zu den nördlichen Kleinen Antillen.
      • Pseudocarpidium Millsp.: Die etwa acht Arten kommen auf den Bahamas, Kuba und Hispaniola vor.
      • Teijsmanniodendron Koord.: Die etwa 14 Arten sind in Südostasien verbreitet.
      • Tsoongia Merr. (Sie wird manchmal in Vitex gestellt): Sie enthält nur eine Art:
      • Vitex L. (Syn.: Macrostegia Nees, Neorapinia Moldenke): Die etwa 250 Arten sind weitverbreitet, hauptsächlich pantropisch, wenige Arten in den Gemäßigten Gebieten.
      • Viticipremna H.J.Lam (Sie wird manchmal in Vitex gestellt): Die etwa fünf Arten sind in Australasien verbreitet.
  • Vorerst drei bis zehn Gattungen sind keiner Unterfamilie zugeordnet:
    • incertae sedis (Auswahl):
      • Callicarpa L.: Die etwa 140 Arten sind hauptsächlich im tropischen sowie subtropischen Asien verbreitet; einige Arten gibt es in der Neotropis sowie tropischen Afrika und sehr wenige Arten in gemäßigten Gebieten Asiens sowie Nordamerikas. In China kommen 48 Arten vor.[5]
      • Ombrocharis Hand.-Mazz.: Sie enthält nur eine Art:
        • Ombrocharis dulcis Hand.-Mazz.: Sie gedeiht nur in Hunan in subtropischen immergrünen Wäldern in einer Höhenlage von etwa 1300 Metern.[5]
      • Tectona L. f.: Die drei bis vier Arten sind in Indien, Myanmar, Malaysia und auf den Philippinen beheimatet.[5] Eine Art wird in den Tropen weltweit angebaut und ist in einigen tropischen Gebieten verwildert[5]:

Nutzung

Viele der Pflanzenarten dieser Familie zeichnen sich durch ätherische Öle aus, weshalb sie als Gewürz- oder Heilpflanzen genutzt werden.[8] Mehr als 60 Arten werden allein in den gemäßigten Gebieten angepflanzt, und viele Arten – etwa Minzen (Mentha), Basilikum (Ocimum basilicum), Lavendel (Lavandula) oder Salbei (Salvia) – werden gewerbsmäßig kultiviert. Zwei Pogostemon-Arten aus Südostasien, (Indisches Patschuli und Javanisches Patschuli), liefern das Patschuli-Öl, das ein wertvoller Grundstoff für schwere Parfüme ist. Einige Arten der Lippenblütler haben vor allem regionale Bedeutung. Gliedkräuter (Sideritis) dienen im östlichen Mittelmeergebiet als Teekraut, im Iran würzt man Joghurt mit Ziziphora und in Indien und Südostasien dienen die Knollen von Coleus rotundifolius als Kartoffelersatz. Die Früchte des Mönchspfeffer (Vitex agnus-castus) werden als Gewürz verwendet.

Viele Arten werden als Zierpflanze genutzt, darunter Ajuga, Monarda, Nepeta, Physostegia, Phlomis, Salvia, Scutellaria, Stachys und Teucrium.

Quellen

  • Die Familie Lamiaceae s.l. bei der APWebsite. (Abschnitte Beschreibung und Systematik)
  • Xi-wen Li, Ian C. Hedge: Lamiaceae. In: Wu Zheng-yi, Peter H. Raven (Hrsg.): Flora of China. Volume 17: Verbenaceae through Solanaceae. Science Press/Missouri Botanical Garden Press, Beijing/St. Louis 1994, ISBN 0-915279-24-X, S. 50 (englisch, online). (Abschnitte Beschreibung und Systematik)
  • Shou-liang Chen, Michael G. Gilbert: Verbenaceae. In: Wu Zheng-yi, Peter H. Raven (Hrsg.): Flora of China. Volume 17: Verbenaceae through Solanaceae. Science Press/Missouri Botanical Garden Press, Beijing/St. Louis 1994, ISBN 0-915279-24-X, S. 1 (englisch, online). (Abschnitte Beschreibung und Systematik)
  • Raymond M. Harley, S. Atkins, A. Budantsev, P. D. Cantino, B. Conn, R. Grayer, M. M. Harley, R. de Kok, T. Krestovskaja, A. Morales, A. J. Paton, O. Ryding, T. Upson: Labiatae. In: Joachim W. Kadereit (Hrsg.): The Families and Genera of Vascular Plants. Volume 7: Flowering plants, Dicotyledons. Lamiales (except Acanthaceae including Avicenniaceae). Springer, Berlin/Heidelberg/New York 2004, ISBN 3-540-40593-3, S. 167–275 (englisch, eingeschränkte Vorschau in der Google-Buchsuche).

Einzelnachweise

  1. a b Lamiaceae im Germplasm Resources Information Network (GRIN), USDA, ARS, National Genetic Resources Program. National Germplasm Resources Laboratory, Beltsville, Maryland.
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as Bo Li, Philip D. Cantino, Richard G. Olmstead, Gemma L. C. Bramley, Chun-Lei Xiang, Zhong-Hui Ma, Yun-Hong Tan, Dian-Xiang Zhang: A large-scale chloroplast phylogeny of the Lamiaceae sheds new light on its subfamilial classification. In: Scientific Reports, Volume 6, Article number 34343, 2016. doi:10.1038/srep34343 online.
  3. R. Hänsel, K. Keller, H. Rimpler, G. Schneider (Hrsg.): Hagers Handbuch der pharmazeutischen Praxis. 5. Auflage. Band 6, Drogen P–Z, Springer, Berlin u. a. 1994, ISBN 3-540-52639-0, S. 496–500, 551–557.
  4. Rolf Sauermost, Doris Freudig u. a.: Lexikon der Biologie. In fünfzehn Bänden. Spektrum, Heidelberg 1999–2004, ISBN 3-8274-0320-0 (Eintrag zu „Lippenblütler“ online).
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p q Xi-wen Li, Ian C. Hedge: Lamiaceae. In: Wu Zheng-yi, Peter H. Raven (Hrsg.): Flora of China. Volume 17: Verbenaceae through Solanaceae. Science Press/Missouri Botanical Garden Press, Beijing/St. Louis 1994, ISBN 0-915279-24-X, S. 50 (englisch, online).
  6. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac Rafaël Govaerts (Hrsg.): Lamiaceae. In: World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) – The Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, abgerufen am 23. Januar 2018.
  7. a b David John Mabberley: Mabberley’s Plant-Book. A portable dictionary of plants, their classification and uses. 3. Auflage. Cambridge University Press, 2008, ISBN 978-0-521-82071-4 (eingeschränkte Vorschau in der Google-Buchsuche).
  8. Elke Brechner (Red.): Kompaktlexikon der Biologie. In drei Bänden. Spektrum, Heidelberg u. a. 2001, ISBN 3-8274-1651-5 (Eintrag zu „Lamiaceae“ online).

Trivia

Hubert Lippenblüter, Figur bei Jürgen von der Lippe

Weblinks

 src=
– Sammlung von Bildern, Videos und Audiodateien
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia DE

Lippenblütler: Brief Summary ( الألمانية )

المقدمة من wikipedia DE

Die Lippenblütler oder Lippenblütengewächse (Lamiaceae oder Labiatae) bilden eine Pflanzenfamilie in der Ordnung der Lippenblütlerartigen (Lamiales). Die Familie gliedert sich seit 2016 in zehn Unterfamilien und umfasst etwa 230 Gattungen und mehr als 7000 Arten. Sie sind weltweit in allen Klimazonen vertreten.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia DE

Famîleya gezika derewîn ( الكردية )

المقدمة من wikipedia emerging languages
 src=
Phlomis lychnitis

Famîleya gezika derewîn (famîleya lamiyasiyan, Lamiaceae) famîleyeke riwekan e. Pirraniya celeb û cureyên vê malbatê bibêhn in. Salane yan pirrsalane ne, hin ji wan li deviyan digihên. 36 celeb, nêzîkî 190 cureyên vê malbatê hene.

Pelên wan rûbirû, kulîlkên wan duperikî, qemçikên wan pirranî çargoşekî ne. Di pelên wan de avzê hene, runekê bêhndar dide der. Pûjan (herwiha nane, tihtavik, pûng jî), berzeling (Lavandula angustifolia) ûêd ji vê famîleyê ne.

Ji ber ku pelên wan rûnê aromatîk dide der, di dermanfiroşî, endustriya parfumeriyê de gelek sûd jê tê wergirtin. Wekî biharbêhn tên bikaranîn, hin cureyên wê baxçeyan dixemilînin.

Cureyên wê

Acanthomintha
Achyrospermum
Acinos
Acrocephalus
Acrotome
Acrymia
Aeollanthus
Agastache
Guhkerok (Ajuga)
Ajugoides
Alajja
Alvesia
Amethystea
Anisochilus
Anisomeles
Antonina
Asterohyptis
Ballota
Basilicum
Becium
Benguellia
Blephilia
Bostrychanthera
Bovonia
Brazoria
Bystropogon
Calamintha
Capitanopsis
Capitanya
Caryopteris
Catoferia
Cedronella
Ceratanthus
Chamaesphacos
Chaunostoma
Chelonopsis
Cleonia
Clinopodium
Colebrookia
Coleus*
Collinsonia
Colquhounia
Comanthosphace
Conradina
Craniotome

Cuminia
Cunila
Cyclotrichium
Cymaria
Dauphinea
Dicerandra
Dorystaechas
Dracocephalum
Drepanocaryum
Eichlerago
Elsholtzia
Endostemon
Englerastrum
Eremostachys
Eriope
Eriiophyton
Eriopidion
Eriothymus
Erythrochlamys
Eurysolen
Fuerstia
Galeopsis
Geniosporum
Glechoma
Glechon
Gomphostemma
Gontscharovia
Hanceola
Haplostachys
Haumaniastrum
Hedeoma
Hemiandra
Hemigenia
Hemizygia
Hesperozygis
Heterolamium
Hoehnea
Holocheila
Holostylon
Horminum
Hoslundia
Hymenocrater
Hypenia
Hypogomphia

Hyptidendron
Hyptis
Hyssopus
Isodictyophorus
Isodon
Isoleucas
Keiskea
Kinostemon
Kudrjaschevia
Kurzamra
Lagochilus
Lagopsis
Lallemantia
Lamiastrum
Lamiophlomis
Hingivîn (Lamium)
Berzeling (Lavandula)
Leocus
Leonotis
Leonurus
Lepechinia
Leucas
Leucosceptrum
Limniboza
Lophanthus
Loxocalyx
Lycopus
Macbridea
Marmoritis
Marrubium
Marsypianthes
Meehania
Melissa
Melittis
Pûjan (Mentha)
Meriandra
Mesona
Metastachydium
Microcorys
Micromeria
Microtoena
Minthostachys
Moluccella
Monarda

Monardella
Mosla
Neoeplingia
Neohyptis
Nepeta
Neustruevia
Nosema
Notochaete
Ocimum
Octomeron
Ombrocharis
Origanum
Orthosiphon
Otostegia
Panzerina
Paraeremostachys
Paralamium
Paraphlomis
Peltodon
Pentapleura
Perilla
Perovskia
Perrierastrum
Phlomis
Phlomoides
Phyllostegia
Physostegia
Piloblephis
Pitardia
Platostoma
Plectranthus
Pogogyne
Pogostemon
Poliomintha
Prasium
Prostanthera
Prunella
Pseuderemostachys
Puntia
Pycnanthemum
Pycnostachys
Renschia
Rhabdocaulon
Raphidion

Rhododon
Rosmarinus
Rostrinucula
Roylea
Rubiteucris
Sabaudia
Saccocalyx
Salazaria
Giyagewrik (Salvia)
Satureja
Schizonepeta
Scutellaria
Sideritis
Siphocranion
Skapanthus
Solenostemon
Stachyopsis
Stachys
Stenogyne
Sulaimania
Suzukia
Symphostemon
Synandra
Syncolostemon
Tetradenia
Teucrium
Thorncroftia
Thuspeinanta
Thymbra
Awîşen (Thymus)
Tinnea
Trichostema
Vitex
Warnockia
Wenchengia
Westringia
Wiedemannia
Wrixonia
Zataria
Zhumeria
Ziziphora

Galerî


ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Nivîskar û edîtorên Wikipedia-ê
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Famîleya gezika derewîn: Brief Summary ( الكردية )

المقدمة من wikipedia emerging languages
 src= Phlomis lychnitis

Famîleya gezika derewîn (famîleya lamiyasiyan, Lamiaceae) famîleyeke riwekan e. Pirraniya celeb û cureyên vê malbatê bibêhn in. Salane yan pirrsalane ne, hin ji wan li deviyan digihên. 36 celeb, nêzîkî 190 cureyên vê malbatê hene.

Pelên wan rûbirû, kulîlkên wan duperikî, qemçikên wan pirranî çargoşekî ne. Di pelên wan de avzê hene, runekê bêhndar dide der. Pûjan (herwiha nane, tihtavik, pûng jî), berzeling (Lavandula angustifolia) ûêd ji vê famîleyê ne.

Ji ber ku pelên wan rûnê aromatîk dide der, di dermanfiroşî, endustriya parfumeriyê de gelek sûd jê tê wergirtin. Wekî biharbêhn tên bikaranîn, hin cureyên wê baxçeyan dixemilînin.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Nivîskar û edîtorên Wikipedia-ê
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Lamiaceae ( اللومباردية )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Le Lamiaceae, (ciamàde apò Labiatae), i è 'na famìa botànica che la reönés 200 e pàsa zèner e presapóch 3.500 spéci. La fà part de l'ùrden de le Lamiales.

Per tradisiù, chèsta famìa l'ìa cunusìda col nom de Labiatae, ma en oservànsa de le racomandasiù del Còdes de Nomencladüra Botànica, el sò nòm l'è stat cambiàt en Lamiaceae co riferimènt al zèner cunsideràt el piö reprezentatìf de la famìa: el Lamium. De le Lamiaceae fa part divèrse piànte aromàtiche compagn de la diaolùna, la 'nsàlvia, el tìmo e l'osmarìt.

Le piànte de chèsta famìa de sòlet i è perèni, a portamènt erbùs, con quach sub-arbùsto e de rar àlber o rampicànte, i è rìche de òi esensiài en töte le parcc de la piànta.

El nòm uriginàl labiatae el fàa riferimènt a la fùrma del fiùr che l'è tìpica de chèsta famìa, 5 pétali tacàcc ensèma a fùrma de boca, conden làer superiùr, de sòlet bilobulàt e piö cürt, e giü inferiùr, trilobulàt, i 5 sépali i ach tacàcc ensèma, i stam (4) i fùrma 'n androcèo didínamo (2 stam piö lónch e 2 piö cürcc). I fiùr i è bisesuài e i vé sö sö dei ramilì terminài en 5 o 6 (a ólte de piö e a ólte de méno).

Sotafamìe

Zèner

Riferimèncc

Colegamèncc

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Lamiaceae ( الجاوية )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Lamiaceae iku suku anggota tetuwuhan ngembang. Miturut Sistem klasifikasi APG II suku iki kalebu sajeroning bangsa Lamiales.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Penulis lan editor Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Lamiaceae ( البوسنية )

المقدمة من wikipedia emerging languages
 src=
Lamium purpureum ima bilateralno simetričan cvijet .

Lamiaceae ili Labiatae (metvice ili mrtve koprive) je porodica dikotiledonskih cvjetnica .[1][2] Tradicijski se smatralo da je blisko srodna sa porodicom Verbenaceae,[3] Tokom 1990-h, filogenetička istraživanja su sugerirala da mnoge rodove koji su pripisivani u Verbenaceae treba preklasificirati u Lamiaceae [4][5] ili u druge porodice reda Lamiales

Ova porodica ima kosmopolitsko rasprostranjenje.[6] Proširene Lamiaceae obuhvataju oko 236 rodova[3] sa oko 6.900[6] to 7,200[3] vrsta, ali svjetska lista ih obuhvata 7.534.[7] Najveći rodovi su Salvia (900), Scutellaria (360), Stachys (300), Plectranthus (300), Hyptis (280), Teucrium (250), Vitex (250), Thymus (220) i Nepeta (200).[3] Clerodendrum je nekada bio rod sa 400 vrsta,[3] ali je 2010, je skraćen na oko 150.[8]

Ove biljke su često aromatične u svim dijelovima i uključuju mnoge naširoko upotreblavane kulinarske biljke, kao što je bosiljak, metvica, ružmarin, kadulje, mažuran, origano, Hyssopus officinalis, majčina dušica, lavande i Perilla. Neke su grmolike drveće (kao što je tikovina), ili, rijetko, loze, odnosno povijuše ili lijane. Mnogi članovi porodice se široko uzgajaju, zahvaljujući, ne samo svojim aromatičnim kvalitetima, već i zbog jednostavnosti uzgoja: ove biljke su među biljkama sa najlakšim načinom razmnožavanja putem matičnih reznica. Osim što se uzgajaju zbog jestivog lišća, neki se uzgajaju i kao „cvijeće“ dekorativnih listova, kao što je rod Coleus. Ostale su se uzgajaju za korištenje sjemenki, kao što je Salvia hispanica, ili za zbog jestivih gomolja, kao što su Plectranthus edulis, Plectranthus esculentus, Plectranthus rotundifolius i Stachys affinis (kineska artičoka).

Originalni naziv Labiatae, je nastao po tome što cvjetoviobično imaju latice spojeni u gornju i donju usnu (usmine), pa odatle potiče i popularni naziv usnatice Cvijet j bilateralno simetrična sa 5 sjedinjenih latica i 5 spojenih čašičnih listića. Cvjetovi su obično dvospolni u klsteru kiji izgleda kao smotak cvjetova, ali zapravo se sastoji od dvija stisnuta klastera. Iako se još uvijek smatra prihvatljivim alternativnim imenom, za ovu porodicu, većina botaničara sada koristili naziv "Lamiaceae".

Listovi se pojavljuju nasuprotno, svaki par pod pravim uglom u odnosu na prethodni (pod nazivom dekusat) ili petlja. Stabljike su često kvadratnog presjeka, ali to se ne može naći u svim članovima porodice, a ponekad može u drugih biljnih porodica.

Prašnika ima četiri, dva duža i dva kraća; kod nekih vrsta postoje samo dva prašnika. Tučak je sa dugačkim stupićem, na čijem se vrhu nalazi dvorežnjeviti žig. Cvjetovi su sakupljeni u cimozne cvatove koje imaju oblik klasa, glavice, pršljenova. Plod je sitna orašica.

Veliki broj predstavnika porodicee sadrži eterična ulja, od potiče prepoznatljiv miris ovih biljaka. Ulja nastaju i deponiraju se na površini stabljika i listova u tzv. žljezdanim dlakama.

Upotreba

Neke vrste porodice Lamiaceae su poznate kao ljekovite, kao što su metvica, majčina dušica, kadulja, a neke se gaje zbog prepoznatlivih začinskih svojstava: origan, majoran i druge.Od mnogih se dobija eterično ulje (metvica, matičnjak), a među njima ima i ukrasnih biljaka (kadulja, razne dekorativne sorte mrtve koprive).

Također pogledajte

Reference

  1. ^ Campbell N. A.; et al. (2008). Biology. 8th Ed. Person International Edition, San Francisco. ISBN 978-0-321-53616-7. Izričita upotreba et al. u: |author= (pomoć)
  2. ^ Sofradžija A., Šoljan D., Hadžiselimović R. (2004). Biologija 1. Svjetlost, Sarajevo. ISBN 9958-10-686-8.CS1 održavanje: više imena: authors list (link)
  3. ^ a b c d e Raymond M. Harley, Sandy Atkins, Andrey L. Budantsev, Philip D. Cantino, Barry J. Conn, Renée J. Grayer, Madeline M. Harley, Rogier P.J. de Kok, Tatyana V. Krestovskaja, Ramón Morales, Alan J. Paton, and P. Olof Ryding. 2004. "Labiatae" pages 167-275. In: Klaus Kubitzki (editor) and Joachim W. Kadereit (volume editor). The Families and Genera of Vascular Plants volume VII. Springer-Verlag: Berlin; Heidelberg, Germany. ISBN 978-3-540-40593-1
  4. ^ Cantino, P.D., Harley, R.M. & Wagstaff, S.J. 1992. Genera of Labiatae: status and classification. Pp. 511-522. In: Raymond M. Harley and Tom Reynolds (editors). Advances in Labiate Science. Richmond, Royal Botanic Gardens, Kew.
  5. ^ Wagstaff, Steven J.; Hickerson, Laura; Spangler, Russ; Reeves, Patrick A.; Olmstead, Richard G. (1998). "Phylogeny in Labiatae s.l., inferred from cpDNA sequences". Plant Systematics and Evolution. 209 (3–4): 265–274. doi:10.1007/bf00985232.
  6. ^ a b Heywood, Vernon H.; Brummitt, Richard K.; Seberg, Ole; Culham, Alastair. Flowering Plant Families of the World. Ontario, Canada: Firefly Books. ISBN 978-1-55407-206-4.
  7. ^ World Checklist of Selected Plant Families
  8. ^ Yuan, Yao-Wu; Mabberley, David J.; Steane, Dorothy A.; Olmstead, Richard G. (2010). "Further disintegration and redefinition of Clerodendrum (Lamiaceae): Implications for the understanding of the evolution of an intriguing breeding strategy". Taxon. 59 (1): 125–133.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autori i urednici Wikipedije
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Lamiaceae ( السوندية )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Lamiacéae, asalna disebut Labiatae nyaéta kulawarga tutuwuhan nu aya dina kelompok utama Angiospermae (tutuwuhan kembangan).[1][2] Kulawarga ieu sok dipikawanoh salaku kulawrga tutuwuhan mint, nu diwangun ku 236 genus jeung leuwih ti 7.000 spésiés.[2] Kulawarga ieu mangrupa nu pangbadagna tina ordo Lamiales.[2] Sabagian gedé tina Lamiacéae mangrupa tatangkalan atawa semak , umumna mangrupa tutuwuhan aromatik, jujukutan, batang segi opat, jeung kembangan vertikal.[2][3] Lamiacéae sumebar hampir sakuliah dunya.[2] Utamana tutuwuhan ieu kacatet aya dina pasakeun sakuliah dunya, jeung salaku tutuwuhan hérbal kulinér nu lumayan penting.[3]

Referensi

  1. (en)Lamiaceae (diakses 8 Maret 2016)
  2. a b c d e (en)Lamiaceae plant (diakses 8 Maret 2016)
  3. a b (en)Mints(diakses 9 maret 2016)
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Pangarang sareng éditor Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Lamiaceae ( الأوكيتانية (بعد 1500) )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Lei lamiacèas (Lamiaceae) son la familha dau romanin (o romaniu) e dei Labiadas en generau, que pren lo nom dau genre Lamium ansin coma l'òrdre que li apertèn: Lamiales. Conten aperaquí 210 genres e 3500 espècias.

Fòrça sovent son de plantas aromaticas e ricas en òlis essenciaus. La majoritat son de subarbusts o d'arbusts e rarament d'aubres o de lianas. La disposicion tipica de la flor ambé de petals fusionats que forman una labra superiora e una labra inferiora son a l'origina dau nom de Labiadas donat en tota la familha. Tipicament lei tijas son quadrangularas.

Genres

Acanthomintha
Achyrospermum
Acinos
Acrocephalus
Acrotome
Acrymia
Aeollanthus
Agastache
Ajuga
Ajugoides
Alajja
Alvesia
Amethystea
Anisochilus
Anisomeles
Antonina
Asterohyptis
Ballota
Basilicum
Becium
Benguellia
Blephilia
Bostrychanthera
Bovonia
Brazoria
Bystropogon
Calamintha
Capitanopsis
Capitanya
Catoferia
Cedronella
Ceratanthus
Chamaesphacos
Chaunostoma
Chelonopsis
Cleonia
Clinopodium
Colebrookia
Coleus*
Collinsonia
Colquhounia
Comanthosphace
Conradina
Craniotome

Cuminia
Cunila
Cyclotrichium
Cymaria
Dauphinea
Dicerandra
Dorystaechas
Dracocephalum
Drepanocaryum
Eichlerago
Elsholtzia
Endostemon
Englerastrum
Eremostachys
Eriope
Eriiophyton
Eriopidion
Eriothymus
Erythrochlamys
Eurysolen
Fuerstia
Galeopsis
Geniosporum
Glechoma
Glechon
Gomphostemma
Gontscharovia
Hanceola
Haplostachys
Haumaniastrum
Hedeoma
Hemiandra
Hemigenia
Hemizygia
Hesperozygis
Heterolamium
Hoehnea
Holocheila
Holostylon
Horminum
Hoslundia
Hymenocrater
Hypenia
Hypogomphia

Hyptidendron
Hyptis
Hyssopus
Isodictyophorus
Isodon
Isoleucas
Keiskea
Kinostemon
Kudrjaschevia
Kurzamra
Lagochilus
Lagopsis
Lallemantia
Lamiastrum
Lamiophlomis
Lamium
Lavandula
Leocus
Leonotis
Leonurus
Lepechinia
Leucas
Leucosceptrum
Limniboza
Lophanthus
Loxocalyx
Lycopus
Macbridea
Marmoritis
Marrubium
Marsypianthes
Meehania
Melissa
Melittis
Mentha
Meriandra
Mesona
Metastachydium
Microcorys
Micromeria
Microtoena
Minthostachys
Moluccella
Monarda

Monardella
Mosla
Neoeplingia
Neohyptis
Nepeta
Neustruevia
Nosema
Notochaete
Ocimum
Octomeron
Ombrocharis
Origanum
Orthosiphon
Otostegia
Panzerina
Paraeremostachys
Paralamium
Paraphlomis
Peltodon
Pentapleura
Perilla
Perovskia
Perrierastrum
Phlomis
Phlomoides
Phyllostegia
Physostegia
Piloblephis
Pitardia
Platostoma
Plectranthus
Pogogyne
Pogostemon
Poliomintha
Prasium
Prostanthera
Prunella
Pseuderemostachys
Puntia
Pycnanthemum
Pycnostachys
Renschia
Rhabdocaulon
Raphidion

Rhododon
Rosmarinus
Rostrinucula
Roylea
Rubiteucris
Sabaudia
Saccocalyx
Salvia
Satureja
Schizonepeta
Scutellaria
Sideritis
Siphocranion
Skapanthus
Solenostemon
Stachyopsis
Stachys
Stenogyne
Sulaimania
Suzukia
Symphostemon
Synandra
Syncolostemon
Tetradenia
Teucrium
Thorncroftia
Thuspeinanta
Thymbra
Thymus
Tinnea
Trichostema
Warnockia
Wenchengia
Westringia
Wiedemannia
Wrixonia
Zataria
Zhumeria
Ziziphora

Liames extèrnes

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Lamiaceae ( الإسكتلنديون )

المقدمة من wikipedia emerging languages

The Lamiaceae or Labiatae (the mint or deadnettle faimily) are a faimily o flouerin plants.

Genera

References

  1. Stevens, P. F. (July 2012 (and more or less continuously updated since)). "Angiosperm Phylogeny Website". Version 12. Check date values in: |date= (help)
  2. Angiosperm Phylogeny Group (2009). "An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG III" (PDF). Botanical Journal of the Linnean Society. 161 (2): 105–121. doi:10.1111/j.1095-8339.2009.00996.x. Retrieved 2013-06-26.
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Lamiaceae ( التاغالوغية )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Ang Lamiaceae o Labiatae ay isang pamilya ng namumulaklak na mga halaman na karaniwang kilala bilang mint o patay na pamilya. Marami sa mga halaman ay mabango sa lahat ng mga bahagi at kasama ang malawakang ginagamit na mga damo sa pagluluto, tulad ng basil, mint, rosemary, sambong, masarap, marjoram, oregano, hyssop, thyme, lavender, at perilla.


Usbong Ang lathalaing ito ay isang usbong. Makatutulong ka sa Wikipedia sa nito.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Mga may-akda at editor ng Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Lamiaceae: Brief Summary ( الأوكيتانية (بعد 1500) )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Lei lamiacèas (Lamiaceae) son la familha dau romanin (o romaniu) e dei Labiadas en generau, que pren lo nom dau genre Lamium ansin coma l'òrdre que li apertèn: Lamiales. Conten aperaquí 210 genres e 3500 espècias.

Fòrça sovent son de plantas aromaticas e ricas en òlis essenciaus. La majoritat son de subarbusts o d'arbusts e rarament d'aubres o de lianas. La disposicion tipica de la flor ambé de petals fusionats que forman una labra superiora e una labra inferiora son a l'origina dau nom de Labiadas donat en tota la familha. Tipicament lei tijas son quadrangularas.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Lamiaceae: Brief Summary ( اللومباردية )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Le Lamiaceae, (ciamàde apò Labiatae), i è 'na famìa botànica che la reönés 200 e pàsa zèner e presapóch 3.500 spéci. La fà part de l'ùrden de le Lamiales.

Per tradisiù, chèsta famìa l'ìa cunusìda col nom de Labiatae, ma en oservànsa de le racomandasiù del Còdes de Nomencladüra Botànica, el sò nòm l'è stat cambiàt en Lamiaceae co riferimènt al zèner cunsideràt el piö reprezentatìf de la famìa: el Lamium. De le Lamiaceae fa part divèrse piànte aromàtiche compagn de la diaolùna, la 'nsàlvia, el tìmo e l'osmarìt.

Le piànte de chèsta famìa de sòlet i è perèni, a portamènt erbùs, con quach sub-arbùsto e de rar àlber o rampicànte, i è rìche de òi esensiài en töte le parcc de la piànta.

El nòm uriginàl labiatae el fàa riferimènt a la fùrma del fiùr che l'è tìpica de chèsta famìa, 5 pétali tacàcc ensèma a fùrma de boca, conden làer superiùr, de sòlet bilobulàt e piö cürt, e giü inferiùr, trilobulàt, i 5 sépali i ach tacàcc ensèma, i stam (4) i fùrma 'n androcèo didínamo (2 stam piö lónch e 2 piö cürcc). I fiùr i è bisesuài e i vé sö sö dei ramilì terminài en 5 o 6 (a ólte de piö e a ólte de méno).

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Lamiaceae: Brief Summary ( الإسكتلنديون )

المقدمة من wikipedia emerging languages

The Lamiaceae or Labiatae (the mint or deadnettle faimily) are a faimily o flouerin plants.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Lamiaceae: Brief Summary ( البوسنية )

المقدمة من wikipedia emerging languages
 src= Lamium purpureum ima bilateralno simetričan cvijet .

Lamiaceae ili Labiatae (metvice ili mrtve koprive) je porodica dikotiledonskih cvjetnica . Tradicijski se smatralo da je blisko srodna sa porodicom Verbenaceae, Tokom 1990-h, filogenetička istraživanja su sugerirala da mnoge rodove koji su pripisivani u Verbenaceae treba preklasificirati u Lamiaceae ili u druge porodice reda Lamiales

Ova porodica ima kosmopolitsko rasprostranjenje. Proširene Lamiaceae obuhvataju oko 236 rodova sa oko 6.900 to 7,200 vrsta, ali svjetska lista ih obuhvata 7.534. Najveći rodovi su Salvia (900), Scutellaria (360), Stachys (300), Plectranthus (300), Hyptis (280), Teucrium (250), Vitex (250), Thymus (220) i Nepeta (200). Clerodendrum je nekada bio rod sa 400 vrsta, ali je 2010, je skraćen na oko 150.

Ove biljke su često aromatične u svim dijelovima i uključuju mnoge naširoko upotreblavane kulinarske biljke, kao što je bosiljak, metvica, ružmarin, kadulje, mažuran, origano, Hyssopus officinalis, majčina dušica, lavande i Perilla. Neke su grmolike drveće (kao što je tikovina), ili, rijetko, loze, odnosno povijuše ili lijane. Mnogi članovi porodice se široko uzgajaju, zahvaljujući, ne samo svojim aromatičnim kvalitetima, već i zbog jednostavnosti uzgoja: ove biljke su među biljkama sa najlakšim načinom razmnožavanja putem matičnih reznica. Osim što se uzgajaju zbog jestivog lišća, neki se uzgajaju i kao „cvijeće“ dekorativnih listova, kao što je rod Coleus. Ostale su se uzgajaju za korištenje sjemenki, kao što je Salvia hispanica, ili za zbog jestivih gomolja, kao što su Plectranthus edulis, Plectranthus esculentus, Plectranthus rotundifolius i Stachys affinis (kineska artičoka).

Originalni naziv Labiatae, je nastao po tome što cvjetoviobično imaju latice spojeni u gornju i donju usnu (usmine), pa odatle potiče i popularni naziv usnatice Cvijet j bilateralno simetrična sa 5 sjedinjenih latica i 5 spojenih čašičnih listića. Cvjetovi su obično dvospolni u klsteru kiji izgleda kao smotak cvjetova, ali zapravo se sastoji od dvija stisnuta klastera. Iako se još uvijek smatra prihvatljivim alternativnim imenom, za ovu porodicu, većina botaničara sada koristili naziv "Lamiaceae".

Listovi se pojavljuju nasuprotno, svaki par pod pravim uglom u odnosu na prethodni (pod nazivom dekusat) ili petlja. Stabljike su često kvadratnog presjeka, ali to se ne može naći u svim članovima porodice, a ponekad može u drugih biljnih porodica.

Prašnika ima četiri, dva duža i dva kraća; kod nekih vrsta postoje samo dva prašnika. Tučak je sa dugačkim stupićem, na čijem se vrhu nalazi dvorežnjeviti žig. Cvjetovi su sakupljeni u cimozne cvatove koje imaju oblik klasa, glavice, pršljenova. Plod je sitna orašica.

Veliki broj predstavnika porodicee sadrži eterična ulja, od potiče prepoznatljiv miris ovih biljaka. Ulja nastaju i deponiraju se na površini stabljika i listova u tzv. žljezdanim dlakama.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autori i urednici Wikipedije
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Lamiaceae: Brief Summary ( السوندية )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Lamiacéae, asalna disebut Labiatae nyaéta kulawarga tutuwuhan nu aya dina kelompok utama Angiospermae (tutuwuhan kembangan). Kulawarga ieu sok dipikawanoh salaku kulawrga tutuwuhan mint, nu diwangun ku 236 genus jeung leuwih ti 7.000 spésiés. Kulawarga ieu mangrupa nu pangbadagna tina ordo Lamiales. Sabagian gedé tina Lamiacéae mangrupa tatangkalan atawa semak , umumna mangrupa tutuwuhan aromatik, jujukutan, batang segi opat, jeung kembangan vertikal. Lamiacéae sumebar hampir sakuliah dunya. Utamana tutuwuhan ieu kacatet aya dina pasakeun sakuliah dunya, jeung salaku tutuwuhan hérbal kulinér nu lumayan penting.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Pangarang sareng éditor Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Lapbloosplaanten ( اللغة الفريزية الشمالية )

المقدمة من wikipedia emerging languages
Amrum.pngTekst üüb Öömrang

Lapbloosplaanten (Lamiaceae) san en plaantenfamile uun det order faan a Lamiales. Diar hiar sööwen onerfamilin mä amanbi 260 sköölen an muar üs 7000 slacher tu. Jo kem üüb a hialer welt föör. Hör nööm haa's faan hör aparte bloosen, diar ütjsä üs en lap.

Wichtag sköölen an slacher

Duufnäädler, Hönangnäädler (Lamium)
Hanbed (Lamium amplexicaule)
Gulnäädel (Lamium geleobdolon)
Münten (Mentha)
Krüüsemant (Mentha spicata, of uk Mentha spicata viridis)
Pöbermünt (Mentha × piperita)
Basiilikum (skööl) (Ocimum)
Basiilikum (slach) (Ocimum basilicum)
Origanum
Majoraan (Origanum majorana)
Oregaano, Wil Majoraan (Origanum vulgare)
Rosmarinus
Ruusmariin (Rosmarinus officinalis)
Salwei (Salvia)
Echt Salwei (Salvia officinalis)
Swinruter (Stachys)
Miirkrüüs, Miremkrüüs ? (Stachys arvensis)
Haasuar, Eeseluar (Stachys byzantina)
Timijuun (Thymus)
Echt Timijuun, Guardtimijuun (Thymus vulgaris)

Aal a sköölen

Acanthomintha – Acanthoprasium – Achyrospermum – Acinos – Acrotome – Acrymia – Aegiphila – Aeollanthus – Agastache – Ajuga – Ajugoides – Alajja – Alvesia – Amasonia – Amethystea – Anisochilus – Anisomeles – Asterohyptis – Ballota – Basilicum – Benguellia – Betonica – Blephilia – Brachysola – Brazoria – Bystropogon – Callicarpa – Cantinoa – Capitanopsis – Caryopteris – Catoferia – Cedronella – Chaiturus – Chamaesphacos – Chaunostoma – Chelonopsis – Chloanthes – Cleonia – Clerodendrum – Clinopodium – Colebrookea – Coleus – Collinsonia – Colquhounia – Comanthosphace – Condea – Congea – Conradina – Cornutia – Craniotome – Cuminia – Cunila – Cyanocephalus – Cyanostegia – Cyclotrichium – Cymaria – Dauphinea – Dicerandra – Dicrastylis – Discretitheca – Dorystaechas – Dracocephalum – Drepanocaryum – Drymosiphon – Elsholtzia – Endostemon – Eplingiella – Eremostachys – Eriope – Eriophyton – Eriopidion – Eriothymus – Eurysolen – Fabricia – Faradaya – Fuerstia – Galeopsis – Garrettia – Glechoma – Glechon – Glossocarya – Gmelina – Gomphostemma – Gontscharovia – Gumira – Gymneia – Hanceola – Haplostachys – Haumaniastrum – Hedeoma – Hemiandra – Hemigenia – Hemiphora – Hemistegia – Hesperozygis – Heterolamium – Hoehnea – Holmskioldia – Holocheila – Holostylon – Horminum – Hosea – Hoslundia – Huxleya – Hymenocrater – Hymenopyramis – Hypenia – Hypogomphia – Hyptidendron – Hyptis – Hyssopus – Isodon – Isoleucas – Kalaharia – Karomia – Killickia – Kudrjaschevia – Kurzamra – Lachnostachys – Lagochilus – Lagopsis – Lallemantia – Lamium – Lavandula – Leonotis – Leonurus – Lepechinia – Leptohyptis – Leucas – Leucosceptrum – Lophanthus – Loxocalyx – Lycopus – Macbridea – Madlabium – Marmoritis – Marrubium – Marsypianthes – Martianthus – Matsumurella – Medusantha – Meehania – Melissa – Melittis – Mentha – Meriandra – Mesosphaerum – Metastachydium – Microcorys – Micromeria – Microtoena – Minthostachys – Moluccella – Monarda – Monardella – Monochilus – Mosla – Neoeplingia – Nepeta – Newcastelia – Notochaete – Obtegomeria – Ocimum – Ombrocharis – Oncinocalyx – Oocephalus – Origanum – Orthosiphon – Otostegia – Ovieda – Oxera – Panzerina – Paralamium – Paraphlomis – Paravitex – Peltodon – Pentapleura – Perilla – Perillula – Peronema – Perovskia – Petitia – Petraeovitex – Phlomidoschema – Phlomis – Phyllostegia – Physominthe – Physopsis – Physostegia – Piloblephis – Pityrodia – Platostoma – Plectranthus – Pogogyne – Pogostemon – Poliomintha – Prasium – Premna – Prostanthera – Prunella – Pseuderemostachys – Pseudocarpidium – Pseudocaryopteris – Pseudochamaesphacos – Pseudomarrubium – Pycnanthemum – Pycnostachys – Renschia – Rhabdocaulon – Rhaphiodon – Rhododon – Rosmarinus – Rostrinucula – Rotheca – Roylea – Rubiteucris – Rydingia – Saccocalyx – Salvia – Satureja – Schnabelia – Scutellaria – Sideritis – Siphocranion – Solenostemon – Spartothamnella – Sphenodesme – Stachydeoma – Stachyopsis – Stachys – Stenogyne – Sulaimania – Suzukia – Symphorema – Symphostemon – Synandra – Syncolostemon – Tectona – Teijsmanniodendron – Tetradenia – Teucridium – Teucrium – Thorncroftia – Thuspeinanta – Thymbra – Thymus – Tinnea – Trichostema – Tripora – Tsoongia – Vitex – Viticipremna – Volkameria – Warnockia – Wenchengia – Westringia – Wrixonia – Zataria – Zhumeria – × Clinomicromeria

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Lapbloosplaanten: Brief Summary ( اللغة الفريزية الشمالية )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Lapbloosplaanten (Lamiaceae) san en plaantenfamile uun det order faan a Lamiales. Diar hiar sööwen onerfamilin mä amanbi 260 sköölen an muar üs 7000 slacher tu. Jo kem üüb a hialer welt föör. Hör nööm haa's faan hör aparte bloosen, diar ütjsä üs en lap.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Muña yura rikch'aq ayllu ( كتشوا )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Muña yura rikch'aq ayllu (familia Labiatae icha Lamiaceae) nisqaqa huk yurakunap rikch'aq ayllunmi.

Tuktunkuna

Tuktunkunaqa iskay yumanayuqmi, pichqantin raphimuyum, iskaykinraymi.

Pichqantin akilla raphi huñusqam, chay akillaqa pichqa kiruyuq, iskay wirp'ayuqmi. Pichqantin wayta raphi huñusqam, iskay wirp'am. Tawantin sisa raphinmi, icha iskaynintinmi. Iskaynintin ruru raphi huñusqam, hawa tiyaqmi.

Tuktu minuywanqa kay hinam: ↓ K ( 5 ) [ C ( 5 ) A 4 − 2 ] G ( | 2 ) _ {displaystyle downarrow K_{(5)};[C_{(5)};A_{4-2}];G_{underline {(|2)}}} {displaystyle downarrow K_{(5)};[C_{(5)};A_{4-2}];G_{underline {(|2)}}}

Rurunqa rakikuqmi.

Rikch'aqkuna

Kaymi huk muña hina yurakuna:

 src=
rumiru
 src=
q'uwa

Hawa t'inkikuna

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Muña yura rikch'aq ayllu: Brief Summary ( كتشوا )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Muña yura rikch'aq ayllu (familia Labiatae icha Lamiaceae) nisqaqa huk yurakunap rikch'aq ayllunmi.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Polurêyes ( والون )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Les polurêyes, c' est ene famile di plantes come li pilé.

No e sincieus latén : Lamiaceae

Po des linwincieusès racsegnes sol mot "polurêye", alez s' vey e splitchant motî.

Sacwantès polurêyes

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Polurêyes: Brief Summary ( والون )

المقدمة من wikipedia emerging languages
 src= Stachys plumosa

Les polurêyes, c' est ene famile di plantes come li pilé.

No e sincieus latén : Lamiaceae

Po des linwincieusès racsegnes sol mot "polurêye", alez s' vey e splitchant motî.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Yalpizdoshlar ( الأوزبكية )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Yalpizdoshlar (Lamiaceae) - yalpizdoshlar qabilasiga mansub ikki yillik urugʻpallalilar sinfiga kiradigan eng yirik oila. Koʻp yillik oʻglar va ayrim butalardan iborat. Barglari oddiy, qarama-qarshi joylashgan. Gullari qiyshiq, gultojbargchalari tutashgan, koʻpincha ikki labli. 200 turkumi (3500 turi) bor. Oʻrta Osiyoda 53 turkumi (466 turi), Oʻzbekistonda esa 38 turkumi (204 turi) uchraydi. Koʻpchilik Ya. efir moylariga boy boʻlib, atirupa sanoatida. tibbiyotda (arslonquyruq, yalpiz, rayhon, mavrak), baʼzan, ziravor sifatida ovqatga (jambil, rayhon) ishlatiladi.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Vikipediya mualliflari va muharrirlari
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Усноцветни ( المقدونية )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Усноцветни (науч. Lamiaceae или Labiatae) — фамилија на растенија која се состои од околу 210 родови и околу 3500 видови. Порано се сметало дека е во блиско сродство со Verbenaceae, но неколку скорешни филогенетски истражувања покажале дека многубројните родови класифицирани во Verbenaceae припаѓаат во Lamiaceae, така што најкарактеристичните родови од Verbenaceae не се во блиско сордство со оние од Lamiaceae, а се најблиски сродници со другите членови на редот на усноцветовидните (Lamiales).

Морфолошки одлики

 src=
Растението Lamium purpureum, на кое можат да се забележат билатерално симетричните цветови

Растенијата од оваа фамилија најчесто се ароматични и се претставени со нашироко користени зачински билки (како босилекот, нането, рузмаринот, жалфијата, чубрицата, мајораната, ориганото, мајчината душичка, лавандата и перилата). Некои се грмушести видови, но ретки се дрвјата и лијаните. Многу членови на фамилијата се нашироко култивирани, што се должи не само на нивните ароматични квалитети, туку и на лесното одгледување: овие растенија се меѓу оние кои најлесно се размножуваат со резници од стеблото. Одредени видови се одгледуваат како декоративни растенија, како колеусот на пример. Други се одгледуваат за исхрана, и тоа најмногу поради семињата (како Salvia hispanica).

Првичното име на фамилијата е Labiatae, кое е дадено како резултат на тоа што цветовите кај овие растенија најчесто имаат венечни ливчиња споени во горна и долна усна (labia на латински значи усна). Меѓутоа, во почеста употреба е името Lamiaceae.

Листовите се наспрамни, при што секој пар на листови од едно членче дава извиткан изглед. Стеблата се најчесто квадратни на напречен пресек, но ова својство не се среќава кај сите членови на фамилијата, а понекогаш се среќава кај претставници од други фамилии.

Цветовите се билатерално симетрични, со 5 споени чашкини и венечни ливчиња. Тие се најчесто хермафродитни.

Родови

 src=
Лаванда - Lavandula sp.

Acanthomintha
Achyrospermum
Acinos
Acrocephalus
Acrotome
Acrymia
Aeollanthus
Agastache
Ajuga
Ajugoides
Alajja
Alvesia
Amethystea
Anisochilus
Anisomeles
Antonina
Asterohyptis
Ballota
Becium
Benguellia
Blephilia
Bostrychanthera
Bovonia
Brazoria
Bystropogon
Calamintha
Capitanopsis
Capitanya
Caryopteris
Catoferia
Cedronella
Ceratanthus
Chamaesphacos
Chaunostoma
Chelonopsis
Cleonia
Clinopodium
Colebrookia
Coleus*
Collinsonia
Colquhounia
Comanthosphace
Conradina
Craniotome

Cuminia
Cunila
Cyclotrichium
Cymaria
Dauphinea
Dicerandra
Dorystaechas
Dracocephalum
Drepanocaryum
Eichlerago
Elsholtzia
Endostemon
Englerastrum
Eremostachys
Eriope
Eriiophyton
Eriopidion
Eriothymus
Erythrochlamys
Eurysolen
Fuerstia
Galeopsis
Geniosporum
Glechoma
Glechon
Gomphostemma
Gontscharovia
Hanceola
Haplostachys
Haumaniastrum
Hedeoma
Hemiandra
Hemigenia
Hemizygia
Hesperozygis
Heterolamium
Hoehnea
Holocheila
Holostylon
Horminum
Hoslundia
Hymenocrater
Hypenia
Hypogomphia

Hyptidendron
Hyptis
Hyssopus
Isodictyophorus
Isodon
Isoleucas
Keiskea
Kinostemon
Kudrjaschevia
Kurzamra
Lagochilus
Lagopsis
Lallemantia
Lamiastrum
Lamiophlomis
Lamium
Lavandula
Leocus
Leonotis
Leonurus
Lepechinia
Leucas
Leucosceptrum
Limniboza
Lophanthus
Loxocalyx
Lycopus
Macbridea
Marmoritis
Marrubium
Marsypianthes
Meehania
Melissa
Melittis
Mentha
Meriandra
Mesona
Metastachydium
Microcorys
Micromeria
Microtoena
Minthostachys
Moluccella
Monarda

Monardella
Mosla
Neoeplingia
Neohyptis
Nepeta (мачкино нане)
Neustruevia
Nosema
Notochaete
Ocimum
Octomeron
Ombrocharis
Origanum
Orthosiphon
Otostegia
Panzerina
Paraeremostachys
Paralamium
Paraphlomis
Peltodon
Pentapleura
Perilla
Perovskia
Perrierastrum
Phlomis
Phlomoides
Phyllostegia
Physostegia
Piloblephis
Pitardia
Platostoma
Plectranthus
Pogogyne
Pogostemon
Poliomintha
Prasium
Prostanthera
Prunella
Pseuderemostachys
Puntia
Pycnanthemum
Pycnostachys
Renschia
Rhabdocaulon
Raphidion

Rhododon
Rosmarinus
Rostrinucula
Roylea
Rubiteucris
Sabaudia
Saccocalyx
Salazaria
Salvia
Satureja
Schizonepeta
Scutellaria
Sideritis
Siphocranion
Skapanthus
Solenostemon
Stachyopsis
Stachys
Stenogyne
Sulaimania
Suzukia
Symphostemon
Synandra
Syncolostemon
Tetradenia
Teucrium
Thorncroftia
Thuspeinanta
Thymbra
Thymus
Tinnea
Trichostema
Vitex
Warnockia
Wenchengia
Westringia
Wiedemannia
Wrixonia
Zataria
Zhumeria
Ziziphora

Наводи

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Автори и уредници на Википедија
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Усноцветни: Brief Summary ( المقدونية )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Усноцветни (науч. Lamiaceae или Labiatae) — фамилија на растенија која се состои од околу 210 родови и околу 3500 видови. Порано се сметало дека е во блиско сродство со Verbenaceae, но неколку скорешни филогенетски истражувања покажале дека многубројните родови класифицирани во Verbenaceae припаѓаат во Lamiaceae, така што најкарактеристичните родови од Verbenaceae не се во блиско сордство со оние од Lamiaceae, а се најблиски сродници со другите членови на редот на усноцветовидните (Lamiales).

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Автори и уредници на Википедија
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Эрин гүлдүүлөр тукуму ( القيرغستانية )

المقدمة من wikipedia emerging languages
 src=
Mentha spicata.

Эрин гүлдүүлөр тукуму (лат. Labiatae же Lamiaceae) – эки үлүштүүлөр классындагы өсүмдүк тукуму. Бир, эки көп жылдык чөп, лиана, чала бадал, бадал, чанда анча бийик эмес дарак. Сабагы төрт кырдуу, жөнөкөй, жээги тегиз же ичке тишчелүү же тоголок жарым айчыктуу, сабакка тушташ же шакектеп жайгашкан. Гүлү жалгыздан же калемчедей, шыпыргыдай топ гүлдү түзөт. Гүлү көпчүлүгүнүкү эки жыныстуу, туура эмес түзүлүштүү. Чөйчөкчөсү менен желекчеси түтүкчөдөй. Жээги беш бөлүктүү, эки бөлүгү ирирээк (чоңураак), үч бөлүгү кичирээк, ошондуктан алар эки эриндүү. Аталыгы 4 же 2, энелиги бирөө, 4 бөлүктүү үстүңкү мөмөлүктүү. Мөмөсү – 4 бөлүктүү жаңгакча. Э.г.-дүн 200 уруусунун 3500 ашуун түрү жер жүзүнүн суук материгинен башка бөлүктөрүнүн баарында таралган.

Кыргызстанда 62 уруунун 160 ашуун түрү өрөөндөн тартып бийик тоодогу чала чөлдө, кургак жана нымдуу боздоңдо, бадалдуу, токойлуу жерде, өзөндү бойлой, аңызда, жол боюнда, айдоо четинде, шалбаада жана башка жерлерде өсөт. Э.г-дүн көпчүлүгү эфир, техникалык майларды алуу үчүн, парфюмерия өнөр жайында, медицинада, тамак-ашка татымал катары кеңири пайдаланылат. Көбү балдуу өсүмдүктөр, кооздук үчүн гүлзарда да өстүрүлөт. Эл арасында көкөмерен, аркароту, көк чайчөп дарылыкка кеңири колдонулат.

Колдонулган адабияттар

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia жазуучу жана редактор
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Эрин гүлдүүлөр тукуму: Brief Summary ( القيرغستانية )

المقدمة من wikipedia emerging languages
 src= Mentha spicata.

Эрин гүлдүүлөр тукуму (лат. Labiatae же Lamiaceae) – эки үлүштүүлөр классындагы өсүмдүк тукуму. Бир, эки көп жылдык чөп, лиана, чала бадал, бадал, чанда анча бийик эмес дарак. Сабагы төрт кырдуу, жөнөкөй, жээги тегиз же ичке тишчелүү же тоголок жарым айчыктуу, сабакка тушташ же шакектеп жайгашкан. Гүлү жалгыздан же калемчедей, шыпыргыдай топ гүлдү түзөт. Гүлү көпчүлүгүнүкү эки жыныстуу, туура эмес түзүлүштүү. Чөйчөкчөсү менен желекчеси түтүкчөдөй. Жээги беш бөлүктүү, эки бөлүгү ирирээк (чоңураак), үч бөлүгү кичирээк, ошондуктан алар эки эриндүү. Аталыгы 4 же 2, энелиги бирөө, 4 бөлүктүү үстүңкү мөмөлүктүү. Мөмөсү – 4 бөлүктүү жаңгакча. Э.г.-дүн 200 уруусунун 3500 ашуун түрү жер жүзүнүн суук материгинен башка бөлүктөрүнүн баарында таралган.

Кыргызстанда 62 уруунун 160 ашуун түрү өрөөндөн тартып бийик тоодогу чала чөлдө, кургак жана нымдуу боздоңдо, бадалдуу, токойлуу жерде, өзөндү бойлой, аңызда, жол боюнда, айдоо четинде, шалбаада жана башка жерлерде өсөт. Э.г-дүн көпчүлүгү эфир, техникалык майларды алуу үчүн, парфюмерия өнөр жайында, медицинада, тамак-ашка татымал катары кеңири пайдаланылат. Көбү балдуу өсүмдүктөр, кооздук үчүн гүлзарда да өстүрүлөт. Эл арасында көкөмерен, аркароту, көк чайчөп дарылыкка кеңири колдонулат.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia жазуучу жана редактор
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Ясноткавыя ( البيلاروسية )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Ясноткавыя (ясноткакветныя) (па-лацінску: Lamiaceae), або губакветныя (па-лацінску: Labiatae) — сямейства расьлінаў, уключае каля 210 родаў і парадку 3500 відаў, сярод якіх такія шырока выкарыстоўваныя ў кулінарыі расьліны, як базылік, мята, размарын, палын, чабор, маяран.

Біялягічнае апісаньне

 src=
Ільвіны хвост (Leonotis leonurus)

Велізарная большасьць ясноткавых — аднагадовыя і шматгадовыя травы, радзей паўхмызьнякі і хмызьнякі і толькі трохі дрэвападобных формаў.

Першапачатковы назоў губакветныя (Labiatae Juss.) быў дадзены з-за таго, што кветка ў большасьці двугубая, падобна на расчыненую зяпу або пашчу з двума вуснамі, накіраванымі ўверх і ўніз, а часам падзеленымі на розныя лопасьці.

Плод звычайна чатырохдольны, пагружаны ў кубачак, які застаецца пасьля адцьвітаньня; рэдка плод з 1 або 3 арэшкаў, пры недаразьвіцьці іх часткі, але ніколі не бывае ні каробчатым, ні ягадным або іншага выгляду.

Сьцеблы часьцей за ўсё чатырохгранныя, у нешматлікіх круглявыя; лісты заўсёды супраціўныя, а пары іх разьмешчаныя накрыж, суцэльныя або розна рассечаныя. Прылісткаў няма. У кутах лісьця кветкі адзінкавыя, парныя або сабраныя ў нешматлікія суквецьці на кароткіх ножках; кожная пара такіх суквецьцяў, датыкаючыся крайнімі кветкамі, утварае ілжывае кальцо кветак, а пры цесным разьмяшчэньні такіх кольцаў у верхняй частцы сьцябла ўвесь збор колераў прымае выгляд ілжывага коласа (так, напрыклад, у мяты, катовіка, ільвінага хваста і інш.), прычым верхнія лісты значна паменшаныя і прымаюць ужо характар прыкветкаў. У лісьці ўтрымоўваюцца араматычныя этэрныя алеі.

 src=
Кветка базыліка (Ocimum basilicum)

Кубачак, заўсёды застаецца пры плодзе, як ужо сказана, звычайна падобны да званочка і пяцізубы, да часу сталасьці плоду цьвярдзее, і зубцы яго становяцца калючымі; радзей двугубы. Венчык заўсёды трубчасты, але на канцы моцна вар’іруе: то ясна двугубы з моцна разьвітымі лопасьцямі (шалвея, глухая крапіва, зябер і інш.), то няпоўнагубы або аднагубы (жывучка, дубніца), то абрэзаны амаль правільна і зусім не губаты (мята). Тычынак 4, рэдка 2, прымацаваных да трубкі венчыка, зь якім яны і адвальваюцца разам; яны то ўтоеныя пад увагнутай верхняй губою венчыка, то выстаўляюцца наружу, калі венчык няпоўнагубы або зрэзаны.

Заўважана, што некаторыя яснатковыя з вонкавымі тычынкамі і мала разьвітым венчыкам, маюць свой адмысловы раён распаўсюджваньня, пераважна ў Сярэдняй і Ўсходняй Азіі, Усходняй Эўропе, Паўночнай Афрыцы і Паўночнай Амэрыцы, што залежыць, па ўсёй верагоднасьці, ад аднастайнага жа разьмеркаваньня некаторых казурак.

Наконт аўтара, які клясыфікаваў гэтае сямейства, крыніцы розьняцца. Адны сьцьвярджаюць, што гэта быў расейскі біёляг Іван Мартынаў[1], другія — што гэта Джон Ліндлі[2].

Роды

Крыніцы

  1. ^ LAMIACEAE
  2. ^ L. Watson and M. J. Dallwitz The families of flowering plants(анг.)

Вонкавыя спасылкі

Commons-logo.svgсховішча мультымэдыйных матэрыялаў

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Аўтары і рэдактары Вікіпедыі
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Ясноткавыя: Brief Summary ( البيلاروسية )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Ясноткавыя (ясноткакветныя) (па-лацінску: Lamiaceae), або губакветныя (па-лацінску: Labiatae) — сямейства расьлінаў, уключае каля 210 родаў і парадку 3500 відаў, сярод якіх такія шырока выкарыстоўваныя ў кулінарыі расьліны, як базылік, мята, размарын, палын, чабор, маяран.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Аўтары і рэдактары Вікіпедыі
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Һаңғырау кесерткән һымаҡтар ( الباشكيرية )

المقدمة من wikipedia emerging languages

Иренсәскә һымыҡтыр, һаңғырау кесерткән һымаҡтар (лат. Labiatae, йәки Lamiaceae) — ике өлөшлөләр синыфында үҫемлектәр ғаиләһе. 200-ҙән ашыу заты, яҡынса 3500 төрө билдәле, бөтә ер шарында таралған.

Үләндәр, ярым ҡыуаҡсыҡтар, ярым ҡыуаҡтар, һирәгерәк ҡыуаҡтар һәм ағастар. Башҡортостанда 21 заттан 57 төрө (бесәй тармаһы, биҙүлән, майсыбыҡ, күк һырға, еҫлекәй, арыҫлан ҡойроғо, иренсәскә, торҡа сәскә, шыртҡойроҡ һ.б) үҫә. Күп, бер, ике йыллыҡ үлән йәки ярым ҡыуаҡсыҡтар. Һабағы дүрт ҡырлы, тармаҡлы, төҙ, ҡайһы берҙә ятыусан йәки һырылыусан. Япрағы ябай, шыма, йышыраҡ шыма ситле, япраҡ ҡолаҡсындарһыҙ, һаплы, һабаҡ япраҡтары сатраш-парлы, тамыр яны япраҡтары розеткаға йыйылған.

Сәскәһе ғәҙәттә алһыу, алһыу-күк, күксин, күк, һары төҫтәрҙә, дөрөҫ булмаған формалы, ике енесле. Каса япраҡсалары ҡушылып үҫкән, ҡыңғырау рәүешендә, 5, һирәкләп 10 тешле дөрөҫ йәки ике иренле. Сәскәһе ике иренле: өҫкө ирене — 2, аҫҡыһы 3 таж япрағынан тора, уларҙың уртансыһы күп төрҙәрҙә ярылған. Сәскә күҙенең көпшәһе эстән яланғас, шыма йәки һеркә япрағы беркетелгән урындан аҫтараҡ төктәр ҡуласаһы (нектаростегий) бар. Күп төрҙәрҙең һеркә япрағы 4, шуларҙың 2-әүһе (башлыса алғылары) оҙонораҡ; ҡайһы берҙә һеркә япраҡтары 2 (арыҫлан тырнағы, йылан тамыры). Емешлеге 1, емшәне өҫкө. Һеркәлектәрҙең иртә өлгөрөүе хас. Сәскәлеге — ялған таҡыялар ярҙамында хасил булған, дихазийҙарҙан йәки монохазийҙарҙан (йыйырсалар) торған башаҡтар, баш сәскәлектәр һәм кәрзиндәр. Бөжәктәр һеркәләндерә. Емеше бер орлоҡло сәтләүек һымаҡ 4 өлөштән тора. Орлоҡтары ел, һыу һәм хайуандар аша таратыла.

Республикала иренсәскә һымыҡтыр төрҙәре көньяҡҡа табан арта. Күпселек Иренсәскә һымыҡтыр. далала, болонда, ҡыуаҡлыҡ араһында, һирәгерәк дымлы урында, ташландыҡ ерҙә үҫә. Ашарға яраҡлы үҫемлектәр (ғәҙәти ярым ҡыуаҡ, ябай мәтрүш, Маршалл ҡанүләне һ.б.), дарыу үҫемлектәре (лимон бөтнөгө, биш ҡалаҡсалы арыҫлан ҡойроғо, һырылыусан ҡанүлән һ.б.), баллы үҫемлектәр (ҡыр бөтнөгө, быуын япраҡлы йылан тамыры һ.б.), декоратив үҫемлектәр (күҙлуттың, ҡара сәскәнең, йылан тамырының бөтә төрҙәре һ.б.), ҡый үләндәре (күҙлеғата, бер йыллыҡ иренсәскә, һаңғырау кесерткән һ.б.), ағыулы үҫемлектәр (күҙлуттың төрҙәре, һабаҡҡосҡан һаңғырау кесерткән). Эфир майҙары булған күп иренсәскә һымыҡтыр (лаванда, бөтнөк, ҡанүлән, йылан тамыры һ.б.) парфюмерия һәм косметика сараларын етештереүҙә ҡулланыла. Башҡортостан Республикаһының Ҡыҙыл китабына үҫемлектәрҙең 5 һирәк төрө (сәнскеле майсыбыҡ, туйраут, һыбашҡаҡ йылан тамыры, боҙлоҡ дәүеренә тиклемге реликт — бейек торҡа сәскә, эндемик — ҡандала ҡанүләне) индерелгән.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

లామియేసి ( التيلوجية )

المقدمة من wikipedia emerging languages

లామియేసి (Lamiaceae) కుటుంబములో సుమారు 180 ప్రజాతులు, 3,500 జాతుల మొక్కలు ఉన్నాయి. ఇవి ఎక్కువగా ఉష్ణ, సమశీతోష్ణ మండలాలఓ విస్తరించి ఉన్నాయి. భారతదేశంలో 64 ప్రజాతులు, 400 జాతులను గుర్తించారు.

కుటుంబ లక్షణాలు

  • గుల్మాలు, శాఖీయ భాగాలు కేశాలతో కప్పబడి ఉంటాయి.
  • కాండము నలుపలకలుగా ఉంటుంది.
  • సువాసన గల లఘుపత్రాలు, అభిముఖ డెకుసేట్ పత్ర విన్యాసము.
  • థైర్పస్ లేదా వర్టిసిలాస్టర్ పుష్ప విన్యాసము.
  • పాక్షిక సౌష్టవ యుతము, అండకోశాధిస్థిత పుష్పాలు.
  • రెండు పెదవులుగా చీలిన ఆకర్షణ పత్రావళి.
  • ద్విదీర్ఘ, మకుట దళోపరిస్థిత కేసరాలు.
  • ద్విఫలదళ, సంయుక్త అండాశయము.
  • పీఠ అండాన్యాసము.
  • పీఠ సంబంధ కీలము.
  • కార్సెరూలస్ ఫలము.

ఆర్ధిక ప్రాముఖ్యత

ఈ కుటుంబములోని అనేక మొక్కల నుండి సుగంధ తైలం లభిస్తుంది.

  • రోస్ మెరినస్ అఫిసినాలిస్ నుండి రోస్ మేరి తైలం తయారుచేస్తారు.
  • లావెండ్యులా పుష్పాలు, పత్రాల నుండి లావెండరు నూనెను తీస్తారు. దీనిని సబ్బులు, తలనూనెలు, పౌడరుల తయారీలో ఉపయోగిస్తారు.
  • మెంథా జాతుల నుండి మింట్ తైలం లభిస్తుంది. దీనిని పిప్పర్ మింట్ లలోను, పౌడరులలోను, మందుగాను వాడతారు.
  • సాల్వియా జాతుల నుండి సేజ్ తైలం లభిస్తుంది.
  • థైమస్ వల్గారిస్ నుండి థైమాల్ లభిస్తుంది. దీనిని టూత్ పేస్టుల తయారీలో వాడతారు.
  • కొన్ని మొక్కలు మందు మొక్కలుగా ఉపయోగపడతాయి. తులసి ఆకులను దగ్గు, జలుబు నివారణకు ఉపయోగిస్తారు.
  • పుదీనా ఆకును ఆకు కూరగా వాడతారు.
  • చాలా జాతులను సాల్వియా, కోలియస్, లావెండ్యులా జాతులను తోటలలో అందం కోసం పెంచుతారు.

ముఖ్యమైన మొక్కలు

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
వికీపీడియా రచయితలు మరియు సంపాదకులు
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

ಲಾಮಿಯೇಸಿ ( الكانادا )

المقدمة من wikipedia emerging languages
 src=
Lamium purpureum, showing the bilaterally symmetrical flower
 src=
Melissa officinalis

ಸಸ್ಯ-ಪರಿಚಯ

ಇದು ಸಣ್ಣ ಮೃದುವಾದ ಪರ್ಣ ಸಸಿಯಾಗಿದ್ದು, ಸಣ್ಣ ಮತ್ತು ಸುವಾಸನೀಯ ಎಲೆಗಳನ್ನು ಹೊಂದಿರುತ್ತದೆ. ಇದರ ಜನ್ಮ ಸ್ಥಳ ಭಾರತ[೧]. ಹೂಗಳು ಊದಾ ಬಣ್ಣವಿದ್ದು, ಸಿಹಿಯಾದ ಪರಿಮಳ ಮತ್ತು ಖಾರವಾಗಿರುಹುದರಿಂದ ಸಾಲಡ್ ಮತ್ತು ಮಾಂಸ ಭಕ್ಷ್ಯಗಳ ತಯಾರಿಕೆಯಲ್ಲಿ ಹೆಚ್ಚು ಬಳಸುತ್ತಾರೆ. ಇದ್ದನ್ನು ಮದ್ಯ ಮತ್ತು ಬೀಯರ್ ಪೇಯಗಳನ್ನು ಸುವಾಸನೆಗೊಳಿಸಲೂ ಉಪಯೋಗಿಸುತ್ತಾರೆ.

ಔಷಧೀಯ ಗುಣಗಳು

ಮನೆಯ ಅಂಗಳದಲ್ಲಿ ಸುಲಭವಾಗಿ ಬೆಳೆಯಬಹುದಾದ ದಪ್ಪ ಎಲೆಯ ಈ ಎಳೆ ಸಸಿ ಸದಾ ಹಸಿರಾಗಿರುತ್ತದೆ. ಅಡಿಗೆಯಲ್ಲಿ ರುಚಿಯಾಗಿರುತ್ತದೆ. ಮೂತ್ರದಲ್ಲಿ ಕಲ್ಲಿನ ದೊಷವಿರುವವರಿಗೆ ಇದೊಂದು ವರದಾನ. ಮಕ್ಕಳಿಗೆ ಬರುವ ಸಾಮಾನ್ಯ ಕೆಮ್ಮನ್ನು ಪರಿಹರಿಸಲು ಎಲೆಯ ರಸಕ್ಕೆ ಜೇನು ಸೇರಿಸಿ ೧ ಚಮಚದಂತೆ ೨-೩ ಬಾರಿ ತೆಗೆದುಕೊಳ್ಳಬೇಕು. ಮಕ್ಕಳಿಗೆ ಅಜೀರ್ಣದಿಂದ ಉಂಟಾಗುವ ಹೊಟ್ಟೆ ಉಬ್ಬರ ಮತ್ತು ನೋವಿಗೆ ಎಲೆರಸ ಮತ್ತು ಜೇನು ಸೇರಿಸಿ ಕೊಡಬೇಕು. ಪಿತ್ತದ ಗಂಧೆ ಬಂದಾಗ೩-೪ ಎಲೆಗಳನ್ನು ಉಪ್ಪಿನೊಂದಿಗೆ ತಿಂದು, ಎಲೆಗಳ ರಸವನ್ನು ಮೈಗೆ ಹಚ್ಚಿಕೊಂಡರೆ ಗಂಧೆ ನಿವಾರಣೆಯಾಗುತ್ತದೆ.

ತಿಂಡಿ ತಿನಿಸುಗಳು

  • ದೊಡ್ಡ ಪತ್ರೆ ತಂಬುಳಿ: ಸ್ವಲ್ಪ ಎಣ್ಣೆಯಲ್ಲಿ ಸೊಪ್ಪು ಮತ್ತು ಸ್ವಲ್ಪ ಜೀರಿಗೆಯನ್ನು ಹುರಿದು ಸ್ವಲ್ಪ ತೆಂಗಿನ ತುರಿಯೊಂದಿಗೆ ಅರೆದು ಉಪ್ಪುಹಾಕಿ ಗಟ್ಟಿಮಜ್ಜಿಗೆ ಅಥವಾ ಮೊಸರಿನಲ್ಲಿ ಬೆರೆಸಿ ಉಪಯೋಗ ಮಾಡಬಹುದು. ಬೇಕಿದಾರೆ ಒಗ್ಗರಣೆ ಹಾಕಿಕೊಳ್ಳಬಹುದು.
  • ದೊಡ್ದ ಪತ್ರೆ ಚಟ್ನಿ:ಎಲೆಗಳನ್ನು ತೊಳೆದು ತುಪ್ಪದಲ್ಲಿ ಚೆನ್ನಾಗಿ ಬಾಡಿಸಬೇಕು ನಂತರ ಒನಮೆಣಸಿನಖಾಯಿ, ಒಣಕೊಬ್ಬರಿ, ಕಾಳುಮೆಣಸು , ರುಚಿಗೆ ತಕ್ಕಷ್ಟು ಉಪ್ಪು, ಹುಣಿಸೆ ಹಣ್ಣುಸೇರಿಸಿ ಗಟ್ಟಿಯಾಗಿ ಅರೆದು ಇಟ್ಟುಕೊಳ್ಳಬೇಕು. ಈ ಚಟ್ನಿಯ ಉಪಯೋಗದಿಂದ ಕೆಮ್ಮು ಮತ್ತು ಜ್ವರದಿಂದ ಉಂಟಾದ ಅರುಚಿ ನಿವಾರಣೆಯಾಗುತ್ತದೆ.
  • ದೊಡ್ದ ಪತ್ರೆ ಬಜ್ಜಿ:ಇದರ ತಯಾರಿಕೆಗೆ ದೊಡ್ಡ ಪತ್ರೆ ಎಲೆ, ಕಡ್ಲೆಹಿಟ್ಟು, ಸ್ವಲ್ಪ ಅಕ್ಕಿ ಹಿಟ್ಟು, ಖಾರದಪುಡಿ, ಉಪ್ಪು ಮತ್ತು ಕರಿಯಲು ಎಣ್ಣೆ ಬೇಕು. ಎಲೆಗಳನ್ನು ತೊಳೆದು ತೇವ ಒರೆಸಬೇಕು.ಕಡ್ಲೆಹಿಟ್ಟು, ಅಕ್ಕಿಹಿಟ್ಟು, ಉಪ್ಪು, ಖಾರದಪುಡಿ, ಸ್ವಲ್ಪ ಕಾದ ಎಣ್ಣೆ ಸೆರಿಸಿ ನೀರಿನ್ಲ್ಲಿ ದೋಸೆ ಹಿಟ್ಟಿನ ಹದಕ್ಕೆ ಕಲಸಿ ಖಾದ ಎಣ್ಣೆಯಾಲ್ಲಿ ಕೆಂಪಗೆ ಕರಿಯಬೇಕು.

ಇವುಗಳಲ್ಲ್ದದೆ ಎಲೆಗಳ ರಸವನ್ನು ಸಕ್ಕರೆಯೊಂದಿಗೆ ಬೆರೆಸಿ ತೆಗೆದುಕೊಂಡರೆ ವಾತಹರವೆನ್ನಿಸುತ್ತದೆ. ಇದಕ್ಕೆ ಮತ್ತು ಬರಿಸುವ ಗುಣವಿದ್ದರೂ 'ಡಿಸ್ಸೆಪ್ಸಿಯಾಗೆ' ಬಳಸುತ್ತಾರೆ. ಬೇರೂರಿಂದ ಕೆಮ್ಮು ಮತ್ತು ಆಸ್ತಮಾ ತೊಂದರೆಗಳಿಗೆ ಇದರ ಕಷಾಯ ಪ್ರಯೋಜನಕಾರಿ.

  1. ಸೊಪ್ಪು ತರಕಾರಿಗಳು; ಪಿ.ನಾರಾಯಣ ಸ್ವಾಮಿ, ಎಂ.ಎಂ.ಖಾನ್, ಕೆ.ಕೆಂಪೇಗೌಡ, ಡಾ:ಎಲ್. ವಸಂತ, ನವಕರ್ನಾಟಕ ಪಬ್ಲಿಕೇಷನ್ ಪ್ರೈವೆಟ್ ಲಿಮಿಟೆಡ್ ರಸ್ತೆ ಬೆಂಗಳೂರು
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
ವಿಕಿಪೀಡಿಯ ಲೇಖಕರು ಮತ್ತು ಸಂಪಾದಕರು
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

ಲಾಮಿಯೇಸಿ: Brief Summary ( الكانادا )

المقدمة من wikipedia emerging languages
 src= Lamium purpureum, showing the bilaterally symmetrical flower  src= Melissa officinalis
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
ವಿಕಿಪೀಡಿಯ ಲೇಖಕರು ಮತ್ತು ಸಂಪಾದಕರು
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Lamiaceae ( Bcl )

المقدمة من wikipedia emerging_languages

 src=
Melissa officinalis

An Lamiaceae o Labiatae , an pamilya kan mga tanom na nagbuburak na mas bisto sa ngaran na mint o deadnettle o sage na pamilya. Kadaklan kan mga tanom igdi aromatic an gabos na parte asin kaayon sa mga pagluto na herb, arog kan basil, mint, rosemary, sage, savory, marjoram, oregano, hyssop, thyme, lavender, asin perilla. Ang ibang espesya ka ini mga palumpong, kahoy (arog kan teak), o, paminsan mga vine. Kadaklan kan miyembro sa pamilyang ini kinukultivar bako sana para sa mag aroma kaini, kundi dahil man sa madali an pagpadakul ka ini gamit an pagputol sana kan mga sanga. An iba na an mga dahon pwedeng kakanon, nagigi man dagos pandekorasyon, arog kan Coleus. Igwa man iba na pinapadakul para sa mga pisog kaini, arog kan Salvia hispanica (chia), para sa tubo, arog kan Plectranthus edulis, Plectranthus esculentus, Plectranthus rotundifolius, asinStachys affinis o (Chinese artichoke).

An pamilya igwa nin cosmopolitan distribution.[3] An pinadakulang Lamiaceae igwa nin halos 236 na genera[4] na igwa nin poon 6,900[3] hanggang 7,200[4] na mga espesye, pero an World Checklist nakalista nin 7,534.[5] An mga darakulang genera iyo an Salvia (900), Scutellaria (360), Stachys (300), Plectranthus (300), Hyptis (280), Teucrium (250), Vitex (250), Thymus (220), asin Nepeta (200).[4] An Clerodendrum dating genus na igwang 400 espesye,[4] pero kan 2010, ini pinalipot sana sa 150.[6]

An pamilya tradisyonal na harani sa Verbenaceae;[4] kan 1990, an phylogenetic na mga pagadal nagsuhestiyon na an genera klasipikasyon kaini sa Verbenaceae dapat ilaog sa Lamiaceae [7][8] o sa ibang pamilya sa order kan Lamiales.[1]

Mga Genera

An huring rebisyon kan buong pamilya kaini ipinublikar kan 2004.[4] Ini nagpaliwanag asin nagtao nin mgakey sa 236 genera. Ini minarkahan nin asterisk (*) sa listahan sa iabab. Magkakapirang genera man an nabuo asin binuhay ulit poon 2004. Ini minarkahan nin plus sign (+). An mga natatadang mga genera sa listahan para sa mga historikal na interes sana o gikan sa listahan kan mga genera na mayong kapaliwanagan.[9]

An Kew Gardens nagtatao nin mga listahan kan genera na igwa nin mga dagdag na impormasyon.[10] Igwa man listahan sa Angiosperm Phylogeny Website na pirming dinudugangan.[11]

Mga bagong kaliwatan

An circumskripsiyon kan magkakapirang mga genera nagbago na poon kan 2004. Tsoongia, Paravitex, asin Viticipremna ibinaba na sa mga kapareho kaiba an Vitex.[12] Huxleya ibinaba sa Volkameria.[6] An Kalaharia, Volkameria, Ovieda, asin Tetraclea sinuruway hali sa dating polyphyletic Clerodendrum.[6] An Rydingia isinuway sa Leucas.[13] An natatadang Leucas sarong paraphyletic kan apat na ibang genera.[14]

Subfamilia asin mga tribo

Kan 2004, an Lamiaceae binanga sa pitong mga subpamilya na igwa nin 10 genera na dai nakaayon sa mga subpamilya.[4] An mga mayong kinamumugtakan na genera iyo an: Tectona, Callicarpa, Hymenopyramis, Petraeovitex, Peronema, Garrettia, Cymaria, Acrymia, Holocheila, asin Ombrocharis. An mga subpamilya iyo an Symphorematoideae, Viticoideae, Ajugoideae, Prostantheroideae, Nepetoideae, Scutellarioideae, asin Lamioideae. An subpamilya na Viticoideae bakong monophyletic.[12] An Prostantheroideae asin Nepetoideae binanga sa mga tribo. Ini ipinapahiling sa phylogenetic tree sa ibaba.

Phylogenyo

Kadaklan kan mga genera kan Lamiaceae dai pa napagadalan an DNA para sa molecular phylogenetic na pag-adal..An phylogeny na ipinapahiling sa ibaba gikan sa iba-ibang pinagunuan.[4][8][6][12][15][16][17]

Lamiaceae


Callicarpa



Tectona


Viticoideae (pro parte)


Gmelina



Premna



Viticoideae (pro parte)

Vitex


Symphorematoideae


Congea



Symphorema



Ajugoideae


Rotheca




Teucrium




Ajuga





Oxera



Faradaya





Kalaharia




Clerodendrum




Volkameria




Ovieda



Aegiphila



Tetraclea



Amasonia










Prostantheroideae

Chloantheae

Chloanthes


Westringieae


Prostanthera



Westringia




Nepetoideae

Ocimeae


Lavandula



Siphocranion




Isodon



Hanceola



Hyptis





Orthosiphon



Ocimum





Plectranthus



Solenostemon






Elsholtzieae


Elsholtzia



Perilla



Mentheae



Lepechinia



Salvia



Rosmarinus






Prunella




Nepeta



Dracocephalum



Agastache







Origanum



Thymus





Mentha




Satureja




Clinopodium



Bystropogon





Pycnanthemum



Monarda





Dicerandra



Conradina










Scutellarioideae


Holmskioldia



Scutellaria



Lamioideae


Pogostemon




Phlomis



Lamium




Stachys



Sideritis




Haplostachys




Stenogyne



Phyllostegia






Leonurus



Marrubium



Moluccella




Rydingia




Leucas



Leonotis








Toltolan

  1. 1.0 1.1 Stevens, P. F. (July 2012). "Lamiales (Lamiaceae Family)". Angiosperm Phylogeny Website. http://www.mobot.org/MOBOT/research/APweb/orders/lamialesweb.htm#Lamiaceae. Retrieved on 25 March 2015.
  2. Angiosperm Phylogeny Group (2009). "An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG III" (PDF). Botanical Journal of the Linnean Society 161 (2): 105–121. doi:10.1111/j.1095-8339.2009.00996.x. http://www3.interscience.wiley.com/journal/122630309/abstract. Retrieved on 2013-06-26.
  3. 3.0 3.1 Heywood, Vernon H.; Brummitt, Richard K.; Seberg, Ole; Culham, Alastair (2007). Flowering Plant Families of the World. Ontario, Canada: Firefly Books. ISBN 978-1-55407-206-4.
  4. 4.0 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 Raymond M. Harley, Sandy Atkins, Andrey L. Budantsev, Philip D. Cantino, Barry J. Conn, Renée J. Grayer, Madeline M. Harley, Rogier P.J. de Kok, Tatyana V. Krestovskaja, Ramón Morales, Alan J. Paton, asin P. Olof Ryding. 2004. "Labiatae" pages 167-275. In: Klaus Kubitzki (editor) asin Joachim W. Kadereit (volume editor). The Families and Genera of Vascular Plants volume VII. Springer-Verlag: Berlin; Heidelberg, Germany. ISBN 978-3-540-40593-1
  5. World Checklist of Selected Plant Families
  6. 6.0 6.1 6.2 6.3 Yuan, Yao-Wu; Mabberley, David J.; Steane, Dorothy A.; Olmstead, Richard G. (2010). "Further disintegration and redefinition of Clerodendrum (Lamiaceae): Implications for the understanding of the evolution of an intriguing breeding strategy". Taxon 59 (1): 125–133. doi:10.1002/tax.591013.
  7. Cantino, P.D., Harley, R.M. & Wagstaff, S.J. 1992. Genera of Labiatae: status and classification. Pp. 511-522. In: Raymond M. Harley and Tom Reynolds (editors). Advances in Labiate Science. Richmond, Royal Botanic Gardens, Kew.
  8. 8.0 8.1 Wagstaff, Steven J.; Hickerson, Laura; Spangler, Russ; Reeves, Patrick A.; Olmstead, Richard G. (1998). "Phylogeny in Labiatae s.l., inferred from cpDNA sequences". Plant Systematics and Evolution 209 (3–4): 265–274. doi:10.1007/bf00985232.
  9. "List of genera in Lamiaceae". In: "Lamiaceae". In: "List of families". In: "Families and genera in GRIN. (see External links below)
  10. List of Genera in Lamiaceae. At: Vascular Plant Families and Genera. At: World Checklist of Selected Plant Families. At: Electronic Plant Information Center. At: Website of Royal Botanic Gardens, Kew. (see External Links below).
  11. APG list of Lamiaceae genera
  12. 12.0 12.1 12.2 Bramley, Gemma L.C.; Forest, Félix; Rogier (2009). "Troublesome tropical mints: re-examining generic limits of Vitex and relations (Lamiaceae) in South East Asia". Taxon 58 (2): 500–510. doi:10.1002/tax.582014.
  13. Scheen, Anne-Cathrine; Albert, Victor A. (2007). "Nomenclatural and taxonomic changes within the Leucas clade (Lamioideae; Lamiaceae)".". Systematics and Geography of Plants 77 (2): 229–238.
  14. Scheen, Anne-Cathrine; Albert, Victor A. (2009). "Molecular Phylogenetics of the Leucas Group (Lamioideae; Lamiaceae)".". Systematic Botany 34 (1): 173–181. doi:10.1600/036364409787602366.
  15. Zhong, Jin-Shun; Li, Jie; Li, Lang; Conran, John G.; Hsi-wen, Li (2010). "Phylogeny of Isodon (Schrad. ex Benth.) Spach (Lamiaceae) and Related Genera Inferred from Nuclear Ribosomal ITS, trnL-trnF Region, and rps16 Intron Sequences and Morphology". Systematic Botany 35 (1): 207–219. doi:10.1600/036364410790862614.
  16. Walker, Jay B.; Sytsma, Kenneth J. (2007). "Staminal Evolution in the Genus Salvia (Lamiaceae): Molecular Phylogenetic Evidence for Multiple Origins of the Staminal Lever". Annals of Botany 100 (2): 375–391. doi:10.1093/aob/mcl176. PMID 16926227.
  17. Ryding, P. Olof (2010). "Pericarp structure and phylogeny of tribe Mentheae (Lamiaceae)".". Plant Systematics and Evolution 285 (3–4): 165–175. doi:10.1007/s00606-010-0270-9.

Panluwas na takod

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging_languages

Lamiaceae: Brief Summary ( Bcl )

المقدمة من wikipedia emerging_languages
 src= Lamium purpureum  src= Melissa officinalis

An Lamiaceae o Labiatae , an pamilya kan mga tanom na nagbuburak na mas bisto sa ngaran na mint o deadnettle o sage na pamilya. Kadaklan kan mga tanom igdi aromatic an gabos na parte asin kaayon sa mga pagluto na herb, arog kan basil, mint, rosemary, sage, savory, marjoram, oregano, hyssop, thyme, lavender, asin perilla. Ang ibang espesya ka ini mga palumpong, kahoy (arog kan teak), o, paminsan mga vine. Kadaklan kan miyembro sa pamilyang ini kinukultivar bako sana para sa mag aroma kaini, kundi dahil man sa madali an pagpadakul ka ini gamit an pagputol sana kan mga sanga. An iba na an mga dahon pwedeng kakanon, nagigi man dagos pandekorasyon, arog kan Coleus. Igwa man iba na pinapadakul para sa mga pisog kaini, arog kan Salvia hispanica (chia), para sa tubo, arog kan Plectranthus edulis, Plectranthus esculentus, Plectranthus rotundifolius, asinStachys affinis o (Chinese artichoke).

An pamilya igwa nin cosmopolitan distribution. An pinadakulang Lamiaceae igwa nin halos 236 na genera na igwa nin poon 6,900 hanggang 7,200 na mga espesye, pero an World Checklist nakalista nin 7,534. An mga darakulang genera iyo an Salvia (900), Scutellaria (360), Stachys (300), Plectranthus (300), Hyptis (280), Teucrium (250), Vitex (250), Thymus (220), asin Nepeta (200). An Clerodendrum dating genus na igwang 400 espesye, pero kan 2010, ini pinalipot sana sa 150.

An pamilya tradisyonal na harani sa Verbenaceae; kan 1990, an phylogenetic na mga pagadal nagsuhestiyon na an genera klasipikasyon kaini sa Verbenaceae dapat ilaog sa Lamiaceae o sa ibang pamilya sa order kan Lamiales.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging_languages

Lamiaceae ( الإنجليزية )

المقدمة من wikipedia EN

Lamium purpureum, showing the bilaterally symmetrical flower

The Lamiaceae (/ˌlmiˈsˌ, -iˌ/ LAY-mee-AY-see-ee, -⁠eye)[3] or Labiatae are a family of flowering plants commonly known as the mint, deadnettle or sage family. Many of the plants are aromatic in all parts and include widely used culinary herbs like basil, mint, rosemary, sage, savory, marjoram, oregano, hyssop, thyme, lavender, and perilla, as well as other medicinal herbs such as catnip, salvia, bee balm, wild dagga, and oriental motherwort. Some species are shrubs, trees (such as teak), or, rarely, vines. Many members of the family are widely cultivated, not only for their aromatic qualities, but also their ease of cultivation, since they are readily propagated by stem cuttings. Besides those grown for their edible leaves, some are grown for decorative foliage. Others are grown for seed, such as Salvia hispanica (chia), or for their edible tubers, such as Plectranthus edulis, Plectranthus esculentus, Plectranthus rotundifolius, and Stachys affinis (Chinese artichoke). Many are also grown ornamentally, notably coleus, Plectranthus, and many Salvia species and hybrids.

The family has a cosmopolitan distribution.[4] The enlarged Lamiaceae contain about 236 genera[5] and have been stated to contain 6,900[4] to 7,200[5] species, but the World Checklist lists 7,534.[6] The largest genera are Salvia (900), Scutellaria (360), Stachys (300), Plectranthus (300), Hyptis (280), Teucrium (250), Vitex (250), Thymus (220), and Nepeta (200).[5] Clerodendrum was once a genus of over 400 species,[5] but by 2010, it had been narrowed to about 150.[7]

The family has traditionally been considered closely related to the Verbenaceae;[5] in the 1990s, phylogenetic studies suggested that many genera classified in the Verbenaceae should be classified in the Lamiaceae [8][9] or to other families in the order Lamiales.[1]

The alternative family name Labiatae refers to the flowers typically having petals fused into an upper lip and a lower lip (labia in Latin). The flowers are bilaterally symmetrical with five united petals and five united sepals. They are usually bisexual and verticillastrate (a flower cluster that looks like a whorl of flowers, but actually consists of two crowded clusters). Although this is still considered an acceptable alternative name, most botanists now use the name Lamiaceae in referring to this family. The leaves emerge oppositely, each pair at right angles to the previous one (decussate) or whorled. The stems are frequently square in cross section,[10] but this is not found in all members of the family, and is sometimes found in other plant families.

Genera

The last revision of the entire family was published in 2004.[5] It described and provided keys to 236 genera. These are marked with an asterisk (*) in the list below. A few genera have been established or resurrected since 2004. These are marked with a plus sign (+). Other genera have been synonymised. These are marked with a minus sign (-). The remaining genera in the list are mostly of historical interest only and are from a source that includes such genera without explanation.[11] Few of these are recognized in modern treatments of the family.

Kew Gardens provides a list of genera that includes additional information.[12] A list at the Angiosperm Phylogeny Website is frequently updated.[13]

Recent changes

The circumscription of several genera has changed since 2004. Tsoongia, Paravitex, and Viticipremna have been sunk into synonymy with Vitex.[14] Huxleya has been sunk into Volkameria.[7] Kalaharia, Volkameria, Ovieda, and Tetraclea have been segregated from a formerly polyphyletic Clerodendrum.[7] Rydingia has been separated from Leucas.[15] The remaining Leucas is paraphyletic over four other genera.[16]

Subfamilies and tribes

In 2004, the Lamiaceae were divided into seven subfamilies, plus 10 genera not placed in any of the subfamilies.[5] The unplaced genera are: Tectona, Callicarpa, Hymenopyramis, Petraeovitex, Peronema, Garrettia, Cymaria, Acrymia, Holocheila, and Ombrocharis. The subfamilies are the Symphorematoideae, Viticoideae, Ajugoideae, Prostantheroideae, Nepetoideae, Scutellarioideae, and Lamioideae. The subfamily Viticoideae is probably not monophyletic.[14] The Prostantheroideae and Nepetoideae are divided into tribes. These are shown in the phylogenetic tree below.

Phylogeny

Most of the genera of Lamiaceae have never been sampled for DNA for molecular phylogenetic studies.[17] Most of those that have been are included in the following phylogenetic tree. The phylogeny depicted below is based on seven different sources.[5][9][7][14][18][19][20]

Lamiaceae

Callicarpa

Tectona

Viticoideae (pro parte)

Gmelina

Premna

Viticoideae (pro parte)

Vitex

Symphorematoideae

Congea

Symphorema

Ajugoideae

Rotheca

Teucrium

Ajuga

Oxera

Faradaya

Kalaharia

Clerodendrum

Volkameria

Ovieda

Aegiphila

Tetraclea

Amasonia

Prostantheroideae Chloantheae

Chloanthes

Westringieae

Prostanthera

Westringia

Nepetoideae Ocimeae

Lavandula

Siphocranion

Isodon

Hanceola

Hyptis

Orthosiphon

Ocimum

Plectranthus

Coleus

Elsholtzieae

Elsholtzia

Perilla

Mentheae

Lepechinia

Salvia

Rosmarinus

Prunella

Nepeta

Dracocephalum

Agastache

Origanum

Thymus

Mentha

Satureja

Clinopodium

Bystropogon

Pycnanthemum

Monarda

Dicerandra

Conradina

Scutellarioideae

Holmskioldia

Scutellaria

Lamioideae

Pogostemon

Phlomis

Lamium

Stachys

Sideritis

Haplostachys

Stenogyne

Phyllostegia

Leonurus

Marrubium

Moluccella

Rydingia

Leucas

Leonotis

References

  1. ^ a b Stevens, P. F. (July 2012). "Lamiales (Lamiaceae Family)". Angiosperm Phylogeny Website. Archived from the original on 21 March 2015. Retrieved 25 March 2015.
  2. ^ Angiosperm Phylogeny Group (2009). "An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG III". Botanical Journal of the Linnean Society. 161 (2): 105–121. doi:10.1111/j.1095-8339.2009.00996.x.
  3. ^ "Pronunciation of lamiaceae". Archived from the original on 2015-09-24. Retrieved 2014-11-25.
  4. ^ a b Heywood, Vernon H.; Brummitt, Richard K.; Seberg, Ole; Culham, Alastair (2007). Flowering Plant Families of the World. Ontario, Canada: Firefly Books. ISBN 978-1-55407-206-4.
  5. ^ a b c d e f g h Raymond M. Harley, Sandy Atkins, Andrey L. Budantsev, Philip D. Cantino, Barry J. Conn, Renée J. Grayer, Madeline M. Harley, Rogier P.J. de Kok, Tatyana V. Krestovskaja, Ramón Morales, Alan J. Paton, and P. Olof Ryding. 2004. "Labiatae" pages 167-275. In: Klaus Kubitzki (editor) and Joachim W. Kadereit (volume editor). The Families and Genera of Vascular Plants volume VII. Springer-Verlag: Berlin; Heidelberg, Germany. ISBN 978-3-540-40593-1
  6. ^ "World Checklist of Selected Plant Families". Archived from the original on 2017-07-09. Retrieved 2022-02-21.
  7. ^ a b c d Yuan, Yao-Wu; Mabberley, David J.; Steane, Dorothy A.; Olmstead, Richard G. (2010). "Further disintegration and redefinition of Clerodendrum (Lamiaceae): Implications for the understanding of the evolution of an intriguing breeding strategy". Taxon. 59 (1): 125–133. doi:10.1002/tax.591013.
  8. ^ Cantino, P.D., Harley, R.M. & Wagstaff, S.J. 1992. Genera of Labiatae: status and classification. Pp. 511-522. In: Raymond M. Harley and Tom Reynolds (editors). Advances in Labiate Science. Richmond, Royal Botanic Gardens, Kew.
  9. ^ a b Wagstaff, Steven J.; Hickerson, Laura; Spangler, Russ; Reeves, Patrick A.; Olmstead, Richard G. (1998). "Phylogeny in Labiatae s.l., inferred from cpDNA sequences". Plant Systematics and Evolution. 209 (3–4): 265–274. doi:10.1007/bf00985232. S2CID 601658.
  10. ^ Parnell, J. and Curtis, T. 2012. Webb's An Irish Flora. Cork University Press ISBN 978-185918-4783
  11. ^ "List of genera in Lamiaceae". In: "Lamiaceae". In: "List of families". In: "Families and genera in GRIN. (see External links below)
  12. ^ List of Genera in Lamiaceae. At: Vascular Plant Families and Genera. At: World Checklist of Selected Plant Families. At: Electronic Plant Information Center. At: Website of Royal Botanic Gardens, Kew. (see External Links below).
  13. ^ "APG list of Lamiaceae genera". Archived from the original on 2022-01-31. Retrieved 2022-02-21.
  14. ^ a b c Bramley, Gemma L.C.; Forest, Félix; Rogier (2009). "Troublesome tropical mints: re-examining generic limits of Vitex and relations (Lamiaceae) in South East Asia". Taxon. 58 (2): 500–510. doi:10.1002/tax.582014.
  15. ^ Scheen, Anne-Cathrine; Albert, Victor A. (2007). "Nomenclatural and taxonomic changes within the Leucas clade (Lamioideae; Lamiaceae)". Systematics and Geography of Plants. 77 (2): 229–238. JSTOR 20649740.
  16. ^ Scheen, Anne-Cathrine; Albert, Victor A. (2009). "Molecular Phylogenetics of the Leucas Group (Lamioideae; Lamiaceae)". Systematic Botany. 34 (1): 173–181. doi:10.1600/036364409787602366. S2CID 85894904.
  17. ^ Zhao, Fei; Chen, Ya-Ping; Salmaki, Yasaman; Drew, Bryan T.; Wilson, Trevor C.; Scheen, Anne-Cathrine; Celep, Ferhat; Bräuchler, Christian; Bendiksby, Mika; Wang, Qiang; Min, Dao-Zhang; Peng, Hua; Olmstead, Richard G.; Li, Bo; Xiang, Chun-Lei (8 January 2021). "An updated tribal classification of Lamiaceae based on plastome phylogenomics". BMC Biology. 19 (1): 2. doi:10.1186/s12915-020-00931-z. PMC 7796571. PMID 33419433.
  18. ^ Zhong, Jin-Shun; Li, Jie; Li, Lang; Conran, John G.; Hsi-wen, Li (2010). "Phylogeny of Isodon (Schrad. ex Benth.) Spach (Lamiaceae) and Related Genera Inferred from Nuclear Ribosomal ITS, trnL-trnF Region, and rps16 Intron Sequences and Morphology". Systematic Botany. 35 (1): 207–219. doi:10.1600/036364410790862614. S2CID 54808462.
  19. ^ Walker, Jay B.; Sytsma, Kenneth J. (2007). "Staminal Evolution in the Genus Salvia (Lamiaceae): Molecular Phylogenetic Evidence for Multiple Origins of the Staminal Lever". Annals of Botany. 100 (2): 375–391. doi:10.1093/aob/mcl176. PMC 2735309. PMID 16926227.
  20. ^ Ryding, P. Olof (2010). "Pericarp structure and phylogeny of tribe Mentheae (Lamiaceae)". Plant Systematics and Evolution. 285 (3–4): 165–175. doi:10.1007/s00606-010-0270-9. S2CID 24076224.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia EN

Lamiaceae: Brief Summary ( الإنجليزية )

المقدمة من wikipedia EN
Lamium purpureum, showing the bilaterally symmetrical flower Tetradenia riparia

The Lamiaceae (/ˌleɪmiˈeɪsiːˌiː, -iˌaɪ/ LAY-mee-AY-see-ee, -⁠eye) or Labiatae are a family of flowering plants commonly known as the mint, deadnettle or sage family. Many of the plants are aromatic in all parts and include widely used culinary herbs like basil, mint, rosemary, sage, savory, marjoram, oregano, hyssop, thyme, lavender, and perilla, as well as other medicinal herbs such as catnip, salvia, bee balm, wild dagga, and oriental motherwort. Some species are shrubs, trees (such as teak), or, rarely, vines. Many members of the family are widely cultivated, not only for their aromatic qualities, but also their ease of cultivation, since they are readily propagated by stem cuttings. Besides those grown for their edible leaves, some are grown for decorative foliage. Others are grown for seed, such as Salvia hispanica (chia), or for their edible tubers, such as Plectranthus edulis, Plectranthus esculentus, Plectranthus rotundifolius, and Stachys affinis (Chinese artichoke). Many are also grown ornamentally, notably coleus, Plectranthus, and many Salvia species and hybrids.

The family has a cosmopolitan distribution. The enlarged Lamiaceae contain about 236 genera and have been stated to contain 6,900 to 7,200 species, but the World Checklist lists 7,534. The largest genera are Salvia (900), Scutellaria (360), Stachys (300), Plectranthus (300), Hyptis (280), Teucrium (250), Vitex (250), Thymus (220), and Nepeta (200). Clerodendrum was once a genus of over 400 species, but by 2010, it had been narrowed to about 150.

The family has traditionally been considered closely related to the Verbenaceae; in the 1990s, phylogenetic studies suggested that many genera classified in the Verbenaceae should be classified in the Lamiaceae or to other families in the order Lamiales.

Salvia jurisicii

The alternative family name Labiatae refers to the flowers typically having petals fused into an upper lip and a lower lip (labia in Latin). The flowers are bilaterally symmetrical with five united petals and five united sepals. They are usually bisexual and verticillastrate (a flower cluster that looks like a whorl of flowers, but actually consists of two crowded clusters). Although this is still considered an acceptable alternative name, most botanists now use the name Lamiaceae in referring to this family. The leaves emerge oppositely, each pair at right angles to the previous one (decussate) or whorled. The stems are frequently square in cross section, but this is not found in all members of the family, and is sometimes found in other plant families.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia EN

Lamiacoj ( إسبرانتو )

المقدمة من wikipedia EO

La lamiacoj komunlingve nomataj menta familio (Lamiaceae)[1] entenas ĉirkaŭ 3 500 speciojn en ĉirkaŭ 200 genroj.

Inter la membroj de tiu ĉi familio oni trovas plurajn el la plej gravaj spicherboj, vaste uzataj en kuirado kaj kiel medikamentoj, ekzemple bazilio, hisopo, lavendo, majorano, meliso, mento, origano, pipromento, pulegio, rosmareno, salvio, satureo, kaj timiano.

La plantoj kelkfoje grandiĝas ĝis arbustetoj aŭ arbedoj, sed apenaŭ troviĝas en formo de arboj aŭ vitoj.

Alternativa taksonomia nomo estas "Labiatae", ĉar la floroj tipe havas petalojn ĉe kiuj nedisigeble kunkreskas supra kaj malsupra "lipoj".

La folioj enhavas odorozajn esencajn oleojn, kiuj donas la "spicecon" al la herboj; ili elkreskas en kontraŭaj paroj, kaj ĉiu paro estas 90-grade tordita rilate la antaŭa paro.

La tigoj estas laŭsekce pli-malpli kvadrataj.

La floroj estas kutime duseksaj kaj formas densajn cumajn infloreskojn. Ili estas dulatere simetriaj kun 5 kununuigitaj petaloj, 5 kununuigitaj sepaloj, 4 (2) stamenoj kaj 2 karpeloj kun po du ovoloj; ĉiu karpelo duoniĝas per vando, tiel ke la frukto aspektas kiel kvarakeno.

Genroj

Acanthomintha
Achyrospermum
Acinos
Acrocephalus (planto)
Acrotome
Acrymia
Aeollanthus
Agastache
Ajuga
Ajugoides
Alajja
Alvesia
Amethystea
Anisochilus
Anisomeles
Antonina (planto)
Asterohyptis
Ballota
Basilicum
Becium
Benguellia
Blephilia
Bostrychanthera
Bovonia
Brazoria
Bystropogon
Calamintha
Callicarpa
Capitanopsis
Capitanya
Catoferia
Cedronella
Ceratanthus
Chamaesphacos
Chaunostoma
Chelonopsis
Cleonia
Clinopodium (Klinopodio)
Colebrookia
Coleus
Collinsonia
Colquhounia
Comanthosphace
Conradina

Craniotome
Cuminia
Cunila
Cyclotrichium
Cymaria
Dauphinea
Dicerandra
Dorystaechas
Dracocephalum
Drepanocaryum
Eichlerago
Elsholtzia
Endostemon
Englerastrum
Eremostachys
Eriope
Eriiophyton
Eriopidion
Eriothymus
Erythrochlamys
Eurysolen
Fuerstia
Galeopsis (Galeopso)
Geniosporum
Glechoma (Glekomo)
Glechon
Gmelina (Gmelino)
Gomphostemma
Gontscharovia
Hanceola
Haplostachys
Haumaniastrum
Hedeoma
Hemiandra
Hemigenia
Hemizygia
Hesperozygis
Heterolamium
Hoehnea
Holocheila
Holostylon
Horminium
Hoslundia
Hymenocrater

Hypenia
Hypogomphia
Hyptidendron
Hyptis
Hyssopus (Hisopo)
Isodictyophorus
Isodon
Isoleucas
Keiskea
Kinostemon
Kudrjaschevia
Kurzamra
Lagochilus
Lagopsis
Lallemantia
Lamiastrum
Lamiophlomis
Lamium
Lavandula (Lavendo)
Leocus
Leonotis
Leonurus
Lepechinia
Leucas
Leucosceptrum
Limniboza
Lophanthus
Loxocalyx
Lycopus
Macbridea
Marmoritis
Marrubium (Marubio)
Marsypianthes
Meehania
Melissa (Meliso)
Melittis
Mentha (Mento)
Meriandra
Mesona
Metastachydium
Microcorys
Micromeria
Microtoena

Minthostachys
Moluccella
Monarda
Monardella
Mosla
Neoeplingia
Neohyptis
Nepeta (Katmento)
Neustruevia
Nosema
Notochaete
Ocimum (Ocimo)
Octomeron
Ombrocharis
Origanum (Origano)
Orthosiphon
Otostegia
Panzerina
Paraeremostachys
Paralamium
Paraphlomis
Peltodon
Pentapleura
Perilla (Periljo)
Perovskia
Perrierastrum
Phlomis
Phlomoides
Phyllostegia
Physostegia
Piloblephis
Pitardia
Platostoma
Plectranthus
Pogogyne
Pogostemon
Poliomintha
Prasium
Prostanthera
Prunella (planto)
Pseuderemostachys
Puntia
Pycnanthemum

Pycnostachys
Renschia
Rhabdocaulon
Raphidion
Rhododon
Rosmarinus (Rosmareno)
Rostrinucula
Roylea
Rubiteucris
Sabaudia (planto)
Saccocalyx
Salvia (Salvio)
Satureja (Satureo)
Schizonepeta
Scutellaria (Skutelario)
Sideritis
Siphocranion
Skapanthus
Solenostemon
Stachyopsis
Stachys
Stenogyne
Sulaimania
Suzukia
Symphostemon
Synandra
Syncolostemon
Tectona (Tektono)
Tetradenia
Teucrium
Thorncroftia
Thuspeinanta
Thymbra
Thymus (Timiano)
Tinnea
Trichostema
Vitex
Wenchengia
Westringia
Wiedemannia
Wrixonia
Zataria
Zhumeria
Ziziphora

Referencoj

Bildaro

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Vikipedio aŭtoroj kaj redaktantoj
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia EO

Lamiacoj: Brief Summary ( إسبرانتو )

المقدمة من wikipedia EO

La lamiacoj komunlingve nomataj menta familio (Lamiaceae) entenas ĉirkaŭ 3 500 speciojn en ĉirkaŭ 200 genroj.

Inter la membroj de tiu ĉi familio oni trovas plurajn el la plej gravaj spicherboj, vaste uzataj en kuirado kaj kiel medikamentoj, ekzemple bazilio, hisopo, lavendo, majorano, meliso, mento, origano, pipromento, pulegio, rosmareno, salvio, satureo, kaj timiano.

La plantoj kelkfoje grandiĝas ĝis arbustetoj aŭ arbedoj, sed apenaŭ troviĝas en formo de arboj aŭ vitoj.

Alternativa taksonomia nomo estas "Labiatae", ĉar la floroj tipe havas petalojn ĉe kiuj nedisigeble kunkreskas supra kaj malsupra "lipoj".

La folioj enhavas odorozajn esencajn oleojn, kiuj donas la "spicecon" al la herboj; ili elkreskas en kontraŭaj paroj, kaj ĉiu paro estas 90-grade tordita rilate la antaŭa paro.

La tigoj estas laŭsekce pli-malpli kvadrataj.

La floroj estas kutime duseksaj kaj formas densajn cumajn infloreskojn. Ili estas dulatere simetriaj kun 5 kununuigitaj petaloj, 5 kununuigitaj sepaloj, 4 (2) stamenoj kaj 2 karpeloj kun po du ovoloj; ĉiu karpelo duoniĝas per vando, tiel ke la frukto aspektas kiel kvarakeno.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Vikipedio aŭtoroj kaj redaktantoj
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia EO

Lamiaceae ( الإسبانية، القشتالية )

المقدمة من wikipedia ES

Las lamiáceas (Lamiaceae), anteriormente y alternativamente Labiatae (labiadas), son una familia de plantas con flores del orden Lamiales que comprende unos 245 géneros y alrededor de 7900 especies taxonómicamente admitidos, lo que la convierte en uno de los mayores grupos del actual reino vegetal.[1][2]

Descripción

Son generalmente hierbas, perennes o anuales, raramente suculentas, pero también plantas arbustivas o sufruticosas, y más infrecuentemente enredaderas e incluso árboles (por ejemplo la teca, Tectona grandis, especie arbórea frondosa de hasta 30 m de altura). Usualmente son aromáticas y de tallos aéreos de sección cuadrangular, glabros o pelosos, y más raramente con tallos subterráneos estoloníferos o tuberculados. Las hojas son habitualmente opuestas, decusadas, a veces más de dos por verticilo, simples, de lineares a anchamente ovadas, enteras, serradas, dentadas, lobuladas o pinnatífidas. Las inflorescencias se organizan en cimas formadas por verticilastros bi o multiflorales, con flores sentadas o pediceladas. Las brácteas son generalmente similares a las hojas y las bractéolas son frecuentemente lineares. Las flores, generalmente pentámeras, son hermafroditas, a veces femeninas en el caso de ginodioecia, con cáliz actinomorfo o zigomorfo, con 5 sépalos soldados, excepto en Mentha cervina con 4, Ballota hirsuta y Marrubium vulgare con 10 y Origanum majorana, en el que está reducido a una escama. La corola, de 5 pétalos soldados, es usualmente bilabiada, pero también puede ser unilabiada (por ejemplo en Teucrium). El androceo, tiene 4 estambres, excepto en Salvia, Rosmarinus, Lycopus y Ziziphora, que llevan solo 2, mientras el gineceo es bicarpelar, con ovario tetralocular debido a la formación de un falso septo en la pared del carpelo, y con los lóculos monospermos. El estilo, generalmente insertado en la base del gineceo, es filiforme, largo, fino, peloso o no, con estigma bífido, a veces dividido en 4. El fruto es, en la mayoría de los casos, un esquizocarpo, rodeado del cáliz persistente, formado por 4 núculas (tetranúcula) secas e indehiscentes, con o sin endosperma, de las que, a menudo, no maduran todas. Menos corriente son los frutos en núculas drupáceas, con exocarpo espeso y carnoso y endocarpo coriáceo (por ejemplo, y de manera generalizada, en la subfamilia Viticoideae).[3][4][2][5]

Distribución

Cosmopolita —aunque muy desigualmente repartida— excepto en las zonas polares (arctica y austral) y los desiertos extremos (Sahara, excepto los oasis, Desierto de Gobi, Arabia - Rub al-Jali, An-Nafud). Esencialmente representada en el Mediterráneo y el suroeste de Asia y apenas en los bosques tropicales.[2][3][4]

Propiedades y usos

Medicinales

Indicaciones

Desde tiempos remotos, el ser humano ha descubierto y utilizado las propiedades benéficas de muchas especies de la familia. En particular, sus bondades antisépticas y cicatrizantes tópicas contra las llagas, heridas y otras dolencias externas. Como ejemplo, el alcohol de romero (Rosmarinus officinalis) es todavía de uso corriente en el Mediterráneo para numerosas afecciones no sangrantes, como trastornos circulatorios, celulitis, dolores musculares, articulares, reumáticos, caída del cabello o resfriados.[6][7]

Alimenticios

 src=
Semillas comestibles de Salvia hispanica.
Fuente de proteínas

En tiempos precolombinos en México, se cultivó una especie de Salvia, la "chía", que en aquel entonces era un alimento básico de la dieta alimenticia, para aprovechamiento de sus semillas que es una importante fuente de proteínas en forma de harina o de bebida.

Sustituto de la patata
 src=
Tubérculos comestibles de Plectranthus rotundifolius en Amalanagar, India occidental.

Por lo menos una especie de las llamadas Plantas del dinero (Plectranthus rotundifolius, la "patata de los Hausas"), nativa de la India y de África tropical, es cultivada en el oeste africano y Asia meridional para aprovechar sus tubérculos subterráneos comestibles, que, por su contenido en azúcares y proteínas y alto poder nutritivo (400 calorías/100 g),[8]​ constituye, hervido o frito, un sustituto local de la patata.

Condimentos y especias

Debido a sus cualidades aromáticas, un cierto número de especies se usan desde tiempos inmemoriales para aderezar la comida, en particular la cocina mediterránea, por ejemplo: el tomillo Thymus, el romero Rosmarinus officinalis, la albahaca Ocimum basilicum, la menta Mentha, el orégano Origanum vulgare, etc.

Sinónimos

Subdivisiones

Subfamilias

  • Symphorematoideae Briquet: 3 géneros y 27 especies - sin. Symphoremataceae Wight
  • Viticoideae Briquet: 10 géneros y 350-500 especies - sin. Symphoremataceae Wight
  • Ajugoideae Kosteletzky: 24 géneros, 1115 especies - sin. Aegiphilaceae Raf., Ajugaceae Döll, Siphonanthaceae Raf.
  • Prostantheroideae Luersson: 16 géneros y 317 especies - sin. Chloanthaceae Hutch.
  • Nepetoideae Kosteletzky: 105 géneros, 3675 especies - sin. Glechomaceae Martynov, Mellitidaceae Martynov, Menthaceae Burnett, Monardaceae Döll, Nepetaceae Bercht. & J.Presl, Salviaceae Bercht. & J. Presl, Saturejaceae Döll
  • Scutellarioideae Caruel: 5 géneros, 380 especies - sin. Salazariaceae F.A.Barkley, Scutellariaceae Döll
  • Lamioideae Harley: 63 géneros, 1260 especies- sin. Melissaceae Bercht. & J.Presl, Stachydaceae Döll
  • incertae sedis: unos 10 géneros no asignados a ninguna subfamilia, incluyendo Callicarpa (140 especies), Tectona (4 spp.), Hymenopyramis (7 spp.), Petraeovitex (8 spp.), Peronema (1 sp.), Garrettia (1 sp.), Cymaria (2 spp.), Acrymia (1 sp.), Holocheila (1 sp.) y Ombrocharis (1 sp.).[2][9]

Géneros

Existen notables divergencias, según las fuentes,[1][10][11][12]​ sobre la validez de unos cuantos géneros. La lista que sigue se atiende a la publicada por el APG en su más reciente versión (septiembre de 2013).[1]

En negrita, los géneros con más especies (con el número entre paréntesis).

Referencias

  1. a b c d Chase M. in APG Web
  2. a b c d e Lamiaceae en: Stevens, P.F. - Angiosperm Phylogeny Website, Vers. 13, September 28, 2013 - (requiere búsqueda interna)
  3. a b Labiateae en Flora Ibérica, RJB/CSIC, Madrid
  4. a b Lamiaceae en Flora of China
  5. «Watson, L., and Dallwitz, M.J., 1992 onwards. The families of flowering plants: descriptions, illustrations, identification, and information retrieval: Labiatae, Vers. 19 Oct. 2013». Archivado desde el original el 3 de enero de 2007. Consultado el 29 de junio de 2005.
  6. Fitoterapia: Alcohol de Romero propiedades y preparación casera
  7. Font Quer, P., Plantas medicinales,El Dioscórides Renovado, Editorial Labor, Barcelona, 6.ª ed., 1980
  8. M. Hema Priya y S. Anbuselvi, Physico chemical analysis of Plectranthus rotundifolius, Journal of Chemical and Pharmaceutical Research, 2013, 5(3):12-14
  9. Harley R.M. , Atkins S., Budantsev A.L., Cantino P.D., Conn B.J., Grayer R. , Harley M.M., Kok R. de, Krestovskaja T., Morales R., Paton A.J., Ryding O. & Upson T., Labiateae in Kadereit J.W., Flowering Plants · Dicotyledons: Lamiales (except Acanthaceae including Avicenniaceae), Springer Science & Business Media, 2012
  10. Lamiacea en Tropicos, Missouri Botanical Garden, 13 Feb. 2014
  11. Lamiaceae en The Plant List, A working list of all plant species, vers. 1.1, 2013
  12. Govaerts, R., Dransfield, J., Zona, S.F, Hodel, D.R. & Henderson, A., (2011). World Checklist of Lamiaceae. Facilitated by the Royal Botanic Gardens, Kew. Published on the Internet; Consultado a partir del 13-02-2014

 title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autores y editores de Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia ES

Lamiaceae: Brief Summary ( الإسبانية، القشتالية )

المقدمة من wikipedia ES

Las lamiáceas (Lamiaceae), anteriormente y alternativamente Labiatae (labiadas), son una familia de plantas con flores del orden Lamiales que comprende unos 245 géneros y alrededor de 7900 especies taxonómicamente admitidos, lo que la convierte en uno de los mayores grupos del actual reino vegetal.​​

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autores y editores de Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia ES

Huulõielised ( الإستونية )

المقدمة من wikipedia ET

Huulõielised (Lamiaceae Lindl., nom. cons. Labiatae Juss.) on õistaimede sugukond, kuhu kuulub umbes 210 perekonda umbes 3500 liigiga. Huulõielisi on traditsiooniliselt peetud fülogeneetiliselt lähedaks raudürdilistega, kuid viimase aja molekulaargeneetilised uuringud on näidanud mitmete raudürdiliste perekondade kuulumist huulõieliste sugukonda ning allesjäänud on lähedalt suguluses pigem teiste iminõgeselaadsete seltsi sugukondadega.

Enamik huulõielisi on rohttaimed, kuid esineb ka poolpõõsaid jt eluvorme.

Huulõielistele on omane neljakandiline vars ning lehed on vastakuti. Õied on sügomorfsed ja huuljad, millest ka nimetus. Sageli paiknevad õied võsu tipuosas. Huulõieliste viljaks on pähklike.

Eestis esindatud perekonnad

Teisi perekondi

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Vikipeedia autorid ja toimetajad
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia ET

Huulõielised: Brief Summary ( الإستونية )

المقدمة من wikipedia ET

Huulõielised (Lamiaceae Lindl., nom. cons. Labiatae Juss.) on õistaimede sugukond, kuhu kuulub umbes 210 perekonda umbes 3500 liigiga. Huulõielisi on traditsiooniliselt peetud fülogeneetiliselt lähedaks raudürdilistega, kuid viimase aja molekulaargeneetilised uuringud on näidanud mitmete raudürdiliste perekondade kuulumist huulõieliste sugukonda ning allesjäänud on lähedalt suguluses pigem teiste iminõgeselaadsete seltsi sugukondadega.

Enamik huulõielisi on rohttaimed, kuid esineb ka poolpõõsaid jt eluvorme.

Huulõielistele on omane neljakandiline vars ning lehed on vastakuti. Õied on sügomorfsed ja huuljad, millest ka nimetus. Sageli paiknevad õied võsu tipuosas. Huulõieliste viljaks on pähklike.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Vikipeedia autorid ja toimetajad
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia ET

Lamiaceae ( الباسكية )

المقدمة من wikipedia EU

Lamiaceae, lehen Labiatae deituak, landare loredunen familia bat da. 210 generotik 236ra[1] deskribatuak izan dira (ikus azpian) eta 6.900etik[2] 7.200ra[1] espezie dauzka.

Lamiacea ia landare kosmopolitak dira, baina gehienbat eskualde mediterraneoetan egoten dira presente.

Deskripzioa

Lamiaceae gehienak belarkarak dira, nahiz eta zuhaixka, zuhaitz eta igokari bakan batzuk ere egon.

Aurkako hosto bakunak, ebakidura laukiko zurtoina eta bertizilo laburretan elkartuta dauden lore ezpainbikoak dituzte.

Olio usaintsuak dituztenez, sukaldaritzan, medikuntzan edo lurringintzan erabiltzen dira eta bere baitan erromeroa, izpilikua, oreganoa, etab. hartzen dituen Lamiaceae familia osatzen dute.

Generoak

Hurrengo zerrenda honetan 2004an deskribatutako 236 genero agertzen dira[1]. * batekin agertzen direnak lan horretan aipatutakoak dira. 2004tik aurrera sartutako generoak + zeinu batekin agertzen dira. Beste guztiak bertan daude historikoki hemen sailkatu direlako edo dudak daudelako bere sailkapenarekin. Ziurenik Adelosa generoa ez da existitzen.

*Acanthomintha
*Achyrospermum
Acinos
Acrocephalus
*Acrotome
*Acrymia
Adelosa
*Aegiphila
*Aeollanthus
*Agastache
*Ajuga
*Ajugoides
*Alajja
*Alvesia
*Amasonia
*Amethystea
*Anisochilus
*Anisomeles
Archboldia
*Asterohyptis
*Ballota
*Basilicum
Becium
*Benguellia
*Blephilia
*Bostrychanthera
Bovonia
*Brachysola
*Brazoria
*Bystropogon
Calamintha
*Callicarpa
*Capitanopsis
Capitanya
*Caryopteris
*Catoferia
*Cedronella
Ceratanthus
*Chaiturus
*Chamaesphacos
*Chaunostoma
*Chelonopsis
*Chloanthes
*Cleonia
*Clerodendrum
*Clinopodium
*Colebrookea
*Collinsonia
*Colquhounia
*Comanthosphace
*Congea
*Conradina
Coridothymus
*Cornutia
*Craniotome

*Cryphia
*Cuminia
*Cunila
*Cyanostegia
*Cyclotrichium
*Cymaria
*Dauphinea
*Dicerandra
*Dicrastylis
Discretitheca
Dorystoechas
*Dracocephalum
*Drepanocaryum
*Elsholtzia
*Endostemon
Englerastrum
*Eremostachys
*Eriope
*Eriophyton
Eriopidion
*Eriothymus
Erythrochlamys
Euhesperida
*Eurysolen
*Faradaya
*Fuerstia
*Galeopsis
*Garrettia
Geniosporum
*Glechoma
*Glechon
*Glossocarya
*Gmelina
*Gomphostemma
*Gontscharovia
*Hanceola
*Haplostachys
*Haumaniastrum
*Hedeoma
*Hemiandra
*Hemigenia
*Hemiphora
*Hemizygia
*Hesperozygis
*Heterolamium
*Hoehnea
*Holmskioldia
*Holocheila
Holostylon
*Horminum
*Hosea
*Hoslundia
*Huxleya
*Hymenocrater
*Hymenopyramis
*Hypenia

*Hypogomphia
*Hyptidendron
*Hyptis
*Hyssopus
Isodictyophorus
*Isodon
*Isoleucas
+Kalaharia
*Karomia
Keiskea
Kudrjaschevia
*Kurzamra
*Lachnostachys
*Lagochilus
*Lagopsis
*Lallemantia
*Lamiophlomis
*Lamium
*Lavandula
*Leocus
*Leonotis
*Leonurus
*Lepechinia
*Leucas
Leucophae
*Leucosceptrum
Limniboza
*Lophanthus
*Loxocalyx
*Lycopus
*Macbridea
*Madlabium
*Mallophora
*Marmoritis
*Marrubium
*Marsypianthes
*Matsumurella
*Meehania
*Melissa
*Melittis
*Mentha
*Meriandra
Mesona
*Metastachydium
*Microcorys
*Micromeria
*Microtoena
*Minthostachys
*Moluccella
*Monarda
*Monardella
*Monochilus
*Mosla
*Neoeplingia
Neohyptis
Neorapinia

*Nepeta
*Newcastelia
Nosema
*Notochaete
*Obtegomeria
*Ocimum
Octomeron
*Ombrocharis
*Oncinocalyx
*Origanum
*Orthosiphon
*Otostegia
+Ovieda
*Oxera
*Panzerina
*Paralamium
*Paraphlomis
*Paravitex
*Peltodon
*Pentapleura
*Perilla
*Perillula
*Peronema
*Perovskia
Perrierastrum
Petitia
*Petraeovitex
*Phlomidoschema
*Phlomis
*Phyllostegia
*Physopsis
*Physostegia
*Piloblephis
Pitardia
*Pityrodia
*Platostoma
*Plectranthus
*Pogogyne
*Pogostemon
*Poliomintha
*Prasium
*Premna
*Prostanthera
*Prunella
*Pseudocarpidium
*Pseudocaryopteris
*Pseudoeremostachys
*Pseudomarrubium
Puntia
*Pycnanthemum
*Pycnostachys
Rabdosiella
*Renschia
*Rhabdocaulon
*Rhaphiodon
*Rhododon

*Rosmarinus
*Rostrinucula
*Rotheca
*Roylea
*Rubiteucris
+Rydingia
Sabaudia
*Saccocalyx
Salazaria
*Salvia
*Satureja
*Schizonepeta
*Schnabelia
*Scutellaria
*Sideritis
*Siphocranion
Solenostemon
*Spartothamnella
*Sphenodesme
*Stachydeoma
*Stachyopsis
*Stachys
*Stenogyne
*Sulaimania
*Suzukia
*Symphorema
Symphostemon
*Synandra
*Syncolostemon
*Tectona
*Teijsmanniodendron
+Tetraclea
*Tetradenia
*Teucridium
*Teucrium
*Thorncroftia
*Thuspeinanta
*Thymbra
*Thymus
*Tinnea
*Trichostema
*Tripora
*Tsoongia
*Vitex
*Viticipremna
+Volkameria
*Warnockia
*Wenchengia
*Westringia
Wiedemannia
*Wrixonia
Xenopoma
*Zataria
*Zhumeria
*Ziziphora

Erreferentziak

  1. a b c (Ingelesez) Raymond M. Harley, Sandy Atkins, Andrey L. Budantsev, Philip D. Cantino, Barry J. Conn, Renée J. Grayer, Madeline M. Harley, Rogier P.J. de Kok, Tatyana V. Krestovskaja, Ramón Morales, Alan J. Paton, and P. Olof Ryding (2004) «Labiatae» in Klaus Kubitzki The Families and Genera of Vascular Plants VII Heidelberg: Springer-Verlag: Berlin 167-275. or. ISBN 978354040593. aldatu
  2. Vernon H. Heywood, Richard K. Brummitt, Ole Seberg, and Alastair Culham Flowering Plant Families of the World Ontario: Firefly Books ISBN 978155407206. aldatu
(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.log.warn("Gadget "ErrefAurrebista" was not loaded. Please migrate it to use ResourceLoader. See u003Chttps://eu.wikipedia.org/wiki/Berezi:Gadgetaku003E.");});
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipediako egileak eta editoreak
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia EU

Lamiaceae: Brief Summary ( الباسكية )

المقدمة من wikipedia EU

Lamiaceae, lehen Labiatae deituak, landare loredunen familia bat da. 210 generotik 236ra deskribatuak izan dira (ikus azpian) eta 6.900etik 7.200ra espezie dauzka.

Lamiacea ia landare kosmopolitak dira, baina gehienbat eskualde mediterraneoetan egoten dira presente.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipediako egileak eta editoreak
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia EU

Huulikukkaiskasvit ( الفنلندية )

المقدمة من wikipedia FI

Huulikukkaiskasvit (Lamiaceae, aik. Labiatae) on kasviheimo. Huulikukkaiskasvit ovat ruohoja tai varpuja, joilla on usein minttua muistuttava voimakas tuoksu, jonka saa esille helposti, kun lehtiä hieroo sormissaan. Varsi on nelisärmäinen ja lehdet ovat kiinnittyneenä vastakkain korvakkeettomasti. Monet mausteyritit ovat huulikukkaiskasveja. Kukat ovat kypärämäisiä; alahuulessa on iso keskiliuska ja sivulla kaksi pienempää liuskaa.

Tuntomerkit

Huulikukkaiskasveihin kuuluu pääasiassa ruohoja, myös joitakin pensaita, köynnöksiä ja harvoin puita, joiden oksat ovat usein korkkihuokosellisia. Sekundaarisia aineenvaihduntatuotteita ovat mm. diterpenoidit, betaiinit ja eräät iridoidit. Kasvit ovat usein aromaattisia. Anatomisia tuntomerkkejä on korkkijällen sijainnissa, lehtiruodin johtojänteissä ja ilmarakotyypeissä. Varsi on usein nelikulmainen. Lehdet ovat vastakkaisia ja tavallisesti hammaslaitaisia. Kukinto koostuu viuhkomaisista osakukinnoista, joissa on vastakohtaisia kukkia. Kukassa ei ole tavallisesti joutohedettä. Heteenponnen tapetumin solut ovat monitumaisia. Siitepöly on trikolpaattinen, eikä eksiini ole paksuuntunut itureikien läheltä. Sikiäin on kahden emilehden yhteenkasvettuma, ja vartalo on kaksihaarainen sekä usein gynobaasinen (kiinnittyy sikiäimen tyveen), luotti on huomaamaton. Sikiäimessä on neljä siemenaihetta emilehtien sisäsivuilla, ja niissä on 5–9 solukerroksen paksuinen kalvo eli integumentti. Hedelmä on avautumaton ja verhiöllinen; verhiö toimii leviämisen apuvälineenä; joskus hedelmä on mehevä. Siemen on ohutkuorinen.[1]

Levinneisyys

Huulikukkaiskasvien heimon levinneisyys on yleismaailmallinen.[2]

Luokittelu

Huulikukkaiskasveja tunnetaan 7173 lajia, ja ne ryhmitellään 236 suvuksi ja seitsemäksi alaheimoksi.[3]

  1. Symphorematoideae Briquet. Kasvit ovat liaaneja eli puuvartisia köynnöksiä; kukinto mykerömäinen; kukat tavallisesti säteittäisiä, verholehtiä 5–8, terälehtiä 5–16, heteitä 4–18, sikiäin epätäydellisesti kaksilokeroinen, siemenaiheet riippuvia; hedelmä kuiva tai lähes luumarjamainen. Sukuja kolme, lajeja 27 Intiassa, Sri Lankassa, Kaakkois-Aasiassa ja Malaijien saaristossa.
  2. Viticoideae Briquet. Usein puuvartisia; kukassa toisinaan heikosti kehittynyt mesiäinen; hedelmä luumarja. Sukuja 10, lajeja 376–526 enimmäkseen tropiikissa, erityisesti Kaakkois-Aasiasta Australiaan ulottuvalla alueella. Siveydenpuiden suvussa (Vitex) 250 lajia, suvussa Premna 50–200 lajia.
  3. Ajugoideae Kosteletzky. Kukat vastakohtaisia, säteittäisiä tai yksihuulisia; kukassa toisinaan mesiäinen; hedelmä pähkylä, harvoin luumarja. Sukuja 24, lajeja 1115 yleismaailmallisesti, erityisesti Kaakkois-Aasiasta Australiaan. Runsaslajisimmat suvut: kohtalonpensaat eli kohtalonköynnökset (Clerodendrum, 150 lajia), teurikat (Teucrium, 250 lajia), Aegiphila (120 lajia), Rotheca (50–60 lajia) ja akankaalit eli akanhuulet (Ajuga, 40–50 lajia).
  4. Prostantheroideae Luersson. Kukat tavallisesti säteittäisiä, 4–8-lukuisia. Sukuja 16, lajeja 317 Australiassa. Suurimmat suvut: ritvamintut (Prostanthera, 100 lajia), Hemigenia (50 lajia) ja Pityrodia (45 lajia).
  5. Nepetoideae Kosteletzky. Tavallisesti aromaattisia; vartalo gynobaasinen. Sukuja 105, lajeja 3675 kaikkialla maapallolla, erityisesti lauhkeassa vyöhykkeessä. Runsaslajisimmat suvut: salviat (Salvia, 900+ lajia), liisukat eli liisankukat (Plectranthus, 300 lajia), Hyptis (280 lajia), ajuruohot (Thymus, 220 lajia), kissanmintut (Nepeta, 200+ lajia), Clinopodium (100 lajia), Isodon (100 lajia), sirokit eli mikromeriat (Micromeria, 70 lajia), basilikat (Ocimum, 65 lajia), Platostoma (45 lajia), Aeollanthus (40 lajia), Hedeoma (40 lajia), Lepechinia (40 lajia), meiramit (Origanum, 40 lajia), Pycnostachys (40 lajia).
  6. Scutellarioideae Caruel. Kukinto terttumainen; verhiö selvästi kaksihuulinen, pyöreäliuskainen; siemenet nystyisiä. Sukuja 5, lajeja 380 kaikkialla maapallolla. Vuohennokkia (Scutellaria) 360 lajia.
  7. Lamioideae Harley. Vartalo gynobaasinen. Hedelmä pähkylä. Sukuja 63, lajeja 1260 erityisesti Euraasiassa ja Afrikassa, eräät lajit kosmopoliitteja. Suurimmat suvut: pähkämöt (Stachys, 300 lajia), Phlomoides (150–170 lajia), raudakit (Sideritis, 140 lajia), Leucas (100 lajia), paloyrtit (Phlomis, 50–90 lajia), patsulit (Pogostemon, 80 lajia), tähkämöt (Eremostachys, 5–60 lajia).

Suvut

[4][5]

  • Acanthomintha
  • Achyrospermum
  • Acinos
  • Acrotome
  • Acrymia
  • Adelosa
  • Aegiphila
  • Aeollanthus – tuulenmintut
  • Agastache – iisot
  • Ajuga – akankaalit
  • Ajugoides
  • Alajja
  • Alvesia
  • Amasonia
  • Amethystea – turkoosikukat
  • Anisochilus
  • Anisomeles
  • Archboldia
  • Asterohyptis
  • Ballota – porrot
  • Basilicum
  • Becium
  • Benguellia
  • Blephilia
  • Bostrychanthera
  • Bovonia
  • Brazoria
  • Bystropogon – pensasmintut
  • Calamintha – käenmintut
  • Callicarpa – helmimarjat
  • Capitanopsis
  • Caryopteris – rautaoksat
  • Catoferia
  • Cedronella – setronellat
  • Ceratanthus
  • Chaiturus
  • Chamaesphacos
  • Chaunostoma
  • Chelonopsis
  • Chloanthes
  • Cleonia
  • Clerodendrumkohtalonpensaat eli
    kohtalonköynnökset
  • Clinopodium – mäkimintut
  • Colebrookea
  • Collinsonia
  • Colquhounia
  • Comanthosphace
  • Congea
  • Conradina
  • Coridothymus – sykerötimjamit
  • Cornutia
  • Craniotome
  • Cuminia
  • Cunila
  • Cyanostegia
  • Cyclotrichium
  • Cymaria
  • Dauphinea
  • Dicerandra
  • Dicrastylis
  • Dorystaechas
  • Dracocephalum – ampiaisyrtit
  • Drepanocaryum
  • Elsholtzia – helttamintut
  • Endostemon
  • Eremostachys – tähkämöt
  • Eriope
  • Eriophyton
  • Eriopidion
  • Eriothymus
  • Erythrochlamys
  • Euhesperida
  • Eurysolen
  • Faradaya
  • Fuerstia
  • Galeopsis – pillikkeet
  • Gardoquia
  • Garrettia
  • Glechoma – maahumalat
  • Glechon
  • Glossocarya
  • Gmelina
  • Gomphostemma
  • Gontscharovia
  • Hanceola
  • Haplostachys
  • Haumaniastrum
  • Hedeoma
  • Hemiandra
  • Hemigenia
  • Hemiphora
  • Hemizygia
  • Hesperozygis
  • Heterolamium
  • Hoehnea
  • Holmskioldia – mandariininhatut
  • Holocheila
  • Horminum – horminiat
  • Hosea
  • Hoslundia
  • Huxleya
  • Hymenocrater
  • Hymenopyramis
  • Hypenia
  • Hypogomphia
  • Hyptidendron
  • Hyptis
  • Hyssopus – iisopit
  • Isodon
  • Isoleucas
  • Karomia
  • Keiskea
  • Kudrjaschevia
  • Kurzamra
  • Lachnostachys
  • Lagochilus
  • Lallemantia – kormikit
  • Lamiastrum – keltapeipit
  • Lamium – peipit
  • Lavandula – laventelit
  • Leocus
  • Leonotis – leijonankorvat
  • Leonurus – nukulat
  • Lepechinia
  • Leucas
  • Leucosceptrum
  • Lophanthus
  • Loxocalyx
  • Lycopus – rantayrtit
  • Macbridea
  • Madlabium
  • Mallophora
  • Marmoritis
  • Marrubium – hurtanmintut
  • Marsypianthes
  • Meehania
  • Melissa – melissat
  • Melittis – melittikset
  • Mentha – mintut
  • Meriandra
  • Metastachydium
  • Microcorys
  • Micromeriasirokit eli mikromeriat
  • Microtoena
  • Minthostachys
  • Moluccella – kotilokukat
  • Monarda – värimintut
  • Monardella – rinnemintut
  • Monochilus
  • Mosla
  • Neoeplingia
  • Neorapinia
  • Nepeta – kissanmintut
  • Newcastelia
  • Notochaete
  • Ocimum – basilikat
  • Ombrocharis
  • Oncinocalyx
  • Origanum – meiramit
  • Orthosiphon
  • Otostegia
  • Oxera
  • Panzerina
  • Paralamium
  • Paraphlomis
  • Paravitex
  • Peltodon
  • Pentapleura
  • Perilla – veripeipit
  • Perillula
  • Peronema
  • Perovskia – piiskat
  • Petitia
  • Petraeovitex
  • Phlomidoschema
  • Phlomis – paloyrtit
  • Phlomoides – huppupaloyrtit
  • Phyllostegia
  • Physopsis
  • Physostegia – kellopeipit
  • Piloblephis
  • Pitardia
  • Pityrodia
  • Platostoma
  • Plectranthusliisukat eli liisankukat
  • Pogogyne
  • Pogostemon – patsulit
  • Poliomintha
  • Prasium – marjahuulikit
  • Premna
  • Prostanthera – ritvamintut
  • Prunella – niittyhumalat
  • Pseuderemostachys
  • Pseudocarpidium
  • Pseudomarrubium
  • Puntia
  • Pycnanthemum – vuorimintut
  • Pycnostachys – tiuhatähkät
  • Renschia
  • Rhabdocaulon
  • Rhaphiodon
  • Rhododon
  • Rosmarinus – rosmariinit
  • Rostrinucula
  • Roylea
  • Rubiteucris
  • Sabaudia
  • Saccocalyx
  • Salvia – salviat
  • Satureja – kyntelit
  • Schizonepeta
  • Schnabelia
  • Scutellaria – vuohennokat
  • Sideritis – raudakit
  • Solenostemon – kirjopeipit = Plectranthus
  • Spartothamnella
  • Sphenodesme
  • Stachydeoma
  • Stachyopsis
  • Stachys – pähkämöt
  • Stenogyne
  • Sulaimania
  • Suzukia
  • Symphorema
  • Synandra
  • Syncolostemon
  • Tectonatiikki (T. grandis) sukulaislajeineen
  • Teijsmanniodendron
  • Tetraclea
  • Tetradenia – myskiyrtit
  • Teucridium
  • Teucrium – teurikat
  • Thorncroftia
  • Thuspeinanta
  • Thymbra – tipakit
  • Thymus – ajuruohot
  • Tinnea
  • Trichostema
  • Tsoongia
  • Vitex – siveydenpuut
  • Viticipremna
  • Wenchengia
  • Westringia – rosmikit
  • Wiedemannia – peippiöt
  • Wrixonia
  • Zataria
  • Zhumeria
  • Ziziphora.

Lähteet

Viitteet

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedian tekijät ja toimittajat
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia FI

Huulikukkaiskasvit: Brief Summary ( الفنلندية )

المقدمة من wikipedia FI

Huulikukkaiskasvit (Lamiaceae, aik. Labiatae) on kasviheimo. Huulikukkaiskasvit ovat ruohoja tai varpuja, joilla on usein minttua muistuttava voimakas tuoksu, jonka saa esille helposti, kun lehtiä hieroo sormissaan. Varsi on nelisärmäinen ja lehdet ovat kiinnittyneenä vastakkain korvakkeettomasti. Monet mausteyritit ovat huulikukkaiskasveja. Kukat ovat kypärämäisiä; alahuulessa on iso keskiliuska ja sivulla kaksi pienempää liuskaa.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedian tekijät ja toimittajat
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia FI

Lamiaceae ( الفرنسية )

المقدمة من wikipedia FR

Les Lamiaceae ou Labiatae, communément appelées Lamiacées, Labiacées ou Labiées, sont une importante famille de plantes dicotylédones qui comprend environ 6 000 espèces et près de 210 genres.

Étymologie

Le nom vient du genre type Lamium provient du latin lamia. Un des premiers auteurs à mentionner cette origine est Pline l'Ancien[1] qui évoque ce Lamium comme une « ortie morte », c'est-à dire une fausse ortie car elle a perdu son pouvoir urticant[2]. Lamia est tiré du même mot grec désignant une créature monstrueuse (Lamia, ogresse croque-mitaine dans la mythologie grecque), provenant de laimos, « gorge, gosier ». La corolle bilabiée (à deux « lèvres ») des Lamiacées peut en effet évoquer, pour un esprit imaginatif, une gueule ouverte[3].

Le nom scientifique initial (nomen conservandum) de Labiées est donné en 1789 par Antoine-Laurent de Jussieu[4] dans Genera plantarum, ouvrage considéré comme la base de la nomenclature des familles par le Code international de la nomenclature botanique[5]. Ce terme provient du latin labia, « lèvre », en référence à la corolle caractéristique[6]. La lèvre supérieure en casque (formée de 2 pétales soudés) protège les organes reproducteurs des intempéries et du soleil ; la lèvre inférieure (formée de 3 pétales soudés) sert de plate-forme à l'insecte qui vient chercher le nectar, le pollinisateur étant souvent orienté par un guide de nectar[7].

Classification

La classification phylogénétique a incorporé aux Lamiaceae la famille des Dicrastylidiaceae (encore appelée Chloanthaceae) : ainsi, ce sont 11 genres d'arbustes des régions tropicales d'Afrique de l'Est, de Madagascar, des Mascareignes, d'Australie et des Îles du Pacifique, qui sont venus enrichir cette famille.

Certains genres provenant de la famille des Verbenaceae y sont maintenant également incorporés.

Principaux genres

Parmi les nombreux genres présents en Europe, on peut citer:

Caractéristiques générales

Ce sont le plus souvent des plantes herbacées, des arbustes et rarement des arbres ou des lianes, producteurs d'huiles essentielles, largement répandus autour du monde et dans tous types de milieux. Pour la plupart des genres, 10 critères caractérisent cette famille exceptionnellement homogène[8] :

  1. Racine pivotante ramifiée.
  2. des feuilles ordinairement simples, opposées décussées (disposées en paire se croisant d’un nœud à l’autre), parfois verticillées, dépourvues de stipules, à limbe souvent lobé ou découpé, à la marge entière ou dentée.
  3. une tige à section quadrangulaire, en raison de la présence de faisceau de collenchyme aux quatre angles.
  4. la forme de la fleur : la plupart du temps zygomorphes à symétrie bilatérale, mais parfois presque radiaire, généralement hermaphrodites.
  5. Inflorescence : fleurs de toutes les couleurs en cymes, souvent réunies en faux-verticilles étagés, axillaires ou terminaux, d'aspect globuleux et dense (condensation des cymes en glomérules) ; rarement fleurs isolées.
  6. Calice zygomorphe persistant, tubuleux à 5 sépales soudés (5-12 lobes égaux), parfois bilabié (deux lèvres), persistant et se terminant par des dents (5, plus rarement de 4 à 12) ou des aiguillons.
  7. Corolle généralement caduque zygomorphe, parfois en entonnoir ou à une lèvre mais le plus souvent à 2 lèvres ; constituée de 5 pétales soudés (tube se terminant par 4 ou 5 lobes) ou parfois à 4 lobes subégaux (Mentha, Lycopus, Lavandula), bilabiée (corolle soudée bilabiée de Lamium) ou unilabiée (une lèvre inférieure, la supérieure étant très réduite : Ajuga, Teucrium). Par tube de la corolle, il faut entendre la partie basilaire, plus ou moins cylindrique, de cet organe.
  8. Androcée oligostémone composé typiquement de quatre étamines fertiles (en deux paires parfois inégales : androcée didyname) soudées au tube de la corolle, la cinquième n'apparaissant pas ; parfois aussi, deux des étamines stériles se réduisent à des staminodes ; anthères introrses dorsifixes à déhiscence longitudinale, parfois fixés par un connectif élargi. La protandrie se manifeste au niveau des fleurs d'un même étage qui fleurissent de manière synchrone[9].
  9. Gynécée composé de deux carpelles, soudés entre eux ; ovaire supère à style simple et stigmate bifide, contenant quatre ovules anatropes unitégumentés (carpelles à 2 ovules mais chaque loge divisée par une fausse cloison[10]) ; un style gynobasique, naissant le plus souvent entre les lobes de l’ovaire et portant un stigmate bifide ou à 4 lobes.
  10. À la fructification, une fausse-cloison divise chaque carpelle en deux, formant ainsi un tétrakène composé de quatre nucules (parfois une drupe). Le fruit est enfermé dans le calice persistant qui ne s'ouvre que par temps humide. Lorsqu'il reçoit les gouttes de pluies, ce calice se comprime vers le bas, puis se détend, propulsant les fruits comme une catapulte. Les nucules peuvent aussi être dispersés par le vent, les oiseaux frugivores ou les fourmis. La myxocarpie chez les Nepetoideae se traduit par des nucules à mucilages qui se collent aux agents disperseurs[11].

Formule florale : ↓ S ( 5 ) [ P ( 5 ) E 4 − 2 ] C ( | 2 ) _ {displaystyle downarrow S_{(5)};[P_{(5)};E_{4-2}];C_{underline {(|2)}}} {displaystyle downarrow S_{(5)};[P_{(5)};E_{4-2}];C_{underline {(|2)}}}

  • Les Lamiacées possèdent souvent des poils glanduleux et des glandes sous-épidermiques à huiles essentielles les rendant très odorantes. Ces glandes sécrétent une huile essentielle qui leur confère des propriétés excitantes, toniques, stomachiques, sudorifiques, d'où l'emploi de plusieurs espèces dans les jardins comme ornement, dans les mets comme condiment et en médecine grâce aux composés bioactifs contenus dans cet huile[12].
  • La forme et la position des étamines comme celles des lobes de la corolle, jouent un rôle important dans la détermination et ne s’apprécient bien qu’à l’aide de matériel frais : on notera tout particulièrement si les étamines dépassent nettement, ou non, les lobes de la corolle. La couleur de celle-ci et l’odeur de la plante au froissement doivent également être notées sur des exemplaires frais.
  • Chez diverses espèces de cette famille, existent fréquemment dans les populations naturelles, à côté d’individus hermaphrodites, des plantes dont toutes les fleurs (ou parfois seulement une partie d’entre elles) sont exclusivement femelles ; celles-ci présentent des étamines avortées ou rudimentaires.

De nombreuses espèces de cette famille sont des plantes mellifères, fréquentées par les abeilles, et produisent des iridoïdes ainsi que des glycosides phénoliques.

Utilisations

Cette famille regroupe la plupart des plantes aromatiques et condimentaires de la région méditerranéenne. Elle est une importante source d'huiles essentielles, d'infusion et antibiotiques naturels pour l'aromathérapie, la parfumerie même si les parfums de synthèse tendent à remplacer ces essences. L'industrie des cosmétiques utilise également les Lamiacées pour leurs propriétés hydratantes et souvent antiseptiques.

On y rencontre beaucoup d'espèces cultivées comme plantes condimentaires (sauge, thym, basilic, menthe etc.).

La plupart des Lamiaceae sont comestibles ou médicinales, à l'exception des Scutellaires et des Germandrées (notamment la Germandrée petit-chêne) à la toxicité marquée[13].

On y trouve aussi des plantes ornementales (sauge par exemple) tant en extérieur qu'en intérieur (coleus).

Une étude sur 50 espèces appartenant à 27 genres de cette famille a montré que 94 % de ces espèces présentent un effet sédatif voir dépresseur.[14].

Liste des sous-familles

Selon Cantino (1992) :

Selon Angiosperm Phylogeny Website (6 Jul 2010)[15] :

Selon NCBI (6 Jul 2010)[16] :

Liste des genres

Selon World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) (13 février 2012)[17] :

Selon Angiosperm Phylogeny Website (6 Jul 2010)[15] :

Selon NCBI (6 Jul 2010)[16]. Le National Center for Biotechnology Information reconnait trois sous-familles :

Selon ITIS (6 Jul 2010)[18] :

Notes et références

  1. (de) Heinrich Marzell, Wilhelm Wissmann, Hein Paul, Worterbuch der deutschen Pflanzennamen, S. Hirzel, 1970, p. 1198
  2. « [urtica] quae innoxia est, morsu carens, lamium vocatur », d'après Pline, Histoire naturelle, 21, 93
  3. François Couplan, Les plantes et leurs noms. Histoires insolite, Éditions Quae, 2012 (lire en ligne), p. 76.
  4. (en) Frans Antonie Stafleu, Introduction to Jussieu's Genera Plantarum, J. Cramer, 1964, p. 25.
  5. Michel Botineau, Botanique systématique et appliquée des plantes à fleurs, Lavoisier, 2010, p. 13.
  6. François Couplan, op. cit., p.77
  7. Pierre Crété, Précis de botanique, Masson, 1965, p. 369
  8. H. J. Coste, Flore descriptive et illustrée de la France, Librairie Scientifique et Technique Albert Blanchard, 1985, p. 118-122.
  9. Gérard Guillot, La planète fleurs, Editions Quae, 2010, p. 149.
  10. L'observation du fond du calice permet de repérer ces quatre loges qui comportent chacune un ovule.
  11. (en) Olof Ryding, « Myxocarpy in the Nepetoideae (Lamiaceae) with Notes on Myxodiaspory in General », Systematics and Geography of Plants, vol. 71, no 2,‎ 2001, p. 503-514.
  12. Anne-Lise Enderlin Segret. À propos de la ballote : Ballota nigra L, thèse en Sciences pharmaceutiques, 1996, p. 15
  13. (en) Steven Foster, James A. Duke, A field guide to medicinal plants and herbs of eastern and central North America, Houghton Mifflin Company, 2000, p. 121.
  14. (en) E. Rácz-Kotilla, G. Rácz, J. Józsa, « Activity of some species belonging to Labiatae on the central nervous system of mice », Herba Hung, vol. 569, no 96,‎ 1980, p. 49-53 (DOI ).
  15. a et b Stevens, P. F. (2001 onwards). Angiosperm Phylogeny Website. Version 14, July 2017 [and more or less continuously updated since]." will do. http://www.mobot.org/MOBOT/research/APweb/, consulté le 6 Jul 2010
  16. a et b NCBI, consulté le 6 Jul 2010
  17. WCSP. World Checklist of Selected Plant Families. Facilitated by the Royal Botanic Gardens, Kew. Published on the Internet ; http://wcsp.science.kew.org/, consulté le 13 février 2012
  18. Integrated Taxonomic Information System (ITIS), www.itis.gov, CC0 https://doi.org/10.5066/F7KH0KBK, consulté le 6 Jul 2010

Voir aussi

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia FR

Lamiaceae: Brief Summary ( الفرنسية )

المقدمة من wikipedia FR

Les Lamiaceae ou Labiatae, communément appelées Lamiacées, Labiacées ou Labiées, sont une importante famille de plantes dicotylédones qui comprend environ 6 000 espèces et près de 210 genres.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia FR

Lamiáceas ( الجاليكية )

المقدمة من wikipedia gl Galician

As lamiáceas (familia Lamiaceae) tamén chamadas de labiadas[1] en xeral, toma o nome do xénero Lamium igual que aborde á que pertence: Lamiales. Contén uns 210 xéneros e unhas 3.500 especies. O seu nome foi substituído pot Lamiaceae debido ao xénero tipo da familia: Lamium. Entre os seus representantes salientan plantas aromáticas coma a menta, a sarxa, a seixebra, o cantroxo, o ourego, o tomiño, a alfábega ou o romeu.

Características

Adoitan ser plantas aromáticas e ricas en aceites esenciais. A maioría son arbustos e raramente árbores ou lianas. O nome antigo desta familia (Labiadas) era debido á forma da flor (xeralmente violada), 5 pétalos fusionados que forman un labio superior, xeralmente bilobulado e máis curto, e un labio inferior, trilobulado, os 5 sépalos tamén están unidos. As flores son bisexuadas e xorden en grupos terminais de 5 o 6 floriñas cada un. Tipicamente os talos son cuadrangulares con follas aovadas, opostas e decusadas.

Subfamilias

A familia das Lamiáceas está formada por 10 subfamilias:

Xéneros

Notas

  1. Definicións no Dicionario da Real Academia Galega e no Portal das Palabras para labiado.

Véxase tamén

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autores e editores de Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia gl Galician

Lamiáceas: Brief Summary ( الجاليكية )

المقدمة من wikipedia gl Galician
 src= Hortelá (Mentha spicata).

As lamiáceas (familia Lamiaceae) tamén chamadas de labiadas en xeral, toma o nome do xénero Lamium igual que aborde á que pertence: Lamiales. Contén uns 210 xéneros e unhas 3.500 especies. O seu nome foi substituído pot Lamiaceae debido ao xénero tipo da familia: Lamium. Entre os seus representantes salientan plantas aromáticas coma a menta, a sarxa, a seixebra, o cantroxo, o ourego, o tomiño, a alfábega ou o romeu.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autores e editores de Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia gl Galician

Usnače (biljke) ( الكرواتية )

المقدمة من wikipedia hr Croatian
 src=
Lavandula multifida

Usnatice (usnače, medićevke; Lamiaceae; takson Labiatae nije prihvačen) biljna porodica iz reda Lamiales koja nosi ime po vijenčiću koji je građen u obliku gornje i donje usne. Zeljaste biljke i polugrmovi sa 7.886 priznatih vrsta u 245 rodova.[1] Biljke ove porodice sadrže eterična ulja i imaju ljekovita svojstva. Kako vole toplu klimu kod nas ih ima najviše u Sredozemlju.

Cvjetovi su jednosimetrični. Čaška je srasla od pet lapova, a vjenčić od pet latica. Prašnici su filamentima srasli za vjenčić a ima ih četiri osim kod kadulje i ružmarina.

Među poznatim vrstama su kadulja ili žalfija Salvia officinalis čiji latinski naziv salvia dolazi od salvare, spasiti, liječiti.

Potporodice

  1. subfamilia Ajugoideae Kosteletzky
  2. subfamilia Lamioideae Harley
  3. subfamilia Nepetoideae Kosteletzky
  4. subfamilia Prostantheroideae Luersson
  5. subfamilia Scutellarioideae Caruel
  6. subfamilia Symphorematoideae Briquet
  7. subfamilia Viticoideae Briquet

Rodovi:

  1. Acanthomintha (A.Gray) A.Gray
  2. Acanthoprasium (Benth.) Spach
  3. Achyrospermum Blume
  4. Acrotome Benth. ex Endl.
  5. Acrymia Prain
  6. Aegiphila Jacq.
  7. Aeollanthus C.Mart. ex Spreng., , eolantus
  8. Agastache Clayton ex Gronov., agastače
  9. Ajuga L., ivica
  10. Ajugoides Makino
  11. Alvesia Welw.
  12. Amasonia L.f.
  13. Amethystea L.
  14. Anisochilus Wall. ex Benth.
  15. Anisomeles R.Br.
  16. Asterohyptis Epling
  17. Ballota L., crna kopriva
  18. Basilicum Moench
  19. Benguellia G.Taylor
  20. Betonica L.
  21. Blephilia (L.) Raf.
  22. Brachysola Rye
  23. Brazoria Engelm. & A.Gray
  24. Bystropogon L'Hér.
  25. Callicarpa L.
  26. Cantinoa Harley & J.F.B.Pastore
  27. Capitanopsis S.Moore
  28. Caryopteris Bunge
  29. Catoferia (Benth.) Benth.
  30. Cedronella Moench
  31. Chaiturus Ehrh. ex Willd.
  32. Chamaesphacos Schrenk ex Fisch. & C.A.Mey.
  33. Chelonopsis Miq.
  34. Chloanthes R.Br.
  35. Cleonia L.
  36. Clerodendrum L.
  37. Clinopodium L.
  38. Colebrookea Sm.
  39. Collinsonia L., kolinsonija
  40. Colquhounia Wall.
  41. Comanthosphace S.Moore
  42. Condea Adans.
  43. Congea Roxb.
  44. Conradina A.Gray
  45. Cornutia Plum. ex L.
  46. Craniotome Rchb.
  47. Cuminia Colla
  48. Cunila Royen ex L.
  49. Cyanocephalus (Pohl ex Benth.) Harley & J.F.B.Pastore
  50. Cyanostegia Turcz.
  51. Cyclotrichium (Boiss.) Manden. & Scheng.
  52. Cymaria Benth.
  53. Dasymalla Endl.
  54. Dauphinea Hedge
  55. Dicerandra Benth.
  56. Dicrastylis Drumm. ex Harv.
  57. Discretitheca P.D.Cantino
  58. Dracocephalum L., zmajeglavka, ivulja
  59. Drepanocaryum Pojark.
  60. Drymosiphon Melnikov
  61. Elsholtzia Willd., elšolcija
  62. Endostemon N.E.Br.
  63. Eplingiella Harley & J.F.B.Pastore
  64. Eriope Humb. & Bonpl. ex Benth.
  65. Eriophyton Benth.
  66. Eriopidion Harley
  67. Eriothymus (Benth.) Rchb.
  68. Eurysolen Prain
  69. Fuerstia T.C.E.Fr.
  70. Galeopsis, srba
  71. Garrettia H.R.Fletcher
  72. Glechoma L., dobričica
  73. Glechon Spreng.
  74. Glossocarya Wall. ex Griff.
  75. Gmelina L.
  76. Gomphostemma Wall. ex Benth.
  77. Gontscharovia Boriss.
  78. Gymneia (Benth.) Harley & J.F.B.Pastore
  79. Hanceola Kudô
  80. Haplostachys (A.Gray) Hillebr.
  81. Haumaniastrum P.A.Duvign. & Plancke
  82. Hedeoma Pers., hedema
  83. Hemiandra R.Br.
  84. Hemigenia R.Br.
  85. Hemiphora (F.Muell.) F.Muell.
  86. Hesperozygis Epling
  87. Heterolamium C.Y.Wu
  88. Hoehnea Epling
  89. Holmskioldia Retz.
  90. Holocheila (Kudô) S.Chow
  91. Horminum L., zmajeva usta
  92. Hosea Ridl.
  93. Hoslundia Vahl
  94. Hymenocrater Fisch. & C.A.Mey.
  95. Hymenopyramis Wall. ex Griff.
  96. Hypenia (Mart. ex Benth.) Harley
  97. Hypogomphia Bunge
  98. Hyptidendron Harley
  99. Hyptis Jacq., hiptis
  100. Hyssopus L., izop, miloduh, sipan, šipant, crkvenjak
  101. Isodon (Schrad. ex Benth.) Spach
  102. Isoleucas O.Schwartz
  103. Kalaharia Baill.
  104. Karomia Dop
  105. Killickia Bräuchler, Heubl & Doroszenko
  106. Kudrjaschevia Pojark.
  107. Kurzamra Kuntze
  108. Lachnostachys Hook.
  109. Lagochilus Bunge ex Benth.
  110. Lagopsis (Bunge ex Benth.) Bunge
  111. Lallemantia Fisch. & C.A.Mey., lalemancija
  112. Lamium L., medić, mrtva kopriva
  113. Lavandula L., despik, lavanda, trma
  114. Leonotis (Pers.) R.Br.
  115. Leonurus L., srčenica
  116. Lepechinia Willd.
  117. Leptohyptis Harley & J.F.B.Pastore
  118. Leucas R.Br.
  119. Leucosceptrum Sm.
  120. Lophanthus Adans.
  121. Loxocalyx Hemsl.
  122. Lycopus L., vučja noga
  123. Macbridea Elliott ex Nutt.
  124. Madlabium Hedge
  125. Marmoritis Benth.
  126. Marrubium L., tetrljan, marulja
  127. Marsypianthes Mart. ex Benth.
  128. Martianthus Harley & J.F.B.Pastore
  129. Matsumurella Makino
  130. Medusantha Harley & J.F.B.Pastore
  131. Meehania Britton, mehanija
  132. Melissa, matičnjak
  133. Melittis L.
  134. Mentha L., metvica
  135. Mesosphaerum P.Browne
  136. Metastachydium Airy Shaw ex C.Y.Wu & H.W.Li
  137. Microcorys R.Br.
  138. Micromeria Benth., bresina, vrisić
  139. Microtoena Prain
  140. Minthostachys (Benth.) Spach
  141. Moluccella L., školjkasti cvijet
  142. Monarda L., metvulja, monarda
  143. Monardella Benth., monardela
  144. Monochilus Fisch. & C.A.Mey.
  145. Mosla (Benth.) Buch.-Ham. ex Maxim.
  146. Muniria N.Streiber & B.J.Conn
  147. Nepeta L., mačja metvica, gorka metvica
  148. Newcastelia F.Muell.
  149. Obtegomeria Doroszenko & P.D.Cantino
  150. Ocimum L., bosiljak
  151. Ombrocharis Hand.-Mazz.
  152. Oocephalus (Benth.) Harley & J.F.B.Pastore
  153. Origanum L., mravinac, mažuran, origan
  154. Orthosiphon Benth., ortozifon
  155. Otostegia Benth.
  156. Ovieda L.
  157. Oxera Labill.
  158. Panzerina Soják
  159. Paralamium Dunn
  160. Paraphlomis Prain
  161. Pentapleura Hand.-Mazz.
  162. Perilla L., crna kopriva
  163. Perillula Maxim.
  164. Peronema Jack
  165. Petitia Jacq.
  166. Petraeovitex Oliv.
  167. Phlomidoschema (Benth.) Vved.
  168. Phlomis L., gostanka
  169. Phlomoides Moench
  170. Phyllostegia Benth.
  171. Physominthe Harley & J.F.B.Pastore
  172. Physopsis Turcz.
  173. Physostegia Benth., zglobni cvijet, vitki cvijet
  174. Piloblephis Raf.
  175. Pityrodia R.Br.
  176. Platostoma P.Beauv.
  177. Plectranthus L'Hér., harfa grm
  178. Pleudia Raf.
  179. Pogogyne Benth.
  180. Pogostemon Desf., pačuli
  181. Poliomintha A.Gray
  182. Prasium L., slanovitac
  183. Premna L.
  184. Prostanthera Labill., prostantera
  185. Prunella L., celinščica
  186. Pseudocarpidium Millsp.
  187. Pseudocaryopteris (Briq.) P.D.Cantino
  188. Pseudochamaesphacos Parsa
  189. Pseudodictamnus Fabr.
  190. Pseudomarrubium Popov
  191. Pycnanthemum Michx.
  192. Pycnostachys Hook., pihnostahis
  193. Quoya Gaudich.
  194. Renschia Vatke
  195. Rhabdocaulon (Benth.) Epling
  196. Rhaphiodon Schauer
  197. Rhododon Epling
  198. Rostrinucula Kudô
  199. Rotheca Raf.
  200. Roylea Wall. ex Benth.
  201. Rubiteucris Kudô
  202. Rydingia Scheen & V.A.Albert
  203. Saccocalyx Coss. & Durand
  204. Salvia L., kadulja
  205. Satureja L., vrisak, čubar
  206. Schnabelia Hand.-Mazz.
  207. Scutellaria L., grozničnica
  208. Sideritis L., očist
  209. Siphocranion Kudô
  210. Sphenodesme Jack
  211. Stachydeoma Small
  212. Stachys L., čistac
  213. Stenogyne Benth.
  214. Suzukia Kudô
  215. Symphorema Roxb.
  216. Synandra Nutt.
  217. Syncolostemon E.Mey. ex Benth.
  218. Tectona L.f.
  219. Teijsmanniodendron Koord.
  220. Tetraclea A.Gray
  221. Tetradenia Benth.
  222. Teucrium L., dubačac
  223. Thorncroftia N.E.Br.
  224. Thuspeinanta T.Durand
  225. Thymbra L.
  226. Thymus L., majčina dušica, timijan
  227. Tinnea Kotschy ex Hook.f.
  228. Trichostema L.
  229. Tripora P.D.Cantino
  230. Vitex L.
  231. Volkameria L.
  232. Warnockia M.W.Turner
  233. Wenchengia C.Y.Wu & S.Chow
  234. Westringia Sm., vestringija
  235. Zataria Boiss.
  236. Ziziphora L.

Sinonimi

  1. Coleus, koleus, šarenjak, sinonim od Plectranthus L'Hér.
  2. Perovskia, perovskija, sinonim od Salvia L.

Izvori

Logotip Zajedničkog poslužitelja
Na Zajedničkom poslužitelju postoje datoteke vezane uz: Usnače (biljke)
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autori i urednici Wikipedije
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia hr Croatian

Usnače (biljke): Brief Summary ( الكرواتية )

المقدمة من wikipedia hr Croatian
 src= Lavandula multifida

Usnatice (usnače, medićevke; Lamiaceae; takson Labiatae nije prihvačen) biljna porodica iz reda Lamiales koja nosi ime po vijenčiću koji je građen u obliku gornje i donje usne. Zeljaste biljke i polugrmovi sa 7.886 priznatih vrsta u 245 rodova. Biljke ove porodice sadrže eterična ulja i imaju ljekovita svojstva. Kako vole toplu klimu kod nas ih ima najviše u Sredozemlju.

Cvjetovi su jednosimetrični. Čaška je srasla od pet lapova, a vjenčić od pet latica. Prašnici su filamentima srasli za vjenčić a ima ih četiri osim kod kadulje i ružmarina.

Među poznatim vrstama su kadulja ili žalfija Salvia officinalis čiji latinski naziv salvia dolazi od salvare, spasiti, liječiti.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autori i urednici Wikipedije
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia hr Croatian

Cycawkowe rostliny ( اللغة الصربية العليا )

المقدمة من wikipedia HSB

Cycawkowe rostliny (Lamiaceae abo Labiatae) su swójba symjencowych rostlinow. Druhej serbske mjenje stej hubičkate kwěty[1] a hubkowcy[2].

Wopis

 src=
Kćeni diagram

Móže so čłony tuteje rostlinskeje swójba často na podkładźe charakteristiskich "hubičkatych kwětow" spóznawać. Wone so wuzběhuja přez "hornja huba" (často so wróćo tworjena) a "delnja huba" kćenja; zwjetša su wot 5 kćenjowych łopješkow dwě k hornjej hubje a tři k delnjej hubje zarostowane. Podobne typy kćenja tež wustupuja w druhich swójbach porjada (Lamiales). Runje tak njeje na hubičkatych kwětach wobmjezowany štyrihranity stołpik.

Kćenjowa formula:
↓ K ( 5 ) [ C ( 5 ) A 4 − 2 ] G ( | 2 ) _ {displaystyle downarrow ;K_{(5)};[C_{(5)};A_{4-2}];G_{underline {(|2)}}} {displaystyle downarrow ;K_{(5)};[C_{(5)};A_{4-2}];G_{underline {(|2)}}}
| = rozdźělenje přez dodatne dźělenske sćěny.

Najčasćišo lisćowe łopjena su napřećostejne. Dwusplažne kćenja su zygomorfowe a najčasćišo pjećličbne. Jenož eksistuje jed stamenski kružk. Płódnik je hornje stejacy.

Za čas zrałosće so wuwiwaja štyri tak mjenowane Klausen (płody).

Wužiwanje

Wjele rostlinskich družinow tuteje swójby so wuzběhuja přez aromatiske wolije, dla kotrychž wone bu často kaž korjeninske rostliny wužiwane. Wjace hač 60 rodow tuteje swójby so sadźeja jenož w měrnych regionach a wjele družinow - na při. mjetlički (Mentha), bazlik (Ocimum basilicum), lěwanćik (Lavandula) abo želbija (Salvia) - bu přemysłownje plahowane. Dwě Pogostemon-družinje z južneje Azije, (Indiski Patschuli a Jawaniski Patschuli), dawataj Patschuli-wolij, kotryž je hódnotny zakładna maćizna za ćežke parfimy. Někotre družinow hubičkatych kwětow maja přećiwo tomu skerje regionalnu wažnosć. Gliedkräuter (Sideritis) słuža we wuchodnym srjedźomórskim regionje jako čajowe zelo. W Iranje so korjeni joghurt z Ziziphora a w Indiskej a juhowuchodnej Aziji słuža boblije wot Coleus rotundifolius jako narunanje za běrny.

Systematika

Synonymy za Lamiaceae Martinov a Labiatae Juss., nom. cons. su: Aegiphilaceae Raf., Chloanthaceae Hutch., Dicrastylidaceae J.Drumm. ex Harv., nom. nud., Menthaceae Burnett, Nepetaceae Bercht. & J.Presl, Salazariaceae F.A.Barkley, Scutellariaceae Döll, Symphoremataceae Wight, Viticaceae Juss.. [3]

Swójba je rozčłonkowana do sydom podswójbow.

Podswójba Lamioideae

Z 63 rodami a 1210 družinami

Podswójba Nepetoideae

Z 105 rodami a 3675 družinami. Tu je jenož wuběrk. Hlej Nepetoideae:

Podswójba Ajugoideae

Z 24 rodami a 1115 družinami

Podswójba Scutellarioideae

Z 5 rodami a 380 družinami

  • Scutellaria: wokoło z 360 družinami

Podswójba Prostantheroideae

Ze 16 rodami a 317 družinami

  • Hemigenia: wokoło z 50 družinami
  • Pityrodia: wokoło z 45 družinami
  • Prostanthera: wokoło z 100 družinami

Podswójba Symphorematoideae

Z 3 rodami a 27 družinami

  • Symphorema

Podswójba Viticoideae

Z 10 rodami a 376 - 526 družinami

  • Premna: wokoło z 200 družinami
  • Vitex: wokoło z 250 družinami, přikład:
    • Vitex agnus-castus.

Fylogenetiska klasifikacija

Fylogenetiska klasifikacija

Nóžki

Nóžki
  1. W internetowym słowniku: Lippenblütler
  2. Jurij Kral: Serbsko-němski słownik hornjołužiskeje serbskeje rěče, Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2003, ISBN 3-7420-0313-5, str. 122.
  3. Eintrag bei GRIN.
  4. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 255.
  5. W internetowym słowniku: Schwarznessel
  6. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 624.
  7. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 63.
  8. W internetowym słowniku:
  9. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 390.
  10. W internetowym słowniku: Ziest
  11. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 335.
  12. W internetowym słowniku: Quendel
  13. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 69.
  14. W internetowym słowniku: Ysop
  15. W internetowym słowniku: Lavendel
  16. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 77.
  17. W internetowym słowniku: Wolfstrapp
  18. 18,0 18,1 W internetowym słowniku: Melisse
  19. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1stronje 262 a 260.
  20. W internetowym słowniku: Minze
  21. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 198.
  22. W internetowym słowniku: Katzenminze
  23. W internetowym słowniku: Basilikum
  24. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 38.
  25. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 520.
  26. W internetowym słowniku: Dost
  27. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 180.
  28. W internetowym słowniku: Braunelle
  29. 29,0 29,1 Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 426.
  30. 30,0 30,1 W internetowym słowniku: Rosmarin
  31. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 672.
  32. W internetowym słowniku: Salbei
  33. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 356.
  34. W internetowym słowniku: Bohnenkraut
  35. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 33.
  36. W internetowym słowniku: Feldkümmel
  37. W internetowym słowniku: Thymian
  38. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 648.
  39. W internetowym słowniku: Günsel
  40. Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 104.
  41. W internetowym słowniku: Gamander

Žórła

  • Kral, Jurij: Serbsko-němski słownik hornjołužiskeje rěče. Maćica serbska, Budyšin (1927)
  • Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)
  • Völkel, Pawoł: Hornjoserbsko-němski słownik, Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin (1981)

Eksterne wotkazy

« Cycawkowe rostliny » w druhich wikimediskich projektach :

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia HSB

Cycawkowe rostliny: Brief Summary ( اللغة الصربية العليا )

المقدمة من wikipedia HSB

Cycawkowe rostliny (Lamiaceae abo Labiatae) su swójba symjencowych rostlinow. Druhej serbske mjenje stej hubičkate kwěty a hubkowcy.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia HSB

Lamiaceae ( الإندونيسية )

المقدمة من wikipedia ID

Lamiaceae adalah salah satu suku anggota tumbuhan berbunga. Menurut Sistem klasifikasi APG II suku ini termasuk dalam bangsa Lamiales. Lamiaceae adalah nama yang sekarang digunakan untuk menggantikan Labiatae.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Penulis dan editor Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia ID

Lamiaceae: Brief Summary ( الإندونيسية )

المقدمة من wikipedia ID

Lamiaceae adalah salah satu suku anggota tumbuhan berbunga. Menurut Sistem klasifikasi APG II suku ini termasuk dalam bangsa Lamiales. Lamiaceae adalah nama yang sekarang digunakan untuk menggantikan Labiatae.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Penulis dan editor Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia ID

Varablómaætt ( الآيسلندية )

المقدمة من wikipedia IS

Varablómaætt[1] (latína: Lamiaceae) er ætt blómplantna sem inniheldur að mestu jurtkenndar plöntur og runna.[2] Meðal tegunda sem tilheyra varablómaætt er fjöldi kryddjurta, til dæmis basilíka, mynta, óreganó, salvía, marjoram, sædögg, blóðberg og fleiri tegundir.

Einkenni

Helsta einkenni varablómaættar eru blómin sem mynda tvær varir, þar sem önnur vörin er yfirleitt stærri en hin og efri vörin slútir oft yfir þá neðri. Blómin vaxa í hring utan um stöngulinn. Hvert blóm getur myndað fjögur fræ sem rúlla út um blómbikarinn þegar þau eru þroskuð.[2]

Plöntur af varablómaætt hafa laufblöð í pörum upp eftir stönglinum þar sem hvert blaðpar er hornrétt á næsta blaðpar. Laufin eru einföld og ekki samsett, gjarnan hærð eða með kirtlum. Stöngullinn er oft ferstrendur.[2]

Ættkvíslir og tegundir á Íslandi

Varablómaætt inniheldur 326 ættkvíslir og um eða yfir 7000 tegundir. Á Íslandi finnst nokkur fjöldi innlendra plantna af varablómaætt auk slæðinga:

  1. Ajuga pyramidalis L.Lyngbúi
  2. Bartsia alpina L.Smjörgras
  3. Digitalis purpurea L.Fingurbjargarblóm
  4. Dracocephalum sibiricum (L.)Síberíudrekakollur
  5. Euphrasia calida YeoHveraaugnfró
  6. Euphrasia frigida Pugsl.Augnfró
  7. Euphrasia stricta D.Wolff ex J.F. Lehm.Kirtilaugnfró
  8. Galeopsis bifida Boenn.Skoruhjálmgras
  9. Galeopsis ladanum L.Engjahjálmgras
  10. Galeopsis speciosa MillerGullhjálmgras
  11. Galeopsis tetrahit L.Garðahjálmgras
  12. Lamium album L.Ljósatvítönn
  13. Lamium amplexicaule L.Varpatvítönn
  14. Lamium confertum FriesGarðatvítönn
  15. Lamium hybridum Vill.Flipatvítönn
  16. Lamium purpureum L.Akurtvítönn
  17. Limosella aquatica L.Efjugras
  18. Linaria repens (L.) MillerRandagin
  19. Linaria vulgaris MillerGullgin
  20. Melampyrum sylvaticum L.Krossjurt
  21. Mentha aquatica L.Vatnamynta
  22. Mentha arvensis L.Akurmynta
  23. Mentha longifolia (L.) Huds.Grámynt
  24. Mentha spicata L.Garðmynta
  25. Mentha x gracilis SoleEngjamynta
  26. Mimulus guttatus DCApablóm
  27. Pedicularis flammea L.Tröllastakkur
  28. Prunella vulgaris L.Blákolla
  29. Rhinanthus angustifolius C.C.Gmel.Meyjarsjóður
  30. Rhinanthus minor L.Lokasjóður
  31. Stachys macrantha (K.Koch) Hyl.Álfakollur
  32. Thymus praecox OpizBlóðberg
  33. Veronica agrestis L.Akurdepla
  34. Veronica alpina L.Fjalladepla
  35. Veronica anagallis-aquatica L.Laugadepla
  36. Veronica arvensis L.Reykjadepla
  37. Veronica chamaedrys L.Völudepla
  38. Veronica fruticans Jacq.Steindepla
  39. Veronica gentianoides VahlKósakkadepla
  40. Veronica hederifolia L.Bergfléttudepla
  41. Veronica longifolia L.Langdepla
  42. Veronica officinalis L.Hárdepla
  43. Veronica persica PoiretVarmadepla
  44. Veronica polita FriesGljádepla
  45. Veronica scutellata L.Skriðdepla
  46. Veronica serpyllifolia L.Lækjadepla

Tilvísanir

  1. Ágúst H. Bjarnason (2014). Plöntuættir. Sótt þann 21. júlí 2019.
  2. 2,0 2,1 2,2 The Seed Site (án árs). Lamiaceae - the mint family. Sótt þann 21. júlí 2019.
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Höfundar og ritstjórar Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia IS

Varablómaætt: Brief Summary ( الآيسلندية )

المقدمة من wikipedia IS

Varablómaætt (latína: Lamiaceae) er ætt blómplantna sem inniheldur að mestu jurtkenndar plöntur og runna. Meðal tegunda sem tilheyra varablómaætt er fjöldi kryddjurta, til dæmis basilíka, mynta, óreganó, salvía, marjoram, sædögg, blóðberg og fleiri tegundir.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Höfundar og ritstjórar Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia IS

Lamiaceae ( الإيطالية )

المقدمة من wikipedia IT

Lamiaceae Martinov, 1820, dette anche Labiate, è una famiglia di piante spermatofite eudicotiledoni dai tipici fiori a forma bilabiata, appartenente all'ordine delle Lamiales. Questa famiglia ha il principale centro di differenziazione nel bacino del Mediterraneo nelle zone degradate della macchia mediterranea e nelle garighe, in terreni rocciosi, calcarei o sabbiosi. Per la presenza di sostanze aromatiche, molte specie di questa famiglia sono usate in cucina come condimento, in profumeria, liquoreria e farmacia.[1][2]

Indice

Etimologia

Il nome della famiglia deriva dal suo "genere tipo" Lamium (tribù Lamieae). Uno dei primi studiosi dell'antichità ad usare questo nome è stato Gaio Plinio Secondo (Como, 23 – Stabia, dopo l'8 settembre 79), scrittore e naturalista latino, il quale ci indica anche una possibile etimologia: questo termine discenderebbe da un vocabolo greco ”laimos” il cui significato è “fauci – gola”. Ma potrebbe discendere anche da altre parole greche: ”lamos” (= larga cavità), oppure dal nome di una regina libica ”Làmia”. In quest'ultimo caso il collegamento esiste in quanto le mamme greche, per far star buoni i loro bambini, descrivevano questa regina come un mostro capace di ingoiarli (come del resto fa il fiore di queste piante quando un bombo entra nel tubo corollino in cerca del nettare)[3].

Il nome scientifico della famiglia è stato definito inizialmente come "Labiate" (nom.cons.) dal botanico francese Antoine Laurent de Jussieu (1748-1836) nella pubblicazione "Genera Plantarum - 110" del 1789[4], perfezionato successivamente nel nome attuale (Lamiaceae) dal botanico russo Ivan Ivanovič Martinov (Perevolocna, Governatorato di Poltava, 1771 – San Pietroburgo, 1833) nella pubblicazione "Tekhno-Botanicheskii Slovar': na latinskom i rossiiskom i?azykakh. Sanktpeterburgie - 355" del 1820.[5]

Descrizione

 src=
Il portamento
Scutellaria altissima
(Sottofamiglia Scutellarioideae)
 src=
Infiorescnza
Lamium maculatum
(Tribù Lamieae)
  • Formula fiorale. Per la famiglia di queste piante viene indicata la seguente formula fiorale:
X, K (5), [C (2+3), A 2+2] G (2), (supero), drupa, 4 nucule[6][9]
  • Calice: il calice, gamosepalo e più o meno attinomorfo (a volte debolmente zigomorfo), è normalmente formato da 5 lobi uguali o subuguali, diritti e lanceolati o anche triangolari e spinescenti. A volte il calice si presenta debolmente bilabiato, in questo caso i lobi possono essere raggruppati variamente: 2/3, oppure 3/2 oppure 3/2 oppure 1/4 (in quest'ultimo caso il lobo posteriore è quello più corto). Il tubo del calice, a forma da tubolare a campanulata, ha da 5 a 10 e più venature superficiali.
  • Corolla: la corolla, gamopetala e zigomorfa, ha la forma di un tubo dilatato nella parte distale e termina con due evidenti labbra con 5 lobi (con struttura 2/3; ma sono possibili anche altre conformazioni). Il labbro posteriore (in realtà quello superiore) è corto o moderatamente allungato, a forma di cappuccio, con bordo intero o smarginato (a volte è anche mucronato). Il labello (il labbro inferiore) è piatto ed ha un portamento patente e in generale è formato da tre lobi con quello centrale più grande; altre volte i tre lobi sono uguali. Casi particolari si hanno nei generi Mentha, Lycopus e Ocimum nei quali la corolla è apparentemente attinomorfa a 4 lobi; oppure nei generi Ajuga e Teucrium dove il labbro superiore è assente. La corolla a volte può presentarsi densamente pubescente. Le fauci internamente sono circondate (oppure no) da un anello di peli (caratteristica comune a molte "labiate" che ha lo scopo di impedire l'accesso ad insetti più piccoli e non adatti all'impollinazione).[11] I colori della corolla sono moltissimi.
  • Androceo: l'androceo possiede quattro stami didinami tutti fertili (raramente quelli posteriori sono sterili) e inclusi o sporgenti dalle fauci della corolla e posizionati sotto il labbro superiore. Nei generi Lycopus, Salvia, Rosmarinus e Ziziphora gli stami sono ridotti a due. I filamenti sono adnati alla corolla. Le antere sono ravvicinate a coppie; possono essere sia glabre (raramente) che pubescenti. Le teche sono 2 (biloculari) e poco o ben distinte; sono inoltre parallele o divergenti; la deiscenza è longitudinale (raramente è a valve). I granuli pollinici sono del tipo da tricolpato a esacolpato. Il nettario a forma di disco o con lobi è ben sviluppato e abbondante.
  • Gineceo: l'ovario, profondamente 4-lobato, è supero formato da due carpelli saldati (ovario bicarpellare) ed è 4-loculare per la presenza di falsi setti divisori all'interno dei due carpelli. La placentazione è assile. Gli ovuli sono 4 (uno per ogni presunto loculo), hanno un tegumento e sono tenuinucellati (con la nocella, stadio primordiale dell'ovulo, ridotta a poche cellule).[12] Lo stilo inserito alla base dell'ovario (stilo ginobasico) oppure capitato è del tipo filiforme. Lo stigma è bifido con lobi uguali o leggermente ineguali.
  • Il frutto è uno schizocarpo composto da 4 nucule (o due per aborto delle altre) secche o carnose, arrotondate o anche alate all'apice e a volte piatte e/o troncate; la superficie può essere liscia, glabra o pubescente o tubercolata. I frutti spesso rilasciano i semi (generalmente sprovvisti di endosperma) con facilità (sono fragili).

Riproduzione

  • Impollinazione: l'impollinazione avviene tramite insetti (impollinazione entomogama) tipo ditteri e imenotteri come api, bombi e vespe, ma anche farfalle, falene, mosche, coleotteri e anche uccelli.[9][10]
  • Riproduzione: la fecondazione avviene fondamentalmente tramite l'impollinazione dei fiori (vedi sopra).
  • Dispersione: i semi cadendo a terra (dopo essere stati trasportati per alcuni metri dal vento – disseminazione anemocora) sono successivamente dispersi soprattutto da insetti tipo formiche (disseminazione mirmecoria).[13] I semi hanno una appendice oleosa (elaisomi, sostanze ricche di grassi, proteine e zuccheri) che attrae le formiche durante i loro spostamenti alla ricerca di cibo.[14] I semi delle specie con frutto tipo drupa sono dispersi da uccelli e mammiferi.[6]

Distribuzione e habitat

La tabella seguente indica per ogni sottofamiglia la distribuzione principale e l'habitat più usuale:[8]

Tassonomia

Fin dalla sua prima classificazione (1789) questa famiglia si è presentata unitaria e compatta per merito di un carattere che collega tutte le piante di questo gruppo, che già i botanici del XVII avevano notato: "che hanno il fiore nella parte superiore diviso in due labbri, per il che da tali botanici chiamavasi labbruto ".[3]

Le Lamiaceae sono descritte all'interno dell'ordine delle Lamiales. Le Lamiales (secondo la recente classificazione filogenetica del gruppo APG) appartengono al clade Euasteridi I che insieme al clade Euasteridi II formano il gruppo monofilerico Asteridi caratterizzato dall'avere i fiori con stami epipetali e in numero uguale (o inferiore) ai lobi della corolla e un gineceo formato da due carpelli fusi tra di loro. Le Lamiales (nel clade Euasteride I) sono classificate insieme agli ordini Solanales e Gentianales con fiori a corolla simpetala. All'interno delle Lamiales, le cui specie sono caratterizzate soprattutto per la presenza di oligosaccaridi e la produzione di flavoni 6-ossigenati, la famiglia Lamiaceae occupa una posizione più interna (core) del gruppo insieme alle famiglie Orobanchaceae e Paulowniaceae.[1][6]

Caratteri distintivi della famiglia

Elenco dei caratteri distintivi delle specie della famiglia:[6]

Filogenesi

 src=
Cladogramma della famiglia

La famiglia è considerata monofiletica sia da un punto di vista morfologico per la sua principale sinapomorfia (gli ovuli sono attaccati lateralmente) e sia molecolare per le varie analisi filogenetiche sul DNA delle varie specie della famiglia. In questi ultimi studi sono state riviste diverse circoscrizioni del passato come l'inclusione di molti generi tradizionalmente collocati nella famiglia Verbenaceae.[6] Tuttavia sono ancora da risolvere alcune relazioni nel suo interno come la posizione della sottofamiglia Prostantheroideae o la parafilia della sottofamiglia Viticoideae (con il suo genere Vitex), e rimangono in sospeso ancora una decina di generi incertae sedis.

All'interno della famiglia sono stati individuati diversi gruppi (= sottofamiglie) quasi tutti monofiletici:
Ajugoideae: questa sottofamiglia da un punto di vista filogenetico, all'interno delle Lamiaceae, occupa una posizione mediana: è "gruppo fratello" del resto della famiglia composta dalle sottofamiglie Nepetoideae, Scutellarioideae e Lamioideae; il probabile periodo di formazione di questo gruppo varia da 30 a 15 milioni di anni fa; è considerata monofiletica a causa delle drupe con 4 noccioli, dello stilo non persistente, e del polline con columelle ramificate;[1][6]
Lamioideae: Lamioideae è "gruppo fratello" della sottofamiglia Scutellarioideae e insieme occupano la parte più interna della famiglia ("core"); tutte le tribù di questo gruppo risultano monofiletiche, mentre diversi generi rimangono ancora para- o polifiletici;[15][16]
Nepetoideae: questo gruppo si è formato nel Cretacico (circa 70 milioni di anni fa); tra il Paleocene e l'Eocene (circa 55 milioni di anni fa) si sono separate le tribù Ocimeae e Elsholtzieae, mentre appena più tardi (45 milioni di anni fa) si è formata la tribù Mentheae; per ultimo, circa 40 milioni di anni fa, la tribù Lavanduleae si è divisa dalla tribù Ocimeae; la monofilia di questo gruppo è confermata dai granuli pollinici esacolpati;[6][17]
Prostantheroideae: all'interno della famiglia Lamiaceae la sottofamiglia Prostantheroideae viene collocata da alcuni studi[16] in una posizione basale (come "gruppo fratello" dell'intera famiglia); secondo altri studi[1] invece occupa una posizione più intermedia tra le sottofamiglie Ajugoideae e Nepetoideae; entrambe le tribù della sottofamiglia sono monofiletiche, mentre i generi Pityrodia, Hemigenia e Microcorys sono parafiletici;[18][19]
Scutellarioideae: Scutellarioideae è monofiletica ed occupa una posizione centrale nella famiglia Lamiaceae tra le sottofamiglie Nepetoideae e Lamioideae;[1][16] all'interno della sottofamiglia il genere monotipo Wenchengia è "gruppo fratello" del resto dei generi, all'interno dei quali l'altro genere monotipo Holmskioldia è a sua volta "gruppo fratello" del clade formato dai generi Scutellaria e Tinnea; la monofilia di questo gruppo è caratterizzato dai lobi del calice arrotondati e le nucule del frutto con escrescenze tubercolati o piumose;[6][20]
Symphorematoideae: questa sottofamiglia occupa una posizione basale tra la sottofamiglia Prostantheroideae e la sottofamiglia Viticoideae;[1][16]
Viticoideae: in base agli ultimi studi filogenetici all'interno della famiglia Lamiaceae la sottofamiglia Viticoideae, da un punto di vista filogenetico, occupa una posizione intermedia tra la sottofamiglia Symphorematoideae e la sottofamiglia Ajugoideae. L'età nella quale questo clade si è separato dal resto della famiglia è valutata tra i 30 e i 15 milioni di anni fa;[1][16] inoltre la sottofamiglia non è monofiletica: la posizione del genere Vitex nel suo interno è ancora da risolvere; il genere Tectona L. f., 1781 con 4 specie distribuite nell'Asia del sud-est, attualmente considerato "incertae sedis", potrebbe essere incluso nel gruppo; anche i rapporti tra i generi Teijsmanniodendron e Vitex risultano poco chiari.[21]
Il cladogramma a lato tratto dallo studio citato[16] e semplificato mostra la posizione filogenetica delle sottofamiglie e di alcuni generi "incertae sedis".

Carattere sinapomorfico: gli ovuli sono attaccati lateralmente (sui falsi setti della placenta).[6]

Elenco delle sottofamiglie-tribù-sottotribù

La famiglia è suddivisa in 7 sottofamiglie, 16 tribù, 9 sottotribù, 235 generi e circa 6 840 specie (sono da aggiungere alcuni generi incertae sedis):[1][8][22]

Elenco dei generi della famiglia

Per ogni sottofamiglia sono indicati i generi, con il numero delle specie, suddivisi per tribù e sottotribù.[8][22]

Sottofamiglia Ajugoideae

La sottofamiglia Ajugoideae Kostel., 1834 comprende 24 generi e oltre 1 000 specie:

Sottofamiglia Lamioideae

La sottofamiglia Lamioideae Harley, 2003 comprende 10 tribù, 57 generi e circa 1 190 specie (sono da aggiungere 6 generi incertae sedis con 17 specie).
Tribù Gomphostemmateae
La tribù Gomphostemmateae Scheen & Lindqvist, 2010 comprende 3 generi e 54 specie:

Tribù Lamieae
La tribù Lamieae Coss. & Germ., 1845 comprende 4 generi e 48 specie:

Tribù Leucadeae
La tribù Leucadeae Scheen & Ryding, 2010 comprende 6 generi e circa 165 specie:

  • Acrotome Benth. ex Endl., 1838 (8 specie)
  • Isoleucas O. Schwartz, 1939 (2 specie)
  • Leonotis (Pers.) R. Br., 1810 (40 specie)
  • Leucas Burm. ex R. Br., 1810 (100 specie)
  • Otostegia Benth., 1834 (11 specie)
  • Rydingia Scheen & V.A.Albert, 2007 (4 specie)

Tribù Leonureae
La tribù Leonureae Dumort., 1827 comprende 6 generi e circa 60 specie:

Tribù Marrubieae
La tribù Marrubieae Engl., 1892 comprende 4 generi e 70 specie:

Tribù Paraphlomideae
La tribù Paraphlomideae Bendiksby, 2011 comprende 3 generi e 14 specie:

Tribù Phlomideae
La tribù Phlomideae Mathiesen, 2010 comprende 4 generi e oltre 160 (fino a 280) specie:

Tribù Pogostemoneae
La tribù Pogostemoneae Briq., 1895 comprende 10 generi e 132 specie:

Tribù Stachydeae
La tribù Stachydeae Dumort., 1827 comprende 12 generi e circa 470 specie:

Tribù Synandreae
La tribù Synandreae Raf., 1837 comprende 5 generi e 18 specie:

Generi incertae sedis
I seguenti generi (6 generi con 17 specie) allo stato attuale della descrizione della sottofamiglia (2015) non hanno ancora una collocazione ben definita:

Sottofamiglia Nepetoideae

La sottofamiglia Nepetoideae Kostel., 1834 comprende 4 tribù, 9 sottotribù, 112 generi e circa 3 430 specie (sono da aggiungere 2 generi incertae sedis con 2 specie).

Tribù Elsholtzieae

La tribù Elsholtzieae R.W.Sanders & P.D.Cantino, 1984 comprende 6 generi e 56 specie:

Tribù Lavanduleae

La tribù Lavanduleae Caruel, 1884 comprende 1 genere e 39 specie:

Tribù Mentheae

La tribù Mentheae Dumort., 1827 comprende 5 sottotribù, 68 generi e circa 2 240 specie:

Sottotribù Menthinae La sottotribù Menthinae Endl., 1838 comprende 38 generi e circa 870 specie:

Sottotribù Nepetinae La sottotribù Nepetinae Coss. & Germ., 1845 comprende 16 generi e circa 370 specie:

Sottotribù Salviinae La sottotribù Salviinae Endl., 1838 comprende 10 generi e circa 970 specie:

Sottotribù Lycopinae La sottotribù Lycopinae B.T.Drew & Sytsma, 2012 comprende 1 genere e 19 specie:

Sottotribù Prunellinae La sottotribù Prunellinae Dumort., 1827 comprende 3 generi e circa 10 specie:

Tribù Ocimeae

La tribù comprende 4 sottotribù, 37 generi e circa 1 100 specie:

Sottotribù Ociminae La sottotribù Ociminae J.A.Schmidt, 1858 comprende 13 generi e 250-300 specie:

Sottotribù Hanceolinae La sottotribù Hanceolinae A.J. Paton, Ryding & Harley, 2003 comprende 3 generi e circa 100 specie:

  • Hanceola Kudo, 1929 (3 -8 specie)
  • Isodon (Schrader ex Benth.) Spach, 1840 (Circa 100 specie)
  • Siphocranion Kudò, 1929 (2 specie)

Sottotribù Hyptidinae La sottotribù Hyptidinae Endl., 1838 comprende 7 generi e circa 380 specie:

Sottotribù Plectranthinae La sottotribù Plectranthinae Endl., 1838 comprende 14 generi e circa 320-420 specie:

Generi incertae sedis

I seguenti generi (2 generi con 2 specie) allo stato attuale della descrizione della sottofamiglia (2015) non hanno ancora una collocazione ben definita:

  • Bovonia Chiov., 1922 (Una specie) (possibile sinonimo di Aeollanthus)
  • Ombrocharis Hand.-Mazz., 1936 (Una specie)

Sottofamiglia Prostantheroideae

La sottofamiglia Prostantheroideae Luerss., 1882 comprende 2 tribù, 16 generi e circa 280 specie.
Tribù Chloantheae
La tribù Chloantheae Benth. & Hook.f., 1876 comprende 10 generi e circa 140 specie:

Tribù Westringieae
La tribù Westringieae Bartl., 1830 comprende 6 generi e circa 139 specie:

Sottofamiglia Scutellarioideae

La sottofamiglia Scutellarioideae Prantl, 1880comprende 5 generi e circa 380 specie:

Sottofamiglia Symphorematoideae

La sottofamiglia Symphorematoideae Briq. in Engl. & Prantl, 1895 comprende 3 generi e meno di 30 specie:

Sottofamiglia Viticoideae

La sottofamiglia Viticoideae Briq. in Engl. & Prantl, 1895 comprende 10 generi e circa 400 - 500 specie:

Incertae sedis

I seguenti generi (incertae sedis) pur avendo delle affinità con la famiglia di questa voce non hanno ancora trovato una collocazione certa al suo interno:[8][22]

Generi presenti in Italia

Nella flora spontanea italiana della famiglia Lamiaceae sono presenti i seguenti generi:[10][23]

In totale nella flora spontanea italiana della famiglia Lamiaceae sono presenti quasi 200 specie, delle quali 122 appartengono alla flora delle Alpi[24].

Chiave per le sottofamiglie

Per meglio comprendere ed individuare le 7 sottofamiglie, l'elenco seguente utilizza in parte il sistema delle chiavi analitiche (vengono cioè indicate solamente quelle caratteristiche utili a distingue un gruppo dall'altro).[8]

  • Gruppo 1A: lo stilo è terminale o subterminale, se (raramente) è di tipo ginobasico, allora il calice è bilabiato (zigomorfo) con i lobi interi e arrotondati;
  • Gruppo 2A: il portamento delle piante è lianoso; le infiorescenze sono delle cime capitate con 3 - 7 fiori sottesi da un involucro di brattee; l'ovario è imperfettamente biloculare, libero verso l'apice, con gli ovuli penduli (attaccati per la parte superiore) e ortotropi;
  • Gruppo 2B: il portamento delle piante è arboreo, arbustivo o erbaceo (raramente è lianoso); le infiorescenze sono varie; l'ovario è 2-4-loculare, libero verso l'apice, con gli ovuli sono eretti di tipo da anatropo a emianatropo;
  • Gruppo 3A: il calice normalmente è bilabiato (zigomorfo) con lobi interi, oppure è più o meno pentalobato (attinomorfo) con lobi arrotondati; la corolla è sempre zigomorfa bilabiata; le antere sono fessurate e spesso cilgliate; i frutti sono degli schizocarpi con 4 mericarpi e con pericarpo tubercolato o piumoso;
  • Gruppo 3B: il calice e la corolla sono da attinomorfi a bilabiati (zigomorfi); le antere sono fessurate ma non cigliate; i frutti sono degli schizocarpi oppure sono indeiscenti e delle drupe, se sono divisi in 4 mericarpi, allora il pericarpo è da liscio a verrucoso o reticolato;
  • Gruppo 4A: l'ovario è lobato oppure no, se non è lobato, allora l'indumento è formato da peli stellati o ramificati, oppure sono presenti delle scaglie; i semi sono di tipo albuminoso; tutte le specie sono endemiche dell'Australia;
  • Gruppo 4B: l'ovario è lobato oppure no; l'indumento è formato da peli semplici; i semi non sono albuminosi;
  • Ajugoideae : la corolla varia da più o meno attinomorfa a un labbro (raramente è bilabiata); il polline spesso si presenta spinoso, spinuloso o verrucato; le columelle spesso sono ramificate.
  • Viticoideae : la corolla spesso è bilabiata; il polline non si presenta spinoso; le columelle non sono ramificate.
  • Nepetoideae: il polline normalmente è 6-colpato con 3 celle; le piante sono spesso fortemente aromatiche (sostanze volatili, terpenoidi, acido rosmarinico); l'embrione non è spatulato.
  • Lamioideae: il polline normalmente è 3-colpato con 2 celle; le piante raramente sono aromatiche (sono presenti iridoidi e glicosidi fenolici); l'embrione è spatulato.

Usi

Alcune specie

Sottofamiglia Ajugoideae

Sottofamiglia Lamioideae

Sottofamiglia Nepetoideae

Sottofamiglia Prostantheroideae

Sottofamiglia Scutellarioideae

Sottofamiglia Symphorematoideae

Sottofamiglia Viticoideae

Note

  1. ^ a b c d e f g h Angiosperm Phylogeny Website, su mobot.org. URL consultato l'11 aprile 2016.
  2. ^ Lamiaceae, su The Plant List. URL consultato il 14 aprile 2016.
  3. ^ a b c Motta 1960, Vol. 2 - pag. 617.
  4. ^ The International Plant Names Index, su ipni.org. URL consultato l'11 aprile 2016.
  5. ^ The International Plant Names Index, su ipni.org. URL consultato l'11 aprile 2016.
  6. ^ a b c d e f g h i j k l Judd, pag. 504.
  7. ^ Strasburger, pag. 850.
  8. ^ a b c d e f Kadereit 2004, pag. 211.
  9. ^ a b c Tavole di Botanica sistematica, su dipbot.unict.it. URL consultato il 7 settembre 2015 (archiviato dall'url originale il 4 marzo 2016).
  10. ^ a b c Pignatti 1982, Vol. 2 - pag. 437.
  11. ^ Motta 1960, Vol. 2 pag. 617.
  12. ^ Musmarra 1996.
  13. ^ Kadereit 2004, pag. 181.
  14. ^ Strasburger, pag. 776.
  15. ^ Scheen et al. 2010.
  16. ^ a b c d e f Bendiksby et al. 2011.
  17. ^ DrewSytsma 2012, pag. 943.
  18. ^ Conn et al. 2011, pag. 1.
  19. ^ Rogier.
  20. ^ Bo Li et al. 2012.
  21. ^ Scientific Research & Data - Kew, su kew.org, p. Systematics of Lamiaceae Subfamily Viticoideae. URL consultato l'11 aprile 2016 (archiviato dall'url originale il 3 marzo 2016).
  22. ^ a b c Olmstead 2012.
  23. ^ Conti et al. 2005.
  24. ^ Aeschimann et al. 2004.

Bibliografia

 title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autori e redattori di Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia IT

Lamiaceae: Brief Summary ( الإيطالية )

المقدمة من wikipedia IT

Lamiaceae Martinov, 1820, dette anche Labiate, è una famiglia di piante spermatofite eudicotiledoni dai tipici fiori a forma bilabiata, appartenente all'ordine delle Lamiales. Questa famiglia ha il principale centro di differenziazione nel bacino del Mediterraneo nelle zone degradate della macchia mediterranea e nelle garighe, in terreni rocciosi, calcarei o sabbiosi. Per la presenza di sostanze aromatiche, molte specie di questa famiglia sono usate in cucina come condimento, in profumeria, liquoreria e farmacia.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autori e redattori di Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia IT

Lamiaceae ( لاتينية )

المقدمة من wikipedia LA

Lamiaceae vel Labiatae sunt familia plantarum florentium diu habita ad Verbenaceas arte conexa, sed nonnulla phylogenesis studia[1] monstraverunt multa genera inter Verbenaceas olim posita recte esse inter Lamiaceas ducta, quoniam nuclearia Verbenacearum genera ad Lamiaceas non arte conectuntur, et ad alia genera Lamialium artius conectuntur. Ergo comprehendit nuperrime amplificata Lamiacearum familia genera 233[2] ad 263,[3] et species 6900[2] ad 7200.[4]

 src=
Lamium purpureum, floribus bilateraliter symmetricis

Omnes harum plantarum partes saepe sunt aromaticae, multasque propterea herbas culinarias late adhibitas comprehendunt, inter quas Lavandula, Mentha, Ocimum basilicum, Origanum majorana, Origanum vulgare, Perilla, Rosmarinus officinalis, Salvia officinalis, Satureja, et Thymus. Aliquae sunt frutices, arbores (exempli gratia, Tectona), et raro vineae.

Multa genera late excoluntur, non solum pro proprietatibus aromaticis, sed etiam pro culturae facilitate: haec genera sunt inter plantas caulibus sectis facillime propagatas. Praeter plantas pro foliis edulibus cultas, aliquae pro ornamento aluntur; exempli gratia, species generis Solenostemonis. Aliae pro seminibus edulibus excoluntur, praecipue Salvia hispanica (Anglice: chia).

Primum familiae nomen fuit Labiatae, quia floribus plerumque sunt petala labiis superiore inferioreque connatis. Cum hoc nomen iam habeatur acceptum, plurimi botanistae nomen Lamiacearum pro hac familia semper usi sunt.

Descriptio

Folia sunt opposita et decussata (quoque pari ad priorem parem perpendiculari) vel verticillata.

Caules transverse scissi saepe sunt quadrati, sed haec proprietas in aliis familiis aliquando invenitur.

Flores sunt bilateraliter symmetrici, quinque petalis coniunctis, quinque sepalis coniunctis. Plurimi sunt bisexuales et verticillastri, fasciculum florum habentes quod verticillus florum videtur, cum revera in duobus fasciculis aggregatis consistit.

Genera

 src=
Ballota hirsuta
 src=
Mentha
 src=
Prasium majus inter saxa

Genera in familia amplificata sunt[3]:


Acanthomintha
Achyrospermum
Acinos
Acrocephalus
Acrotome
Acrymia
Adelosa
Aegiphila
Aeollanthus
Agastache
Ajuga
Ajugoides
Alajja
Alvesia
Amasonia
Amethystea
Anisochilus
Anisomeles
Archboldia
Asterohyptis
Ballota
Basilicum
Becium
Benguellia
Blephilia
Bostrychanthera
Bovonia
Brazoria
Bystropogon
Calamintha
Callicarpa
Capitanopsis
Capitanya
Caryopteris
Catoferia
Cedronella
Ceratanthus
Chaiturus
Chamaesphacos
Chaunostoma
Chelonopsis
Chloanthes
Cleonia
Clerodendrum
Clinopodium
Colebrookea
Collinsonia
Colquhounia
Comanthosphace
Congea
Conradina
Coridothymus
Cornutia
Craniotome


Cryphia
Cuminia
Cunila
Cyanostegia
Cyclotrichium
Cymaria
Dauphinea
Dicerandra
Dicrastylis
Dorystaechas
Dracocephalum
Drepanocaryum
Elsholtzia
Endostemon
Englerastrum
Eremostachys
Eriope
Eriophyton
Eriopidion
Eriothymus
Erythrochlamys
Euhesperida
Eurysolen
Faradaya
Fuerstia
Galeopsis
Garrettia
Geniosporum
Glechoma
Glechon
Glossocarya
Gmelina
Gomphostemma
Gontscharovia
Hanceola
Haplostachys
Haumaniastrum
Hedeoma
Hemiandra
Hemigenia
Hemiphora
Hemizygia
Hesperozygis
Heterolamium
Hoehnea
Holmskioldia
Holocheila
Holostylon
Horminum
Hosea
Hoslundia
Hymenocrater
Hymenopyramis
Hypenia


Hypogomphia
Hyptidendron
Hyptis
Hyssopus
Isodictyophorus
Isodon
Isoleucas
Kalaharia
Karomia
Keiskea
Kudrjaschevia
Kurzamra
Lachnostachys
Lagochilus
Lagopsis
Lallemantia
Lamiophlomis
Lamium
Lavandula
Leocus
Leonotis
Leonurus
Lepechinia
Leucas
Leucophae
Leucosceptrum
Limniboza
Lophanthus
Loxocalyx
Lycopus
Macbridea
Mallophora
Marmoritis
Marrubium
Marsypianthes
Meehania
Melissa
Melittis
Mentha
Meriandra
Mesona
Metastachydium
Microcorys
Micromeria
Microtoena
Minthostachys
Moluccella
Monarda
Monardella
Monochilus
Mosla
Neoeplingia
Neohyptis
Neorapinia


Nepeta
Newcastelia
Nosema
Notochaete
Ocimum
Octomeron
Ombrocharis
Oncinocalyx
Origanum
Orthosiphon
Otostegia
Oxera
Panzerina
Paralamium
Paraphlomis
Paravitex
Peltodon
Pentapleura
Perilla
Perillula
Peronema
Perovskia
Perrierastrum
Petitia
Petraeovitex
Phlomidoschema
Phlomis
Phyllostegia
Physopsis
Physostegia
Piloblephis
Pitardia
Pityrodia
Platostoma
Plectranthus
Pogogyne
Pogostemon
Poliomintha
Prasium
Premna
Prostanthera
Prunella
Pseuderemostachys
Pseudocarpidium
Pseudomarrubium
Puntia
Pycnanthemum
Pycnostachys
Rabdosiella
Renschia
Rhabdocaulon
Raphidion
Rhododon
Rosmarinus


Rostrinucula
Rotheca
Roylea
Rubiteucris
Sabaudia
Saccocalyx
Salazaria
Salvia
Satureja
Schizonepeta
Schnabelia
Scutellaria
Sideritis
Solenostemon
Spartothamnella
Sphenodesme
Stachydeoma
Stachyopsis
Stachys
Stenogyne
Sulaimania
Suzukia
Symphorema
Symphostemon
Synandra
Syncolostemon
Tectona
Teijsmanniodendron
Tetraclea
Tetradenia
Teucridium
Teucrium
Thorncroftia
Thuspeinanta
Thymbra
Thymus
Tinnea
Trichostema
Tsoongia
Vitex
Viticipremna
Warnockia
Wenchengia
Westringia
Wiedemannia
Wrixonia
Xenopoma
Zataria
Zhumeria
Ziziphora

Notae

  1. P. D. Cantino, R. M. Harley, et S. J. Wagstaff, S.J. 1992. "Genera of Labiatae: status and classification." In Advances in Labiate Science, ed. R. M. Harley et T. Reynolds (Kew: Royal Botanic Gardens, 1992), pp. 511–522.
  2. 2.0 2.1 V. H. Heywood, R. K. Brummitt, A. Culham, et O. Seberg, Flowering Plant Families of the World (Kew: Royal Botanic Gardens, 2007).
  3. 3.0 3.1 "GRIN Taxonomy for Plants—Genera of Lamiaceae". United States Department of Agriculture
  4. "Angiosperm Phylogeny Website—Lamiales". Missouri Botanical Garden

Bibliographia

  • Cantino, P. D., R. M. Harley, et S. J. Wagstaff. 1992. "Genera of Labiatae: status and classification." In Advances in Labiate Science, ed. R. M. Harley et T. Reynolds. Kew: Royal Botanic Gardens.
  • Heywood, V. H., R. K. Brummitt, A. Culham, et O. Seberg. 2007. Flowering Plant Families of the World. Kew: Royal Botanic Gardens.


ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Et auctores varius id editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia LA

Lamiaceae: Brief Summary ( لاتينية )

المقدمة من wikipedia LA

Lamiaceae vel Labiatae sunt familia plantarum florentium diu habita ad Verbenaceas arte conexa, sed nonnulla phylogenesis studia monstraverunt multa genera inter Verbenaceas olim posita recte esse inter Lamiaceas ducta, quoniam nuclearia Verbenacearum genera ad Lamiaceas non arte conectuntur, et ad alia genera Lamialium artius conectuntur. Ergo comprehendit nuperrime amplificata Lamiacearum familia genera 233 ad 263, et species 6900 ad 7200.

 src= Lamium purpureum, floribus bilateraliter symmetricis

Omnes harum plantarum partes saepe sunt aromaticae, multasque propterea herbas culinarias late adhibitas comprehendunt, inter quas Lavandula, Mentha, Ocimum basilicum, Origanum majorana, Origanum vulgare, Perilla, Rosmarinus officinalis, Salvia officinalis, Satureja, et Thymus. Aliquae sunt frutices, arbores (exempli gratia, Tectona), et raro vineae.

Multa genera late excoluntur, non solum pro proprietatibus aromaticis, sed etiam pro culturae facilitate: haec genera sunt inter plantas caulibus sectis facillime propagatas. Praeter plantas pro foliis edulibus cultas, aliquae pro ornamento aluntur; exempli gratia, species generis Solenostemonis. Aliae pro seminibus edulibus excoluntur, praecipue Salvia hispanica (Anglice: chia).

Primum familiae nomen fuit Labiatae, quia floribus plerumque sunt petala labiis superiore inferioreque connatis. Cum hoc nomen iam habeatur acceptum, plurimi botanistae nomen Lamiacearum pro hac familia semper usi sunt.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Et auctores varius id editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia LA

Notreliniai ( اللتوانية )

المقدمة من wikipedia LT
 src=
Geltonžiedis šalmutis

Notreliniai, lūpažiedžiai (lot. Lamiaceae, Labiatae, vok. Lippenblütengewächse) – magnolijūnų (Magnoliophyta) augalų šeima. Iš viso apie 180 genčių ir 3500 rūšių.

Lietuvoje auga šių genčių augalai:

Į Lietuvos raudonąją knygą įrašytos šios rūšys:

Vikiteka

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia LT

Lūpziežu dzimta ( اللاتفية )

المقدمة من wikipedia LV

Lūpziežu jeb panātru dzimta[1] (Lamiaceae vai Labiatae) ir divdīgļlapju klases augu dzimta. Tradicionāli tā tika uzskatīta par verbēnu dzimtai (Verbenaceae) radniecīgu,[2] taču mūsdienās ir akceptēta versija, ka verbēnu dzimta nav tik ļoti radniecīga lūpziežu dzimtai kā citas divdīgļlapju dzimtas.[3][4] Dzimtā ietilpst apmēram 6900—7200 tūkstoši sugu (236 ģintis). Izplatītākās ģintis ir Salvia (900), Scutellaria (360), Stachys (300), Plectranthus (300), Hyptis (280), Teucrium (250), Vitex, (250) Thymus (220) un Nepeta (200).[2] Ilgu laiku Clerodendrum ģintij piederēja vairāk nekā 400 sugas,[2] taču 2010. gadā sugu skaits tika samazināts līdz apmēram 150.[5] Pārsvarā dzimtas augi ir viengadīgi vai daudzgadīgi lakstaugi. Latvijā sastopamas aptuveni 60 sugas, no kurām apmēram 12 ir reti sastopamas.[6] Lūpziežu dzimtai pieder tādi kultūraugi kā piparmētras, salvijas, baziliki, lavandas, rozmarīni, majorāni, izopi un melisas.[7]

Atsauces

  1. «Lūpziežu (panātru) dzimta (Labiatae sin. Lamiaceae)». Daba.lv. Skatīts: 2012. gada 18. februārī.
  2. 2,0 2,1 2,2 Raymond M. Harley, Sandy Atkins, Andrey L. Budantsev, Philip D. Cantino, Barry J. Conn, Renée J. Grayer, Madeline M. Harley, Rogier P.J. de Kok, Tatyana V. Krestovskaja, Ramón Morales, Alan J. Paton, and P. Olof Ryding. 2004. "Labiatae" pages 167-275. In: Klaus Kubitzki (editor) and Joachim W. Kadereit (volume editor). The Families and Genera of Vascular Plants volume VII. Springer-Verlag: Berlin; Heidelberg, Germany. ISBN 978-3-540-40593-1
  3. Cantino, P.D., Harley, R.M. & Wagstaff, S.J. 1992. Genera of Labiatae: status and classification. Pp. 511-522. In: Raymond M. Harley and Tom Reynolds (editors). Advances in Labiate Science. Richmond, Royal Botanic Gardens, Kew.
  4. Steven J. Wagstaff, Laura Hickerson, Russ Spangler, Patrick A. Reeves, and Richard G. Olmstead. 1998. "Phylogeny in Labiatae s.l., inferred from cpDNA sequences". Plant Systematics and Evolution 209(3-4):265-274.
  5. Yao-Wu Yuan, David J. Mabberly, Dorothy A. Steane, and Richard G. Olmstead. 2010. "Further disintegration and redefinition of Clerodendrum (Lamiaceae): Implications for the understanding of the evolution of an intriguing breeding strategy". Taxon 59(1):125-133.
  6. «"Latvijas daba" profils». Latvijasdaba.lv. Skatīts: 2012. gada 18. februārī.
  7. Maruta Kusiņa. Bioloģija: shēmas un tabulas. Zvaigzne ABC. 32. lpp. ISBN 9984-37-732-6.
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia autori un redaktori
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia LV

Lūpziežu dzimta: Brief Summary ( اللاتفية )

المقدمة من wikipedia LV

Lūpziežu jeb panātru dzimta (Lamiaceae vai Labiatae) ir divdīgļlapju klases augu dzimta. Tradicionāli tā tika uzskatīta par verbēnu dzimtai (Verbenaceae) radniecīgu, taču mūsdienās ir akceptēta versija, ka verbēnu dzimta nav tik ļoti radniecīga lūpziežu dzimtai kā citas divdīgļlapju dzimtas. Dzimtā ietilpst apmēram 6900—7200 tūkstoši sugu (236 ģintis). Izplatītākās ģintis ir Salvia (900), Scutellaria (360), Stachys (300), Plectranthus (300), Hyptis (280), Teucrium (250), Vitex, (250) Thymus (220) un Nepeta (200). Ilgu laiku Clerodendrum ģintij piederēja vairāk nekā 400 sugas, taču 2010. gadā sugu skaits tika samazināts līdz apmēram 150. Pārsvarā dzimtas augi ir viengadīgi vai daudzgadīgi lakstaugi. Latvijā sastopamas aptuveni 60 sugas, no kurām apmēram 12 ir reti sastopamas. Lūpziežu dzimtai pieder tādi kultūraugi kā piparmētras, salvijas, baziliki, lavandas, rozmarīni, majorāni, izopi un melisas.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia autori un redaktori
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia LV

Lamiaceae ( الملايو )

المقدمة من wikipedia MS

Lamiaceae atau famili Pudina ialah sebuah famili tumbuhan yang merangkumi lebih kurang 210 genus dan sekitar 3,500 spesies. Ia telah dianggap sangat rapat hubungannya dengan famili Verbenaceae, tetapi banyak kajian filogenetik terkini telah menunjukkan bahawa banyak genus yang tergolong dalam famili Verbenaceae sebenarnya merupakan sebahagian famili Lamiaceae. Sebenarnya, genus-genus yang membentuk teras Verbenaceae tidak amat berkait dengan famili Lamiaceae, tetapi lebih berkait dengan ahli-ahli Lamiales yang lain.

Nama asal famili ini ialah Labiatae (labia, perkataan terbitan Latin yang membawa pengertian "bibir") dan dinamai sedemikian kerana bunganya biasanya mempunyai kelopak-kelopak yang disatukan menjadi dua bibir, iaitu bibir atas dan bibir bawah. Walaupun nama asal ini masih diterima sebagai nama alternatif, kebanyakan ahli botani kini menggunakan nama "Lamiaceae" untuk merujuk kepada famili ini.

Setiap bahagian tumbuhan-tumbuhan Lamiaceae seringnya berbau harum, termasuk banyak herba masakan seperti selasih, pudina, rosemary, sej, savori, marjoram, oregano, thyme, lavender, dan perila. Pada umumnya, tumbuhan-tumbuhan Lamiaceae adalah pokok renek, dan jarangnya berbentuk pokok atau pokok menjalar. Banyak ahli famili ini ditanam secara meluas, bukan sahaja kerana baunya, tetapi juga kerana ia mudah ditanam (tumbuhan-tumbuhan ini adalah antara tumbuhan yang paling mudah dibiak melalui pemotongan batang pokok).

Morfologi

Daun-daun dalam famili Lamiaceae mengandungi minyak-minyak pati yang berbau harum dan tumbuh secara bertentangan, dengan setiap pasangan berbentuk pusaran mahupun bersudut tegak dengan pasangan sebelumnya (dipanggil dekusat).

Batang pokok berbentuk empat segi pada keratan rentasnya.

Bunga-bunganya mempunyai simetri dwisisi, dengan lima kelopak dan lima sepal masing-masing disatukan. Bunga-bunga ini biasanya bersifat dwijantina dan vertisilastrat (iaitu disusun secara rumpun yang kelihatan seolah-seolah satu pusaran bunga tetapi sebenarnya terdiri daripada dua rumpun yang padat).

Genus

Acanthomintha
Achyrospermum
Acinos
Acrocephalus
Acrotome
Acrymia
Aeollanthus
Agastache
Ajuga
Ajugoides
Alajja
Alvesia
Amethystea
Anisochilus
Anisomeles
Antonina
Asterohyptis
Ballota
Basilicum
Becium
Benguellia
Blephilia
Bostrychanthera
Bovonia
Brazoria
Bystropogon
Calamintha
Capitanopsis
Capitanya
Caryopteris
Catoferia
Cedronella
Ceratanthus
Chamaesphacos
Chaunostoma
Chelonopsis
Cleonia
Clinopodium
Colebrookia
Coleus*
Collinsonia
Colquhounia
Comanthosphace
Conradina

Craniotome
Cuminia
Cunila
Cyclotrichium
Cymaria
Dauphinea
Dicerandra
Dorystaechas
Dracocephalum
Drepanocaryum
Eichlerago
Elsholtzia
Endostemon
Englerastrum
Eremostachys
Eriope
Eriiophyton
Eriopidion
Eriothymus
Erythrochlamys
Eurysolen
Fuerstia
Galeopsis
Geniosporum
Glechoma
Glechon
Gomphostemma
Gontscharovia
Hanceola
Haplostachys
Haumaniastrum
Hedeoma
Hemiandra
Hemigenia
Hemizygia
Hesperozygis
Heterolamium
Hoehnea
Holocheila
Holostylon
Horminum
Hoslundia
Hymenocrater
Hypenia

Hypogomphia
Hyptidendron
Hyptis
Hyssopus
Isodictyophorus
Isodon
Isoleucas
Keiskea
Kinostemon
Kudrjaschevia
Kurzamra
Lagochilus
Lagopsis
Lallemantia
Lamiastrum
Lamiophlomis
Lamium
Lavandula
Leocus
Leonotis
Leonurus
Lepechinia
Leucas
Leucosceptrum
Limniboza
Lophanthus
Loxocalyx
Lycopus
Macbridea
Marmoritis
Marrubium
Marsypianthes
Meehania
Melissa
Melittis
Mentha
Meriandra
Mesona
Metastachydium
Microcorys
Micromeria
Microtoena
Minthostachys
Moluccella

Monarda
Monardella
Mosla
Neoeplingia
Neohyptis
Nepeta (Catnip)
Neustruevia
Nosema
Notochaete
Ocimum
Octomeron
Ombrocharis
Origanum
Orthosiphon
Otostegia
Panzerina
Paraeremostachys
Paralamium
Paraphlomis
Peltodon
Pentapleura
Perilla
Perovskia
Perrierastrum
Phlomis
Phlomoides
Phyllostegia
Physostegia
Piloblephis
Pitardia
Platostoma
Plectranthus
Pogogyne
Pogostemon
Poliomintha
Prasium
Prostanthera
Prunella
Pseuderemostachys
Puntia
Pycnanthemum
Pycnostachys
Renschia
Rhabdocaulon

Raphidion
Rhododon
Rosmarinus
Rostrinucula
Roylea
Rubiteucris
Sabaudia
Saccocalyx
Salazaria
Salvia
Satureja
Schizonepeta
Scutellaria
Sideritis
Siphocranion
Skapanthus
Solenostemon
Stachyopsis
Stachys
Stenogyne
Sulaimania
Suzukia
Symphostemon
Synandra
Syncolostemon
Tetradenia
Teucrium
Thorncroftia
Thuspeinanta
Thymbra
Thymus
Tinnea
Trichostema
Vitex
Warnockia
Wenchengia
Westringia
Wiedemannia
Wrixonia
Zataria
Zhumeria
Ziziphora

Pautan luar

Wikispesies mempunyai maklumat berkaitan dengan Lamiaceae
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Pengarang dan editor Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia MS

Lamiaceae: Brief Summary ( الملايو )

المقدمة من wikipedia MS

Lamiaceae atau famili Pudina ialah sebuah famili tumbuhan yang merangkumi lebih kurang 210 genus dan sekitar 3,500 spesies. Ia telah dianggap sangat rapat hubungannya dengan famili Verbenaceae, tetapi banyak kajian filogenetik terkini telah menunjukkan bahawa banyak genus yang tergolong dalam famili Verbenaceae sebenarnya merupakan sebahagian famili Lamiaceae. Sebenarnya, genus-genus yang membentuk teras Verbenaceae tidak amat berkait dengan famili Lamiaceae, tetapi lebih berkait dengan ahli-ahli Lamiales yang lain.

Nama asal famili ini ialah Labiatae (labia, perkataan terbitan Latin yang membawa pengertian "bibir") dan dinamai sedemikian kerana bunganya biasanya mempunyai kelopak-kelopak yang disatukan menjadi dua bibir, iaitu bibir atas dan bibir bawah. Walaupun nama asal ini masih diterima sebagai nama alternatif, kebanyakan ahli botani kini menggunakan nama "Lamiaceae" untuk merujuk kepada famili ini.

Setiap bahagian tumbuhan-tumbuhan Lamiaceae seringnya berbau harum, termasuk banyak herba masakan seperti selasih, pudina, rosemary, sej, savori, marjoram, oregano, thyme, lavender, dan perila. Pada umumnya, tumbuhan-tumbuhan Lamiaceae adalah pokok renek, dan jarangnya berbentuk pokok atau pokok menjalar. Banyak ahli famili ini ditanam secara meluas, bukan sahaja kerana baunya, tetapi juga kerana ia mudah ditanam (tumbuhan-tumbuhan ini adalah antara tumbuhan yang paling mudah dibiak melalui pemotongan batang pokok).

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Pengarang dan editor Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia MS

Lipbloemenfamilie ( البلجيكية الهولندية )

المقدمة من wikipedia NL

De lipbloemenfamilie (Labiatae of Lamiaceae; beide namen zijn toegestaan) is een soortenrijke plantenfamilie. De familie dankt haar naam aan de typische vorm van de kroonbladeren, die samengegroeid zijn tot een boven- en onderlip.

Kenmerken

Sommige soorten zijn struiken; bomen en klimplanten zijn zeldzaam in deze familie. Veel soorten hebben vierkantige, holle stengels. De bladeren staan kruiswijs tegenover elkaar (ieder paar kruislings ten opzichte van het vorige paar). De bloemen zijn zygomorf (tweezijdig symmetrisch) met vijf samengegroeide kelkbladen en vijf vergroeide kroonbladen. De bloemen staan in schijnkransen.

Een aantal soorten in deze familie bevat aromatische oliën in de bladeren. De familie omvat veelgebruikte keukenkruiden als tijm, munt, basilicum, echte marjolein, wilde marjolein, echte salie en rozemarijn.

Er is (nog) geen overeenstemming over de omgrenzing van de familie; er is een tendens om meer geslachten dan voorheen in deze familie onder te brengen.

Soorten

De volgende soorten worden hier beschreven:

Nederlandse naam Botanische naam Aarmunt Mentha spicata groene munt Akkerandoorn Stachys arvensis Akkermunt Mentha arvensis Akkerzenegroen Ajuga chamaepitys Bergandoorn Stachys recta Bergbonenkruid Satureja montana Berggamander Teucrium montanum Betonie Stachys officinalis Blauw glidkruid Scutellaria galericulata Blauw kattenkruid Nepeta racemosa Bleekgele hennepnetel Galeopsis segetum Borstelkrans Clinopodium vulgare Satureja vulgare (synoniem) Bosandoorn Stachys sylvatica Citroenmelisse Melissa officinalis Dauwnetel Galeopsis speciosa Echte gamander Teucrium chamaedrys subsp. germanicum Echte marjolein Origanum majorana Echte salie Salvia officinalis Echte tijm Thymus vulgaris Eenjarig bonenkruid Satureja hortensis Franse lavendel Lavandula stoechas kuiflavendel vlinderlavendel Gele dovenetel Lamiastrum galeobdolon Bonte gele dovenetel, cultivar van gele dovenetel Lamiastrum galeobdolon 'Florentinum' Gespleten hennepnetel Galeopsis bifida Gevlekte dovenetel Lamium maculatum Gestreepte dovenetel cultivar van gevlekte dovenetel Lamium maculatum 'Variegatum' Gewone brunel Prunella vulgaris Gewone hennepnetel Galeopsis tetrahit Grijs kattenkruid Nepeta ×faassenii Groene lavendel Lavandula viridis citroenlavendel Grote tijm Thymus pulegioides Haplostachys bryanii Hartgespan Leonurus cardiaca Heidezenegroen Ajuga genevensis Hemiandra rutilans Hoenderbeet Lamium amplexicaule Hondsdraf Glechoma hederacea Ingesneden dovenetel Lamium hybridum Klein glidkruid Scutellaria minor Kleinbloemige salie Salvia verbenaca Kleine steentijm Clinopodium acinos Satureja acinos (synoniem) Kleine tijm Thymus serpyllum Kranssalie Salvia verticillata Kruipend zenegroen Ajuga reptans Kruiptijm Thymus praecox Malrove Marrubium vulgare Moerasandoorn Stachys palustris Moerasgamander Teucrium scordium Paarse dovenetel Lamium purpureum Pepermunt Mentha × piperita Polei Mentha pulegium Rozemarijn Rosmarinus officinalis Smalle raai Galeopsis angustifolia Spijklavendel of echte lavendel Lavandula angustifolia Trosgamander Teucrium botrys Veldsalie Salvia pratensis Watermunt Mentha aquatica Wild kattenkruid Nepeta cataria Wilde marjolein Origanum vulgare Witte dovenetel Lamium album Witte munt Mentha suaveolens Wolfspoot Lycopus europaeus Wollige munt Mentha ×rotundifolia Zachte hennepnetel Galeopsis pubescens Valse salie Teucrium scorodonia

Geslachten

In Nederland komen de volgende geslachten voor:

Zie ook:

Sommige andere geslachten

Een aantal andere geslachten: Acanthomintha, Achyrospermum, Acinos, Acrocephalus, Acrotome, Acrymia, Aeollanthus, Agastache, Ajugoides, Alajja, Alvesia, Amethystea, Anisochilus, Anisomeles, Antonina, Asterohyptis, Becium, Benguellia, Blephilia, Bostrychanthera, Bovonia, Brazoria, Bystropogon, Calamintha , Capitanopsis, Capitanya, Catoferia, Cedronella, Ceratanthus, Chamaesphacos, Chaunostoma, Chelonopsis, Cleonia, Colebrookia, Collinsonia, Colquhounia, Comanthosphace, Conradina, Craniotome, Cuminia, Cunila, Cyclotrichium, Cymaria, Dauphinea, Dicerandra, Dorystaechas, Dracocephalum, Drepanocaryum, Eichlerago, Elsholtzia, Endostemon, Englerastrum, Eremostachys, Eriope, Eriiophyton, Eriopidion, Eriothymus, Erythrochlamys, Eurysolen, Fuerstia, Geniosporum, Glechon, Gomphostemma, Gontscharovia, Hanceola, Haplostachys, Haumaniastrum, Hedeoma, Hemiandra, Hemigenia, Hemizygia, Hesperozygis, Heterolamium, Hoehnea, Holocheila, Holostylon, Horminium, Hoslundia, Hymenocrater, Hypenia, Hypogomphia, Hyptidendron, Hyptis, Isodictyophorus , Isodon, Isoleucas, Keiskea, Kinostemon, Kudrjaschevia, Kurzamra, Lagochilus, Lagopsis, Lallemantia, Lamiophlomis, Leocus, Leonotis, Lepechinia, Leucas, Leucosceptrum, Limniboza, Lophanthus, Loxocalyx, Macbridea, Marmoritis, Marsypianthes, Meehania, Melittis, Meriandra, Mesona, Metastachydium, Microcorys, Micromeria, Microtoena, Minthostachys, Moluccella, Monarda, Monardella, Mosla, Neoeplingia, Neohyptis, Neustruevia, Nosema, Notochaete, Octomeron, Ombrocharis, Orthosiphon, Otostegia, Panzerina, Paraeremostachys, Paralamium, Paraphlomis, Peltodon, Pentapleura, Perilla, Perovskia, Perrierastrum, Phlomis, Phlomoides, Phyllostegia, Physostegia, Piloblephis, Pitardia, Platostoma, Plectranthus, Pogogyne, Pogostemon, Poliomintha, Prasium, Prostanthera, Pseuderemostachys, Puntia, Pycnanthemum, Pycnostachys, Renschia, Rhabdocaulon, Raphidion, Rhododon, Rostrinucula, Roylea, Rubiteucris, Sabaudia, Saccocalyx, Schizonepeta, Sideritis, Siphocranion, Skapanthus, Solenostemon, Stachyopsis, Stenogyne, Sulaimania, Suzukia, Symphostemon, Synandra, Syncolostemon, Tetradenia, Thorncroftia, Thuspeinanta, Thymbra, Thymus (genus), Tinnea, Trichostema, Wenchengia, Westringia, Wiedemannia, Wrixonia, Zataria, Zhumeria, Ziziphora

Externe links

Wikimedia Commons Zie de categorie Lamiaceae van Wikimedia Commons voor mediabestanden over dit onderwerp.
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia-auteurs en -editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia NL

Lipbloemenfamilie: Brief Summary ( البلجيكية الهولندية )

المقدمة من wikipedia NL

De lipbloemenfamilie (Labiatae of Lamiaceae; beide namen zijn toegestaan) is een soortenrijke plantenfamilie. De familie dankt haar naam aan de typische vorm van de kroonbladeren, die samengegroeid zijn tot een boven- en onderlip.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia-auteurs en -editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia NL

Leppeblomfamilien ( النرويجية )

المقدمة من wikipedia NN

Leppeblomfamilien (Lamiaceae)[1] er ein plantefamilie med tofrøbladingar. Plantene har firkanta stengel og motsette blad. Blomstrane veks i kransar (samandregne kvastar) oppetter stengelen. Dei har to, fem eller ti begertenner. Krona har røyr og fire-fem flikar, dei tre nedre er underlepene, den eine eller dei to øvre er overlepene. Oftast har dei to korte og to lange mjølberar. Plantane får frukt med fire smånøtter.

Slekter

Slekter som finst i Noreg:

Kjelder

  1. «Leppeblomstfamilien», www.artsdatabanken.no (på bokmål), henta 13. september 2019
  • Svensk Wikipedia.
  • Johannes Lid, Norsk-svensk-finsk flora, Det Norske Samlaget, 1985.
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia NN

Leppeblomfamilien: Brief Summary ( النرويجية )

المقدمة من wikipedia NN

Leppeblomfamilien (Lamiaceae) er ein plantefamilie med tofrøbladingar. Plantene har firkanta stengel og motsette blad. Blomstrane veks i kransar (samandregne kvastar) oppetter stengelen. Dei har to, fem eller ti begertenner. Krona har røyr og fire-fem flikar, dei tre nedre er underlepene, den eine eller dei to øvre er overlepene. Oftast har dei to korte og to lange mjølberar. Plantane får frukt med fire smånøtter.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia NN

Leppeblomstfamilien ( النرويجية )

المقدمة من wikipedia NO

Leppeblomstfamilien er en plantefamilie som omfatter 210 planteslekter. Familien omfatter en lang rekke krydderurter, som mynte, bergmynte (oregano), rosmarin, basilikum, sar, timian, salvie og isop.

Bruk

Artene i leppeblomstfamilien er ofte rike på eteriske oljer, for eksempel er urten patchouli brukt i røkelse med en sterkt eksotisk duft som var mye brukt blant hippiene60-tallet.

Kjente slekter

Eksterne lenker

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia forfattere og redaktører
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia NO

Leppeblomstfamilien: Brief Summary ( النرويجية )

المقدمة من wikipedia NO

Leppeblomstfamilien er en plantefamilie som omfatter 210 planteslekter. Familien omfatter en lang rekke krydderurter, som mynte, bergmynte (oregano), rosmarin, basilikum, sar, timian, salvie og isop.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia forfattere og redaktører
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia NO

Jasnotowate ( البولندية )

المقدمة من wikipedia POL
Commons Multimedia w Wikimedia Commons Wikisłownik Hasło w Wikisłowniku

Jasnotowate, wargowe (Lamiaceae Lindl., Labiatae Juss.[a]) – rodzina roślin z rzędu jasnotowców (Lamiales Bromhead). Należy do niej ponad 7,2 tysiąca gatunków reprezentujących 236 rodzajów[1]. Występują na całym świecie z wyjątkiem okolic okołobiegunowych. Mają kilka centrów zróżnicowania, przy czym najbardziej charakterystyczne są dla obszaru śródziemnomorskiego[2]. Wiele gatunków z tej rodziny zawiera olejki eteryczne i znalazły zastosowanie w medycynie, kosmetyce oraz jako przyprawy. Liczne gatunki uprawiane są jako rośliny ozdobne, a gatunki drzewiaste dostarczają wartościowego drewna[3].

Morfologia

W dawniejszych ujęciach systematycznych do rodziny zaliczano głównie rośliny zielne o charakterystycznie czworodzielnej zalążni i wyniesionym pod nią dnie kwiatowym. Po ustaleniu składu obejmującego jednolitą grupę ze względu na wspólne pochodzenie w rodzinie znalazły się liczne taksony drzewiaste i krzaczaste z tropików o niepodzielonej zalążni, reprezentujące formy bardziej pierwotne w obrębie jasnotowatych[2].

Pokrój
Rośliny jednoroczne, byliny, krzewy, pnącza (rzadko) i drzewa, zarówno niewielkie, jak i przekraczające 30 m wysokości (teczyna wyniosła). Łodyga jest czterokanciasta u roślin zielnych[2] i młodych pędów roślin drzewiastych. Rośliny zwykle aromatyczne, pokryte gruczołowatymi włoskami[3].
Liście
Ulistnienie nakrzyżległe, rzadko skrętoległe (niektóre gatunki Aeollanthus) lub okółkowe[2]. Pozbawione przylistków[3]. Zwykle pojedyncze, czasem okazałe (u Tectona do 35 cm długości), w bardzo różnym stopniu piłkowane lub wcinane, czasem głęboko podzielone (np. lawenda) lub złożone – trójlistkowe (Cedronella), dłoniasto złożone (niepokalanek) lub pierzasto złożone (Petraeovitex), czasem nawet dwukrotnie pierzasto złożone (niektórzy przedstawiciele rodzaju plektrantus)[2]. U wielu przedstawicieli na spodniej stronie liści i na ogonku obecne są pozakwiatowe miodniki[3].
Kwiaty
Zebrane w kwiatostany wierzchotkowe zwykle dwuramienne, rzadziej jednoramienne, luźne lub silnie skupione w okółkach, zwykle wsparte licznymi przysadkami[2], czasem powiększonymi i barwnymi. Wierzchotki tworzą złożone wiechy, główki i kłosy[3]. Kwiaty są obupłciowe[3], zrosłopłatkowe i wyraźnie grzbieciste, czasem wtórnie prawie promieniste. Kielich zrosłodziałkowy, dwuwargowy lub promienisty, 5-ząbkowy. Korona rzadko niemal promienista, zazwyczaj dwuwargowa; warga górna dwudzielna, powstała ze zrośnięcia dwóch płatków; warga dolna trójdzielna, powstała przez zrośnięcie trzech płatków; niekiedy tylko jedna warga – dolna jest dobrze wykształcona. Zwykle cztery pręciki (rzadko 5, 6 lub więcej, do 16[3]), nierównej długości, dwusilne (wyjątkowo u szałwii występują tylko dwa pręciki). Słupek zwykle dwukrotny, zalążnia złożona z dwóch owocolistków, u wielu rodzajów już w czasie kwitnienia głęboko przedzielona fałszywą przegrodą na cztery guzki, w środku których osadzona jest szyjka słupka, zwykle o dwudzielnym znamieniu. U podstawy zalążni znajduje się pierścieniowaty miodnik[2].
Owoc
U przedstawicieli o zalążni niepodzielonej pestkowiec z 4 nasionami, u reszty czterodzielna rozłupnia, rozpadająca się na cztery pojedyncze rozłupki[2]. Owoce ukryte są zwykle w trwałym kielichu[3]. W przypadku rodzaju Hoslundia kielich podczas owocowania mięśnieje[2].

Systematyka

Pozycja systematyczna według APweb (aktualizowany system APG IV z 2016)[1]

Jedna z rodzin jasnotowców reprezentujących grupę astrowych w obrębie dwuliściennych właściwych:

Pozycja systematyczna według APweb (aktualizowany system APG IV z 2016)[1]
jasnotowce

Plocospermataceae





Carlemanniaceae



Oleaceae oliwkowate





Tetrachondraceae





Peltantheraceae




Calceolariaceae



Gesneriaceae ostrojowate






Plantaginaceae babkowate




Scrophulariaceae trędownikowate




Stilbaceae





Byblidaceae byblisowate



Linderniaceae linderniowate






Pedaliaceae połapkowate, sezamowate



Martyniaceae



Acanthaceae akantowate





Bignoniaceae bignoniowate






Schlegeliaceae



Lentibulariaceae pływaczowate





Thomandersiaceae



Verbenaceae werbenowate






Lamiaceae jasnotowate




Mazaceae




Phrymaceae




Paulowniaceae paulowniowate



Orobanchaceae zarazowate

















Podział rodziny według APweb[1][4]

Do rodziny zalicza się 236 rodzajów grupowanych w 10–12 podrodzin.

 src=
Prostanthera lasianthos

Podrodzina Prostantheroideae Luersson (syn. Chloanthaceae Hutchinson)

 src=
Callicarpa americana

Podrodzina Callicarpoideae Bo Li & Olmstead

 src=
Vitex agnus-castus

Podrodzina Viticoideae Briquet (syn. Viticaceae Jussieu)

 src=
Symphorema polyandrum

Podrodzina Symphorematoideae Briquet (syn. Symphoremataceae Wight)

 src=
Nepeta sibirica

Podrodzina Nepetoideae (Dumortier) Luersson

 src=
Tectona grandis

Podrodzina Tectonoideae Bo Li & Olmstead

 src=
Cornutia obovata

Podrodzina Premnoideae' Bo Li, Olmstead & Cantino

 src=
Ajuga reptans

Podrodzina Ajugoideae Kosteletzky

Podrodzina Peronematoideae Bo Li, Olmstead & Cantino

 src=
Scutellaria galericulata

Podrodzina Scutellarioideae (Dumortier) Caruel

Podrodzina Cymaroideae Bo Li, Olmstead & Cantino

 src=
Lamium maculatum

Podrodzina Lamioideae Harley

Pozycja w systemie Reveala (1993–1999)

Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa jasnotowe (Lamiidae Takht. ex Reveal), nadrząd Lamianae Takhtajan, rząd jasnotowce (Lamiales Bromhead), podrząd Lamiineae Bessey in C.K. Adams, rodzina jasnotowate (Lamiaceae Lindl.)[5].

Pozycja w systemie Takhtajana (1997)

Gromada okrytonasienne, klasa Magnoliopsida, podklasa jasnotowe (Lamiidae), nadrząd Lamianae, rząd jasnotowce (Lamiales), rodzina jasnotowate (Lamiaceae).

Pozycja w systemie Cronquista (1981)

Gromada okrytonasienne, klasa Magnoliopsida, podklasa Asteridae, rząd jasnotowce (Lamiales), rodzina jasnotowate (Lamiaceae).

Uwagi

Przypisy

  1. a b c d e P.F. Stevens: Angiosperm Phylogeny Website (ang.). 2001–. [dostęp 2018-01-23].
  2. a b c d e f g h i Heywood V. H., Brummitt R. K., Culham A., Seberg O.: Flowering plant families of the world. Ontario: Firely Books, 2007, s. 179-180. ISBN 1-55407-206-9.
  3. a b c d e f g h Maarten J. M. Christenhusz,‎ Michael F. Fay,‎ Mark W. Chase: Plants of the World: An Illustrated Encyclopedia of Vascular Plants. Richmond, Chicago: Kew Publishing, The University of Chicago Press, 2017, s. 575-578. ISBN 978-1-84246-634-6.
  4. List of Genera in LAMIACEAE. W: Vascular plant families and genera [on-line]. Royal Botanic Gardens, Kew. [dostęp 2018-01-23].
  5. Crescent Bloom: Lamiaceae (ang.). The Compleat Botanica. [dostęp 2010-03-31].
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia POL

Jasnotowate: Brief Summary ( البولندية )

المقدمة من wikipedia POL
 src= Diagram kwiatowy jasnoty

Jasnotowate, wargowe (Lamiaceae Lindl., Labiatae Juss.) – rodzina roślin z rzędu jasnotowców (Lamiales Bromhead). Należy do niej ponad 7,2 tysiąca gatunków reprezentujących 236 rodzajów. Występują na całym świecie z wyjątkiem okolic okołobiegunowych. Mają kilka centrów zróżnicowania, przy czym najbardziej charakterystyczne są dla obszaru śródziemnomorskiego. Wiele gatunków z tej rodziny zawiera olejki eteryczne i znalazły zastosowanie w medycynie, kosmetyce oraz jako przyprawy. Liczne gatunki uprawiane są jako rośliny ozdobne, a gatunki drzewiaste dostarczają wartościowego drewna.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia POL

Lamiaceae ( البرتغالية )

المقدمة من wikipedia PT

A família botânica das Lamiaceae (antiga Labiatae, Adanson - ou Labiadas, Lamiales) é a 7ª maior família de plantas com flores, compreende atualmente conforme a APG,[1] de 236 a 258 gêneros e de 6970 a 7193 espécies, subdividida em 7 subfamílias. São arbustos, ervas e raramente árvores. A maioria das plantas desses grupo são aromáticas e geralmente são utilizadas no paisagismo por possuírem diversidade no tipo de flores e também na culinária. Podem ser perenes ou anuais.[2]

São popularmente conhecidas como "família da hortelã". Outro exemplos de plantas dessa família são: Alecrim, Orégano, Timo, Menta, Hortelã, Lavândula, Sálvia, etc.[3]

Etimologia

"Labiadas"/"Labiatae" vem de lábios, devido à conformação e o formato gerais das pétalas; "Lamiaceae" vem de Lamium, o género holotípico.[4]

Distribuição

Cosmopolita, ausente nas regiões mais frias e alta latitude ou longitude.[2]

No Brasil são encontradas 16 gêneros e 525 espécies. São indicadas aproximadamente 69 espécies como sendo raras. Nos Estados: Acre, Amazonas, Amapá, Pará, Rondônia, Roraima, Tocantins, Alagoas, Bahia, Ceará, Maranhão, Paraíba, Pernambuco, Piauí, Rio Grande do Norte, Sergipe, Distrito Federal, Goiás, Mato Grosso do Sul, Mato Grosso, Espírito Santo, Minas Gerais, Rio de Janeiro, São Paulo, Paraná, Rio Grande do Sul, Santa Catarina.[5][6]

Mudanças na Classificação

Alguns gêneros que eram, tradicionalmente, de outras famílias, pela nova classificação filogenética passam a integrar as lamiáceas, como por exemplo, Tectona (ex-Verbenaceae) e Clerodendrum (ex-Acanthaceae).[7]

Famílias tornam-se subfamílias como, por ex. Viticoideae (ex-Viticaceae), contudo, antes foi subfamília de Verbenaceae.

Há também mudanças dentro da própria família, como o tradicional gênero Coleus, agora incorporado no gên. Plectranthus.

Sinonímia (YYPG): Aegiphilaceae, Chloanthaceae, Dicrastylidiaceae, Glechomaceae, Labiatae, Melittidaceae, Menthaceae, Nepetaceae, Salazariaceae, Salviaceae, Scutellariaceae.

Importância Econômica

Muitas espécies são importantes, entre outros usos, para extração de óleos essenciais (Mentha, Lavandula, Marrubium, Nepeta, Ocimum, Origanum, Rosmarinus, Salvia, Satureja, Thymus etc.), tanto para uso cosmético, como condimentar, aromático e/ou medicinal. Tais processos em escala industrial ou artesanalmente. Há também o uso caseiro de várias espécies, tanto para chás, condimentos e/ou como algum outro uso tradicional, não podendo faltar nas hortas caseiras.[8]

Muitas espécies possuem potencial paisagístico e são usadas com sucesso, como a brasileira Salvia splendens Sellow.[7]

Morfologia

São ervas, arbustos ou árvores, frequentemente odoríferos pela presença de óleos voláteis. Os caules geralmente são quadrangularares em corte transversal, podendendo ser também estoloníferos ou rizomatosos.[2] As folhas se encontram dispostas de forma simples ou compostas, opostas, ocasionalmente verticiladas ou alternas, geralmente decussadas, com limbo inteiro, denteado, lobado ou crenada. As folhas são revestidas de pêlos glandulares que, normalmente, secretam essências aromáticas. Às vezes, podem ser compostas digitadas ou pinadas, pecioladas ou sésseis, sem estípulas.[9]

As flores podem ser pequenas ou grandes, geralmente vistosas, reunidas em inflorescência derivada de uma série de ramos cimosos, freqüentemente axilares. São hermafroditas, diclamídeas, pentâmeras, bilabiadas e com zigomorfia (que em alguns casos é pouco pronunciada, ex. Lavandula e Mentha) ou ± actinomorfia. O cálice é tubuloso, campanulado ou infundibuliforme, gamossépalo, persistente e ocasionalmente acrescente no fruto, 5-10 denteado ou lobado, sendo útil para identificação dos gêneros. A corola também é tubulosa, 5‒mera, zigomorfa ou raramente actinomorfa, campanulada ou infundibuliforme, gamopétala, apresentando o limbo geralmente diferenciado em lábio superior (lábrum) e inferior (labíolo). Apenas em Teucrium é unilabiada. O androceu é formado por 2 a 4 estames didínamos ou subiguais, exsertos ou inclusos na corola, paralelos, divergentes ou declinados. Os filetes são livres entre si, retos ou curvos, com ou sem apêndice, ou concrescidos em bainha aberta, através da qual passa o estilete, como em Plectranthus. Há estaminódios nas flores com 2 estames. Nos integrantes da subfamília Ocimoideae, os estames são inclinados sobre o lábio inferior da corola e envolvidos por ele. O estilete é ginobásico ou não (Teucrium), sendo resultado da fusão de dois. O ovário é súpero, bicarpelar, bilocular, com 2 óvulos em cada lóculo, mas há uma constrição em cada carpelo, por um falso septo, dando impressão de tetralocular quando adulto. O ovário está assentado em um disco glandular, expandido em um lado e saliente. Os grãos de pólen possuem geralmente de 3 a 6 colpados. Disco nectarífero geralmente presente, adjacente ao gineceu.[3]

Os frutos são secos, esquizocarpo ou drupa, que se separa em 4 frutículos parciais (núculas) unisseminados, onde cada núcula é uma pequena noz, oval, quase globosa, oblonga, trigonal ou tetraédrica. As sementes têm pouquíssimo ou nenhum endosperma. O embrião é reto.[5]

Ecologia

As relações com os demais organismos podem ser favoráveis as plantas, favoráveis a ambos ou não favoráveis.

As flores, por exemplo, estabelecem uma relação favorável para com seus agentes polinizadores. São polinizadas por abelhas, vespas, borboletas, traças, moscas, besouros e pássaros. Espécies com drupa são, normalmente, dispersas por aves ou mamíferos; as nozinhas são predadas por aves ou dispersas pela água.[9] O perfume dessas folhas é um componentes atrativo para a interação com outros animais. Podem crescer em solos ricos em sulfato de cálcio hidratado e gesso.

As Lamiaceae podem ser bastante densas e possuir pelos, o que facilita a interação com insetos sugadores de seivas que caminham sobre essas plantas. O nitrogênio liberado pelas excretas desses insetos pode ser absorvido pela folha. Podem estar associadas também a fungos e bactérias. O óleo essencial presente em Nepetoideae parece agir como bactericida bem como auxilia na nodulação de plantas leguminosas.[1]

Gêneros

 src=
Melissa

Lista de gêneros[1]

 src=
Mentha
 src=
Origanum

Acanthomintha; Achyrospermum; Acinos; Acrocephalus; Acrotome; Acrymia; Adelosa; Aegiphila ; Aeollanthus ; Agastache; Ajuga ; Ajugoides; Alajja; Alvesia; Amasonia; Amethystea; Anisochilus; Anisomeles; Antonina ; Aphanochilus; Archboldia; Ascocarydion; Asterohyptis; Atelandra; Audibertia; Ballota; Basilicum; Becium; Benguellia; Betonica; Blephilia; Bostrychanthera; Bovonia; Brachystemum; Brazoria; Brittonastrum Bystropogon; Calamintha; Calapodium; Callicarpa ; Capitanopsis; Capitanya; Caryopteris; Catoferia; Cedronella; Ceratanthus; Ceratominthe; Chaiturus; Chamaesphacos; Chaunostoma; Chelonopsis; Chloanthes; Cleonia; Clerodendranthus; Clerodendrum; Clinopodium; Colebrookea; Collinsonia; Colobandra; Colquhounia; Comanthosphace; Congea; Conradina; Coridothymus; Cornutia; Craniotome; Cruzia; Cuminia; Cunila; Cyanostegia; Cyclonema; Cyclotrichium; Cymaria; Dauphinea; Dentidia; Dicerandra; Dicrastylis; Dorystaechas; Dracocephalum; Drepanocaryum; Dysophylla; Eichlerago; Elsholtzia; Endostemon; Englerastrum; Epimeredi; Eremostachys; Eriope; Eriophyton; Eriopidion; Eriothymus; Erythrochlamys; Euhesperida; Eurysolen; Eusteralis; Faradaya; Fuerstia; Galeobdolon; Galeopsis; Gardoquia; Garrettia; Geniosporum; Germanea; Geunsia; Glecoma; Glechon; Glossocarya; Gmelina; Gomphostemma; Gontscharovia; Hanceola; Haplostachys; Harlanlewisia: Haumaniastrum; Hedeoma ; Hemiandra; Hemigenia; Hemiphora; Hemizygia; Hesperozygis; Heterolamium; Hoehnea; Holmskioldia; Holocheila; Holostylon; Horminum; Hosea; Hoslundia; Hosta (botânica); Huxleya; Hymenocrater; Hymenopyramis; Hypenia; Hypogomphia; Hyptidendron; Hyptis ; Hyssopus; Iboza; Isanthus; Isodictyophorus; Isodon ; Isoleucas; Karomia; Keiskea; Kinostemon; Koellia; Kudrjaschevia; Kurzamra; Lachnostachys; Lagochilus; Lagopsis; Lallemantia; Lamiastrum; Lamiophlomis; Lamium; Lavandula; Leocus; Leonotis; Leonurus; Lepechinia; Leucas; Leucosceptrum; Leucophae; Limniboza; Lophanthus; Loxocalyx; Lycopus; Macbridea; Majorana; Mahya; Mallophora; Marmoritis; Marrubium; Marsypianthes; Meehania; Melissa; Melittis; Mentha; Meriandra; Mesona; Metastachydium; Microcorys; Micromeria; Microtoena; Minthostachys; Moldavica; Moluccella; Monarda; Monardella; Monochilus; Moschosma; Mosla; Neoeplingia; Neohyptis; Neomuellera; Neorapinia; Nepeta ; Newcastelia; Nosema; Notochaete; Ocimum ; Octomeron; Ombrocharis; Oncinocalyx; Oreosphacus; Origanum ; Orthodon; Orthosiphon; Otostegia; Oxera; Panzerina; Paraeremostachys; Paralamium; Paraphlomis; Paravitex; Peltodon; Pentapleura; Perilla; Perillula; Perilomia; Peronema; Perovskia; Perrierastrum; Petitia; Petraeovitex; Phlomidoschema; Phlomis ; Phlomoides ; Phyllostegia; Physoleucas ; Physopsis; Physostegia; Piloblephis; Pitardia; Pityrodia ; Platostoma ; Plectranthastrum ; Plectranthus; Pogogyne; Pogostemon ; Poliomintha; Porphyra; Prasium; Premna ; Prostanthera; Prunella; Pseuderemostachys; Pseudocarpidium; Pseudochamaesphacos; Pseudomarrubium; Pulegium, Puntia; Pycnanthemum; Pycnostachys ; Rabdosiella; Renschia; Rhabdocaulon; Rabdosia; Rhaphiodon; Rhododon; Rosmarinus; Rostrinucula; Rotheca ; Roylea; Rubiteucris; Sabaudia; Saccocalyx; Salazaria; Salvia ; Salviastrum; Satureja; Schizonepeta; Schnabelia; Scutellaria ; Sideritis ; Siphonanthus; Siphocranion; Skapanthus; Solenostemon; Spartothamnella; Sphacele; Sphenodesme; Stachydeoma; Stachyopsis; Stachys ; Stenogyne; Stiptanthus ; Sulaimania; Suzukia; Symphorema; Symphostemon; Synandra; Syncolostemon; Taligalea; Tectona; Teijsmanniodendron; Tetraclea; Tetradenia; Teucridium; Teucrium ; Thorncroftia; Thuspeinanta; Thymbra; Thymus ; Tinnea; Trichostema; Tsoongia; Tullia; Vitex ; Viticipremna; Volkameria; Wenchengia; Westringia; Wiedemannia; Wrixonia; Xenopoma; Zappania; Zataria; Zhumeria; Ziziphora.

  1. a b c «Lamiaceae Genera». www.mobot.org. Consultado em 24 de novembro de 2018
  2. a b c GIULIETTI, A. M., RAPINI, A., ANDRADE, M.J.G., QUEIROZ, L.P., SILVA, J.M.C. (2009). Plantas raras do Brasil. Belo Horizonte, MG: Universidade Estadual de Feira de Santana. pp. 192–201 |acessodata= requer |url= (ajuda) !CS1 manut: Nomes múltiplos: lista de autores (link)
  3. a b «Lamiaceae - FloraSBS». sites.google.com. Consultado em 26 de novembro de 2018
  4. «LABIADAS (LABIATAE) OU LAMIACEAE | Recanto da Biologia». Recanto da Biologia. Consultado em 27 de novembro de 2018
  5. a b Mota, Michelle Christine de Almeida; Pastore, José Floriano Barêa; Marques Neto, Roberto; Harley, Raymond Mervyn; Salimena, Fátima Regina; Mota, Michelle Christine de Almeida; Pastore, José Floriano Barêa; Marques Neto, Roberto; Harley, Raymond Mervyn (março de 2017). «Lamiaceae na Serra Negra, Minas Gerais, Brasil». Rodriguésia. 68 (1): 143–157. ISSN 2175-7860. doi:10.1590/2175-7860201768123
  6. Martnov. «Lamiaceae in Flora do Brasil 2020 em construção». Jardim Botânico do Rio de Janeiro. Consultado em 29 de setembro de 2018
  7. a b «CEAP Design». www.ceapdesign.com.br. Consultado em 26 de novembro de 2018
  8. Lima, R. K.; Cardoso, M. G. (2013). «Família Lamiaceae: Importantes Óleos Essenciais com Ação Biológica e Antioxidante». Consultado em 11 de junho de 2021
  9. a b HARLEY, Raymond M. et al. Labiatae. (2004). Flowering Plants· Dicotyledons. Berlin, Heidelberg: Springer. p. 167-275. |acessodata= requer |url= (ajuda)
 title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autores e editores de Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia PT

Lamiaceae: Brief Summary ( البرتغالية )

المقدمة من wikipedia PT

A família botânica das Lamiaceae (antiga Labiatae, Adanson - ou Labiadas, Lamiales) é a 7ª maior família de plantas com flores, compreende atualmente conforme a APG, de 236 a 258 gêneros e de 6970 a 7193 espécies, subdividida em 7 subfamílias. São arbustos, ervas e raramente árvores. A maioria das plantas desses grupo são aromáticas e geralmente são utilizadas no paisagismo por possuírem diversidade no tipo de flores e também na culinária. Podem ser perenes ou anuais.

São popularmente conhecidas como "família da hortelã". Outro exemplos de plantas dessa família são: Alecrim, Orégano, Timo, Menta, Hortelã, Lavândula, Sálvia, etc.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autores e editores de Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia PT

Lamiaceae ( الرومانية، المولدوفية )

المقدمة من wikipedia RO

Lamiaceae sau Labiatae este o familie importantă de plante dicotiledonate care cuprinde aproximativ 6.000 de specii și peste 210 genuri, repartizate de Cantino (1992) în 9 subfamilii (Ajugoideae, Chloanthoideae, Lamioideae, Nepetoideae, Scutellarioideae, Teucrioideae, Viticoideae, Pogostemoideae).

Reprezentanți

Flora României conține 138 de specii, spontane și cultivate, ce aparțin la 34 de genuri. Printre exemplele de mai jos se află și reprezentați ai florei din România:

Genuri

Imagini

Legături externe

Wikispecies
Wikispecies conține informații legate de Lamiaceae
Commons
Wikimedia Commons conține materiale multimedia legate de Lamiaceae
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia autori și editori
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia RO

Lamiaceae: Brief Summary ( الرومانية، المولدوفية )

المقدمة من wikipedia RO

Lamiaceae sau Labiatae este o familie importantă de plante dicotiledonate care cuprinde aproximativ 6.000 de specii și peste 210 genuri, repartizate de Cantino (1992) în 9 subfamilii (Ajugoideae, Chloanthoideae, Lamioideae, Nepetoideae, Scutellarioideae, Teucrioideae, Viticoideae, Pogostemoideae).

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia autori și editori
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia RO

Hluchavkovité ( السلوفاكية )

المقدمة من wikipedia SK

Hluchavkovité (Lamiaceae, staršie Labiatae[1]) je čeľaď kvitnúcich rastlín. Viaceré rastliny sú veľmi aromatické a používajú ako liečivé rastliny a koreniny: bazalka, mäta, rozmarín, šalvia, saturejka, majoránka, oregano, yzop, tymian, levanduľa a perila. Niektoré druhy sú kríky alebo stromy (tík) a výnimočne aj ako popínavé rastliny. Pestujú sa aj pre atraktívny vzhľad (Coleus, Ajuga), semená (Salvia hispanica; chia), alebo pre jedlé hľuzy Plectranthus edulis, Plectranthus esculentus, Plectranthus rotundifolius a Stachys affinis.

V 236 rodoch[2] existuje veľa druhov, zdroje uvádzajú od 6700[3] do 7200[2] druhov. Rastú hlavne v Stredomorí[3] ale majú kozmopolitné rozšírenie[4].

Čeľaď je blízko príbuzná k čeľadi železníkovité (Verbenaceae);[2] v 90. rokoch 20. storočia navrhli fylogenetické štúdie, že rody klasifikované do čeľade železníkovité by mali byť zahrnuté medzi hluchavkovité[5][6] alebo do iných čeľadí radu hluchavkotvaré (Lamiales).[7][8]

Niektoré druhy vo svojich listoch a ochlpení produkujú terpén, aby odpudzovali bylinožravce. Kvety majú 5 spojených lístkov, jeden veľký piestik má 4 semenníky.[1]

Referencie

  1. a b GLIMN-LACY, Janice; KAUFMAN, Peter B.. Botany Illustrated (Introduction to Plants, Major Groups, Flowering Plant Families). [s.l.] : Springer Science & Business Media, 2006. 278 s. ISBN 978-0-387-28875-8. (po anglicky)
  2. a b c Raymond M. Harley, Sandy Atkins, Andrey L. Budantsev, Philip D. Cantino, Barry J. Conn, Renée J. Grayer, Madeline M. Harley, Rogier P.J. de Kok, Tatyana V. Krestovskaja, Ramón Morales, Alan J. Paton, and P. Olof Ryding. 2004. "Labiatae" pages 167-275. In: Klaus Kubitzki (editor) and Joachim W. Kadereit (volume editor). The Families and Genera of Vascular Plants volume VII. Springer-Verlag: Berlin; Heidelberg, Germany. ISBN 978-3-540-40593-1
  3. a b BAILEY, Jill; Facts on File, Inc. The Facts on File Dictionary of Botany. [s.l.] : Facts On File, Incorporated, 2002. 250 s. ISBN 978-0-8160-4911-0. S. 128.
  4. HEYWOOD, Vernon H.; BRUMMITT, Richard K.; SEBERG, Ole. Flowering Plant Families of the World. Ontario, Canada : Firefly Books. ISBN 978-1-55407-206-4.
  5. Cantino, P.D., Harley, R.M. & Wagstaff, S.J. 1992. Genera of Labiatae: status and classification. Pp. 511-522. In: Raymond M. Harley and Tom Reynolds (editors). Advances in Labiate Science. Richmond, Royal Botanic Gardens, Kew.
  6. Phylogeny in Labiatae s.l., inferred from cpDNA sequences. Plant Systematics and Evolution, 1998, s. 265–274. DOI: 10.1007/bf00985232.
  7. STEVENS, P. F.. Lamiales (Lamiaceae Family) [online]. Angiosperm Phylogeny Website, July 2012, [cit. 2015-03-25]. Dostupné online.
  8. ANGIOSPERM PHYLOGENY GROUP. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG III. Botanical Journal of the Linnean Society, 2009, s. 105–121. Dostupné online [cit. 2013-06-26]. DOI: 10.1111/j.1095-8339.2009.00996.x.

Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Lamiaceae na anglickej Wikipédii.

Iné projekty

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autori a editori Wikipédie
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia SK

Hluchavkovité: Brief Summary ( السلوفاكية )

المقدمة من wikipedia SK

Hluchavkovité (Lamiaceae, staršie Labiatae) je čeľaď kvitnúcich rastlín. Viaceré rastliny sú veľmi aromatické a používajú ako liečivé rastliny a koreniny: bazalka, mäta, rozmarín, šalvia, saturejka, majoránka, oregano, yzop, tymian, levanduľa a perila. Niektoré druhy sú kríky alebo stromy (tík) a výnimočne aj ako popínavé rastliny. Pestujú sa aj pre atraktívny vzhľad (Coleus, Ajuga), semená (Salvia hispanica; chia), alebo pre jedlé hľuzy Plectranthus edulis, Plectranthus esculentus, Plectranthus rotundifolius a Stachys affinis.

V 236 rodoch existuje veľa druhov, zdroje uvádzajú od 6700 do 7200 druhov. Rastú hlavne v Stredomorí ale majú kozmopolitné rozšírenie.

Čeľaď je blízko príbuzná k čeľadi železníkovité (Verbenaceae); v 90. rokoch 20. storočia navrhli fylogenetické štúdie, že rody klasifikované do čeľade železníkovité by mali byť zahrnuté medzi hluchavkovité alebo do iných čeľadí radu hluchavkotvaré (Lamiales).

Niektoré druhy vo svojich listoch a ochlpení produkujú terpén, aby odpudzovali bylinožravce. Kvety majú 5 spojených lístkov, jeden veľký piestik má 4 semenníky.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autori a editori Wikipédie
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia SK

Ustnatice ( الإسبانية، القشتالية )

المقدمة من wikipedia SL

glej besedilo

Ustnatice (znanstveno ime Lamiaceae ali Labiatae) je družina zeli iz reda ustnatičevcev (Lamiales).

Slovensko ime družine se nanaša na obliko cvetov, ki so somerni (razdelimo jih lahko le na dve enaki polovici, levo in desno) in dvoustnati.

Opis

Steblo ustnatic je skoraj vedno razločno štirirobno, listi pa so na steblo nameščeni nasprotno; najpogosteje so listi celi. socvetja so najpogosteje navidezna vretenca, ki se nahajajo bodisi na vrhu stebel v klasih ali glavicah. Po večini imajo ustnatice somerne, vedno pa dvoustnate cvetove (od tod njihovo ime) iz petih zraslih venčnih listov. V cvetovih imajo po štiri prašnike in nadraslo plodnico.

Rodovi

Zadnja revizija celotne družine, je bila objavljena leta 2004.[1] Identificiranih in opisanih je do 236 rodov. Ti so v spodnjem seznamu označeni z zvezdico (*). Nekaj rodov je bilo dodanih po letu 2004. Ti so označeni z znakom plus (+). Preostali rodovi, ki so v seznamu, izhajajo iz zgodovine in so iz vira, ki vključitev roda ne pojasnjuje.[2] Nekaj teh je priznanih v sodobnih razvrščanjih te družine. Adelosa je nomen dubium (dvomljivo ime). Noben primerek ne obstaja in nihče ne ve, kaj je leta 1850 Carl Ludwig Blume opisal kot Adelosa .

Kew Gardens ponuja seznam rodov, ki vključuje dodatne informacije in je enostaven za branje[3]. Seznam na spletni strani Angiosperm Phylogeny Website je pogosto posodobljena.[4]

Opombe

  1. Raymond M. Harley, Sandy Atkins, Andrey L. Budantsev, Philip D. Cantino, Barry J. Conn, Renée J. Grayer, Madeline M. Harley, Rogier P.J. de Kok, Tatyana V. Krestovskaja, Ramón Morales, Alan J. Paton, and P. Olof Ryding. 2004. "Labiatae" pages 167-275. In: Klaus Kubitzki (editor) and Joachim W. Kadereit (volume editor). The Families and Genera of Vascular Plants volume VII. Springer-Verlag: Berlin; Heidelberg, Germany. ISBN 978-3-540-40593-1
  2. "List of genera in Lamiaceae"; "Lamiaceae"; "List of families"; "Families and genera" na spletnih straneh GRIN. (glej Zunanje povezave spodaj)
  3. List of Genera in Lamiaceae. At: Vascular Plant Families and Genera. At: World Checklist of Selected Plant Families. At: Electronic Plant Information Center. Na spletnih straneh Royal Botanic Gardens, Kew. (glej Zunanje povezave spodaj).
  4. List of Genera in Lamiaceae. At: Peter F. Stevens. 2001 onwards. Na spletnih straneh Angiosperm Phylogeny in Missouri Botanical Garden. (glej Zunanje povezave spodaj).

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Avtorji in uredniki Wikipedije
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia SL

Ustnatice: Brief Summary ( الإسبانية، القشتالية )

المقدمة من wikipedia SL

Ustnatice (znanstveno ime Lamiaceae ali Labiatae) je družina zeli iz reda ustnatičevcev (Lamiales).

Slovensko ime družine se nanaša na obliko cvetov, ki so somerni (razdelimo jih lahko le na dve enaki polovici, levo in desno) in dvoustnati.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Avtorji in uredniki Wikipedije
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia SL

Kransblommiga växter ( السويدية )

المقدمة من wikipedia SV

Kransblommiga växter[1], läppblommiga växter[2] eller plisterväxter[3] (Lamiaceae)[4][5] är en familj i ordningen plisterordningen, klassen tvåhjärtbladiga blomväxter, fylumet kärlväxter och riket växter.[4] Enligt Catalogue of Life omfattar familjen Lamiaceae 618 arter[4]. Bland dessa finns många kryddväxter, såsom basilika, pepparmynta, rosmarin, kryddsalvia, mejram, oregano och kryddtimjan.

De flesta växter i denna familj är örter eller buskar. Tidigare hette familjen Labiatae, vilket berodde på att blommorna oftast har kronblad som växt ihop och bildat en överläpp och en underläpp, och är därmed zygomorfa. Bladen innehåller aromatiska oljor. Stamtvärsnittet är kvadratiskt.

Kransblommiga växter finns över i stort sett hela världen och i alla slags miljöer.

Kransblommiga växter har en egendomlig utformning av delfrukterna, nämligen det lilla knöl- eller valkformiga bihang vid deras bas, som benämnes foten och som kan anses för ett från fruktfästet lösgjort parti. Hos blåsugesläktet (Ajuga) är denna "fot" starkt utvecklad, liksom hos brunörtssläktet (Prunella), frossörtssläktet (Scutellaria) och framförallt hos gulplister (Lamiastrum galeobdolon), där den köttiga foten upptar 1/3 av fruktens hela längd. Samma egendomliga organ återfinnes hos flera strävbladiga växter, till exempel lungörtssläktet (Pulmonaria) och vallörtssläktet (Symphytum), där en liten vitaktig tapp utgår från den svarta fruktens skålformiga fästyta. Man har funnit, att detta organ i sina celler innehåller fet olja, och hos flera växter, särskilt blåsugesläktet, uppsöka myror de mogna frukterna för att bortsläpa dem till sina bon, varvid de i synnerhet ses intressera sig för den så kallade foten. De växter, på vilka myror sålunda gärna uppehåller sig, lockade av någon välfägnad eller andra förmåner, kallas myrmekofila (myrlockande eller myrvänner): de har tagit myrans arbetsamhet i sin tjänst, i detta fall för fruktspridningens räkning. Sugor saknar varje annat spridningsmedel. Det är däremot ovisst, vartill myrorna bruka dess små frukters oljehaltiga bihang, men i några andra fall är det ådalagt, att det tjänar myror och andra smådjur till föda.

Dottertaxa till Kransblommiga växter, i alfabetisk ordning

[4]

Bildgalleri

Källor

  1. ^ Anderberg, A. & Anderberg, A. 2012- Den virtuella floran. Naturhistoriska riksmuseet. Publicerad på internet. Läst: 2013 Jan 25.
  2. ^ Läppblommiga växter i Nationalencyklopedin.
  3. ^ Sveriges lantbruksuniversitet 2012-. Lamiaceae från Svensk Kulturväxtdatabas (SKUD). Läst: 25 Jan 2013
  4. ^ [a b c d] Roskov Y., Kunze T., Orrell T., Abucay L., Paglinawan L., Culham A., Bailly N., Kirk P., Bourgoin T., Baillargeon G., Decock W., De Wever A., Didžiulis V. (ed) (9 april 2014). ”Species 2000 & ITIS Catalogue of Life: 2014 Annual Checklist.”. Species 2000: Reading, UK. http://www.catalogueoflife.org/annual-checklist/2014/browse/tree/id/17064837. Läst 26 maj 2014.
  5. ^ Sveriges lantbruksuniversitet 2012-. Lamiaceae - Plistersläktet från Svensk Kulturväxtdatabas (SKUD). Läst: 7 juni 2015

Externa länkar

  • Anderberg, A. & Anderberg, A. 2012- Den virtuella floran. Naturhistoriska riksmuseet. Publicerad på internet. Läst: 2013 Jan 25.
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia författare och redaktörer
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia SV

Kransblommiga växter: Brief Summary ( السويدية )

المقدمة من wikipedia SV

Kransblommiga växter, läppblommiga växter eller plisterväxter (Lamiaceae) är en familj i ordningen plisterordningen, klassen tvåhjärtbladiga blomväxter, fylumet kärlväxter och riket växter. Enligt Catalogue of Life omfattar familjen Lamiaceae 618 arter. Bland dessa finns många kryddväxter, såsom basilika, pepparmynta, rosmarin, kryddsalvia, mejram, oregano och kryddtimjan.

De flesta växter i denna familj är örter eller buskar. Tidigare hette familjen Labiatae, vilket berodde på att blommorna oftast har kronblad som växt ihop och bildat en överläpp och en underläpp, och är därmed zygomorfa. Bladen innehåller aromatiska oljor. Stamtvärsnittet är kvadratiskt.

Kransblommiga växter finns över i stort sett hela världen och i alla slags miljöer.

Kransblommiga växter har en egendomlig utformning av delfrukterna, nämligen det lilla knöl- eller valkformiga bihang vid deras bas, som benämnes foten och som kan anses för ett från fruktfästet lösgjort parti. Hos blåsugesläktet (Ajuga) är denna "fot" starkt utvecklad, liksom hos brunörtssläktet (Prunella), frossörtssläktet (Scutellaria) och framförallt hos gulplister (Lamiastrum galeobdolon), där den köttiga foten upptar 1/3 av fruktens hela längd. Samma egendomliga organ återfinnes hos flera strävbladiga växter, till exempel lungörtssläktet (Pulmonaria) och vallörtssläktet (Symphytum), där en liten vitaktig tapp utgår från den svarta fruktens skålformiga fästyta. Man har funnit, att detta organ i sina celler innehåller fet olja, och hos flera växter, särskilt blåsugesläktet, uppsöka myror de mogna frukterna för att bortsläpa dem till sina bon, varvid de i synnerhet ses intressera sig för den så kallade foten. De växter, på vilka myror sålunda gärna uppehåller sig, lockade av någon välfägnad eller andra förmåner, kallas myrmekofila (myrlockande eller myrvänner): de har tagit myrans arbetsamhet i sin tjänst, i detta fall för fruktspridningens räkning. Sugor saknar varje annat spridningsmedel. Det är däremot ovisst, vartill myrorna bruka dess små frukters oljehaltiga bihang, men i några andra fall är det ådalagt, att det tjänar myror och andra smådjur till föda.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia författare och redaktörer
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia SV

Ballıbabagiller ( التركية )

المقدمة من wikipedia TR

Ballıbabagiller (Lamiaceae), çoğunlukla güzel kokulu, bir ya da çok yıllık, otsular, nadiren çalılar veya ağaçları kapsayan bir çiçekli bitkiler familyasıdır.

Yaprakları karşılıklı, çiçekleri iki kanatlı, tek bakışımlı ve hemen her zaman erdişi, sapları dörtköşelidir. Yapraklarında, kokulu yağ salgılayan küçük salgı bezleri bulunur. Dolayısıyla başta nane, kekik ve lavantaçiçeği olmak üzere bu familyaya ait çiçekler bol ıtırlı olur.

Familya üyeleri uçucu ve aromatik yağ içermelerinden dolayı, farmakoloji ve parfüm sanayinde de kullanılırlar. Türlerden eterik yağ elde edilir. Baharat olarak kullanılır ve süs bitkisi olarak yetiştirilirler.

Cinsler


Acanthomintha
Achyrospermum
Acinos
Acrocephalus
Acrotome
Acrymia
Aeollanthus
Agastache
Mayasıl otu (Ajuga)
Ajugoides
Alajja
Alvesia
Amethystea
Anisochilus
Anisomeles
Antonina
Asterohyptis
Ballota
Basilicum
Becium
Benguellia
Blephilia
Bostrychanthera
Bovonia
Brazoria
Bystropogon
Calamintha
Capitanopsis
Capitanya
Caryopteris
Catoferia
Cedronella
Ceratanthus
Chamaesphacos
Chaunostoma
Chelonopsis
Cleonia
Clinopodium
Colebrookia
Coleus*
Collinsonia
Colquhounia
Comanthosphace
Conradina
Craniotome


Cuminia
Cunila
Cyclotrichium
Cymaria
Dauphinea
Dicerandra
Dorystaechas
Dracocephalum
Drepanocaryum
Eichlerago
Elsholtzia
Endostemon
Englerastrum
Eremostachys
Eriope
Eriiophyton
Eriopidion
Eriothymus
Erythrochlamys
Eurysolen
Fuerstia
Galeopsis
Geniosporum
Glechoma
Glechon
Gomphostemma
Gontscharovia
Hanceola
Haplostachys
Haumaniastrum
Hedeoma
Hemiandra
Hemigenia
Hemizygia
Hesperozygis
Heterolamium
Hoehnea
Holocheila
Holostylon
Horminum
Hoslundia
Hymenocrater
Hypenia
Hypogomphia


Hyptidendron
Hyptis
Hyssopus
Isodictyophorus
Isodon
Isoleucas
Keiskea
Kinostemon
Kudrjaschevia
Kurzamra
Lagochilus
Lagopsis
Lallemantia
Lamiastrum
Lamiophlomis
Ballıbaba (Lamium)
Lavanta (Lavandula)
Leocus
Leonotis
Leonurus
Lepechinia
Leucas
Leucosceptrum
Limniboza
Lophanthus
Loxocalyx
Lycopus
Macbridea
Marmoritis
Marrubium
Marsypianthes
Meehania
Melissa
Melittis
Nane (Mentha)
Meriandra
Mesona
Metastachydium
Microcorys
Micromeria
Microtoena
Minthostachys
Moluccella
Monarda


Monardella
Mosla
Neoeplingia
Neohyptis
Nepeta
Neustruevia
Nosema
Notochaete
Fesleğen (Ocimum)
Octomeron
Ombrocharis
Origanum
Orthosiphon
Otostegia
Panzerina
Paraeremostachys
Paralamium
Paraphlomis
Peltodon
Pentapleura
Perilla
Perovskia
Perrierastrum
Phlomis
Phlomoides
Phyllostegia
Physostegia
Piloblephis
Pitardia
Platostoma
Plectranthus
Pogogyne
Pogostemon
Poliomintha
Prasium
Prostanthera
Prunella
Pseuderemostachys
Puntia
Pycnanthemum
Pycnostachys
Renschia
Rhabdocaulon
Raphidion


Rhododon
Rosmarinus (Biberiye)
Rostrinucula
Roylea
Rubiteucris
Sabaudia
Saccocalyx
Salazaria
Ada çayı (Salvia)
Satureja
Schizonepeta
Scutellaria
Dağ çayı (Sideritis)
Siphocranion
Skapanthus
Solenostemon
Stachyopsis
Stachys
Stenogyne
Sulaimania
Suzukia
Symphostemon
Synandra
Syncolostemon
Tetradenia
Kısamahmut (Teucrium)
Thorncroftia
Thuspeinanta
Thymbra
Kekik (Thymus)
Tinnea
Trichostema
Vitex
Warnockia
Wenchengia
Westringia
Wiedemannia
Wrixonia
Zataria
Zhumeria
Ziziphora

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia yazarları ve editörleri
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia TR

Ballıbabagiller: Brief Summary ( التركية )

المقدمة من wikipedia TR

Ballıbabagiller (Lamiaceae), çoğunlukla güzel kokulu, bir ya da çok yıllık, otsular, nadiren çalılar veya ağaçları kapsayan bir çiçekli bitkiler familyasıdır.

Yaprakları karşılıklı, çiçekleri iki kanatlı, tek bakışımlı ve hemen her zaman erdişi, sapları dörtköşelidir. Yapraklarında, kokulu yağ salgılayan küçük salgı bezleri bulunur. Dolayısıyla başta nane, kekik ve lavantaçiçeği olmak üzere bu familyaya ait çiçekler bol ıtırlı olur.

Familya üyeleri uçucu ve aromatik yağ içermelerinden dolayı, farmakoloji ve parfüm sanayinde de kullanılırlar. Türlerden eterik yağ elde edilir. Baharat olarak kullanılır ve süs bitkisi olarak yetiştirilirler.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia yazarları ve editörleri
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia TR

Глухокропивові ( الأوكرانية )

المقدمة من wikipedia UK

Опис

Рослини мають приємний запах внаслідок наявності залозистих волосків з ефірними оліями, які пригнічують або знешкоджують бактерії та віруси. Ростуть на відкритих сухих місцях. Стебло найчастіше чотиригранне. Листки навхрест-супро-тивні, черешкові або сидячі, прості, без прилистків. Листки, стебла і генеративні органи зазвичай вкриті волосками і характерними ефіроолійними залозками. Продихи діацитного типу. Суцвіття колосовидне, китицеподібне, головчасте, утворене пазушними кільцями або напівкільцями квіток. Чашечка здебільшого двогуба, залишається і розростається при плодах. Віночок двогубий, трубчасто-лійковидний, зрідка — одногубий (у разі редукції верхньої губи). Андроцей із чотирьох двосильних тичинок, що часто приростають до трубки віночка, іноді тичинки однакові (м'ята), іноді 2 тичинки фертильні, а 2 — видозмінені в стамінодії (шавлія). Верхня зав'язь із двома взаємно перпендикулярними перегородками, що поділяють порожнину на 4 частини, в кожній 3 яких розвивається по одному насінному зачатку. Біля основи зав'язі — нектароносний диск. Плід роздрібний — ценобій, який складається з 4 однонасінних горішків, захищених чашечкою.

Роди

Об'єднує 236 родів і 3500 видів.

*Acanthomintha
*Achyrospermum
Acinos
Acrocephalus
*Acrotome
*Acrymia
Adelosa
*Aegiphila
*Aeollanthus
*Agastache
*Ajuga
*Ajugoides
*Alajja
*Alvesia
*Amasonia
*Amethystea
*Anisochilus
*Anisomeles
Archboldia
*Asterohyptis
*Ballota
*Basilicum
Becium
*Benguellia
*Blephilia
*Bostrychanthera
Bovonia
*Brachysola
*Brazoria
*Bystropogon
Calamintha
*Callicarpa
*Capitanopsis
Capitanya
*Caryopteris
*Catoferia
*Cedronella
Ceratanthus
*Chaiturus
*Chamaesphacos
*Chaunostoma
*Chelonopsis
*Chloanthes
*Cleonia
*Clerodendrum
*Clinopodium
*Colebrookea
*Coleus
*Collinsonia
*Colquhounia
*Comanthosphace
*Congea
*Conradina
Coridothymus
*Cornutia
*Craniotome

*Cryphia
*Cuminia
*Cunila
*Cyanostegia
*Cyclotrichium
*Cymaria
*Dauphinea
*Dicerandra
*Dicrastylis
Discretitheca
Dorystoechas
*Dracocephalum
*Drepanocaryum
*Elsholtzia
*Endostemon
Englerastrum
*Eremostachys
*Eriope
*Eriophyton
Eriopidion
*Eriothymus
Erythrochlamys
Euhesperida
*Eurysolen
*Faradaya
*Fuerstia
*Galeopsis
*Garrettia
Geniosporum
*Glechoma
*Glechon
*Glossocarya
*Gmelina
*Gomphostemma
*Gontscharovia
*Hanceola
*Haplostachys
*Haumaniastrum
*Hedeoma
*Hemiandra
*Hemigenia
*Hemiphora
*Hemizygia
*Hesperozygis
*Heterolamium
*Hoehnea
*Holmskioldia
*Holocheila
Holostylon
*Horminum
*Hosea
*Hoslundia
*Huxleya
*Hymenocrater
*Hymenopyramis
*Hypenia

*Hypogomphia
*Hyptidendron
*Hyptis
*Hyssopus
*Isodictyophorus
*Isodon
*Isoleucas
+*Kalaharia
*Karomia
*Keiskea
*Killickia
*Kudrjaschevia
*Kurzamra
*Lachnostachys
*Lagochilus
*Lagopsis
*Lallemantia
*Lamiophlomis
*Lamium
*Lavandula
*Leocus
*Leonotis
*Leonurus
*Lepechinia
*Leucas
*Leucophae
*Leucosceptrum
*Limniboza
*Lophanthus
*Loxocalyx
*Lycopus
*Macbridea
*Madlabium
*Mallophora
*Marmoritis
*Marrubium
*Marsypianthes
*Matsumurella
*Meehania
*Melissa
*Melittis
*Mentha
*Meriandra
*Mesona
*Metastachydium
*Microcorys
*Micromeria
*Microtoena
*Minthostachys
*Moluccella
*Monarda
*Monardella
*Monochilus
*Mosla
*Neoeplingia
*Neohyptis
*Neorapinia

*Nepeta
*Newcastelia
*Nosema
*Notochaete
*Obtegomeria
*Ocimum
*Octomeron
*Ombrocharis
*Oncinocalyx
*Origanum
*Orthosiphon
*Otostegia
+*Ovieda
*Oxera
*Panzerina
*Paralamium
*Paraphlomis
*Paravitex
*Peltodon
*Pentapleura
*Perilla
*Perillula
*Peronema
*Perovskia
*Perrierastrum
*Petitia
*Petraeovitex
*Phlomidoschema
*Phlomis
*Phyllostegia
*Physopsis
*Physostegia
*Piloblephis
Pitardia
*Pityrodia
*Platostoma
*Plectranthus
*Pogogyne
*Pogostemon
*Poliomintha
*Prasium
*Premna
*Prostanthera
*Prunella
*Pseudocarpidium
*Pseudocaryopteris
*Pseudoeremostachys
*Pseudomarrubium
*Puntia
*Pycnanthemum
*Pycnostachys
*Rabdosiella
*Renschia
*Rhabdocaulon
*Rhaphiodon
*Rhododon

*Rosmarinus
*Rostrinucula
*Rotheca
*Roylea
*Rubiteucris
+*Rydingia
*Sabaudia
*Saccocalyx
*Salazaria
*Salvia
*Satureja
*Schizonepeta
*Schnabelia
*Scutellaria
*Sideritis
*Siphocranion
*Solenostemon
*Spartothamnella
*Sphenodesme
*Stachydeoma
*Stachyopsis
*Stachys
*Stenogyne
*Sulaimania
*Suzukia
*Symphorema
*Symphostemon
*Synandra
*Syncolostemon
*Tectona
*Teijsmanniodendron
+*Tetraclea
*Tetradenia
*Teucridium
*Teucrium
*Thorncroftia
*Thuspeinanta
*Thymbra
*Thymus
*Tinnea
*Trichostema
*Tripora
*Tsoongia
*Vitex
*Viticipremna
+*Volkameria
*Warnockia
*Wenchengia
*Westringia
*Wiedemannia
*Wrixonia
*Xenopoma
*Zataria
*Zhumeria
*Ziziphora

Примітки

Посилання


Plantenschat1898 269 129 Akkermunt.—Mentha arvensis.jpg Це незавершена стаття про Глухокропивові.
Ви можете допомогти проекту, виправивши або дописавши її.
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Автори та редактори Вікіпедії
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia UK

Họ Hoa môi ( الفيتنامية )

المقدمة من wikipedia VI

Họ Hoa môi (danh pháp khoa học: Lamiaceae hay Labiatae), còn được gọi bằng nhiều tên khác như họ Húng, họ Bạc hà v.v, là một họ thực vật có hoa. Nó từng được coi là có họ hàng gần với họ Verbenaceae nhưng một số nghiên cứu phát sinh loài gần đây[1] đã chỉ ra rằng một loạt các chi được phân loại trong họ Verbenaceae thực chất là thuộc về họ Lamiaceae, trong khi các chi cốt lõi của họ Verbenaceae thì không có quan hệ họ hàng gần với Lamiaceae mà là có quan hệ họ hàng gần hơn với các thành viên khác của bộ Lamiales. Họ Lamiaceae mở rộng chứa từ khoảng 233[2] tới 263[3] tới 236[4] chi và khoảng 6.900[2] tới 7.173[4] loài.

Các loài thực vật trong họ này nói chung có hương thơm trong mọi phần của cây và bao gồm nhiều loài cây thân thảo được sử dụng rộng rãi trong ẩm thực, như húng quế, bạc hà, hương thảo, xô thơm, hương bạc hà, ô kinh giới, ngưu chí, bách lý hương, oải hương, tía tô, hương nhu. Một số loài là cây bụi hay cây gỗ, hiếm gặp hơn là các dạng dây leo. Nhiều loài được gieo trồng rộng rãi, không chỉ vì hương thơm của chúng mà còn vì dễ gieo trồng: chúng thuộc về các loài thực vật dễ nhân giống nhất bằng các cành giâm. Bên cạnh những loài lấy lá để ăn, làm gia vị còn một số loài được trồng làm cảnh, như húng chanh. Một số loài khác được trồng vì mục đích lấy hạt (chứ không phải lá) làm thực phẩm, như hạt cây chia.

Tên gọi nguyên gốc của họ này là Labiatae, do hoa của chúng thông thường có các cánh hoa hợp thành môi trên và môi dưới. Tên gọi này hiện nay vẫn là hợp lệ, nhưng phần lớn các nhà thực vật học hiện tại thích sử dụng tên gọi "Lamiaceae" hơn khi nói về họ này.

Các lá của chúng mọc chéo chữ thập, nghĩa là lá sau mọc vuông góc với lá trước, hay mọc vòng.

Thân cây nói chung có tiết diện hình vuông, nhưng điều này không phải bắt buộc ở tất cả các loài cũng như tiết diện kiểu này cũng có thể xuất hiện ở các họ thực vật khác.

Hoa của chúng đối xứng hai bên với 5 cánh hoa hợp, 5 lá đài hợp. Chúng thường là lưỡng tính và mọc vòng (cụm hoa trông giống như một vòng hoa nhưng thực tế bao gồm 2 cụm chụm lại).

Các chi

Các chi trong họ mở rộng[3]:


Acanthomintha
Achyrospermum
Acinos
Acrocephalus
Acrotome
Acrymia
Adelosa
Aegiphila
Aeollanthus
Agastache
Ajuga
Ajugoides
Alajja
Alvesia
Amasonia
Amethystea
Anisochilus
Anisomeles
Archboldia
Asterohyptis
Ballota
Basilicum
Becium
Benguellia
Blephilia
Bostrychanthera
Bovonia
Brazoria
Bystropogon
Calamintha
Callicarpa
Capitanopsis
Capitanya
Caryopteris
Catoferia
Cedronella
Ceratanthus
Chaiturus
Chamaesphacos
Chaunostoma
Chelonopsis
Chloanthes
Cleonia
Clerodendrum
Clinopodium
Colebrookea
Collinsonia
Colquhounia
Comanthosphace
Congea
Conradina
Coridothymus
Cornutia
Craniotome


Cryphia
Cuminia
Cunila
Cyanostegia
Cyclotrichium
Cymaria
Dauphinea
Dicerandra
Dicrastylis
Dorystaechas
Dracocephalum
Drepanocaryum
Elsholtzia
Endostemon
Englerastrum
Eremostachys
Eriope
Eriophyton
Eriopidion
Eriothymus
Erythrochlamys
Euhesperida
Eurysolen
Faradaya
Fuerstia
Galeopsis
Garrettia
Geniosporum
Glechoma
Glechon
Glossocarya
Gmelina
Gomphostemma
Gontscharovia
Hanceola
Haplostachys
Haumaniastrum
Hedeoma
Hemiandra
Hemigenia
Hemiphora
Hemizygia
Hesperozygis
Heterolamium
Hoehnea
Holmskioldia
Holocheila
Holostylon
Horminum
Hosea
Hoslundia
Hymenocrater
Hymenopyramis


Hypenia
Hypogomphia
Hyptidendron
Hyptis
Hyssopus
Isodictyophorus
Isodon
Isoleucas
Kalaharia
Karomia
Keiskea
Kudrjaschevia
Kurzamra
Lachnostachys
Lagochilus
Lagopsis
Lallemantia
Lamiophlomis
Lamium
Lavandula
Leocus
Leonotis
Leonurus
Lepechinia
Leucas
Leucophae
Leucosceptrum
Limniboza
Lophanthus
Loxocalyx
Lycopus
Macbridea
Mallophora
Marmoritis
Marrubium
Marsypianthes
Meehania
Melissa
Melittis
Mentha
Meriandra
Mesona
Metastachydium
Microcorys
Micromeria
Microtoena
Minthostachys
Moluccella
Monarda
Monardella
Monochilus
Mosla
Neoeplingia


Neohyptis
Neorapinia
Nepeta
Newcastelia
Nosema
Notochaete
Ocimum
Octomeron
Ombrocharis
Oncinocalyx
Origanum
Orthosiphon
Otostegia
Oxera
Panzerina
Paralamium
Paraphlomis
Paravitex
Peltodon
Pentapleura
Perilla
Perillula
Peronema
Perovskia
Perrierastrum
Petitia
Petraeovitex
Phlomidoschema
Phlomis
Phyllostegia
Physopsis
Physostegia
Piloblephis
Pitardia
Pityrodia
Platostoma
Plectranthus
Pogogyne
Pogostemon
Poliomintha
Prasium
Premna
Prostanthera
Prunella
Pseuderemostachys
Pseudocarpidium
Pseudomarrubium
Puntia
Pycnanthemum
Pycnostachys
Rabdosiella
Renschia
Rhabdocaulon


Raphidion
Rhododon
Rosmarinus
Rostrinucula
Rotheca
Roylea
Rubiteucris
Sabaudia
Saccocalyx
Salazaria
Salvia: xôn, đan sâm
Satureja
Schizonepeta
Schnabelia
Scutellaria
Sideritis
Solenostemon
Spartothamnella
Sphenodesme
Stachydeoma
Stachyopsis
Stachys
Stenogyne
Sulaimania
Suzukia
Symphorema
Symphostemon
Synandra
Syncolostemon
Tectona
Teijsmanniodendron
Tetraclea
Tetradenia
Teucridium
Teucrium
Thorncroftia
Thuspeinanta
Thymbra
Thymus
Tinnea
Trichostema
Tsoongia
Vitex
Viticipremna
Warnockia
Wenchengia
Westringia
Wiedemannia
Wrixonia
Xenopoma
Zataria
Zhumeria
Ziziphora

Các phân họ

Vào năm 2004, họ Lamiaceae được chia thành 7 phân họ với 10 chi độc lập.[5] Mười chi độc lập gồm: Tectona, Callicarpa, Hymenopyramis, Petraeovitex, Peronema, Garrettia, Cymaria, Acrymia, HolocheilaOmbrocharis. Các phân họ gồm Symphorematoideae, Viticoideae, Ajugoideae, Prostantheroideae, Nepetoideae, ScutellarioideaeLamioideae. Phân họ Viticoideae được xác định là không đơn ngành.[6] Hai phân họ Prostantheroideae và Nepetoideae được phân chia tiếp thành các tông.

Phân loại Cantino (1992):

Phân loại Angiosperm Phylogeny Website (2010):

Phân loại NCBI (2010):

Cây phát sinh chủng loài[5][6][7][8][9][10][11]

Lamiaceae


Callicarpa



Tectona


Viticoideae (pro parte)


Gmelina



Premna



Viticoideae (pro parte)

Vitex


Symphorematoideae


Congea



Symphorema



Ajugoideae


Rotheca




Teucrium




Ajuga





Oxera



Faradaya





Kalaharia




Clerodendrum




Volkameria




Ovieda



Aegiphila



Tetraclea



Amasonia










Prostantheroideae

Chloantheae

Chloanthes


Westringieae


Prostanthera



Westringia




Nepetoideae

Ocimeae


Lavandula



Siphocranion




Isodon



Hanceola



Hyptis





Orthosiphon



Ocimum





Plectranthus



Solenostemon






Elscholtzieae


Elscholtzia



Perilla



Mentheae



Lepechinia



Salvia



Rosmarinus






Prunella




Nepeta



Dracocephalum



Agastache







Origanum



Thymus





Mentha




Satureja




Clinopodium



Bystropogon





Pycnanthemum



Monarda





Dicerandra



Conradina










Scutellarioideae


Holmskioldia



Scutellaria



Lamioideae


Pogostemon




Phlomis



Lamium




Stachys



Sideritis




Haplostachys




Stenogyne



Phyllostegia






Leonurus



Marrubium



Moluccella




Rydingia




Leucas



Leonotis








Chú thích

  1. ^ Cantino P.D., Harley R.M. & Wagstaff S.J. 1992. Genera of Labiatae: status and classification, trang 511-522. Trong Harley R.M. & Reynolds T. (chủ biên) Advances in Labiate Science. Richmond, Royal Botanic Gardens, Kew.
  2. ^ a ă Heywood V.H., Brummitt R.K., Culham A. & Seberg O. 2007: Flowering Plant Families of the World. Vườn thực vật Hoàng gia Kew.
  3. ^ a ă “GRIN Taxonomy for Plants - Genera of Lamiaceae”. Bộ Nông nghiệp Hoa Kỳ.
  4. ^ a ă “Angiosperm Phylogeny Website - Lamiaceae”. Vườn thực vật Missouri.
  5. ^ a ă Raymond M. Harley, Sandy Atkins, Andrey L. Budantsev, Philip D. Cantino, Barry J. Conn, Renée J. Grayer, Madeline M. Harley, Rogier P.J. de Kok, Tatyana V. Krestovskaja, Ramón Morales, Alan J. Paton & P. Olof Ryding. 2004. "Labiatae" pages 167-275. In: Klaus Kubitzki (editor) & Joachim W. Kadereit (volume editor). The Families and Genera of Vascular Plants volume VII. Springer-Verlag: Berlin; Heidelberg, Germany. ISBN 978-3-540-40593-1
  6. ^ a ă Gemma L.C. Bramley, Félix Forest, and Rogier P.J. de Kok. 2009. "Troublesome tropical mints: re-examining generic limits of Vitex and relations (Lamiaceae) in South East Asia". Taxon 58(2):500-510.
  7. ^ Steven J. Wagstaff, Laura Hickerson, Russ Spangler, Patrick A. Reeves, and Richard G. Olmstead. 1998. "Phylogeny in Labiatae s.l., inferred from cpDNA sequences". Plant Systematics and Evolution 209(3-4):265-274.
  8. ^ Yao-Wu Yuan, David J. Mabberley, Dorothy A. Steane, and Richard G. Olmstead. 2010. "Further disintegration and redefinition of Clerodendrum (Lamiaceae): Implications for the understanding of the evolution of an intriguing breeding strategy". Taxon 59(1):125-133.
  9. ^ Jin-Shun Zhong, Jie Li, Lang Li, John G. Conran, and Hsi-wen Li. 2010. "Phylogeny of Isodon (Schrad. ex Benth.) Spach (Lamiaceae) and Related Genera Inferred from Nuclear Ribosomal ITS, trnL-trnF Region, and rps16 Intron Sequences and Morphology". Systematic Botany 35(1):207-219.
  10. ^ Jay B. Walker and Kenneth J. Sytsma. 2007. "Staminal Evolution in the Genus Salvia (Lamiaceae): Molecular Phylogenetic Evidence for Multiple Origins of the Staminal Lever". Annals of Botany 100(2):375-391. doi:10.1093/aob/mcl176
  11. ^ P. Olof Ryding. 2010. "Pericarp structure and phylogeny of tribe Mentheae (Lamiaceae)". Plant Systematics and Evolution 285(3-4):165–175 doi:10.1007/s00606-010-0270-9

Tham khảo

 src= Wikispecies có thông tin sinh học về Họ Hoa môi  src= Wikimedia Commons có thư viện hình ảnh và phương tiện truyền tải về Họ Hoa môi
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia tác giả và biên tập viên
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia VI

Họ Hoa môi: Brief Summary ( الفيتنامية )

المقدمة من wikipedia VI

Họ Hoa môi (danh pháp khoa học: Lamiaceae hay Labiatae), còn được gọi bằng nhiều tên khác như họ Húng, họ Bạc hà v.v, là một họ thực vật có hoa. Nó từng được coi là có họ hàng gần với họ Verbenaceae nhưng một số nghiên cứu phát sinh loài gần đây đã chỉ ra rằng một loạt các chi được phân loại trong họ Verbenaceae thực chất là thuộc về họ Lamiaceae, trong khi các chi cốt lõi của họ Verbenaceae thì không có quan hệ họ hàng gần với Lamiaceae mà là có quan hệ họ hàng gần hơn với các thành viên khác của bộ Lamiales. Họ Lamiaceae mở rộng chứa từ khoảng 233 tới 263 tới 236 chi và khoảng 6.900 tới 7.173 loài.

Các loài thực vật trong họ này nói chung có hương thơm trong mọi phần của cây và bao gồm nhiều loài cây thân thảo được sử dụng rộng rãi trong ẩm thực, như húng quế, bạc hà, hương thảo, xô thơm, hương bạc hà, ô kinh giới, ngưu chí, bách lý hương, oải hương, tía tô, hương nhu. Một số loài là cây bụi hay cây gỗ, hiếm gặp hơn là các dạng dây leo. Nhiều loài được gieo trồng rộng rãi, không chỉ vì hương thơm của chúng mà còn vì dễ gieo trồng: chúng thuộc về các loài thực vật dễ nhân giống nhất bằng các cành giâm. Bên cạnh những loài lấy lá để ăn, làm gia vị còn một số loài được trồng làm cảnh, như húng chanh. Một số loài khác được trồng vì mục đích lấy hạt (chứ không phải lá) làm thực phẩm, như hạt cây chia.

Tên gọi nguyên gốc của họ này là Labiatae, do hoa của chúng thông thường có các cánh hoa hợp thành môi trên và môi dưới. Tên gọi này hiện nay vẫn là hợp lệ, nhưng phần lớn các nhà thực vật học hiện tại thích sử dụng tên gọi "Lamiaceae" hơn khi nói về họ này.

Các lá của chúng mọc chéo chữ thập, nghĩa là lá sau mọc vuông góc với lá trước, hay mọc vòng.

Thân cây nói chung có tiết diện hình vuông, nhưng điều này không phải bắt buộc ở tất cả các loài cũng như tiết diện kiểu này cũng có thể xuất hiện ở các họ thực vật khác.

Hoa của chúng đối xứng hai bên với 5 cánh hoa hợp, 5 lá đài hợp. Chúng thường là lưỡng tính và mọc vòng (cụm hoa trông giống như một vòng hoa nhưng thực tế bao gồm 2 cụm chụm lại).

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia tác giả và biên tập viên
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia VI

Яснотковые ( الروسية )

المقدمة من wikipedia русскую Википедию
Царство: Растения
Подцарство: Зелёные растения
Отдел: Цветковые
Надпорядок: Asteranae
Семейство: Яснотковые
Международное научное название

Lamiaceae Martinov, 1820

Синонимы
Подсемейства и трибы Wikispecies-logo.svg
Систематика
на Викивидах
Commons-logo.svg
Изображения
на Викискладе
ITIS 32251NCBI 4136EOL 4302GRIN f:619IPNI 30000097-2

Ясно́тковые (лат. Lamiáceae), или Губоцве́тные (лат. Labiátae) — семейство растений, включающее около 250 родов[2] и около 7,9 тысяч видов[2], среди которых такие широко используемые растения, как базилик, мята, розмарин, чабер, шалфей, майоран, мелисса, тимьян и душица.

Русское и латинское названия семейства происходят от растения Яснотка (Lamium).

Биологическое описание

Большинство яснотковых — однолетние и многолетние травы, реже полукустарники и кустарники и лишь немного древовидных форм.

Первоначальное название губоцветные (Labiatae Juss.) было дано из-за того, что цветок похож на раскрытый зев или пасть с двумя губами, направленными вверх и вниз, а иногда разделёнными на различные лопасти.

Стебли чаще всего четырёхгранные, у немногих округлые; листья всегда супротивные, а пары их расположены накрест, цельные или различно рассечённые. Прилистников нет. В узлах листьев цветки одиночные, парные или собранные в немногочисленные двуразвилистые соцветия на коротких ножках; каждая пара таких соцветий, соприкасаясь крайними цветками, образует ложное кольцо цветков, а при тесном расположении таких колец в верхней части стебля все собрание цветов принимает вид сложного колоса (так, например, у мяты, котовника, львиного хвоста и др.), причём верхние листья значительно уменьшены и принимают уже характер прицветников. В листьях содержатся ароматические эфирные масла.

Чашечка, всегда остающаяся при плоде, как уже сказано, обыкновенно колокольчатая и пятизубая, ко времени зрелости плодов твердеет, и зубцы её становятся колючими; реже двугубая. Венчик всегда трубчатый, но на конце сильно варьирует: то ясно двугубый с сильно развитыми лопастями (шалфей, глухая крапива, пикульник и др.), то неполногубый или одногубый (живучка (дубница), то обрезанный почти правильно и вовсе не губастый (мята). Тычинок 4, редко 2, прикреплённых к трубке венчика, с которым они и отваливаются вместе; они то скрыты под вогнутой верхней губой венчика, то выставляются наружу, если венчик неполногубый или срезанный. Для ряда видов семейства характерна гинодиэция или гиномоноэция.

Замечено, что некоторые яснотковые с выдающимися наружу тычинками и мало развитым венчиком, имеют свой особый район распространения, преимущественно в средней и восточной Азии, восточной Европе, северной Африке и Северной Америке, что и зависит, по всей вероятности, от однородного же распределения некоторых насекомых, содействующих опылению таких растений. Вообще относительно опыления следует сказать, что все яснотковые опыляются с помощью насекомых, для чего иные из них снабжены замечательными приспособлениями, особенно шалфей, Salvia: из середины 4-гнездой завязи выступает длинный столбик с двураздельным рыльцем, обыкновенно превышающий длину тычинок, почему самоопыление того же цветка оказывается невозможным.

Плодценобий: дробный плод, погружённый в чашечку, остающуюся после отцветания, обычно состоящий из четырёх равномерно развитых орешкообразных односеменных частей (эремов). По причине недоразвития некоторых эремов их число в плоде может быть иногда равно одному или трём, однако плод у представителей яснотковых в любом случае не может быть ни коробочкой, ни ягодой.

Формула цветка:Male and female sign.svg ↑ K ( 5 ) [ C ( 2 , 3 ) A 4 , 2 ] G ( | 2 ) _ {displaystyle uparrow K_{(5)};[C_{(2,3)};A_{4,2}];G_{underline {(|2)}}} {displaystyle uparrow K_{(5)};[C_{(2,3)};A_{4,2}];G_{underline {(|2)}}}[3].

Классификация

Филогенетика

Филогенетическое дерево, показанное ниже, основано на различных источниках[4][5][6]:

Lamiaceae

Callicarpa



Tectona


Viticoideae (pro parte)

Gmelina



Premna



Viticoideae (pro parte)

Vitex


Symphorematoideae

Congea



Symphorema



Ajugoideae

Rotheca




Teucrium




Ajuga





Oxera



Faradaya





Kalaharia




Clerodendrum




Volkameria




Ovieda



Aegiphila



Tetraclea



Amasonia










Prostantheroideae Chloantheae

Chloanthes


Westringieae

Prostanthera



Westringia




Nepetoideae Ocimeae

Lavandula



Siphocranion




Isodon



Hanceola



Hyptis





Orthosiphon



Ocimum





Plectranthus



Solenostemon






Elscholtzieae

Elsholtzia



Perilla



Mentheae

Lepechinia



Salvia



Rosmarinus






Prunella




Nepeta



Dracocephalum



Agastache







Origanum



Thymus





Mentha




Satureja




Clinopodium



Bystropogon





Pycnanthemum



Monarda





Dicerandra



Conradina










Scutellarioideae

Holmskioldia



Scutellaria



Lamioideae

Pogostemon




Phlomis



Lamium




Stachys



Sideritis




Haplostachys




Stenogyne



Phyllostegia






Leonurus



Marrubium



Moluccella




Rydingia




Leucas



Leonotis








Подсемейства и трибы

По информации базы данных Germplasm Resources Information Network (GRIN) в составе семейства выделяют семь подсемейств[7]:

Роды

Звёздочкой отмечены роды, представители которых встречаются на территории бывшего СССР[8].

Хозяйственное значение и применение

Многие яснотковые содержат ценные эфирные масла, используемые в парфюмерии и производстве продуктов питания. Очень широко применяется мята перечная[12], в качестве пряностей очень распространено использование таких представителей яснотковых, как базилик, майоран, чабер, иссоп, розмарин, лаванда, душица, шалфей, мелисса, чабрец. Лаванда и розмарин введены в культуру и выращиваются в промышленных масштабах.

Разные виды шалфея, розмарина, лаванды известны как декоративные растения, применяются для озеленения населённых пунктов.

Некоторые представители семейства медоносны и разводятся при пасеках, например, базилик, котовник, шандра, мелисса, пустырник, чистец, мята, шалфей, яснотка.

Пустырник сердечный широко используется как лекарственное растение, снижающее кровяное давление и нормализующее работу сердца, в этих целях культивируется, в том числе в промышленных масштабах. Лекарственными являются и многие другие растения семейства.

576 Ajuga reptans.jpg
99 Leonurus cardiaca.jpg
Illustration Thymus serpyllum0 clean.jpg

Примечания

  1. Об условности указания класса двудольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Двудольные».
  2. 1 2 The Plant List: Lamiaceae
  3. Миркин Б. М., Наумова Л. Г., Мулдашев А. А. Высшие растения: краткий курс систематики с основами науки о растительности: Учебник. — 2-е, перабот. — М.: Логос, 2002. — 256 с. — 3000 экз.ISBN 5-94010-041-4.
  4. Jin-Shun Zhong et al. Phylogeny of Isodon (Schrad. ex Benth.) Spach (Lamiaceae) and Related Genera Inferred from Nuclear Ribosomal ITS, trnL-trnF Region, and rps16 Intron Sequences and Morphology. // Systematic Botany. — 2010. — vol. 35. — № 1. — P. 207—219.
  5. Jay B. Walker and Kenneth J. Sytsma. Staminal Evolution in the Genus Salvia (Lamiaceae): Molecular Phylogenetic Evidence for Multiple Origins of the Staminal Lever. // Annals of Botany. — 2007. — Vol. 100. — № 2. — P. 375—391. — DOI:10.1093/aob/mcl176.
  6. P. Olof Ryding. Pericarp structure and phylogeny of tribe Mentheae (Lamiaceae). // Plant Systematics and Evolution. — 2010. — Vol. 285. — № 3—4. — P. 165—175. — DOI:10.1007/s00606-010-0270-9.
  7. Subfamilies and tribes for Lamiaceae Архивировано 28 мая 2010 года. // Germplasm Resources Information Network (GRIN). (англ.) (Проверено 5 марта 2015)
  8. Согласно сводке С. К. Черепанова
  9. Русское название таксона — согласно следующему изданию:
    Шрётер А. И., Панасюк В. А. Словарь названий растений = Dictionary of Plant Names / Межд. союз биол. наук, Нац. к-т биологов России, Всерос. ин-т лек. и ароматич. растений Рос. сельскохоз. академии; Под ред. проф. В. А. Быкова. — Koenigstein: Koeltz Scientific Books, 1999. — С. 16. — 1033 с. — ISBN 3-87429-398-X.
  10. 1 2 Ранее относили к вербеновым.
  11. 1 2 Genus: Clerodendrum L. // Germplasm Resources Information Network. Beltsville (MD): United States Department of Agriculture, Agricultural Research Service. 2016-08-26. (англ.) (Проверено 26 августа 2016)
  12. Яковлев, Г. П., Челомбитько, В. А. Ботаника / Под ред. И. В. Грушвицкого. — М.: Высш. шк, 1990. — С. 295—296. — ISBN 5060000842.
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Авторы и редакторы Википедии
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia русскую Википедию

Яснотковые: Brief Summary ( الروسية )

المقدمة من wikipedia русскую Википедию

Ясно́тковые (лат. Lamiáceae), или Губоцве́тные (лат. Labiátae) — семейство растений, включающее около 250 родов и около 7,9 тысяч видов, среди которых такие широко используемые растения, как базилик, мята, розмарин, чабер, шалфей, майоран, мелисса, тимьян и душица.

Русское и латинское названия семейства происходят от растения Яснотка (Lamium).

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Авторы и редакторы Википедии
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia русскую Википедию

唇形科 ( الصينية )

المقدمة من wikipedia 中文维基百科

唇形科(学名:Lamiaceae),過去也稱作唇形花科Labiatae)是双子叶植物纲中的一个,大约有236个7200余[1],广泛分布于全球,是干旱地区的主要植被。唇形科的模式屬野芝麻屬Lamium)。

唇形科的植物一般都含有挥发性芳香油,可以提取香精,药用或烹饪做调料。许多品种被人工种植,不仅可以应用,有许多品种作为容易成活的鲜花种植。例如薄荷迷迭香披薩草罗勒藥用鼠尾草马郁兰薰衣草紫苏百里香丹参益母草一串红等。本科还包含多种中药,如黄芩夏枯草藿香廣藿香。这些植物一般都很容易用插枝繁殖。

唇形科植物由于其瓣分为上下两部分,类似「唇」形,花萼五裂,花瓣有的五裂,有的合瓣形成二唇或合成花冠筒而得名。

形态

  • 多年生或一年生草本。具有腺体,或各种单毛、具节毛或星状毛。
  • 直立或匍匐状,常为4棱形;枝条对生,稀有轮生。
  • 叶通常为单叶,全缘、浅裂或深裂,稀为复叶,大多对生,稀轮生或部分互生。
  • 聚伞花序,3至更多花在节上形成轮伞花序,单歧聚伞花序,再组成顶生、腋生的总状、穗状或圆锥状复合花序,稀为头状花序。苞叶常在茎上向上过渡成苞片。花常为两性,两侧对称;钟状、管状或杯状花萼,通常5萼齿,具5、10、15脉,外面通常被毛或腺体,内面有或无毛环(果盖);管状花冠多为二唇形,裂片5;通常4雄蕊,通常前对长、后对较短,生于花冠管上,花药2室、纵裂,肉质花盘下位;雌蕊由2心皮形成,子房上位,花通常生于子房基部,柱头常2裂。
  • 4枚小坚果或核果状;种子单生,直立,稀横生而皱曲,一般无胚乳。胚具有微肉质子叶。扁球形至长球形花粉常具3~6沟。

系統分類學

本分類樹主要依據李波等人於2016年提出的論文為架構[2][3]

唇形科       佩龙木類
Peronamiina
黄芩類
Scutelamiina
歧傘花類
Cymalamiina

野芝麻亚科 Lamioideae

   

歧傘花亞科 Cymarioideae

     

黄芩亚科 Scutellarioideae

     

佩龙木亚科 Peronematoideae

     

筋骨草亚科 Ajugoideae

   

豆腐柴亞科 Premnoideae

     

柚木亞科 Tectonoideae

     

荆芥亚科 Nepetoideae

牡荊類
Viticisymphorina

牡荊亞科 Viticoideae

   

六苞藤亞科 Symphorematoideae

         

紫珠亞科 Callicarpoideae

   

木薄荷亞科 Prostantheroideae

     

参考文献

  1. ^ Raymond M. Harley, Sandy Atkins, Andrey L. Budantsev, Philip D. Cantino, Barry J. Conn, Renée J. Grayer, Madeline M. Harley, Rogier P.J. de Kok, Tatyana V. Krestovskaja, Ramón Morales, Alan J. Paton, and P. Olof Ryding. 2004. "Labiatae" pages 167-275. In: Klaus Kubitzki (editor) and Joachim W. Kadereit (volume editor). The Families and Genera of Vascular Plants volume VII. Springer-Verlag: Berlin; Heidelberg, Germany. ISBN 978-3-540-40593-1
  2. ^ Li, Bo; Cantino, Philip D.; Olmstead, Richard G.; Bramley, Gemma L. C.; Xiang, Chun-Lei; Ma, Zhong-Hui; Tan, Yun-Hong; Zhang, Dian-Xiang. A large-scale chloroplast phylogeny of the Lamiaceae sheds new light on its subfamilial classification. Scientific Reports. 2016-10-17, 6 (1). ISSN 2045-2322. PMC 5066227. PMID 27748362. doi:10.1038/srep34343 (英语).
  3. ^ LI, BO; OLMSTEAD, RICHARD G. Two new subfamilies in Lamiaceae. Phytotaxa. 2017-07-14, 313 (2): 222. ISSN 1179-3163. doi:10.11646/phytotaxa.313.2.9 (英语).

外部链接

 src= 维基物种中的分类信息:唇形科 规范控制 物種識別信息
 title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
维基百科作者和编辑
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia 中文维基百科

唇形科: Brief Summary ( الصينية )

المقدمة من wikipedia 中文维基百科

唇形科(学名:Lamiaceae),過去也稱作唇形花科(Labiatae)是双子叶植物纲中的一个,大约有236个7200余,广泛分布于全球,是干旱地区的主要植被。唇形科的模式屬野芝麻屬(Lamium)。

唇形科的植物一般都含有挥发性芳香油,可以提取香精,药用或烹饪做调料。许多品种被人工种植,不仅可以应用,有许多品种作为容易成活的鲜花种植。例如薄荷迷迭香披薩草罗勒藥用鼠尾草马郁兰薰衣草紫苏百里香丹参益母草一串红等。本科还包含多种中药,如黄芩夏枯草藿香廣藿香。这些植物一般都很容易用插枝繁殖。

唇形科植物由于其瓣分为上下两部分,类似「唇」形,花萼五裂,花瓣有的五裂,有的合瓣形成二唇或合成花冠筒而得名。

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
维基百科作者和编辑
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia 中文维基百科

シソ科 ( اليابانية )

المقدمة من wikipedia 日本語
シソ科 Hotokenoza.jpg
ホトケノザ(Lamium amplexicaule
分類APG III : 植物界 Plantae 階級なし : 被子植物 Angiosperms 階級なし : 真正双子葉類 Eudicots 階級なし : キク類 Asterids : シソ目 Lamiales : シソ科 Lamiaceae 学名 Lamiaceae Martynov タイプ属 Lamium L.
  • 本文参照
 src=
シソ(Perilla frutescens
 src=
レモンバーム(Melissa officinalis
 src=
ヒメオドリコソウ(Lamium purpureum

シソ科(Lamiaceae)はシソ目に属する植物のの一つ。

シソのほか、バジルミントローズマリーラベンダーセージマジョラムオレガノタイムレモンバームなど多くのハーブを含むほか、サルビアムラサキシキブアジュガなど非芳香性の品種も園芸品種として栽培される。低木やつる性の種もある。

シソ科の植物には抗変異原性があるものが多い[1]

は対生で、精油を含むため香気に富むものが多い。の断面は正方形のものが多い。は左右相称で5枚の花弁(合弁)と萼がある。普通、両性花をつける。果実は4個に分かれ種子を1個ずつ含む。

保留名について[編集]

シソ科は大きく重要な科であるため、その特徴として花弁の形が唇状であることから、新エングラー体系までは学名としてLabiataeが用いられ、昭和中期までその訳語として唇形科(しんけいか)または「くちびるばな科」がもちいられていた。APG植物分類体系では、すべての植物の科名が、典型属に由来するものに改められ、シソ科もオドリコソウ属Lamiumに由来するLamiaceaeに改められた。

しかし長年使われてきたLabiataeを廃止すると混乱が起きるため、保留名として旧名が認められており、最新の書籍でも保留名と新名が併記されていることが多い。

下位分類[編集]

約250属7000種を含む。7つの亜科と、それに含まれない幾つかのクレードから構成される[2]

系統[編集]

次のような系統樹が得られている[2]

シソ目

ムラサキシキブ属




Prostantheroideae





Symphorematoideae



ハマゴウ亜科





Tectona clade




キランソウ亜科




イヌハッカ亜科




Garrettia




タツナミソウ亜科



オドリコソウ亜科










脚注[編集]

  1. ^ 野菜類およびキノコ類の抗変異原性について、上田 成子ほか、日本食品工業学会誌、Vol. 38 (1991) No. 6
  2. ^ a b Jan Thomas Johansson. “Lamiaceae”. The Phylogeny of Angiosperms. 関連項目[編集]  src= ウィキメディア・コモンズには、シソ科に関連するカテゴリがあります。

    外部リンク[編集]

 title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
ウィキペディアの著者と編集者
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia 日本語

シソ科: Brief Summary ( اليابانية )

المقدمة من wikipedia 日本語
 src= シソ(Perilla frutescens)  src= レモンバーム(Melissa officinalis)  src= ヒメオドリコソウ(Lamium purpureum)

シソ科(Lamiaceae)はシソ目に属する植物のの一つ。

シソのほか、バジルミントローズマリーラベンダーセージマジョラムオレガノタイムレモンバームなど多くのハーブを含むほか、サルビアムラサキシキブアジュガなど非芳香性の品種も園芸品種として栽培される。低木やつる性の種もある。

シソ科の植物には抗変異原性があるものが多い。

は対生で、精油を含むため香気に富むものが多い。の断面は正方形のものが多い。は左右相称で5枚の花弁(合弁)と萼がある。普通、両性花をつける。果実は4個に分かれ種子を1個ずつ含む。

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
ウィキペディアの著者と編集者
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia 日本語

꿀풀과 ( الكورية )

المقدمة من wikipedia 한국어 위키백과

꿀풀과(--科, 학명: Lamiaceae 라미아케아이[*])는 꿀풀목이다.[1] 꿀풀목 가운데 가장 큰 과이며 전세계에 널리 분포하고 있다.[2] 세계적으로 230속의 5,000~7,000여 종 정도가 알려져 있는데, 우리나라에는 골무꽃·광대수염·꿀풀·금난초·깨나물·방아풀·익모초·차즈기 등 25속 55종이 분포하고 있다.[2] 들깨, 배초향, 박하, 바질, 오레가노, 로즈마리 등 향이 강하여 향신료로 쓰이는 것이 많다.

대부분 초본이지만 종에 따라서는 교목인 것도 있다.[2] 줄기는 사각형이고 잎은 마주나거나 돌려나며 턱잎을 가지고 있지 않다.[2] 줄기나 잎에는 보통 향기가 있다.[2] 한편, 꽃은 좌우대칭인 양성화이지만 일부는 방사대칭인 꽃부리를 가지는 것도 있다.[2] 이들은 보통 잎겨드랑이에 달리는데, 때로는 돌려나거나 수상꽃차례를 이루기도 한다.[2] 수술은 2개 또는 4개이며 꽃부리통에 붙어 있다.[2] 씨방은 상위이며 4부분으로 깊이 갈라져 있는데, 그 중심의 밑부분으로부터 암술대가 뻗어나와 있다.[2] 따라서, 열매는 4개로 나누어진 분과(分果)가 되는데, 각 분과에는 1개의 씨가 들어 있다. 이와 같은 열매의 특징은 꿀풀과만의 독특한 것으로서, 생김새가 비슷한 현삼과와 구별할 수 있는 근거가 된다.[2] 한편 이 과에는 꿀풀을 비롯하여 라벤더나 박하·세지·타임 등의 정유나 향미료를 얻을 수 있는 식물이 많으며, 관상용이나 약용으로 이용되는 것도 많다.[2]

마편초과와 가까운 관계에 있으며, 마편초과에 속하는 것으로 알려졌던 많은 속이 계통학적 연구에 의해 꿀풀과에 속하는 것으로 밝혀진 것도 있다. 잎은 마주 나며, 꽃은 꽃잎 5개로 이루어진 통꽃이 핀다. 줄기의 단면이 사각형인 것이 특징이다.

하위 분류

각주

  1. Martinov, Ivan Ivanovič. Tekhno-Botanicheskīĭ Slovar': na latinskom i rossīĭskom iazykakh. Sanktpeterburgie 355. 1820.
  2. 글로벌 세계대백과사전》,
Heckert GNU white.svgCc.logo.circle.svg 이 문서에는 다음커뮤니케이션(현 카카오)에서 GFDL 또는 CC-SA 라이선스로 배포한 글로벌 세계대백과사전의 내용을 기초로 작성된 글이 포함되어 있습니다.
 title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia 작가 및 편집자
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia 한국어 위키백과