Bodlín bezocasý, též tenrek, tanrek nebo armatus (Tenrec ecaudatus) je největší druh bodlína. Je to savec připomínající ježka, který ve volné přírodě žije na Madagaskaru a několika okolních ostrovech.
Bodlín bezocasý je velký zavalitý bodlín se silným a svalnatým tělem a špičatým čenichem. Přední končetiny jsou delší než zadní, ocas téměř chybí. Srst je řídká a skládá se ze štětin a bodlin - mladým zvířatům se po hřbetě táhnou řady bílých tupých bodlin, které jsou u dospělců nahrazeny hřívou dlouhých tuhých chlupů, které se při podráždění naježí. Na zbytku těla je srst červenohnědá nebo šedohnědá, možné jsou i všechny odstíny mezi tím, někteří jedinci jsou i tmavě hnědí.
Bodlín bezocasý je stejně jako ostatní bodlíni velmi primitivní savec s nestálou tělesnou teplotou a vyvinutou kloakou; ze všech savců má nejvíc prsních bradavek, obvykle 12.
Bodlín bezocasý je endemit Madagaskaru a Komorských ostrovů, byl introdukován také na ostrovy Réunion, Mauricius a na Seychellské ostrovy. Běžně se vyskytuje jak na vnitrozemských plošinách, tak v pobřežním deštném lese, ale nevyskytuje se v jihozápadní části ostrova. Vyhledává místa s hustým podrostem v blízkosti vody, proto je nejhojnější v deštných pralesích na východě ostrova a také v okolí rýžových polí.
Bodlín bezocasý je samotářské zvíře s noční aktivitou, které přes den spí v norách ve tvaru písmene Y. Teprve v noci se vydávají za potravou - je to všežravec, loví bezobratlé živočichy, ještěrky, žáby nebo i malé savce, a sbírá také ovoce. Jeho hlavním smyslem při hledání potravy je hmat - pomocí dlouhých hmatových vousů nachází hmyz ve škvírách mezi kameny a pod kůrou spadaných kmenů.
Budují si dva druhy podzemních nor, obvykle v blízkosti vody. Prvním typem je již zmíněná nora ve tvaru Y, se dvěma únikovými východy, kterou bodlíni používají většinu roku. V období od května do září, během suchých a horkých měsíců, upadají do stavu strnulosti (estivují). Pro tento účel slouží druhý typ, až dva metry hluboká nora s jediným vstupem, který bodlín zahází hlínou.
Samec a samice se setkávají jen během období od října do listopadu, kdy se páří. Březost trvá 56-64 dní, mláďata se rodí v období největší hojnosti hmyzu. Bodlíni obvykle mívají jen jediný vrh do roka, jsou ale pozoruhodní množstvím mláďat v jednom vrhu - průměrně jich bývá 12 až 16, ale byl zaznamenán i vrh s 32 mláďaty (!).
Mláďata jsou altriciální, holá a slepá. Oči otvírají do 14 dnů věku, ve třech týdnech se vydávají na lov hmyzu spolu s matkou. Ve čtyřech týdnech přestávají pít mléko, brzy poté matku opouštějí. Mláďata mohou zůstat ještě nějakou dobu spolu, ale pak se z nich definitivně stávají dospělí samotářští bodlíni. V zajetí se dožívají až čtyř let.
Je-li ohrožen, naježí se a výhrůžně syčí. Měkké chlupy ho ale nijak neochrání, zachraňuje se tedy spíše útěkem (běhá rychlostí až 40 km/h).
Ve své domovině jsou bodlíni bezocasí loveni pro chutné maso.
Obrázky, zvuky či videa k tématu bodlín bezocasý ve Wikimedia Commons
Galerie bodlín bezocasý ve Wikimedia CommonsBodlín bezocasý, též tenrek, tanrek nebo armatus (Tenrec ecaudatus) je největší druh bodlína. Je to savec připomínající ježka, který ve volné přírodě žije na Madagaskaru a několika okolních ostrovech.
