Vochysiaceae ye una familia de plantes fanerógames perennes, incluyendo árboles y parrotales. La familia consiste n'alredor de 200 especies dientro d'ocho xéneros. Seis de los xéneros son nativos de los trópicos de Centroamérica, Méxicu y Suramérica tropical. Los xéneros Erismadelphus y Korupodendron son nativos del oeste d'África.
La familia ye orixinal de Surámerica. Erismadelphus créese diverxó de Erisma aprosimao fai 30 millones d'años, y viaxó a África como resultáu de la dispersión a llarga distancia.
Son árboles o parrotales, frecuentemente con cazumbre resinosa; plantes hermafrodites. Fueyes opuestes o verticilaes, simples, enteres, pinnatinervies; estípules pequeñes y xeneralmente decidues, dacuando amenorgaes a glándules o ausentes. Inflorescencies racemoses, paniculaes o tirsoides, terminales o axilares, flores zigomorfes, bibracteoladas; sépalos 5, connaos na base, inxeríos, desiguales, 1 xeneralmente espolonáu na base; pétalos 1–3 (–5); estames 1–5 (–7), anteres ditecas; ovariu súperu. Frutu xeneralmente una cápsula loculicida; granes frecuentemente alaes.[1]
.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies.
Vochysiaceae ye una familia de plantes fanerógames perennes, incluyendo árboles y parrotales. La familia consiste n'alredor de 200 especies dientro d'ocho xéneros. Seis de los xéneros son nativos de los trópicos de Centroamérica, Méxicu y Suramérica tropical. Los xéneros Erismadelphus y Korupodendron son nativos del oeste d'África.
La familia ye orixinal de Surámerica. Erismadelphus créese diverxó de Erisma aprosimao fai 30 millones d'años, y viaxó a África como resultáu de la dispersión a llarga distancia.
Vochysiaceae és una família de plantes que pertany a l'ordre Myrtales.
Són arbres o arbusts amb les fulles oposades; les flors són zigomorfes 1-(3)-5; ovari inferior o superior; un estam fèrtil; fruits en sàmara o en càpsula
Sis dels vuit gèneres són de plantes natives dels neotròpics. Els gèneres Erismadelphus i Korupodendron són natius d'Àfrica occidental i central.
Vochysiaceae és una família propera a la Chrysobalanaceae. Vochysiaceae consta de 7 gèneres amb 217 espècies:
Tribu Erismeae : un ovari inferior i fruits alats
Tribu Vochysieae: tres ovaris superiors fusionats i fruits en càpsula
El gènere Euphronia, que abans estava inclòs dins Vochysiaceae, no n'està emparentat i ara es posa a la seva família, Euphroniaceae, més emparentada amb la família Chrysobalanaceae.
Vochysiaceae A. St-Hil. in Watson, L., and Dallwitz, M.J. The families of flowering plants.
Kýlatcovité (Vochysiaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu myrtotvaré (Myrtales). Jsou to stromy se vstřícnými listy, vyskytující se v tropické Americe a v Africe. Květy jsou dvoustranně souměrné a mají pouze jedinou tyčinku. Některé druhy jsou těženy pro dřevo.
Zástupci čeledi kýlatcovité jsou nízké až vysoké stromy s jednoduchými vstřícnými nebo přeslenitými listy s drobnými opadavými palisty. Mladé větévky jsou často hustě pýřité, odění je složeno z jednoduchých nebo hvězdovitých chlupů. Květy jsou souměrné, oboupohlavné, uspořádané v nápadných hroznech, někdy redukovaných na několik květů. Zřídka jsou květy jednotlivé. Kalich je pětičetný, často jasně zbarvený, u některých rodů je jeden plátek zvětšený a přeměněný v ostruhu. Koruna je složena z 5, 3 nebo 1 plátku, zřídka jsou květy bezkorunné (některé druhy kýlatce). Tyčinka je pouze jedna, obvykle se ztlustlou nitkou. Semeník je svrchní nebo spodní, se 3 nebo jedinou komůrkou a jednou čnělkou. V každém plodolistu jsou 2 až mnoho vajíček. Plodem je mnohasemenná tobolka nebo je plod křídlatý a nepukavý, jednosemenný.[1][2]
Nuzar Qualea dichotoma
Salvertia convallariodora
Detail květu Vochysia ferruginea
Plody Vochysia ferruginea
Čeleď kýlatcovité zahrnuje asi 190 druhů v 7 rodech. Největší rody jsou kýlatec (Vochysia, asi 100 druhů) a Qualea (asi 60 druhů). Vochysiaceae se vyskytují v tropické Střední a Jižní Americe a v rovníkové západní Africe.[3] Centrum rozšíření je v nížinných až montánních deštných lesích a na savanách tropické Ameriky. V Africe se vyskytují pouze 3 druhy ve 2 rodech.[1]
Druhy rostoucí v savanách jsou často přizpůsobeny periodickým požárům a mají tlustou korkovitou borku, pokroucený vzrůst a opadavé listy. Některé druhy, např. Vochysia pumila, mají podzemní dřevnatý kmen, z nějž rostlina po požáru opět obráží.[1] Některé druhy, např. Erisma laurifolium, náležejí mezi nejvyšší stromy Amazonie.[1]
Květy kýlatcovitých jsou opylovány nejčastěji samotářskými včelami, některé druhy lišaji. Většina druhů má křídlatá semena nebo celé plody a jsou šířeny větrem. Druh Erisma calcaratum, rostoucí v zaplavovaných lesích, má lehké korkovité plody, které jsou roznášeny vodou.[1]
Čeleď Vochysiaceae je členěna do dvou jasně vyhraněných tribů:
V tradičních taxonomických systémech byla čeleď Vochysiaceae řazena do blízkosti čeledi vítodovité (Polygalaceae), buď přímo do řádu vítodotvaré, Polygalales (Cronquist, Dahlgren) nebo do blízkého řádu Vochysiales (Tachtadžjan). Tento závěr se ukázal jako mylný a v molekulárním systému APG byla tato čeleď zařazena do řádu myrtotvaré (Myrtales). Nejblíže příbuznou větví je podle kladogramů APG čeleď myrtovité (Myrtaceae).
Mnohé druhy jsou využívány lokálně jako zdroj dřeva. Erisma uncinatum je v Amazonii komerčně důležitý zdroj stavebního dřeva.[2] Některé druhy kýlatce (Vochysia) jsou pro svůj rychlý vzrůst používány jako stínící dřevina mladých mahagonových plantáží.[1]
Plody Erisma splendens a Erisma japura jsou sezónně důležitou potravinou amazonských indiánů.[1] Ti je asi na týden namáčejí do vody, potom je rozdrtí, zabalí do listů a vylisují. Získaná hmota má sýrovitou konzistenci a lehce páchne.[2]
Callisthene, Erisma, Erismadelphus, Korupodendron, Qualea, Salvertia, Vochysia[5]
Kýlatcovité (Vochysiaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu myrtotvaré (Myrtales). Jsou to stromy se vstřícnými listy, vyskytující se v tropické Americe a v Africe. Květy jsou dvoustranně souměrné a mají pouze jedinou tyčinku. Některé druhy jsou těženy pro dřevo.
Die Ritterspornbäume (Vochysiaceae) sind eine Pflanzenfamilie in der Ordnung der Myrtenartigen (Myrtales). Die 190 bis 210 Arten sind hauptsächlich in der Neotropis verbreitet.
Bei den Arten der Familie Vochysiaceae handelt es sich meist um immergrüne, verholzende Pflanzen, dies als Bäume, Sträucher und Lianen wachsen. Die einfachen Laubblätter sind wie bei den meisten anderen Myrtenartigen gegenständig, es gibt aber hier Taxa mit wechselständig oder quirlig angeordneten Blättern. Wenn Nebenblätter vorhanden sind, dann sind sie klein; manchmal sind sie zu Drüsen umgewandelt.
In meist rispigen Blütenständen stehen meist viele Blüten zusammen. Die zwittrigen, meist großen Blüten sind zygomorph oder asymmetrisch. Die Blütenhüllblätter sind in Kelch und Krone gegliedert. Der gespornte Kelch besteht aus fünf an der Basis verwachsenen Kelchblättern. Die Kelchblätter sind oft ungleich groß und das größte bildet einen Sporn. Callisthene, Erisma, Korupodendron, Qualea und Ruizterania besitzen nur ein Kronblatt, Vochysia drei, Erismadelphus und Salvertia fünf Kronblätter. Die genagelten Kronblätter sind frei und weiß, rosa bis purpurfarben oder gelb. Es ist nur ein Kreis mit ein bis fünf (bis sieben) Staubblättern vorhanden, die frei sein oder an den Staubfäden verwachsen sein können. Typisch ist, dass nur ein Staubblatt fertil ist mit einem kurzen Staubfaden und langen Staubbeutel. Es ist funktional nur ein unterständiges Fruchtblatt vorhanden oder drei Fruchtblätter sind zu einem oberständigen Fruchtknoten verwachsenen.
Es werden Kapselfrüchte oder Samaras, das sind einsamige Früchte mit vier bis fünf Flügeln (in diesem Fall aus beständigen Kelchblättern), gebildet.
Die Familie Vochysiaceae wurde 1820 durch Augustin François César Prouvençal de Saint-Hilaire in Mémoires du Muséum d'Histoire Naturelle, Band 6, S. 265 unter dem Namen „Vochisieae“ aufgestellt.
Die Vochysiaceae stehen den Chrysobalanaceae am nächsten.
Die Verbreitung ist hauptsächlich neotropisch. Die größte Artenvielfalt herrscht in Zentralamerika, im tropischen Südamerika und auf den Karibischen Inseln. Im westlichen tropischen Afrika sind nur die Gattung Erismadelphus und Korupodendron zu finden. Die Areale liegen meist im Tiefland-Regenwald.
Die Familie Vochysiaceae ist in zwei Tribus gegliedert und enthält etwa sieben bis acht Gattungen mit 190 bis 210 Arten:[1]
Die früher in diese Familie eingeordnete Gattung Euphronia mit ein bis zwei Arten besitzt vollkommen anders aufgebaute Blüten und bildet heute eine eigene Familie Euphroniaceae innerhalb der Ordnung der Malpighienartigen (Malpighiales).
Einige Arten dienen der Holzgewinnung.[2]
Die Ritterspornbäume (Vochysiaceae) sind eine Pflanzenfamilie in der Ordnung der Myrtenartigen (Myrtales). Die 190 bis 210 Arten sind hauptsächlich in der Neotropis verbreitet.
Vochysiaceae is a plant family belonging to the order of Myrtales.
Trees or shrubs with opposite leaves; flowers are zygomorph 1-(3)-5 merous; ovary inferior or superior; one fertile stamen; fruits samara or capsules.
Six of the eight genera are native to the Neotropics. The genera Erismadelphus and Korupodendron are native to West and Central Africa.
The family likely originated in South America. Erismadelphus is thought to have diverged from Erisma approximately 30 million years ago, and traveled to Africa as the result of long-distance dispersal.
Vochysiaceae are closest to Myrtaceae.[1] Vochysiaceae consist of 7 genera with 217 species. The family is classified in two tribes:
Tribe Erismeae : one inferior ovary and winged fruits
Tribe Vochysieae: three fused superior ovaries and capsule fruits
The genus Euphronia, previously included in Vochysiaceae, is unrelated and now stands alone in the family Euphroniaceae, more closely related to the family Chrysobalanaceae.
Vochysiaceae is a plant family belonging to the order of Myrtales.
Vochysiaceae es una familia de plantas fanerógamas perennes, incluyendo árboles y arbustos. La familia consiste en alrededor de 200 especies dentro de ocho géneros. Seis de los géneros son nativos de los trópicos de Centroamérica, México y Suramérica tropical. Los géneros Erismadelphus y Korupodendron son nativos del oeste de África.
La familia es original de Surámerica. Erismadelphus se cree divergió de Erisma aproximadamente hace 30 millones de años, y viajó a África como resultado de la dispersión a larga distancia.
Son árboles o arbustos, frecuentemente con savia resinosa; plantas hermafroditas. Hojas opuestas o verticiladas, simples, enteras, pinnatinervias; estípulas pequeñas y generalmente deciduas, a veces reducidas a glándulas o ausentes. Inflorescencias racemosas, paniculadas o tirsoides, terminales o axilares, flores zigomorfas, bibracteoladas; sépalos 5, connados en la base, imbricados, desiguales, 1 generalmente espolonado en la base; pétalos 1–3 (–5); estambres 1–5 (–7), anteras ditecas; ovario súpero. Fruto generalmente una cápsula loculicida; semillas frecuentemente aladas.[1]
Vochysiaceae es una familia de plantas fanerógamas perennes, incluyendo árboles y arbustos. La familia consiste en alrededor de 200 especies dentro de ocho géneros. Seis de los géneros son nativos de los trópicos de Centroamérica, México y Suramérica tropical. Los géneros Erismadelphus y Korupodendron son nativos del oeste de África.
La familia es original de Surámerica. Erismadelphus se cree divergió de Erisma aproximadamente hace 30 millones de años, y viajó a África como resultado de la dispersión a larga distancia.
Vochysiaceae on pieni trooppinen puuheimo koppisiemenisten Myrtales-lahkossa, johon mm. myrttikasvit (Myrtaceae) kuuluvat.
Vochysiaceae-kasvit ovat puita, joihin kerääntyy alumiinia, ja joissa on kivi- ja limasoluja. Karvoitus on usein ruskea ja karvat ovat tavallisesti yksisoluisia, harvoin T:n muotoisia tai tähtikarvoja. Lehdet ovat vastakkaisia, ehyitä, nahkeita, korvakkeellisia; toisinaan korvakkeet ovat rauhasmaisia. Lehden sivusuonet muodostavat silmukoita lavan laitaan. Kukinto on pääasiassa varsipäätteinen ja koostuu viuhkoista. Kukat ovat melko kookkaita ja voimakkaasti vastakohtaisia tai epäsymmetrisiä. Verhiö on tyvestään yhdislehtinen ja yksi verholehti on muita kookkaampi ja siinä on mettä sisältävä kannus; suvussa Korupodendron on kolme terälehtimäistä verholehteä. Terälehtien luku on supistunut yhteen, harvemmin kolmeen, tai niitä on viisi; ne ovat erikokoisia. Heteitä on vain yksi lyhytpalhoinen ja pitkäpontinen, joskus on myös kaksi joutohedettä. Yhdislehtinen ja aluksi kehänalainen, kypsyneenä kehänpäällinen sikiäin koostuu kolmesta tai neljästä emilehdestä, ja luotti on pistemäinen tai lähes pallomainen. Hedelmä on samaramainen eli siivellinen pähkylä tai selkäluomainen kota. Siemenet ovat siivellisiä.[1]
Heimo kasvaa trooppisen Amerikan alangoilla lukuun ottamatta Erismadelphus- ja Korupodendron-sukua, jotka kasvavat läntisessä Afrikassa.[1]
Heimon asema Myrtales-lahkon sukupuun se haara, johon heimo kuuluu, voidaan ilmaista kaavalla (Vochysiaceae + Myrtaceae) + {Melastomataceae + [Crypteroniaceae + (Alzataeaceae + Penaeaceae)]}. Kehityshaaran ominaisuus on vihkomainen kukinto tai ainakin osakukinnot ovat viuhkomaisia. Kaavasta näkyy, että lähin sukulaisheimo on myrttikasvit (Myrtaceae), jonka kanssa Vochysiaceae muodostaa pienemmän evoluutiohaaran, jota luonnehtivat yksi- tai kaksisoluiset karvat, verhiön ja teriön limittäisyys kukan ollessa sulkeutuneena, sikiäimen päähän painunut vartalo ja kota-hedelmä.[1]
Vochysiaceae käsittää seitsemän sukua ja 190 lajia. Runsaslajisimmat suvut ovat Vochysia (100 lajia) ja Qualea (60 lajia). Sukujen keskinäiset sukulaisuudet ovat epäselviä. Kaksi tribusta voidaan erottaa: Erismieae käsittää amerikkalaisen Erisma-suvun ja länsiafrikkalaiset suvut Erismadelphus ja Korupodendron ja on monofyleettinen. Loput suvut kuuluvat tribukseen Vochysieae, joka todennäköisesti ei ole kuitenkaan monofyleettinen.[1]
Heimo on aiemmin vastakohtaisten ja kannuksellisten kukkiensa vuoksi yhdistetty sellaisten heimojen yhteyteen, joita ei enää pidetä sen sukulaisina. Takhtajanin (1997) Vochysiales-lahko käsitti mm. heimot Malpighiaceae (nykyään lahkossa Malpighiales), Tremandraceae (nykyään Oxalidales-lahkon heimossa Elaeocarpaceae) ja Krameriaceae (nykyään lahkossa Zygophyllales). Cronquistin (1981) Polygalales-lahko oli vielä epäyhtenäisempi.[1]
Heimon suvut ovat Callisthene Mart., Erisma Rudge, Erismadelphus Mildbr., Qualea Aubl., Ruizterania Marc.-Berti, Salvertia A.St.-Hil. ja Vochysia Aubl.[2]
Callisthene minor.
Erisma calcaratum.
Qualea dichotoma.
Salvertia convallariodora.
Vochysiaceae on pieni trooppinen puuheimo koppisiemenisten Myrtales-lahkossa, johon mm. myrttikasvit (Myrtaceae) kuuluvat.
La famille des Vochysiaceae ou Vochysiacées regroupe des plantes dicotylédones. Selon Watson & Dallwitz elle comprend 200 espèces réparties en 7 genres.
Ce sont des arbres, arbustes et lianes des régions tropicales d'Amérique du Sud et de l'Afrique de l'Ouest.
Cette famille fut anciennement appelée « Vochysiées » par Auguste de Saint-Hilaire[1],[2].
Le nom actuel « Vochysiaceae » vient du genre type Vochysia qui dérive du nom vernaculaire « Vochy ». Mais l'histoire étymologique du nom de genre Vochysia, qui s’étire sur plus de 150 ans et impliqua nombre de botanistes, mérite d’être détaillée à titre d'exemple du lent processus qui conduit à l’adoption d’un nom de taxon[3].
Le nom Vochya fut d’abord proposé comme la latinisation du nom vernaculaire « Vochy », utilisée en 1775 par J.-B. Aublet (1723-1778) pour nommer l’espèce Vochy guianensis[note 1],[4]. En 1788 le botaniste italien Vandelli décrivit lui aussi un Vochya, sans en préciser le nom spécifique. Il basa son appellation sur un spécimen nommé Vochya emarginata (Vahl) Poir. C’est cette première latinisation Vochy qu’utilisa, en 1924 et 1926, le botaniste américain Paul Standley dans sa « Flore d'Amérique du Nord » (« The North American Flora »)[5].
En 1789, De Jussieu dans son « Genera Plantarum » avait utilisé le nom Vochisia, en référence au genre Vochy utilisé en 1775 mais en négligeant la lettre « y ». Cette deuxième latinisation du nom original d’Aublet a ensuite été utilisée en 1919 par le botaniste suisse John Briquet (1870-1931)[6].
Une troisième version, Vochysia, a été donnée en 1808 par le botaniste français Poiret (1755-1834)[7] ; cette orthographe fut répertoriée comme nomen conservandum en vertu du code international de nomenclature botanique.
Curieusement, cette liste donne « Vochysia Juss. » bien que Jussieu lui-même l'épelle « Vochisia ». Le botaniste écossais T. A. Sprague (1929)[8] met en doute les appellations Vochisia Juss. et Vochysia Poir. Briquet lui, ne vit aucune raison de modifier l'orthographe de Jussieu (Vochisia). Néanmoins beaucoup d’auteurs utilisèrent l'orthographe Vochysia, dans l'intention de conserver « Vochysia Poir, 1808 » plutôt que « Vochisia Juss., 1789 »[5].
Ce n’est finalement aucune des deux combinaisons genre-auteur-date qui fut retenue mais « Vochysia Aubl., 1775 ».
En 1777, Scopoli proposa Salmonia, et en 1779, le botanite allemand Johann Schreber proposa Cucullaria comme alternative pour Vochy ; Strukeria fut également proposé en 1790 par de Vellozo[note 2],[5]. Ces noms furent rejetés pour des raisons d’antériorité de la première nomination proposée par Aublet.
L’arbre du genre Vochysia est nommé kuwali en Guyane[9].
En classification phylogénétique APG (1998) le genre Euphronia ne fait pas partie de cette famille, mais est assigné à la famille des Euphroniaceae ou à la famille des Chrysobalanaceae (optionnelle).
Selon Angiosperm Phylogeny Website (11 décembre 2016)[10] et DELTA Angio (11 décembre 2016)[11] :
Selon NCBI (11 décembre 2016)[12] :
La famille des Vochysiaceae ou Vochysiacées regroupe des plantes dicotylédones. Selon Watson & Dallwitz elle comprend 200 espèces réparties en 7 genres.
Ce sont des arbres, arbustes et lianes des régions tropicales d'Amérique du Sud et de l'Afrique de l'Ouest.
Vochysiaceae nom. cons., biljna porodica u redu mirtolike. Obuhvaća oko 240 vrsta grmlja i drveća[1] u nekoliko rodova. Ime je dobila po rodu Vochysia
Vochysiaceae nom. cons., biljna porodica u redu mirtolike. Obuhvaća oko 240 vrsta grmlja i drveća u nekoliko rodova. Ime je dobila po rodu Vochysia
Vochysiaceae adalah salah satu suku anggota tumbuhan berbunga. Menurut sistem klasifikasi APG II suku ini termasuk ke dalam bangsa Myrtales, klad euRosidae I.
Vochysiaceae adalah salah satu suku anggota tumbuhan berbunga. Menurut sistem klasifikasi APG II suku ini termasuk ke dalam bangsa Myrtales, klad euRosidae I.
Kvarubiniai (Vochysiaceae) – negausi mirtiečių (Myrtales) eilei priklausanti augalų šeima, kilusi iš Amerikos, Afrikos atogrąžų. Tai medžiai arba krūmai, pasižymintys dervingais syvais.
Kvarubiniai (Vochysiaceae) – negausi mirtiečių (Myrtales) eilei priklausanti augalų šeima, kilusi iš Amerikos, Afrikos atogrąžų. Tai medžiai arba krūmai, pasižymintys dervingais syvais.
Vochysiaceae is de botanische naam van een familie van tweezaadlobbige planten. Een familie onder deze naam wordt universeel erkend door systemen voor plantentaxonomie, inclusief het APG-systeem (1998) en het APG II-systeem (2003).
Het gaat om een kleine familie van ongeveer tweehonderd soorten, typisch bomen, in de neotropen en tropisch West-Afrika.
De verwantschappen van de familie zijn altijd tamelijk omstreden geweest. Het Cronquist systeem (1981) plaatste de familie in de orde Polygalales.
Vochysiaceae is de botanische naam van een familie van tweezaadlobbige planten. Een familie onder deze naam wordt universeel erkend door systemen voor plantentaxonomie, inclusief het APG-systeem (1998) en het APG II-systeem (2003).
Het gaat om een kleine familie van ongeveer tweehonderd soorten, typisch bomen, in de neotropen en tropisch West-Afrika.
De verwantschappen van de familie zijn altijd tamelijk omstreden geweest. Het Cronquist systeem (1981) plaatste de familie in de orde Polygalales.
Vochysiaceae er en plantefamilie i ordenen Myrtales. Den har 8 slekter med i alt ca. 200 eviggrønne arter av trær, urter og busker. De vokser i tropene fra i alle verdensdeler. De vokser i Latin-Amerika og i det vestlige Afrika.
De sju slektene i familien omfatter:
Det antas at gruppen oppstod i Latin-Amerika, og spredte seg til Afrika.
Denne botanikkrelaterte artikkelen er foreløpig kort eller mangelfull, og du kan hjelpe Wikipedia ved å utvide den. Vochysiaceae er en plantefamilie i ordenen Myrtales. Den har 8 slekter med i alt ca. 200 eviggrønne arter av trær, urter og busker. De vokser i tropene fra i alle verdensdeler. De vokser i Latin-Amerika og i det vestlige Afrika.
Vochysiaceae – rodzina roślin z rzędu mirtowców zawierająca w zależności od ujęcia systematycznego 7–8 rodzajów obejmujących około 200 gatunków (z czego 100 reprezentuje rodzaj Vochysia, a 60 – Qualea[3][1]. Należą tu przede wszystkim drzewa i krzewy rosnące w wilgotnych lasach równikowych i na sawannach. Większość rodzajów występuje na obszarze tropikalnej Ameryki Południowej i Ameryki Środkowej. W Afryce zachodniej stwierdzono dwa rodzaje tu zaliczane – Erismadelphus i Korupodendron[3].
W aktualizowanym systemie APG IV w ujęciu Petera Stevensa rodzina siostrzana dla mirtowatych (Myrtaceae) w obrębie rzędu mirtowców (Myrtales). Rząd należy do kladu różowych (rosids) i w jego obrębie jest kladem siostrzanym bodziszkowców[1]. Dawniej (np. w systemie Cronquista z 1981) rodzina zaliczana była do rzędu krzyżownicowców (Polygales). W systemie Takhtajana (1997) uznana została za siostrzaną dla malpigiowatych (Malpighiaceae) i Trigoniaceae wraz z którymi tworzyła rząd Vochysiales. Pomimo odrębności w budowie kwiatów badania molekularne, analizy anatomiczne i morfologiczne wskazują na przynależność do mirtowców[3].
mirtowceCombretaceae – trudziczkowate
Onagraceae – wiesiołkowate
Lythraceae – krwawnicowate
Myrtaceae – mirtowate
Vochysiaceae
Melastomataceae – zaczerniowate
Relacje filogenetyczne w obrębie rodziny pozostają niejasne. Dowiedziono, że taksonem monofiletycznym jest plemię Erismieae obejmujące amerykański rodzaj Erisma i afrykańskie Erismadelphus oraz Korupodendron[1].
Plemię Vochysieae
Plemię Erismieae
Niektóre gatunki mają ograniczone (lokalne) znaczenie jako źródło drewna i znajdują zastosowanie lecznicze. Nasiona kilku gatunków z rodzaju Erisma wykorzystywane są jako pożywienie lub do wytłaczania olejów roślinnych, stosowanych m.in. do wyrobu świec i mydła[3].
Vochysiaceae – rodzina roślin z rzędu mirtowców zawierająca w zależności od ujęcia systematycznego 7–8 rodzajów obejmujących około 200 gatunków (z czego 100 reprezentuje rodzaj Vochysia, a 60 – Qualea. Należą tu przede wszystkim drzewa i krzewy rosnące w wilgotnych lasach równikowych i na sawannach. Większość rodzajów występuje na obszarze tropikalnej Ameryki Południowej i Ameryki Środkowej. W Afryce zachodniej stwierdzono dwa rodzaje tu zaliczane – Erismadelphus i Korupodendron.
Vochysiaceae é uma família de Angiospermas, pertencente à ordem Myrtales. Sua distribuição é predominantemente neotropical, incluindo aproximadamente 250 espécies divididas em 8 gêneros.
Apresentam-se em forma de árvores, arbustos ou subarbustos, e seus principais substratos são o terrícola e o rupícola. É encontrada em florestas tropicais e savanas, e no Brasil ocorre na maioria dos biomas, com ampla distribuição no Cerrado, sendo considerada um componente típico.
A família Vochysiaceae A. St.-Hil. pertence ao clado das Malvídeas, e está incluída no Reino Chlorobionta, Subreino Viridiplantae, Infrareino Streptophyta, Superdivisão Embryophyta, Divisão Chlorophyta, Subdivisão Spermatophyta, Classe Embryopsida, Ordem Myrtales e Família Vochysiaceae. Envolve no total cerca de 250 espécies dispostas em 8 gêneros: Callisthene, Erisma, Erismadelphus, Korupodendon, Qualea, Ruizterania, Salvertia e Vochysia.
Essas angiospermas podem se apresentar em árvores, arbustos ou subarbustos. Suas folhas são simples e inteiras, podendo ser pecioladas ou sésseis e possuírem filotaxia oposta ou verticilada. Já as flores são isoladas ou dispostas em trios terminais ou axilares; apresentam aparência vistosa e são diclamídeas e zigomorfas. Seu cálice é gamossépalo, pentâmero, com um calcar variando entre reto, curvo ou recurvado, ou ainda, nos casos em que não se desenvolve, apresenta apenas uma protuberância bursiforme. Sua corola é dialipétala com uma, três ou cinco pétalas, com uma coloração que varia entre branco, amarelo, lilás, violácea ou azul, com máculas presentes ou ausentes, glabras ou indumentárias. Seu estame é persistente ou caduco, sua antera é biteca, oblonga, deltóide, dorsifixa ou basifixa, com estaminódios petalóides majoritariamente presentes. Possui ovário súpero, tricarpelar e trilocular, com uma placentação axilar, ou ínfero, unicarpelar e unilocular, com placentação apical; estilete único, estigma simples, terminal, subterminal ou lateral. Seus frutos são do tipo cápsula loculicida ou samaroide, e sua semente circular ou unilateral pode ou não ser alada.
Pesquisas e estudos filogenéticos superficiais indicam que a família Vochysiaceae é formada inicialmente por três clados: (1) Erismae; (2) VS (Vochysia e Salvertia); e (3) QRC (Qualea, Ruizterania e Callisthene), onde Erismae é apresentado em uns como grupo irmão do clado VS, e em outros como grupo irmão do ora do clado QRC.
Vochysiaceae possui distribuição predominantemente neotropical, distribuídas do sul da América do Norte ao centro-sul da América do Sul, e em uma região no oeste do continente africano. Seis desses gêneros (Callisthene Mart., Erisma Rudge, Qualea Aubl., Ruizterania Marc.-Berti, Salvertia A.St.-Hil. e Vochysia Aubl.) ocorrem na região neotropical e dois (Erismadelphus Mildbr. e Korupodendron Litt & Cheek) são exclusivos do continente africano.
No continente americano é encontrada em florestas tropicais e savanas, em países como o México, Colômbia, Venezuela, Guiana, Suriname, Guiana Francesa, Equador, Peru, Bolívia, Paraguai, Argentina e no Brasil, onde é identificada em vários ecossistemas e biomas, listando um total de 160 espécies.
As espécies da família Vochysiaceae são encontradas em diversos domínios fitogeográficos, como a Amazônia, Caatinga, Campos, Mata Atlântica e Pantanal, porém possui ampla distribuição no Cerrado, sendo considerada um componente típico. O Cerrado é formado por matas que compreendem diferentes tipos de vegetação, dispersas e pequenas florestas abertas, diante disso, as Vochysiaceae apresentam elementos morfológicos típicos desse bioma, como: caules tortuosos, suberosos e algumas espécies com folhas coriáceas.
Algumas espécies de Vochysiaceae são acumuladoras de alumínio, e ocorrem em solos considerados pobres em minerais e com baixo pH, explicando sua importância ecológica, principalmente no Cerrado.
A família das Vochysiaceae possuem grande importância, por apresentar espécies que fornecem madeira utilizadas na fabricação de móveis, barcos e cercas. Além disso, outras espécies possuem sementes que são utilizadas na fabricação de fármacos, sabões e velas.
Vochysiaceae é uma família de Angiospermas, pertencente à ordem Myrtales. Sua distribuição é predominantemente neotropical, incluindo aproximadamente 250 espécies divididas em 8 gêneros.
Apresentam-se em forma de árvores, arbustos ou subarbustos, e seus principais substratos são o terrícola e o rupícola. É encontrada em florestas tropicais e savanas, e no Brasil ocorre na maioria dos biomas, com ampla distribuição no Cerrado, sendo considerada um componente típico.
Vochysiaceae là một họ thực vật hạt kín thuộc về bộ Myrtales.
Cây gỗ hay cây bụi với lá mọc đối; các hoa đối xứng hai bên mẫu (5–)6–8(–10); bầu nhụy thượng hay hạ; một nhị sinh sản; quả là dạng quả cánh hay quả nang.
Năm/sáu trong số bảy/tám chi của họ này là bản địa Tân nhiệt đới. Các chi Erismadelphus và Korupodendron là bản địa Tây và Trung Phi.
Họ này có lẽ có nguồn gốc Nam Mỹ. Chi Erismadelphus được coi là đã rẽ nhánh ra khỏi chi Erisma vào khoảng 30 triệu năm trước, và phát triển tại tới châu Phi như là kết quả của phát tán khoảng cách xa.
Họ Vochysiaceae có quan hệ họ hàng gần với Myrtaceae. Nói chung người ta công nhận họ này chứa 7-8 chi và khoảng 190-220 loài. Họ cũng có thể chia ra thành 2 tông như sau:
Chi Euphronia trước đây đặt trong họ Vochysiaceae, là không liên quan gì tới họ này và hiện nay đứng riêng một mình trong họ Euphroniaceae, có quan hệ họ hàng gần với họ Chrysobalanaceae và cùng được đặt trong bộ Malpighiales.
Vochysiaceae là một họ thực vật hạt kín thuộc về bộ Myrtales.
Vochysiaceae A.St.-Hil. (1820), nom. cons.
Типовой род
Вошизиевые (лат. Vochysiaceae) — семейство двудольных растений, входящее в порядок Миртоцветные (Myrtales).
Деревья или кустарники с супротивными листьями. Цветки зигоморфные, 1-, 3- или 5-членные, многочисленные. Завязь нижняя или верхняя. Имеется единственная фертильная тычинка. Плод — крылатка или коробочка.
6 из 8 родов семейства являются неотропическими растениями. Представители родов эрисмадельфус (Erismadelphus) и Korupodendron встречаются в Западной и Центральной Африке.
Семейство, вероятно, возникло в Центральной Америке. Считается, что род эрисмадельфус (Erismadelphus) отделился от рода эрисма (Erisma) приблизительно 30 миллионов лет назад и проник в Африку.
Семейство Вошизиевые включает 8 родов[2]:
Вошизиевые (лат. Vochysiaceae) — семейство двудольных растений, входящее в порядок Миртоцветные (Myrtales).
蜡烛树科（学名：Vochysiaceae）又名囊萼花科或独蕊科，共有8属约200种，分布在非洲西部和中美洲及南美洲的热带地区。
本科植物为既有乔木、灌木、藤本，也有少数种类为草本；常绿，单叶对生、轮生，少数为互生，革质；花的，花瓣1-3或5，有时无花瓣，花萼5；果实为蒴果或翼果。
1981年的克朗奎斯特分类法将其列在远志目，1998年根据基因亲缘关系分类的APG 分类法认为应该放在桃金娘目中，2003年经过修订的APG II 分类法维持原分类。
蜡烛树科（学名：Vochysiaceae）又名囊萼花科或独蕊科，共有8属约200种，分布在非洲西部和中美洲及南美洲的热带地区。
本科植物为既有乔木、灌木、藤本，也有少数种类为草本；常绿，单叶对生、轮生，少数为互生，革质；花的，花瓣1-3或5，有时无花瓣，花萼5；果实为蒴果或翼果。
1981年的克朗奎斯特分类法将其列在远志目，1998年根据基因亲缘关系分类的APG 分类法认为应该放在桃金娘目中，2003年经过修订的APG II 分类法维持原分类。
分類（APG III） 界 : 植物界 Plantae 階級なし : 被子植物 angiosperms 階級なし : 真正双子葉類 eudicots 目 : フトモモ目 Myrtales 科 : ウォキシア科 Vochysiaceae 学名 Vochysiaceaeウォキシア科 Vochysiaceae はフトモモ目の科の一つ。南米とアフリカに分布する。木本で、葉は対生する。花は左右相称で、1-(3)-5数性である。
2連に7属約220種が属する。大部分は南米に分布するが、2属3種が西アフリカから中央アフリカに分布する。この2属はErisma 属から分岐し、およそ3000万年前にアフリカに渡ったと考えられている。
エウフロニア属 Euphronia はかつて本科に属していたが、現在では独自のエウフロニア科としてキントラノオ目に含められている。
Vochysiaceae A. St-Hil. in Watson, L., and Dallwitz, M.J. The families of flowering plants.
보키시아과(Vochysiaceae)는 도금양목에 속하는 속씨식물 과의 일종이다.
마주나기 잎을 지닌 나무 또는 관목이다. 꽃은 좌우 대칭이며, 1-(3)-5으로 갈라진다. 상위 또는 하위 씨방이다. 생식 능력이 있는 한 개의 수술을 갖고 있으며, 열매는 시과(翅果) 또는 삭과(蒴果)이다.
8개의 속 중에서 6개 속의 원산지는 신열대구이다. Erismadelphus속과 Korupodendron속의 원산지는 서아프리카와 중앙아프리카이다.
이 과는 남아메리카에서 기원하는 것으로 추측하고 있다. Erismadelphus속은 약 3천만년전에 Erisma속에서 갈라졌으며, 먼 거리를 이동하여 아프리카로 넘어 온 것으로 보인다.
보키시아과는 크리소발라누스과와 가장 가깝다. 8개 속에 217종으로 구성되어 있다. 크게 2개의 족으로 분류한다.
이전에 보키시아과에 포함됐던 에우프로니아속(Euphronia)은 이제 에우프로니아과로 분류하며, 크리소발라누스과에 더 밀접한 관계에 있는 것으로 본다.
2007, ISBN 978-3-540-32214-6.
.jpg)
.jpg)
