Bichiři (Cladistia, Brachiopterygii) jsou bazální linií paprskoploutvých ryb, někteří autoři je dokonce považují za příbuznější nozdratým (Sarcopterygii) než paprskoploutvým (Actinopterygii).[1] Pocházejí ze sladkých vod tropické Afriky. Vyznačují se protáhlým tělem a velkým počtem (5-18) drobných hřbetních ploutviček. Párové ploutve jsou na kostru napojeny unikátním způsobem. Další znaky, kterými se bichiři liší od ostatních paprskoploutvých, jsou ploutve se svalovými násadci a párové plíce vychlípené z břišní strany střeva, čímž jsou podobní spíše bahníkům. Bichiry a bahníky spojuje také fakt, že mláďata těchto dvou skupin mají vnější žábry. Znaky, které spojují bichiry s bahníky, mohou být konvergentní, či primitivní, zděděné od společného předka paprskoploutvých a nozdratých. Je také možné, že jsou bichiři příbuzní nozdratým, jak je uvedeno výše.[2]
Recentní druhy bichirů jsou řazeni do jediného řádu Polypteriformes.
Bichiři (Cladistia, Brachiopterygii) jsou bazální linií paprskoploutvých ryb, někteří autoři je dokonce považují za příbuznější nozdratým (Sarcopterygii) než paprskoploutvým (Actinopterygii). Pocházejí ze sladkých vod tropické Afriky. Vyznačují se protáhlým tělem a velkým počtem (5-18) drobných hřbetních ploutviček. Párové ploutve jsou na kostru napojeny unikátním způsobem. Další znaky, kterými se bichiři liší od ostatních paprskoploutvých, jsou ploutve se svalovými násadci a párové plíce vychlípené z břišní strany střeva, čímž jsou podobní spíše bahníkům. Bichiry a bahníky spojuje také fakt, že mláďata těchto dvou skupin mají vnější žábry. Znaky, které spojují bichiry s bahníky, mohou být konvergentní, či primitivní, zděděné od společného předka paprskoploutvých a nozdratých. Je také možné, že jsou bichiři příbuzní nozdratým, jak je uvedeno výše.
Recentní druhy bichirů jsou řazeni do jediného řádu Polypteriformes.