Sida és un gènere botànic de la família de les malvàcies.
El gènere Sida inclou sobretot plantes dels continents africà, americà i pantropicals. El nom prové dels textos de Teofrast, que el va utilitzar en referència al nenúfar blanc (Nymphaea alba), i va ser adoptat per Carolus Linnaeus al segle XVIII.
N'hi ha unes 100, cal destacar:
Sida és un gènere botànic de la família de les malvàcies.
Vlákeň[1] (Sida), česky též sida,[2] je rod rostlin z čeledi slézovité. Zahrnuje asi 150 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech celého světa. Vlákeně jsou byliny nebo keře s jednoduchými listy a nejčastěji s nevelkými žlutými květy. Některé druhy jsou pěstovány jako zdroj vlákna. V Evropě se přirozeně nevyskytují, některé druhy jsou zřídka zavlékány do České republiky se sójou.
Vlákeně jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny, polokeře nebo keře. Rostliny jsou chlupaté nebo řidčeji lysé, odění se skládá z hvězdovitých, jednoduchých nebo žláznatých chlupů. Listy jsou jednoduché, s celistvou nebo dlanitě laločnatou čepelí, na okraji většinou zubaté. Květy jsou jednotlivé nebo po 2, úžlabní až téměř vrcholové, často v úžlabních nebo vrcholových hroznech či latách, vzácně v okolících nebo klubkách. Kalich je zvonkovitý nebo miskovitý, zakončený 5 laloky, na bázi často desetižeberný. Kalíšek chybí. Koruna je většinou žlutá, řidčeji bílá, oranžová, růžová nebo purpurová, někdy s tmavým středem. Koruna je složena z 5 na bázi srostlých korunních lístků. Tyčinky jsou srostlé do lysé nebo chlupaté trubičky nesoucí na vrcholu množství prašníků. V semeníku je 5 až 14 komůrek, každá obsahuje jediné vajíčko. Na vrcholu čnělkových ramen jsou hlavaté blizny, počet větví čnělky odpovídá počtu plodolistů. Plody jsou poltivé, diskovité až kulovité, rozpadající se na 5 až 14 jednosemenných plůdků. Každý plůdek obsahuje 2 komůrky, vrchní prázdná komůrka za zralosti puká a často na povrchu nese 2 ostnité výrůstky, ve spodní komůrce je semeno. Semena jsou hladká a na většině povrchu lysá.[1][3][4]
Pohledný druh Sida glutinosa
Detail květu vlákeně srdcolisté
Plody Sida platycalyx
Rod vlákeň zahrnuje asi 150 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech celého světa. Nejvíce druhů roste v Americe. V Evropě není žádný druh původní. Do České republiky jsou ze Severní Ameriky přechodně zavlékány druhy vlákeň ostnitá a vlákeň kosolistá, a to zejména se sójou a jejími produkty.[5][1] Vlákeň kosolistá se rozšířila jako plevel téměř po celém světě. V tropech roste jako vytrvalý polokeř, v oblastech mírného pásu jako jednoletka.[4]
Z lýka některých druhů vlákeně se získávají technická vlákna. V tropické Africe a Indii se za tímto účelem pěstuje vlákeň kosolistá. Kvalitní vlákno poskytuje také Sida micrantha (syn. Sidastrum micranthum) z Brazílie a Sida napaea z jihu Spojených států.[1][6]
Vlákeň (Sida), česky též sida, je rod rostlin z čeledi slézovité. Zahrnuje asi 150 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech celého světa. Vlákeně jsou byliny nebo keře s jednoduchými listy a nejčastěji s nevelkými žlutými květy. Některé druhy jsou pěstovány jako zdroj vlákna. V Evropě se přirozeně nevyskytují, některé druhy jsou zřídka zavlékány do České republiky se sójou.
Die Pflanzengattung Sida gehört zur Familie der Malvengewächse (Malvaceae). Die 125 bis 248 Arten kommen weltweit, doch vor allem in den Tropen und Subtropen, vor. Es gibt Arten in Afrika, Asien, Australien, Nord- bis Südamerika und auf Pazifischen Inseln, aber etwa zwei Drittel der Arten kommen in der Neuen Welt vor.
Sida-Arten wachsen als einjährige oder ausdauernde krautige Pflanzen, Halbsträucher oder Sträucher, die Wuchshöhen von bis zu 2 Metern erreichen. Die meisten oberirdischen Pflanzenteile besitzen Sternhaare, einfache Haare und/oder Drüsenhaare.
Die wechselständig angeordneten Laubblätter sind in Blattstiel und Blattspreite gegliedert. Die einfache Blattspreiten sind selten gelappt und meist gezähnt. Es sind an den Blättern keine extrafloralen Nektarien vorhanden. Die Nebenblätter sind fadenartig oder schmal lanzettlich.
Die Blüten stehen einzeln oder zu zweit seiten- oder fast endständig, oft in seiten- oder endständigen traubigen oder rispigen, selten in doldigen oder knäueligen Blütenständen zusammen. Es ist kein Nebenkelch vorhanden.
Die zwittrigen Blüten sind radiärsymmetrisch und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die fünf Kelchblätter sind glocken- oder becherförmig verwachsen. Die fünf Kronblätter sind nur an ihrer Basis etwas verwachsen. Die Farbe der Kronblätter reicht von meist gelb, selten weiß, rosa bis purpurfarben bis mehr oder weniger orangefarben, manchmal mit einem dunklen Zentrum. Bei der Unterfamilie Malvoideae sind die vielen Staubblätter zu einer den Stempel umgebenden Röhre verwachsen. Die Staubfadenröhre ist flaumig behaart oder kahl und endet mit vielen Staubbeuteln. Fünf bis zehn Fruchtblätter sind zu einem oberständigen, fünf- bis zehnkammerigen Fruchtknoten verwachsen. Je Fruchtknotenkammer ist nur eine hängende Samenanlage vorhanden. Es sind fünf bis zehn Griffeläste vorhanden, die jeweils in einer kopfigen Narbe enden.
Die mehr oder weniger scheibenförmige oder kugelige Spaltfrucht zerfällt in meist fünf bis zehn (4 bis 14) Teilfrüchte. Die Teilfrüchte sind glatt oder skulptiert, manchmal teilweise häutig, meist geschnäbelt, oft mit ein oder zwei Borsten, oft winzig, flaumig mit Sternhaaren bedeckt. Bei Reife öffnen sich die Teilfrüchte oder bleiben geschlossen. In jeder Teilfrucht befindet sich ein Same. Die Samen sind glatt oder sie zeigen manchmal winzige Haare rund um das Hilum.
Die Erstveröffentlichung des Gattungsnamens Sida erfolgte 1753 durch Carl von Linné in Species Plantarum, Tomus 2, Seite 683–686. Der Gattungsname Sida wurde von Carl von Linné aus den Schriften Theophrastos von Eresos übernommen, der ihn für Nymphaea alba verwendete. Als Lectotypus wurde 1913 durch Britton und Brown die Art Sida alnifolia L. festgelegt.[1]
Die Gattung Sida gehört zur Tribus Malveae in der Unterfamilie der Malvoideae innerhalb der Familie der Malvaceae.[2] Sida ist eine relativ große, heterogene, paraphyletische Gattung, aus der heraus eine Reihe neuer Gattungen: Allosidastrum, Bastardiopsis, Billieturnera, Dendrosida, Krapovickasia, Malvella, Meximalva, Rhynchosida, Sidastrum und Tetrasida ausgegliedert wurden.[3] Der Umfang der Gattung Sida wird kontrovers diskutiert. Synonyme für Sida L. sind: Diadesma Raf., Dictyocarpus Wight, Fleischeria Steud., Lamarkia Medik., Malvinda Boehm., Pseudomalachra (K.Schum.) Monteiro, Side St.-Lag. [2][4]
Es gibt je nach Autor 125 bis 248 Sida-Arten:[2][4]
Nicht mehr zur Gattung Sida, sondern in die 2017 aufgestellte monotypische Gattung Ripariosida Weakley & D.B.Poind. gehört:[4][7]
Die Pflanzengattung Sida gehört zur Familie der Malvengewächse (Malvaceae). Die 125 bis 248 Arten kommen weltweit, doch vor allem in den Tropen und Subtropen, vor. Es gibt Arten in Afrika, Asien, Australien, Nord- bis Südamerika und auf Pazifischen Inseln, aber etwa zwei Drittel der Arten kommen in der Neuen Welt vor.
సైడా (Sida) పుష్పించే మొక్కలలో మాల్వేసి కుటుంబంలోని ప్రజాతి. దీనిలో సుమారు 125 నుండి 150 జాతులు ఉన్నాయి.
_at_Kambalakonda_Wildlife_Sanctuary.JPG)
_in_Hyderabad,_AP_W_IMG_9420.jpg)
_(3051724023).jpg)
_in_Hyderabad,_AP_W_IMG_9420.jpg)
.jpg)
|website= (help)
Sida is a genus of flowering plants in the mallow family, Malvaceae. They are distributed in tropical and subtropical regions worldwide,[2] especially in the Americas.[3] Plants of the genus may be known generally as fanpetals[1] or sidas.[4]
These are annual or perennial herbs or shrubs growing up to 2m tall (6 feet). Most species have hairy herbage. The leaf blades are usually unlobed with serrated edges, but may be divided into lobes. They are borne on petioles and have stipules. Flowers are solitary or arranged in inflorescences of various forms. Each has five hairy sepals and five petals in shades of yellow, orange, or white. There are many stamens and a style divided into several branches. The fruit is a disc-shaped schizocarp up to 2 cm (3/4 inch) wide which is divided into five to 12 sections, each containing one seed. The pollens are spherical in shape.
Many Sida are attractive to butterflies and moths. Arrowleaf sida (Sida rhombifolia), for example, is a larval host for the tropical checkered skipper (Pyrgus oileus).[5]
The Sida golden mosaic virus and Sida golden yellow vein virus have been first isolated from Sida species; the former specifically from Sida santaremensis.
The genus name Sida is from the Greek for "pomegranate or water lily".[4] Carl Linnaeus adopted the name from the writings of Theophrastus.[3]
Sida has historically been a wastebasket taxon, including many plants that simply did not fit into other genera of the Malvaceae. Species have been continually reclassified.[2] The circumscription of Sida is still unclear, with no real agreement regarding how many species belong there. Over 1000 names have been placed in the genus, and many authorities accept about 150 to 250 valid names today.[2] Some sources accept as few as 98 species.[6] There are many plants recognized as Sida that have not yet been described to science.[7]
Species now in other genera include:[8]
Sida is a genus of flowering plants in the mallow family, Malvaceae. They are distributed in tropical and subtropical regions worldwide, especially in the Americas. Plants of the genus may be known generally as fanpetals or sidas.
Sida es un género de 125 a 150 especies de herbáceas o subarbustos de la familia de las malváceas. Tiene distribución cosmopolita, mayormente en trópicos y subtrópicos, aunque algunas especies se extienden en regiones templadas.[1]
Son hierbas perennes o sufrútices, erectas o postradas, glabras o pubescentes, a veces víscidas. Hojas ovadas, a veces lobadas, elípticas, rómbicas o lineares, generalmente dentadas. Inflorescencias terminales densas o abiertas, glomérulos axilares, o las flores solitarias en las axilas de las hojas, pedicelos desde más cortos hasta mucho más largos que el cáliz; calículo ausente; cáliz gamosépalo, 5-lobado, muchas veces 10-acostillado en la base; pétalos blancos, amarillos, anaranjados, rosados o morados, a veces con el centro rojo. Frutos esquizocárpicos, glabros o pubescentes, carpidios 5–14, en general lateralmente reticulados, no dehiscentes en la base, con pared dorsal bien desarrollada, apicalmente dehiscentes, muchas veces con 2 espinas; semilla 1 por carpidio, glabra.[2]
Las especies del género Sida tienen alcaloides como la quindolina y la criptolepina.[3]
Las especies de Sida son comidas por larvas de algunas especies de lepidópteros como Chionodes mariona.
El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 2: 683–686. 1753.[2] La especie tipo es: Sida alnifolia L.
Sida: nombre genérico que fue adoptado por Carlos Linneo de los escritos de Teofrasto, que lo usaba para el nenúfar blanco europeo, Nymphaea alba.
Sida es un género de 125 a 150 especies de herbáceas o subarbustos de la familia de las malváceas. Tiene distribución cosmopolita, mayormente en trópicos y subtrópicos, aunque algunas especies se extienden en regiones templadas.
Siidat (Sida) on kasvisuku malvakasvien heimossa. Siihen kuuluu yli 150 lajia.[1] Niistä kaksi on tavattu (ruutusiida ja otasiida) hyvin harvinaisina Amerikasta levinneinä tulokaslajeina Pohjoismaissa.[2]
Siidat (Sida) on kasvisuku malvakasvien heimossa. Siihen kuuluu yli 150 lajia. Niistä kaksi on tavattu (ruutusiida ja otasiida) hyvin harvinaisina Amerikasta levinneinä tulokaslajeina Pohjoismaissa.
Sida est un genre de plantes dicotylédones de la famille des Malvaceae, sous-famille des Malvoideae, à répartition pantropicale, qui comprend environ 150 espèces acceptées.
Ce sont des plantes herbacées annuelles ou vivaces, des arbrisseaux ou des arbustes pouvant atteindre 2 mètres de haut, aux feuilles simples alternes et aux fleurs généralement jaunes à 5 pétales connés à la base. Les fruits sont des schizocarpes dont les segments sont munis d'une ou deux arêtes apicales aiguës. Plusieurs espèces sont utilisées comme source de fibres[2].
Selon The Plant List (21 août 2019)[3] :
Sida est un genre de plantes dicotylédones de la famille des Malvaceae, sous-famille des Malvoideae, à répartition pantropicale, qui comprend environ 150 espèces acceptées.
Ce sont des plantes herbacées annuelles ou vivaces, des arbrisseaux ou des arbustes pouvant atteindre 2 mètres de haut, aux feuilles simples alternes et aux fleurs généralement jaunes à 5 pétales connés à la base. Les fruits sont des schizocarpes dont les segments sont munis d'une ou deux arêtes apicales aiguës. Plusieurs espèces sont utilisées comme source de fibres.
Sida (lat. Sida), veliki biljni rod od preko 250 vrsta vazdazelenih polugrmova iz porodice Malvaceae raširen po tropskimn i suptropskim područjima širom svijeta. Najpoznatija među njima, a i najrasprostranjenija je S. rhombifolia, koja je introducirana po mnogim zemljama, a ima je i u Hrvatskoj.
Sida (lat. Sida), veliki biljni rod od preko 250 vrsta vazdazelenih polugrmova iz porodice Malvaceae raširen po tropskimn i suptropskim područjima širom svijeta. Najpoznatija među njima, a i najrasprostranjenija je S. rhombifolia, koja je introducirana po mnogim zemljama, a ima je i u Hrvatskoj.
Sida L. è un genere di piante floreali della famiglia delle Malvacee ( sottofamiglia Malvoideae), distribuite nelle regioni tropicali e subtropicali di tutto il pianeta.[1]
Il nome Sida proviene dal Greco antico che sta per melograno o giglio d'acqua;[2] Linneo lo adottò dagli scritti di Teofrasto.[3]
Si tratta di erbe o arbusti annuali o perenni che crescono fino ad un'altezza che può andare dai 20 cm ai 2 metri. La maggior parte delle specie hanno una vegetazione pelosa, le lamine delle foglie sono generalmente prive di lobi con bordi serrati, ma possono anche dividersi in lobi. Esse nascono da piccioli ed hanno stipule. I fiori sono singoli o raggruppati in infiorescenze di varia forma. Ciascuno ha 5 sepali pelosi e 5 petali ombrati di giallo, arancio o bianco. Vi sono molti stami ed un gineceo diviso in più parti. Il frutto è uno schizocarpo a disco ampio fino a 2 centimetri, che si divide in sezioni da 5 a 12, ciascuna contenente un seme.[2][3]
Molte specie di Sida attraggono farfalle e falene. Sida rhombifolia, ad esempio, è la pianta nutrice di Pyrgus oileus.[4]
Sida è stato storicamente un taxa contenitore, che raggruppava molte piante solo perché queste non avevano caratteristiche corrispondenti a quelle di altri generi delle Malvacee. Molte specie sono state continuamente riclassificate.[5]
Attualmente al genere vengono attribuite oltre 250 specie:[1]
Tra le specie ora attribuite ad altri generi vi sono:[6]
Sida L. è un genere di piante floreali della famiglia delle Malvacee ( sottofamiglia Malvoideae), distribuite nelle regioni tropicali e subtropicali di tutto il pianeta.
Sida is een geslacht uit de kaasjeskruidfamilie (Malvaceae). De soorten uit het geslacht komen voor op het Amerikaanse continent, Afrika, (sub)tropisch Azië en Australië.[1]
Sida is een geslacht uit de kaasjeskruidfamilie (Malvaceae). De soorten uit het geslacht komen voor op het Amerikaanse continent, Afrika, (sub)tropisch Azië en Australië.
Sida L. é um gênero botânico inserido na família das Malvaceae. Sida é um antigo nome grego, talvez próprio feminino, que Lineu usou, em 1735, para designar tal gênero. Compreende cerca de 200 espécies espalhadas pelo mundo, muito presentes em regiões temperadas e subtropicais das Américas, África, Ásia e Austrália. No Brasil são, popularmente, chamadas de guanxuma ou vassoura, apesar de que tais nomes populares também sejam empregados em outras espécies malváceas e, até mesmo, de outras famílias. Atualmente, há algumas espécies de Sida transferidas para outros gêneros, como Sidastrum e outros.
No Brasil há muitas Sida nativas, todas consideradas infestantes, devido à alta agressividade, e com pouco ou nenhum valor comercial, apesar de algumas serem utilizadas na fitoterapia popular ou substituirem a juta na confecção de cordas e sacos de aniagem, devido às fibras resistentes (contudo há baixo rendimento). Na década de 30, na Índia foi estimulada a produção de Sida rhombifolia L. para a obtenção de fibras.
Algumas são rústicas, outras preferem solos férteis.
São ervas ou subarbustos sublenhosos, com folhas simples, inteiras, alternas e com estípulas. Se caracterizam por não possuirem epicálices (com raríssimas exceções). Cálices 10-costados na base e 5-lobados na parte superior, sendo os lobo em forma de cunha e as nervuras primárias mais destacadas, juntando-se na base. Ovários com 5 ou mais mericarpos, cada um com um óvulo pêndulo; mericarpos diferenciados em 2 partes, a inferior indeiscente, onde está a semente, e a superior, normalmente com 2 aristas ou birostrada; paredes laterais geralmente reticuladas na parte inferior e lisas na superior. Os carpídios trígonos, deiscentes na maturação, são livres, duros, de dorso convexo, geralmente com 2 aristas e o eixo de inserção persistente na maturação.
O gênero Sida possui 156 espécies reconhecidas atualmente.[1]
Sida L. é um gênero botânico inserido na família das Malvaceae. Sida é um antigo nome grego, talvez próprio feminino, que Lineu usou, em 1735, para designar tal gênero. Compreende cerca de 200 espécies espalhadas pelo mundo, muito presentes em regiões temperadas e subtropicais das Américas, África, Ásia e Austrália. No Brasil são, popularmente, chamadas de guanxuma ou vassoura, apesar de que tais nomes populares também sejam empregados em outras espécies malváceas e, até mesmo, de outras famílias. Atualmente, há algumas espécies de Sida transferidas para outros gêneros, como Sidastrum e outros.
No Brasil há muitas Sida nativas, todas consideradas infestantes, devido à alta agressividade, e com pouco ou nenhum valor comercial, apesar de algumas serem utilizadas na fitoterapia popular ou substituirem a juta na confecção de cordas e sacos de aniagem, devido às fibras resistentes (contudo há baixo rendimento). Na década de 30, na Índia foi estimulada a produção de Sida rhombifolia L. para a obtenção de fibras.
Algumas são rústicas, outras preferem solos férteis.
Sammetsmalvesläktet (Sida)[1] är ett växtsläkte i familjen malvaväxter med cirka 150 arter. De flesta arterna förekommer i tropiska områden och huvuddelen av arterna är från Amerika. Några arter kan odlas som prydnadsväxter i varma områden. De är ej härdiga i Sverige.
Ettåriga till fleråriga örter, halvbuskar eller buskar, vanligen håriga. Bladen är motsatta, hela, tandade eller flikiga. Blommorna kommer i badvecken, ensamma eller flera tillsammans. Ytterfodret saknas vanligen. Fodret är klockformat. Kronan kan vara gul, vit, rosa eller orange.
.jpg)
.jpg)
Wikimedia Commons har media som rör Sida.
Wikispecies har information om Sida.
Sammetsmalvesläktet (Sida) är ett växtsläkte i familjen malvaväxter med cirka 150 arter. De flesta arterna förekommer i tropiska områden och huvuddelen av arterna är från Amerika. Några arter kan odlas som prydnadsväxter i varma områden. De är ej härdiga i Sverige.
Ettåriga till fleråriga örter, halvbuskar eller buskar, vanligen håriga. Bladen är motsatta, hela, tandade eller flikiga. Blommorna kommer i badvecken, ensamma eller flera tillsammans. Ytterfodret saknas vanligen. Fodret är klockformat. Kronan kan vara gul, vit, rosa eller orange.
Sida L., 1753
Синонимы
Си́да (лат. Sída) — род растений семейства Мальвовые, включающий в себя, по различным оценкам, от 125 до 150 видов трав и полукустарников, распространённых повсеместно в тропических и субтропических областях планеты. Некоторые виды также могут произрастать в умеренных широтах.
Листья Sida rhombifolia съедобны и в некоторых местах употребляются в пищу.
Вид Sida cordifolia содержит эфедрин и используется в качестве лекарственного средства.
Другие виды, в частности Sida acuta, насаждаются для привлечения бабочек.
Sida cordata
Sida cordata
Sida fallax
Си́да (лат. Sída) — род растений семейства Мальвовые, включающий в себя, по различным оценкам, от 125 до 150 видов трав и полукустарников, распространённых повсеместно в тропических и субтропических областях планеты. Некоторые виды также могут произрастать в умеренных широтах.
.jpg)
.jpg)
