Marunek rakouský (Cota austriaca) je jednoletá až dvouletá rostlina středního vzrůstu s mnoha žlutobílými květními úbory kopretinového vzhledu. V české přírodě je tato bylina považována za zdomácnělý archeofyt, který doputoval z oblastí okolo Středozemního moře. Dříve byl tento druh znám pod jménem rmen rakouský (Anthemis austriaca), nyní je pro podstatné odlišnosti z rodu rmen přeřazen do rodu marunek.
Druh je rozšířen hlavně v Evropě a Asii na územích s mírným podnebím. V Evropě se dlouhodobě vyskytuje hlavně ve Střední, Jihovýchodní a Východní, v Asii na jihozápadě, v oblasti Kavkazu a částečně i ve Střední Asii, roste též na severním pobřeží Afriky. Druhotně se dostal do některých zemí na jihozápadě a severu Evropy, stejně jako do spojených států amerických.
V České republice se vyskytuje jen ostrůvkovitě, nejvíce na jižní a střední Moravě a ve středních a severozápadních Čechách. Obvykle roste na slunných místech na polích i úhorech, loukách, pastvinách, ve vinicích i na silničních a železničních náspech. Dává přednost sušším půdám, které jsou písčité až hlinité a obsahují dostatek živin.Někdy roste i na obdělávané půdě, hlavně v obilninách, okopaninách a trvalých pícninách, tehdy je považován za plevel.
jednoleté až dvouleté byliny s přímými, jednotlivě vyrůstajícími, odstále chlupatými lodyhami vysokými 10 až 60 cm, které jsou v horní části bohatě větvené. V půdě koření jednoduchým nebo rozvětveným kůlovitým kořenem. Tmavozelené lodyžní listy vyrůstají střídavě, jsou přisedlé, pravidelně dvakrát peřenosečné s peřenosečnými úkrojky. V obryse bývají vejčité až podlouhlé obkopinaté, jsou dlouhé 1,5 až 4 cm a široké 1 až 2 cm, oboustranně chlupaté a mají vřetena slabě zubatá.
Úbory s květy vyrůstají na dlouhých stopkách z vrcholů lodyh a větví, na rostlině jich obvykle bývá tři až deset a mívají v průměru 2 až 4 cm. Široce nálevkovitý, polokulovitý, chlupatý zákrov je tvořen světle zelenými listeny kopinatého tvaru, které jsou na špičce hnědě lemované. Květní lůžko je polokulovité a plevnaté. Uprostřed zákrovu, v terči, vyrůstají květy oboupohlavné, trubkovité, které mají po pěti korunních lístcích zlatožluté barvy. Po obvodě jsou květy samičí, jazykovité, s bílými ligulami dlouhými 1 až 1,5 cm.
Plody jsou zploštělé, 2,5 mm dlouhé, nahnědlé nažky, které jsou čtyřhranné, v průřezu kosoúhlé, po bocích mají po dvou mělkých rýhách a na vrcholu úzký lem.
Rostlina se rozmnožuje výhradně semeny (nažkami), kterých na rostlině dozrává i přes tisíc. Jsou rozšiřovány větrem, povrchovou vodou, špatně vyčištěným osivem nebo lidskou činností. Nažky klíčí nepravidelně, na podzim nebo časně na jaře. V půdě si podržují dobrou klíčivost po několik let.
Pro svůj občasný výskyt na obdělávaných polích je sice marunek rakouský považován za plevel, na druhé straně však následkem používání herbicidů a dobré péče o půdu i osivo z české krajiny postupně mizí. Byl proto v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" zařazen mezi ohrožené rostlinné druhy (C3).
Kvetoucí rostlina
Mladá rostlina
List
Obrázky, zvuky či videa k tématu rmen rakouský ve Wikimedia Commons
Marunek rakouský (Cota austriaca) je jednoletá až dvouletá rostlina středního vzrůstu s mnoha žlutobílými květními úbory kopretinového vzhledu. V české přírodě je tato bylina považována za zdomácnělý archeofyt, který doputoval z oblastí okolo Středozemního moře. Dříve byl tento druh znám pod jménem rmen rakouský (Anthemis austriaca), nyní je pro podstatné odlišnosti z rodu rmen přeřazen do rodu marunek.
Die Österreichische Hundskamille (Cota austriaca (Jacq.) Sch. Bip., Syn.: Anthemis austriaca Jacq.) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Cota innerhalb der Familie der Korbblütler (Asteraceae).
Die Österreichische Hundskamille ist eine ein- bis zweijährige,[1][2] überwinternd grüne,[3] krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 20 bis 60 Zentimeter[4] erreicht. Der Stängel ist reich verzweigt.[4][5]
Die wollig behaarten Laubblätter sind zweifach fiederschnittig mit mehr oder weniger kammförmig angeordneten Endabschnitten.[4][3]
Die Blütezeit erstreckt sich von Juli bis September.[5][1] Die Korbstiele sind zur Fruchtzeit nicht verdickt.[1] In einem zusammengesetzten Gesamtblütenstand stehen viele Körbe zusammen. Der Korbboden ist halbkugelig.[4][1] Die Spreublätter sind lanzettlich mit starrer, kurzer Spitze.[4] Der Blütenkorb enthält Zungen- und Röhrenblüten. Die Zungenblüten sind weiß.[4][3]
Die Achänen sind glatt, deutlich zusammengedrückt, abgeflacht und vierkantig.[4][3]
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 18.[6]
Die Österreichische Hundskamille kommt im südlichen Osteuropa und östlichen Mittelmeerraum vor.[5] Es gibt Fundortangaben für die Türkei, die Balkanhalbinsel, Rumänien, Österreich, Ungarn, Norditalien und Süddeutschland.[2] Von dort werden die Diasporen immer wieder verschleppt.[5] Die Pflanzen halten sich besonders entlang der Eisenbahnlinien und Hafenanlagen.[5] In Deutschland dringt die Art entlang der Elbe und Donau und entlang des Rheins weiter nach Westen vor.[2] In Sachsen, in der Pfalz, im Einzugsgebiet des Mains und in der südöstlichen Frankenalb findet man sie sehr selten, in Niederösterreich und dem Burgenland tritt sie zerstreut auf, sonst ist sie nur verschleppt und meist unbeständig.[5] In der Schweiz findet man sie nur als Adventivpflanze.[2] Zuweilen wird sie mit Getreidesaat und Rotkleesaat eingeschleppt.[2]
Die Österreichische Hundskamille gedeiht meist auf[5] sandig-steinigen, ziemlich trockenen, stickstoffreichen, kalkreichen Böden in sommerwarmen Lagen. Sie besiedelt Wegränder, Dämme, ortsnahes Ödland und Äcker.[5] Sie kommt in Mitteleuropa in Pflanzengesellschaften der Secalietea-Klasse, des Sisymbrion- oder Onopordion-Verbands vor und ist im nördlichen Oberrheingebiet eine Charakterart des Papaveretum argemones aus dem Verband Aperion spicae-venti.[6]
Die Erstveröffentlichung erfolgte 1778 unter dem Namen (Basionym) Anthemis austriaca durch Nikolaus Joseph von Jacquin in Fl. Austriac. Band 5, Seite 22, Tafel 444. Die Neukombination zu Cota austriaca (Jacq.) Sch. Bip. wurde 1854 durch Carl Heinrich Schultz in Oesterr. Bot. Wochenbl. Band 4, Seite 155 veröffentlicht.
Die Österreichische Hundskamille (Cota austriaca (Jacq.) Sch. Bip., Syn.: Anthemis austriaca Jacq.) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Cota innerhalb der Familie der Korbblütler (Asteraceae).
Anthemis austriaca é uma espécie de planta com flor pertencente à família Asteraceae.
A espécie foi descrita por Nikolaus Joseph von Jacquin e publicada em Florae Austriaceae 5: 22., no ano de 1778.[1]
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
O seu nome comuns é falsa-camomila.[2]
O número cromossómico desta espécie, na fase esporofítica é 18.[3]
Esta espécie ocorre em Portugal continental, de onde não é nativa. Não se encontra nos arquipélagos dos Açores e da Madeira.
Segundo o The Plant List, esta espécie tem os seguintes sinónimos:[4]
A base de dados Tropicos aponta o seguinte sinónimo: Cota austriaca J. Gay[5]
Anthemis austriaca é uma espécie de planta com flor pertencente à família Asteraceae.
A espécie foi descrita por Nikolaus Joseph von Jacquin e publicada em Florae Austriaceae 5: 22., no ano de 1778.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
O seu nome comuns é falsa-camomila.
O número cromossómico desta espécie, na fase esporofítica é 18.
