Netopýr pláštíkový (Antrozous pallidus, také Vespertilio pallidus) je druh netopýra náležící do čeledi netopýrovití (Vespertilionidae) a rodu Antrozous. Popsán byl Johnem Lawrencem LeContem v roce 1856. Rozčlenil se do celkem šesti poddruhů, z toho tři žijí v Mexiku: pallidus, bunkeri, koopmani, minor, obscurus, pacificus a packardi.
Netopýr pláštíkový je zvířetem nearktické oblasti, vyskytuje se v Kanadě, Mexiku, Spojených státech amerických a na ostrově Kubě. Areál výskytu se táhne od Britské Kolumbie (jih) přes Montanu (ve Spojených státech pak lze netopýry najít například v Idahu, Wyomingu nebo Nevadě, vyskytují se hlavně v západní části státu) až do Mexika. Zde netopýr pláštíkový obývá hlavně centrální oblasti, vyskytuje se například v částech Queretaro, Nayarit, ale lze jej spatřit i v Baja California.
K životu dávají přednost suchým, případně polosuchým oblastem, jako jsou pouště, tyto oblasti by však měly být u vodního toku. Může žít i v lesích, některá zvířata byla zjištěna také v obdělávaných oblastech. Žijí například v jeskyních.
Tento poměrně velký druh netopýra s rozměrnýma ušima špičatého tvaru. Tělo ve tvaru písmene U měří od hlavy zakončené špičatým čenichem po ocas 60−85 cm, netopýr potom váží 17−28 g. Předloktí měří mezi 4,5 a 6 cm. Celkový zubní vzorec činí I 1/2, C 1/1, P 1/2, M 3/3 = 28. Existuje několik barevných variací podle místa, kde se druh vyskytuje. Obyčejně je jeho zbarvení hnědě na zádech a horní straně těla, břicho je potom zabarveno bíle. U tohoto netopýra není vyvinut výrazný pohlavní dimorfismus. Netopýr pláštíkový dovede vydávat silný zápach, jež vylučují specializované žlázy na obličeji.
Netopýr pláštíkový vytváří kolonie čítající obvykle mezi dvanácti a sta jedinci, netopýři spolu navzájem komunikují pomocí čtyř různých zvuků. Aktivitu projevují v noci a loví kořist o velikosti mezi dvěma a sedmi centimetry. Potravu tvoří hmyz, například brouci nebo zástupci čeledi můrovití, netopýři konzumují také pavouky či štíry a jiné bezobratlé. Kořistí se jim mohou stát také zástupci obratlovců, například ještěrky případně myši. Potravu vyhledávají pomocí echolokace a dobrého sluchu. Nejsou to tak dobří letci, zato se však mohou dobře pohybovat po zemi.
U druhu byl zjištěn polygamní způsob páření. Rozmnožování probíhá na přelomu podzimu a zimy, samice si však spermie uchová v děloze a k oplodnění dojde až po zimě. Březí samice vytvářejí vlastní kolonie a po 53 až 71 dnech se jim narodí mláďata. Nejčastěji čítá vrh dva netopýry, ale je možné narození i tří mláďat nebo pouze jednoho. Po narození mají mláďata zavřené oči i uši a samice je s sebou nosí. Odstavení nastane asi za dva až tři měsíce a rozmnožovat se mladí netopýři mohou už za rok. Ve volné přírodě se dožívají okolo devíti let, ohroženi jsou však predátory, jako liškami, sovami nebo hady; nebezpečí ze stran nepřátel jim hrozí zvláště na zemi, kde loví potravu.
Kvůli velké a stabilní populaci, která neklesá rychle (je stabilní), hodnotí Mezinárodní svaz ochrany přírody netopýra pláštíkového jako málo dotčený druh. Avšak i když k tomu navíc obývá chráněné oblasti, jisté nebezpečí mu hrozí. Pokud lidé netopýry vyruší, mohou opustit oblast, kde žijí. Lidé je zvláště vyrušují, pokud netopýři obývají nějaké budovy, někdy je mohou i zabíjet. V některých oblastech netopýři umírají na následky používání pesticidů. Problémem potom může být šíření plísně Geomyces destructans; pokud se jí netopýři nakazí, mohou zahynout i celé populace.
Netopýr pláštíkový (Antrozous pallidus, také Vespertilio pallidus) je druh netopýra náležící do čeledi netopýrovití (Vespertilionidae) a rodu Antrozous. Popsán byl Johnem Lawrencem LeContem v roce 1856. Rozčlenil se do celkem šesti poddruhů, z toho tři žijí v Mexiku: pallidus, bunkeri, koopmani, minor, obscurus, pacificus a packardi.