dcsimg

Associations

provided by BioImages, the virtual fieldguide, UK
In Great Britain and/or Ireland:
Foodplant / feeds on
Diplodia coelomycetous anamorph of Diplodia coryphorae feeds on Corypha

license
cc-by-nc-sa-3.0
copyright
BioImages
project
BioImages

Corypha ( Catalan; Valencian )

provided by wikipedia CA
Crystal128-pipe.svg
Aquest article o secció no cita les fonts o necessita més referències per a la seva verificabilitat.

Corypha és un gènere amb 42 espècies de plantes de flors pertanyent a la família de les palmeres Arecaceae.

Espècies seleccionades

 src= A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Corypha Modifica l'enllaç a Wikidata
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autors i editors de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia CA

Corypha: Brief Summary ( Catalan; Valencian )

provided by wikipedia CA

Corypha és un gènere amb 42 espècies de plantes de flors pertanyent a la família de les palmeres Arecaceae.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autors i editors de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia CA

Talipot ( Czech )

provided by wikipedia CZ
 src=
Corypha umbraculifera na ilustraci z roku 1913

Talipot (Corypha) je nevelký rod palem, zahrnující 5 druhů. Je rozšířen v tropech od Indie po severní Austrálii. Tyto palmy jsou výjimečné tím, že po vykvetení a dozrání plodů odumírají. Talipoty mají masivní přímý kmen, velké dlanitozpeřené listy, drobné oboupohlavné květy v obřím květenství a hnědé, kulovité plody. Druh Corypha umbraculifera má největší květenství v rostlinné říši. Jsou to palmy velkého kulturního významu a mnohostranného využití. Zásadní význam mají zejména druhy Corypha umbraculifera a C. utan.

Popis

Talipoty jsou solitérní, masivní, jednodomé palmy s přímým kmenem, dorůstající výšky až 30 metrů. Kmen je v mládí pokrytý vytrvalými listovými pochvami, později olysávající. U některých druhů (C. utan) zanechávají opadané listy na kmeni charakteristické, spirálně uspořádané listové jizvy. Listy jsou rozměrné, dlanitozpeřené, s čepelí asi do poloviny členěnou na tuhé segmenty. Řapíky jsou dlouhé a masivní a na okraji mají tuhé černé ostny. Na líci listové čepele je dobře vyvinutá hastula, na rubu je nepravidelná.

Talipot po dosažení zralosti vykvétá a po dozrání plodů celý kmen odumírá. U druhu C. umbraculifera to nastává po 30 až 70 letech. Květenství se rozvíjejí zprvu jako jediné obří květenství, které se později rozseparuje na větší počet jednotlivých květenství vyčnívajících nad listovou korunu. Jednotlivá květenství jsou větvená až do 4. řádu. Květy jsou drobné, oboupohlavné, v rámci květenství uspořádané do drobných skupin. Spočívají na krátkých stopkách tvořených bází kalicha a češulí. Kalich je na bázi trubkovitý, zakončený 3 nízce trojúhelníkovitými cípy. Korunní lístky mají člunkovitý tvar. Tyčinek je 6, 3 z nich jsou volné a 3 bazálně přirostlé ke koruně. Gyneceum je srostlé ze 3 plodolistů, kulovité, se 3 rýhami. Obsahuje 3 vajíčka. Plody jsou kulovité, hladké, obvykle hnědé, jednosemenné. Mezokarp je dužnatý, endokarp tenký a obvykle spojený se semenem. Semena jsou kulovitá a obsahují homogenní endosperm.[1][2][3][4]

Rozšíření

Rod talipot zahrnuje 5 druhů. Je rozšířen od Indie a Srí Lanky přes Indočínu a jihovýchodní Asii po severní Austrálii. Největší areál má druh Corypha utan, rozšířený od Indie po Austrálii. C. umbraculifera se vyskytuje v Indii a Indočíně, C. lecomtei pouze v Indočíně. Druh C. taliera je považován za v přírodě vyhynulý a je v současnosti znám pouze z kultury. C. microclada je endemit Filipín a vyskytuje se pouze na ostrově Biliran. Areál rozšíření rodu talipot byl silně ovlivněn dlouhou kulturní historií jejich využití.[1][5] Talipoty obvykle rostou na otevřených stanovištích v tropických nížinách, a to zejména podél záplavových oblastí.[6]

Zajímavosti

Talipot Corypha umbraculifera má největší květenství v rostlinné říši. Je to obří vrcholová lata, jejíž výška může přesáhnout 6 metrů. Obsahuje miliony květů. Rovněž listy jsou největšími listy mezi dlanitými palmami, mohou mít průměr až 5 metrů a spočívají na čtyřmetrovém řapíku.[6]

Taxonomie

Rod Corypha je je v rámci systému palem řazen do podčeledi Coryphoideae a samostatného tribu Corypheae. Ucelená revize tohoto rodu dosud chybí.[2] V minulosti byl rozlišován větší počet druhů, současná taxonomie jich uznává pět. Podle výsledků molekulárních studií je rod Corypha sesterskou větví tribu Borasseae.[7]

Význam

 src=
Corypha umbraculifera v botanické zahradě na karibském ostrově Guadeloupe

Talipoty C. umbraculifera a C. utan mají velmi mnohostranné využití a dlouhou kulturní historii. Tvrdé a pevné listy obou druhů jsou v Asii významným zdrojem materiálu na krytí střech. Na Timoru a přilehlých ostrovech má i v současnosti krytinu z řapíků C. utan více než polovina budov. Listy slouží také k výrobě rohoží, sítí, deštníků, stanů aj. Z dřeně kmene obou druhů se získává ságo, z něhož se připravuje škrob a mouka používaná k pečení chleba.[5] Sladká šťáva, vytékající z naříznuté báze květenství C. utan, je zpracovávána na cukr nebo kvašena na alkoholické nápoje.[2] V minulosti se na listy talipotu psalo jako na papír. Jsou na nich zaznamenány i některé historické buddhistické a hinduistické texty. Tvrdá semena slouží jako náhrada slonoviny.[4][8] Mladá semena jsou jedlá a vyrábějí se z nich cukrovinky.[9][8] Šťáva z kořenů C. umbraculifera je používána k léčení průjmů.[8]

Talipot C. umbraculifera je v tropech často pěstován jako okrasná palma, vzhledem ke značně velkým rozměrům vhodná pouze pro velké zahrady a parky. Je hodné pěstovat ve skupině více rostlin různého stáří.[2][6]

Odkazy

Reference

  1. a b Palms of the World Online. Corypha [online]. Dostupné online. (anglicky)
  2. a b c d HENDERSON, Andrew. Palms of Southern Asia. [s.l.]: Princeton University Press, 2009. ISBN 978-0-691-13449-9. (anglicky)
  3. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
  4. a b VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  5. a b EAGLETON, Graham E. Review: Persistent pioneers; Borassus L. and Corypha L. in Malesia. Biodiversitas. Oct. 2016, čís. 17(2).
  6. a b c JONES, David L. Palms of the World. Canberra: Reed Books, 1995. ISBN 0-7301-0420-6. (anglicky)
  7. ASMUSSEN, Cony B. et al. A new subfamily classification of the palm family (Arecaceae): evidence from plastid DNA phylogeny. Botanical Journal of the Linnean Society. 2006, čís. 151.
  8. a b c FERN, Ken. Useful tropical plants. Corypha umbraculifera [online]. Dostupné online. (anglicky)
  9. MARTIN, Franklin W.; CAMPBELL, Carl W.; RUBERTE, Ruth M. Perennial edible fruits of the tropics. An Inventory. Agriculture handbook. 1987, čís. 642.

Externí odkazy

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Talipot: Brief Summary ( Czech )

provided by wikipedia CZ
 src= Corypha umbraculifera na ilustraci z roku 1913

Talipot (Corypha) je nevelký rod palem, zahrnující 5 druhů. Je rozšířen v tropech od Indie po severní Austrálii. Tyto palmy jsou výjimečné tím, že po vykvetení a dozrání plodů odumírají. Talipoty mají masivní přímý kmen, velké dlanitozpeřené listy, drobné oboupohlavné květy v obřím květenství a hnědé, kulovité plody. Druh Corypha umbraculifera má největší květenství v rostlinné říši. Jsou to palmy velkého kulturního významu a mnohostranného využití. Zásadní význam mají zejména druhy Corypha umbraculifera a C. utan.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Schopfpalmen ( German )

provided by wikipedia DE

Die Schopfpalmen (Corypha) sind eine Pflanzengattung von hohen Fächerpalmen. Schopfpalmen kommen von Indien über Südostasien bis ins nördliche Australien vor. Sie ist der einzige Vertreter der Tribus Corypheae. In der Gattung kommen die größten zusammengesetzten Blütenstände des Pflanzenreichs vor.

Merkmale

Die Vertreter sind große, zwittrige baumförmige Fächerpalmen. Sie sind hapaxanth, blühen also nur einmal im Leben und sterben nach dem Fruchten ab. Sie sind einzelstämmig und bewehrt. Der Stamm ist aufrecht und dicht mit ringförmigen Blattnarben versehen, die manchmal Spiralen bilden. Ausgewachsene Bäume können 30 m Höhe erreichen bei einem Stammdurchmesser von 90 cm[1].

Die Chromosomenzahl ist 2n=36.

Blätter

Die Blätter sind induplicat gefaltet, costapalmat, und verbleiben bei Jungpflanzen nach dem Absterben an der Pflanze (Marzeszenz), bei älteren Exemplaren mit Stamm können sie unter ihrem eigenen Gewicht abbrechen. Die Blattscheide besitzt manchmal seitliche Lappen, später tritt manchmal unter dem Stiel eine auffällige, dreieckige Spalte auf. Die Ränder der Blattscheide lösen sich gerne in Fasern auf. Der Blattstiel ist massiv, lang und behaart. An der Oberseite ist er tief gefurcht, an der Unterseite abgerundet und die Seiten tragen Zähne. Die adaxiale Hastula ist gut ausgebildet, die abaxiale Hastula eher unregelmäßig.

Die Blattspreite ist bis zur Hälfte des Radius regelmäßig in einfach gefaltete Segmente geteilt. Die Segmente selbst sind wiederum an ihrer abaxialen Faltkante leicht geteilt. Die Segmente besitzen deutliche Längsadern, zahlreiche transverse Adern. Entlang der Falten sitzt flockige Behaarung, die an der Blattunterseite stärker ausgeprägt ist.

Blütenstände

Die Blütenstände stehen über den Laubblättern in den Achseln von reduzierten, schuppenartigen Blättern. Sie bilden eine massive, zusammengesetzte, blütenstandsähnliche Struktur, die bei Corypha umbraculifera bis 10 m hoch[1] werden kann. Die einzelnen Blütenstände wachsen aus dem Mund der hochblattartigen Blätter hervor oder durch einen abaxialen Riss in diesen. Sie sind dreifach verzweigt, jeder Seitenzweig endet in einer Rachilla (blütentragende Achse). Das Vorblatt eines Blütenstandes ist zweikielig und leer. Die Hochblätter sind röhrig, die proximalen null bis wenigen sind leer, die anderen Hochblätter sind unauffällig, dreieckig und tragen Seitenzweige erster oder höherer Ordnung. Die Rachillae tragen in spiraliger Anordnung Wickel von bis zu zehn Einzelblüten.

Blüten

Die Blüten sind zwittrig und stehen an kurzen Stielen, die durch die Basis des Kelches und das Receptaculum gebildet werden. Der Kelch ist basal röhrig und endet mit drei flachen, dreieckigen Zipfeln. Die Kronblätter sind bootförmig, basal imbricat, ihre Ränder sind meist eingerollt. Es gibt sechs Staubblätter, wovon die drei episepalen frei sind, die drei antepetalen basal mit den Kronblättern verbunden. Die Filamente haben eine fleischige Basis und verjüngen sich nach oben. Die Antheren sind kurz, basal leicht pfeilförmig, medifix und latrors. Das Gynoeceum besteht aus drei verwachsenen Fruchtblättern, ist also synkarp, und beinhaltet drei Samenanlagen. Der Fruchtknoten ist kugelig und besitzt drei deutliche Furchen. Der Griffel ist lange und ebenfalls dreifurchig, die Narbe ist kaum ausgebildet. Die Samenanlagen sind hemianatrop.

Der Pollen ist ellipsoidisch und meist leicht asymmetrisch. Die Keimöffnung ist ein distaler Sulcus. Die längste Achse misst 28 bis 40 Mikrometer.

Früchte und Samen

Die Frucht ist kugelig und einsamig mit basalen Narbenresten. Das Exokarp ist glatt, das Mesokarp fleischig und das Endokarp dünn und meist mit dem Samen verbunden. Der Samen ist kugelig, mit basalem Nabel (Hilum) und mit flachen Furchen, die den Raphenbündeln entsprechen. Das Endosperm ist homogen und kann eine zentrale Höhle besitzen. Der Embryo sitzt apikal.

Verbreitung und Standorte

Die Gattung kommt von Indien über Südostasien bis in den Norden Australiens vor. Das Hauptverbreitungsgebiet reicht vom Golf von Bengalen durch Indochina und Malesien bis Nord-Australien. Ein davon getrenntes Areal gibt es in Südindien und Sri Lanka. Das Verbreitungsgebiet ist wahrscheinlich stark vom Menschen beeinflusst, da viele Vorkommen bei menschlichen Siedlungen liegen. Wilde Vorkommen sind wahrscheinlich ein Kennzeichen von offenen Gesellschaften wie Überschwemmungsflächen oder vom Sturm geprägte meernahe Wälder. In Klimaxgesellschaften des tropischen Regenwaldes fehlen sie.

Systematik

Die Gattung Corypha L. wird innerhalb der Familie Arecaceae in die Unterfamilie Coryphoideae gestellt und bildet hier alleine die Tribus Corypheae. Die Gattung ist monophyletisch. Sie ist Teil einer synkarpen Klade innerhalb der Unterfamilie, ihre Schwestergruppe ist wahrscheinlich die Tribus Borasseae, vielleicht auch die Gruppe aus Borasseae und Caryoteae.

In der World Checklist of Selected Plant Families der Royal Botanic Gardens, Kew, werden folgende Arten anerkannt:[2]

  • Corypha lecomtei Becc. ex Lecomte: Die Heimat ist Thailand, Kambodscha, Laos und Vietnam.[2]
  • Corypha microclada Becc.: Die Heimat sind die Philippinen.[2]
  • Corypha taliera Roxb.: Das Verbreitungsgebiet erstreckt sich von Indien bis Myanmar.[2]
  • Talipot-Palme (Corypha umbraculifera L.): Die Heimat ist das südwestliche Indien und Sri Lanka.[2]
  • Corypha utan Lam.: Das Verbreitungsgebiet erstreckt sich von den Andamanen und Assam bis Indochina und zum nördlichen Australien.[2]

Corypha wurde bereits in Carl von Linnés Species Plantarum von 1753 erstbeschrieben. Typusart ist Corypha umbraculifera. Der Gattungsname leitet sich vom altgriechischen Wort „koryphe“ für Gipfel ab, was sich vielleicht auf den großen Blütenstand an der Spitze des Stammes bezieht.

Nutzung

Die Vertreter der Gattung werden vielfältig genutzt. Die Blätter werden als Material zum Dachdecken, als Schreibunterlage, für Schirme, Körbe und Ähnliches verwendet. Aus dem Stamm wurde in der Vergangenheit Stärke gewonnen.

Als Zierpflanzen werden die Talipot-Palme und Corypha utan angepflanzt.[1]

Literatur

  • John Dransfield, Natalie W. Uhl, Conny B. Asmussen, William J. Baker, Madeline M. Harley, Carl E. Lewis: Genera Palmarum. The Evolution and Classification of Palms. Zweite Auflage, Royal Botanic Gardens, Kew 2008, ISBN 978-1-84246-182-2, S. 306–308.

Einzelnachweise

  1. a b c Robert L. Riffle, Paul Craft, Paul: An Encyclopedia of Cultivated Palms. Timber Press, Portland 2003, ISBN 0881925586, S. 315.
  2. a b c d e f Rafaël Govaerts (Hrsg.): Corypha. In: World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) – The Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, abgerufen am 4. August 2018.

Weblinks

 src=
– Sammlung von Bildern, Videos und Audiodateien
 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia DE

Schopfpalmen: Brief Summary ( German )

provided by wikipedia DE

Die Schopfpalmen (Corypha) sind eine Pflanzengattung von hohen Fächerpalmen. Schopfpalmen kommen von Indien über Südostasien bis ins nördliche Australien vor. Sie ist der einzige Vertreter der Tribus Corypheae. In der Gattung kommen die größten zusammengesetzten Blütenstände des Pflanzenreichs vor.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia DE

Gebang ( Javanese )

provided by wikipedia emerging languages

Gebang ya iku jeneng tuwuhan saka jinis palma kang gedhé dhuwur, kang urip ing laladan cendhèk. Ing basa liya, tuwuhan iki diarani gabang (lDayak Ngaju), goal (Timor), pucuk, lontar utan, (Btw.), pocok (Md.), ibus (Bat., Sas.), silar (Minh.), kuala (Mak.),[1] lan liya-liyané. Jeneng ilmiyahé ya iku Corypha utan syn. Corypha elata.

Wedharan

 src=
Putak, digawe saka pathi wit gebang

Gebang kalebu tuwuhan palma gedhé, watang siji tanpa cawang, dhuwur watara 15-20 m. Godhong-godhongé gedhé rupa ilir, kanthi jejarèn 2-3,5 m, mlumpuk ing pucuk papah kang dawané nganti 7 m, kanthi ri ing sauruté papah. Tilas papah kang wis gogrog mbentuk pola spiral ing sadawané watang.

Gebang mung ngembang lan ngawoh sapisan, ing pungkasan uripé. Nalika wayahé bakal ngembang, godhong-godhongé garing banjur thukul kembang kang gedhéné dhompolan 3-5 mèter, kang dumadi saka éwonan kembang cilik warna kuning semu ijo lan ngganda arum. Wohé bunder, gedhéné 2–3 cm.

Amarga ngembangé mung sapisan, ing jaman saiki ana wong kang gumun bisa nemoni wit gebang kang ngembang lan ngawoh. Apa manèh menawa wité urip ing papan kang wingit. Sapérangan masyarakat ing Karawang nggunakaké woh gebang ing kuburan Bupati Karawang Adipati Singaperbangsa kanggo tasbèh amarga dianggep nduwèni daya linuwih.[2][3]

Ékologi lan sebaran

Palem iki thukul ing laladan cendhèk nganti 300 m dpl. Gebang seneng ing papan kang tenggar, pinggir kali lan banarawa, lan kadhang uga ing pèrèngan gunung. Ing papan kang cocok kang lumrahé ora adoh saka segara, wit gebang uga kadhang thukul gegrumbulan dadi alas.

Woh gebang sumebar adoh saka asalé kanthi mèlu iliné banyu. Nalika wis thukul lan dadi cikal, wit gebang angèl dipatèni sanajan kanthi dibabat entèk lan diobong, kejaba didhongkèl nganti tunggaké. Gebang uga bisa tahan urip ing dhaérah kang garing kaya ta ing laladan NTT.[4]

Gebang sumebar amba, saka India ngliwati Asia Kidul Wétan, Filipina lan Indonésia nganti Ostrali iring lor.

Pigunan

Ron gebang kalebu wulet. Saka godhong kang nom, bisa diirat dadi agel, kang sawusé diolah bisa dadi warna-warna hastakriya[5] lan malah asilé nganti bisa diekspor.[6] Ing jaman kapungkur uga kanggo karung goni. Tanpa diirat, godhong gebang bisa dinam kanggo gawé klasa lan kudhung/caping

Ing padésan, godhong gebang kanggo tali, umpamané kanggo nalèni wungkusan growol. Godhong kang disuwiri kanggo tali buntelan témpé. Déné godhong kang wutuh dipasang ing sendharèn layangan.

Tuwuhan gebang isih akèh ing NTT. Ing Taman Nasional Komodho, anané gebang banget wigatiné amarga wit gebang sing wis mati dadi papan kanggo ndhelik anakan mencawak komodho (Varanus komodoensis) supaya ora dipangan komodho kang diwasa.[7] Sasuwéné mapan ing kono, anakan komodho mangan manuk kakatua jambul kuning (Cacatua sulphurea) kang uga seneng nyusuh ing kono.[8]

Tumrap masyarakat NTT, wit gebang uga dadi sumber pangan. Kayu gebang disigari lan dipépé nganti garing banjur didheplok nganti ajur lan dikum. Liré supaya dheplokan mau bisa medhok lan bisa misah antarané pathi lan ampasé.[9] Dadi cara njupuk pathiné kaya pangolahing kayu sagu. Pathi gebang kang diarani putak bisa diolah dadi panganan tradhisional.[10] Pathi gebang uga dimanfangataké kanggo pakan rajakaya kaya ta sapi lan babi.[11]

Saka akèhé manfangat tumrap manungsa lan raketé sesandhingan saben dina, akèh désa kang banjur dijenengi gebang.[12]

Rujukan

 src=
Tatanan godhong gebang kanggo payon omah kang diarani lopo, ing Ayotupas, Timor Tengah Selatan
  1. Sastrpradja, Setijati; Mogea, Johanis Palar; Sangat, Harini Murni; Afriastini, Johar Jumiati (1981). Palem Indonesia. 13:26 – 27. Jakarta:LBN-LIPI bekerjasama dengan Balai Pustaka.
  2. Karawang, Harian Umum Radar. "Biji Gebang Dikeramatkan". www.radar-karawang.com. Dijupuk 2018-01-23.
  3. "Dianggap Bertuah Warga Karawang Buru Biji Pohon Gebang di Makam Keramat". targetabloid.co.id. Dijupuk 2018-01-23.
  4. "Potensi Gewang Di Provinsi Nusa Tenggara Timur – Balai Penelitian Tanaman Palma". balitka.litbang.pertanian.go.id (ing basa Indonesia). Dijupuk 2018-01-23.
  5. Soraya, Putri (2011). Studi Industri Kerajinan Serat Agel Di Désa Salamrejo Kacamatan Sentolo Kabupatèn Kulon Praga.
  6. Mediatama, Grahanusa. "Kerajinan serat agel makin menggiurkan saja". kontan.co.id. Dijupuk 2018-01-23.
  7. "Menilik Kehidupan Komodo, Kadal Raksasa dari Belahan Indonesia Timur - Tribun Jogja". Tribun Jogja (ing basa Indonesia). Dijupuk 2018-01-24.
  8. "Kembali ke Prasejarah di Pulau Komodo". Media Indonesia (ing basa Indonesia). 2017-11-11. Dijupuk 2018-01-24.
  9. Liputan6.com. "Beras Minim, Pohon Gewang Menjadi Pilihan". liputan6.com. Dijupuk 2018-01-24.
  10. "“PUTAK atau Puta Laka” Bukan Makanan Ternak | Fajar Timor". www.fajartimor.com (ing basa Inggris). Dijupuk 2018-01-24.
  11. "Manfaatkan Isi Batang Pohon Gewang, Dosen Undana Peroleh Gelar Doktor Fapet UB". prasetya.ub.ac.id (ing basa Indonesia). Dijupuk 2018-01-24.
  12. Santosa, Imam Budhi (2017). Suta Naya Dhadhap Waru, Manusia Jawa dan Tumbuhan. 2017: interlude. k. 143. ISBN 9786026250421.
 src=
Thukul ing pèrèngan, sacedhaké Ayotupas
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Penulis lan editor Wikipedia

Gebang ( Sundanese )

provided by wikipedia emerging languages

Gebang nyaéta ngaran sabangsaning palem nu jangkung gedé ti wewengkon padataran handap. Tuwuhan ieu ogé dipikawanoh kalawan ngaran-ngaran séjén kawas gabang (basa Dayak Ngaju), gawang (Timor), pucuk (dialek Betawi), pocok (basa Madura), ibus (basa Batak, basa Sasak), silar (Minahasa) sarta nu séjén-séjénna. Ngaran ilmiahna nyaéta Corypha utan.

Gambaran

Tuwuhan palem anu badag ieu, tangkalna tunggal, jangkungna kira-kira 15-20 m. Daun-daun badag ngawangun kipas, buleud ngaramo kalawan diaméter 2-3,5 m, ngumpul dina tungtung tangkal; gagangna panjang nepi ka 7 m, rubak, boga alur sarta cucukan dina sisina. Urut palapah daun dina tangkal ngawangun pola spiral.

Gebang ngan kembangan sarta buahan sakali, nyaéta dina tungtung waktu hirupna. Karangan kembang mecenghul dina tungtung tangkal (terminal), sanggeus kabéh daunna paéh, mangrupa malai nu jangkung gedé 3–5 m, kalawan ratusan rébu pucuk kembang konéng semu héjo anu ambeuna seungit. Buahna boga bentuk buleud nu gagangan pondok, héjo, 2-3 cm diaméterna.

Ékologi sarta sumebarna

 src=
Lukisan Corypha umbraculifera (1913). Palebah katuhu nyaéta tangkal anu kembangan

Palem ieu tumuwuh sumebar di padataran handap nu luhurna nepi ka kira-kira 300 m luhureun beungeut laut lbl.. Gebang mikaresep lapangan jukut anu lénglang, walungan, sisi ranca, sarta sakapeung tumuwuh ogé di wewengkon pasir. Di sawatara tempat anu cocog, biasana teu laér ti basisir, gebang bisa tumuwuh ngajumpluk nyieun beubeur leuweung anu cukup lega.

Gebang kapanggih sumebar lega mimiti ti India ngaliwatan Asia Tenggara, Filipina sarta Indonésia nepi ka Australia kalér.

Pamangpaatan

Daun gebang, utamana anu ngora, dikokolakeun jadi sagala rupa bahan anyaman anu alus; pikeun bahan nyieun samak, topi, kantong, karung, tali, kecrik sarta pakéan tradisional. Heulayan pita tina olahan janur gebang ieu dina mangsa katukang ramé didagangkeun utamana di Sulawesi Kidul; dipikawanoh sawatara macemna kawas agel, papas, sarta baris.

Sarupaning serat tuwuhan anu cukup alus bisa ogé dihasilkeun tina gagang daunna, sanggeus dibeulah-beulah, dikeueum sarta dikokolakeun leuwih tuluy. Serat ieu bisa dipintal jadi tali atawa, di Filipina, dianyam jadi topi.

Sagu tina jero tangkalna bisa didahar; sanajan biasana sagu ieu pikeun kadaharan sato sarta karék didahar jelema dina mangsa paceklik.

Tangkal gebang cukup teuas, utamana bagian luarna anu jiga kai, sarta ilahar dipaké minangka bahan wangunan. Potongan tangkal anu gembleng sarta dipiceun bagian jerona ilahar dipaké pikeun nyieun bedug.

Sawatara bagian tangkal gebang mibanda hasiat pikeun ubar. Akarna dipaké pikeun nyageurkeun diaré nu teu pati beurat tapi mindo. Cai tina palapahna dipaké minangka anti racun. Sarupaning geutah semu beureum dina pucuknya dipaké pikeun ngubaran tatu, batuk sarta diséntri.

Rujukan

  • Heyne, K. 1987. Tumbuhan Kapaké Indonésia, jil. 1. Yay. Sarana Wana Jaya, Jakarta. Hal. 363-368.
  • Steenis, CGGJ van. 1981. Flora, pikeun sakola di Indonésia. PT Pradnya Paramita, Jakarta. Hal. 134.
  • PACSOA: Corypha utan

Tumbu ka luar

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Pangarang sareng éditor Wikipedia

Gebang: Brief Summary ( Javanese )

provided by wikipedia emerging languages

Gebang ya iku jeneng tuwuhan saka jinis palma kang gedhé dhuwur, kang urip ing laladan cendhèk. Ing basa liya, tuwuhan iki diarani gabang (lDayak Ngaju), goal (Timor), pucuk, lontar utan, (Btw.), pocok (Md.), ibus (Bat., Sas.), silar (Minh.), kuala (Mak.), lan liya-liyané. Jeneng ilmiyahé ya iku Corypha utan syn. Corypha elata.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Penulis lan editor Wikipedia

Gebang: Brief Summary ( Sundanese )

provided by wikipedia emerging languages

Gebang nyaéta ngaran sabangsaning palem nu jangkung gedé ti wewengkon padataran handap. Tuwuhan ieu ogé dipikawanoh kalawan ngaran-ngaran séjén kawas gabang (basa Dayak Ngaju), gawang (Timor), pucuk (dialek Betawi), pocok (basa Madura), ibus (basa Batak, basa Sasak), silar (Minahasa) sarta nu séjén-séjénna. Ngaran ilmiahna nyaéta Corypha utan.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Pangarang sareng éditor Wikipedia

Buri ( Bcl )

provided by wikipedia emerging_languages

An buri (Corypha utan) (Ing. Gebang Palm, Buri Palm, o Talipot Palm) sarong klaseng tinanom sa pamilyang Arecaceae, na anas inaapod na mga palmera. Ini tal na tubo sa India, Malaysia, Indonesia, Filipinas, New Guinea, asin sa Norte-Subangan na Australya. Inaapod sindang mga "abanikong palmera" (Arecaceae tribu Corypheae), ta ini may mga pala'pa' (petioles, 2-5m an laba) na sa poro kaini diyan minatubo an mala-abanikong taraid na dahon, na ini naman matitilaba garo mga espada. Sa kalabaan kan duwang gilid kan palapa may mga tunok alagad ini pusog asin mabaskog. Nalangkaw an buri nin 20-40 metro, an "habayan" kan saiyang hawak naabot sa 1-1.5 metro an diametro. Pag ini nagburak na, tanda na pagadan na siya. An mahibog na kaburakan niya pwedeng lumangkaw nin 5m asin an kabuburakan na ini pwedeng magbilang sarong milyon.[2]

An Gamit Kaini

An dahon kaini binabalad asin sinisirikmat sa paggibo nin mga bayong, kayab, basket o banig (hamak). Hale sa tinanom na ini, sa pala'pa', nakakapaluwas nin tolong klaseng awat, an buri, an raffia asin an buntal.

An ubod kaini natao nin arina na ginigibong kalamay sa Filipinas. An bunga kaini iyo an inaapod na sago, dawa totoo igwang palmerang sago na an ubod kaini nakukuan man gawgaw na ginigibong pansalak sa pagkakan. An sago sinasalak sa mga kakanon arog kan taho, halo-halo asin iba pa. An tinanom na buri nasirbi man na ornamental sa natad.

Mga Panluwas na Takod

Toltolan

1. Useful Plants of the Philippines. Brown, William H. Volume 1. Dept. of Agriculture and Commerce Technical bulletin 10. Manila. 1950.
2. Medicinal Plants of the Philippines. Quisumbing, Eduardo. Dept. of Agriculture & Natural Resources Technical Bulletin 16. Manila. 1951.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors

Buri: Brief Summary ( Bcl )

provided by wikipedia emerging_languages

An buri (Corypha utan) (Ing. Gebang Palm, Buri Palm, o Talipot Palm) sarong klaseng tinanom sa pamilyang Arecaceae, na anas inaapod na mga palmera. Ini tal na tubo sa India, Malaysia, Indonesia, Filipinas, New Guinea, asin sa Norte-Subangan na Australya. Inaapod sindang mga "abanikong palmera" (Arecaceae tribu Corypheae), ta ini may mga pala'pa' (petioles, 2-5m an laba) na sa poro kaini diyan minatubo an mala-abanikong taraid na dahon, na ini naman matitilaba garo mga espada. Sa kalabaan kan duwang gilid kan palapa may mga tunok alagad ini pusog asin mabaskog. Nalangkaw an buri nin 20-40 metro, an "habayan" kan saiyang hawak naabot sa 1-1.5 metro an diametro. Pag ini nagburak na, tanda na pagadan na siya. An mahibog na kaburakan niya pwedeng lumangkaw nin 5m asin an kabuburakan na ini pwedeng magbilang sarong milyon.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors

Ibôih

provided by wikipedia emerging_languages

Ibôih nakeuh sijeunèh bak palem nyang raya ngön manyang nyang udép di da'irah data meuyup. Lam bahsa Indônèsia bak nyoë geukheun gebang salang lam bahsa Batak geukheun ibus.[1] Nan ilmiah bak nyoe nakeuh Corypha utan.

  1. ^ Sastrpradja, Setijati; Mogea, Johanis Palar; Sangat, Harini Murni; Afriastini, Johar Jumiati (1981). Palem Indonesia. 13:26–27. Jakarta:LBN - LIPI bekerjasama dengan Balai Pustaka.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors

Ibôih: Brief Summary

provided by wikipedia emerging_languages

Ibôih nakeuh sijeunèh bak palem nyang raya ngön manyang nyang udép di da'irah data meuyup. Lam bahsa Indônèsia bak nyoë geukheun gebang salang lam bahsa Batak geukheun ibus. Nan ilmiah bak nyoe nakeuh Corypha utan.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors

Corypha

provided by wikipedia EN

Corypha (gebang palm, buri palm or talipot palm) is a genus of palms (family Arecaceae), native to India, Malaysia, Indonesia, the Philippines, New Guinea and northeastern Australia (Cape York Peninsula, Queensland). They are fan palms (subfamily Coryphoideae), and the leaves have a long petiole terminating in a rounded fan of numerous leaflets.

All are large palms with leaves ranging from 2–5 metres in length. They reach heights of 20–40 m and with a trunk diameter of up to 1-2.5 m. All the species are monocarpic and die after flowering. The genus is relatively slow growing and can take many years to form a trunk.

Species include:[2]

Gallery

Uses

In the Philippines, buri trees, like the sago palm, are used as sources of starch made into starch balls called landang. These are traditionally cooked into various desserts and dishes, most notably the binignit.[3]

The leaves are often used for thatching or can be woven into baskets, etc. Three kinds of fibres, namely buri (unopened leaf fibers), raffia (mature leaf fibers), and buntal (leaf petiole fiber), may be obtained from the plant. The midrib of the leaves are also used for weaving hats in the Philippines known as calasiao hats.[4] The Buntal Hat Festival is celebrated in Baliuag, Bulacan yearly every 6th of May.[5][6]

References

  1. ^ "World Checklist of Selected Plant Families". Retrieved 16 May 2014.
  2. ^ "The Plant List: A Working List of All Plant Species". Retrieved June 5, 2014.
  3. ^ Cabello, Nathan (31 March 2015). "Cebuano Binignit". The Freeman. Retrieved 2 July 2016.
  4. ^ Pickard, Edward T. (21 October 1929). "Philippine Production and Foreign Trade in Hats". Commerce Reports (40): 154–156.
  5. ^ Philippine Travel Blog: Buntal Hat festival launched in Baliuag Bulacan Archived 2012-12-26 at the Wayback Machine
  6. ^ The Philippine Star: Baliuag celebrates buntal weaving

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors
original
visit source
partner site
wikipedia EN

Corypha: Brief Summary

provided by wikipedia EN

Corypha (gebang palm, buri palm or talipot palm) is a genus of palms (family Arecaceae), native to India, Malaysia, Indonesia, the Philippines, New Guinea and northeastern Australia (Cape York Peninsula, Queensland). They are fan palms (subfamily Coryphoideae), and the leaves have a long petiole terminating in a rounded fan of numerous leaflets.

All are large palms with leaves ranging from 2–5 metres in length. They reach heights of 20–40 m and with a trunk diameter of up to 1-2.5 m. All the species are monocarpic and die after flowering. The genus is relatively slow growing and can take many years to form a trunk.

Species include:

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors
original
visit source
partner site
wikipedia EN

Corypha ( Spanish; Castilian )

provided by wikipedia ES

Corypha L. es un género con siete especies de plantas con flores de la familia de las palmeras (Arecaceae). Se trata de palmas con un largo peciolo que terminan con las hojas en forma de abanico redondeado.

Distribución

Es nativo de la India, Malasia, Indonesia, Filipinas, Nueva Guinea, y el noreste de Australia (Península del Cabo York, Queensland).

Descripción

Todos son grandes palmeras, con un gran abanico en forma de hojas con pecíolos robustos que van desde 2 a 5 metros de longitud y que alcanzan alturas de 20-40 m con un diámetro de hasta 1-1,5 metros.

Taxonomía

El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 2: 1187. 1753.[2]​ La especie tipo es: Corypha umbraculifera L.

Etimología

Corypha: nombre genérico que deriva de khoripha = "cumbre, pico", quizás refiriéndose a la inmensa inflorescencia compuesta en la punta del tallo.[3]

Especies

Referencias

  1. «Corypha». Royal Botanic Gardens, Kew: World Checklist of Selected Plant Families. Consultado el 8 de agosto de 2009.
  2. «Corypha». Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. Consultado el 29 de octubre de 2012.
  3. ( J. Dransfield, Uhl N., C. Asmussen, Baker WJ, Harley M. Lewis y C. 2008. )

 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autores y editores de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia ES

Corypha: Brief Summary ( Spanish; Castilian )

provided by wikipedia ES

Corypha L. es un género con siete especies de plantas con flores de la familia de las palmeras (Arecaceae). Se trata de palmas con un largo peciolo que terminan con las hojas en forma de abanico redondeado.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autores y editores de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia ES

Corypha ( French )

provided by wikipedia FR

Corypha est un genre de la famille des Arecaceae (Palmiers) comprenant six espèces natives de l'Inde, de la Malaisie, de l'Indonésie, des Philippines, de Nouvelle-Guinée et du Nord-Est de l'Australie. Ce sont des palmiers possédant des feuilles palmées ou costapalmées, d'une forme ronde, longues de 2 à 5 mètres, garnies de longs pétioles robustes. Ils peuvent mesurer de 20 à 40 mètres de haut, avec un stipe (tronc) dont le diamètre atteint 1 à 3 mètres.

Usages

Les feuilles et les fibres sont souvent utilisées pour la production de biens artisanaux, comme des paniers.

Classification

Liste des espèces

Notes et références

  1. Espèce vulnérable (VU) selon la liste rouge de l'UICN.
  2. Espèce disparue, survivant uniquement en élevage (EW) selon la liste rouge de l'UICN.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia FR

Corypha: Brief Summary ( French )

provided by wikipedia FR

Corypha est un genre de la famille des Arecaceae (Palmiers) comprenant six espèces natives de l'Inde, de la Malaisie, de l'Indonésie, des Philippines, de Nouvelle-Guinée et du Nord-Est de l'Australie. Ce sont des palmiers possédant des feuilles palmées ou costapalmées, d'une forme ronde, longues de 2 à 5 mètres, garnies de longs pétioles robustes. Ils peuvent mesurer de 20 à 40 mètres de haut, avec un stipe (tronc) dont le diamètre atteint 1 à 3 mètres.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia FR

Corypha ( Croatian )

provided by wikipedia hr Croatian

Corypha (sago palma), rod palmi smješten u vlastuiti tribus Corypheae, dio potporodice Coryphoideae. Postoji pet vrsta iz Australije i tropske Azije[1], ali ne pripadaju pravim sago palmama (rod Metroxylon).

Vrste

  1. Corypha lecomtei Becc. ex Lecomte
  2. Corypha microclada Becc.
  3. Corypha taliera Roxb.
  4. Corypha umbraculifera L.
  5. Corypha utan Lam.

Izvori

  1. Plants of the World online pristupljeno 2. kolovoza 2019
Logotip Zajedničkog poslužitelja
Na Zajedničkom poslužitelju postoje datoteke vezane uz: Corypha
Logotip Wikivrsta
Wikivrste imaju podatke o: Corypha
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autori i urednici Wikipedije
original
visit source
partner site
wikipedia hr Croatian

Corypha: Brief Summary ( Croatian )

provided by wikipedia hr Croatian

Corypha (sago palma), rod palmi smješten u vlastuiti tribus Corypheae, dio potporodice Coryphoideae. Postoji pet vrsta iz Australije i tropske Azije, ali ne pripadaju pravim sago palmama (rod Metroxylon).

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autori i urednici Wikipedije
original
visit source
partner site
wikipedia hr Croatian

Gebang ( Indonesian )

provided by wikipedia ID
Untuk kegunaan lain, lihat Gebang.

Gebang adalah nama sejenis palma tinggi besar dari daerah dataran rendah. Pohon ini juga dikenal dengan nama-nama lain seperti gabang (Dayak Ngaju), gawang (Timor), pucuk, lontar utan, (Btw.), pocok (Md.), ibus (Bat., Sas.), silar (Minh.), kuala (Mak.),[1] dan lain-lain. Nama ilmiahnya adalah Corypha utan.

Pemerian

Pohon palma yang besar, berbatang tunggal, tinggi sekitar 15-20 m. Daun-daun besar berbentuk kipas, bulat menjari dengan diameter 2-3,5 m, terkumpul di ujung batang; bertangkai panjang hingga 7 m, lebar, beralur dalam serta berduri tempel di tepinya. Bekas-bekas pelepah daun pada batang membentuk pola spiral.

Gebang hanya berbunga dan berbuah sekali, yakni di akhir masa hidupnya. Karangan bunga muncul di ujung batang (terminal), sesudah semua daunnya mati, berupa malai tinggi besar 3–5 m, dengan ratusan ribu kuntum bunga kuning kehijauan yang berbau harum. Buah bentuk bola bertangkai pendek, hijau, 2-3 cm diameternya.

Ekologi dan penyebaran

 src=
Lukisan Corypha umbraculifera (1913). Sebelah kanan adalah pohon yang berbunga

Palma ini tumbuh menyebar di dataran rendah hingga ketinggian sekitar 300 m dpl.. Gebang menyukai padang rumput terbuka, aliran sungai, tepi rawa, dan kadang-kadang tumbuh pula di wilayah berbukit. Di beberapa tempat yang cocok, biasanya tak jauh dari pantai, gebang dapat tumbuh menggerombol membentuk sabuk hutan yang cukup luas.

Gebang ditemukan menyebar luas mulai dari India melewati Asia Tenggara, Filipina dan Indonesia hingga ke Australia utara.

Kegunaan

Daun gebang, terutama yang muda, diolah menjadi berbagai bahan anyaman yang bagus; untuk bahan membuat tikar, topi, kantong, karung, tali, jala dan pakaian tradisional. Helai-helai pita dari olahan janur gebang ini pada masa lalu ramai diperdagangkan terutama di Sulawesi Selatan; dikenal beberapa macamnya seperti agel, papas, dan akan. Dan saat ini di berbagai kota di Indonesia telah dijadikan bahan baku untuk kerajinan tangan.

Sejenis serat tumbuhan yang cukup baik dapat pula dihasilkan dari tangkai daunnya, setelah dibelah-belah, direndam dan diolah lebih lanjut. Serat ini dapat dipintal menjadi tali atau, di Filipina, dianyam menjadi topi.

 src=
Putak, sagu lempengan yang dibakar

Umbutnya dapat dimakan. Demikian pula dengan sagu yang diperoleh dari empulur batangnya, meski biasanya sagu ini untuk makanan hewan saja dan baru dimakan orang pada masa paceklik. Di Ayotupas, sagu gebang dibuat menjadi semacam kue lempengan yang dibakar dan disebut putak; biasanya dimakan bersama pisang.

Batang gebang menghasilkan sagu kira-kira 90 kg untuk setiap pohon. Laporan lain menyebut bahwa sagu gebang dapat mengobati penyakit usus. Akar gebang digunakan untuk mengobati murus-murus. Namun, hendaknya kita berhati-hati memakan bagian gebang, yakni buahnya. Buahnya yang sudah tua itu beracun. Sehingga tidak boleh dimakan.[1]

Batang gebang cukup keras, terutama bagian luarnya yang mengayu, dan biasa digunakan sebagai bahan bangunan. Potongan batang yang utuh dan dibuang bagian tengahnya (empulur) biasa digunakan untuk membuat bedug.

Beberapa bagian pohon gebang memiliki khasiat obat. Akarnya digunakan untuk menyembuhkan diare ringan dan berulang. Air dari pelepahnya digunakan sebagai anti racun. Semacam getah kemerahan (blendok, Jw.) dari pucuknya digunakan untuk mengobati luka, batuk dan disentri.

Referensi

 src=
Susunan daun kering sebagai atap lopo, di Ayotupas, Timor Tengah Selatan
  1. ^ a b Sastrpradja, Setijati; Mogea, Johanis Palar; Sangat, Harini Murni; Afriastini, Johar Jumiati (1981). Palem Indonesia. 13:26 – 27. Jakarta:LBN - LIPI bekerjasama dengan Balai Pustaka.
  • Heyne, K. 1987. Tumbuhan Berguna Indonesia, jil. 1. Yay. Sarana Wana Jaya, Jakarta. Hal. 363-368.
  • Steenis, CGGJ van. 1981. Flora, untuk sekolah di Indonesia. PT Pradnya Paramita, Jakarta. Hal. 134.
  • PACSOA: Corypha utan

Pranala luar

 src=
Tumbuh di savana perbukitan dekat Ayotupas
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Penulis dan editor Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia ID

Gebang: Brief Summary ( Indonesian )

provided by wikipedia ID
Untuk kegunaan lain, lihat Gebang.

Gebang adalah nama sejenis palma tinggi besar dari daerah dataran rendah. Pohon ini juga dikenal dengan nama-nama lain seperti gabang (Dayak Ngaju), gawang (Timor), pucuk, lontar utan, (Btw.), pocok (Md.), ibus (Bat., Sas.), silar (Minh.), kuala (Mak.), dan lain-lain. Nama ilmiahnya adalah Corypha utan.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Penulis dan editor Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia ID

Corypha ( Italian )

provided by wikipedia IT

Corypha L., 1753 è un genere di piante appartenente alla famiglia delle Arecacee (palme). È l'unico genere della tribù Corypheae.[1]

Distribuzione e habitat

Comprende specie native di India, Malaysia, Indonesia, e Australia settentrionale.

Tassonomia

Comprende le seguenti specie[2]:

Sinonimi obsoleti

Note

  1. ^ (EN) Baker W.J., Dransfield J., Beyond Genera Palmarum : progress and prospects in palm systematics, in Botanical Journal of the Linnean Society, vol. 182, n. 2, 2016, DOI:10.1111/boj.12401.
  2. ^ (EN) Corypha, su Plants of the World Online, Royal Botanic Gardens, Kew. URL consultato il 30 gennaio 2021.

 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autori e redattori di Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia IT

Corypha: Brief Summary ( Italian )

provided by wikipedia IT

Corypha L., 1753 è un genere di piante appartenente alla famiglia delle Arecacee (palme). È l'unico genere della tribù Corypheae.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autori e redattori di Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia IT

Corypha ( Latin )

provided by wikipedia LA

Corypha est genus specierum sex aut septem familiae Arecacearum, in India, Malaesia, Indonesia, Philippinis, Nova Guinea, et Australia septentrio-orientali (in Promontorio Paeninsulae Eboraci Terrae Reginae) endemicarum. Se tribum Coryphearum coniunctim componunt, foliis in petiolo longo in rotundo multorum foliolorum flabello terminando.

Eae sunt magnae palmae, magnis foliis flabellatis validisque petiolis ad 2–5 m longis. Altitudines 20–40 m attingunt, diametro trunci ad 1–1.5 m.

Species

Usus

Folia saepe ad casas stramento tegendas et ad corbes contexendos adhibentur. Tria genera fibraebuntal, buri, raffia—ex planta obtineri possunt.

Nexus externi

Nexus externi

Wikidata-logo.svg Situs scientifici: TropicosGRINNCBIBiodiversityEncyclopedia of LifePlant Name IndexPlantes d'Afrique
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Et auctores varius id editors
original
visit source
partner site
wikipedia LA

Corypha: Brief Summary ( Latin )

provided by wikipedia LA

Corypha est genus specierum sex aut septem familiae Arecacearum, in India, Malaesia, Indonesia, Philippinis, Nova Guinea, et Australia septentrio-orientali (in Promontorio Paeninsulae Eboraci Terrae Reginae) endemicarum. Se tribum Coryphearum coniunctim componunt, foliis in petiolo longo in rotundo multorum foliolorum flabello terminando.

Eae sunt magnae palmae, magnis foliis flabellatis validisque petiolis ad 2–5 m longis. Altitudines 20–40 m attingunt, diametro trunci ad 1–1.5 m.

Species Corypha griffithiana Corypha lecomtei Corypha macropoda Corypha microclada Corypha taliera Corypha umbraculifera Corypha utan (syn. C. elata, C. gebang)
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Et auctores varius id editors
original
visit source
partner site
wikipedia LA

Korifa ( Lithuanian )

provided by wikipedia LT

Korifa (lot. Corypha; angl. gebang palm, buri palm, talipot palm) – palminių šeimos gentis, kurioje yra 6 ar 7 rūšys (World Checklist (WCSP) nepripažįsta C. macropoda, o IUCN pripažįsta). Jų natūralus arealas yra Indija, Malaizija, Indonezija, Filipinai, Naujoji Gvinėja, šiaurės rytų Australija. Lapai plaštakiški, su su labai daug lapelių ir ilgais lapkočiais.

Šios genties palmės yra stambios, su didžiuliais plaštakiškais lapais, kurių tvirti lapkočiai būna iki 2–5 m ilgio. Aukštis siekia iki 20–40 m, o storis – iki 1,0–2,5 m. Visos rūšys yra monokarpinės, t. y., po vaisių subrandinimo augalas žūsta. Šios genties palmės yra gana lėtai augančios, kamienas formuojasi daug metų.

Rūšys

  • Corypha griffithiana
  • Corypha lecomtei
  • Corypha macropoda
  • Corypha microclada
  • Corypha taliera
  • skėtinė korifa (Corypha umbraculifera)
  • aukštoji korifa (Corypha utan; sinonimai: C. elata, C. gebang)

Panaudojimas

Korifų lapai dažnai naudojami stogams dengti, pynimui. Gali būti naudojamas pluoštui išgauti.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
original
visit source
partner site
wikipedia LT

Korifa: Brief Summary ( Lithuanian )

provided by wikipedia LT

Korifa (lot. Corypha; angl. gebang palm, buri palm, talipot palm) – palminių šeimos gentis, kurioje yra 6 ar 7 rūšys (World Checklist (WCSP) nepripažįsta C. macropoda, o IUCN pripažįsta). Jų natūralus arealas yra Indija, Malaizija, Indonezija, Filipinai, Naujoji Gvinėja, šiaurės rytų Australija. Lapai plaštakiški, su su labai daug lapelių ir ilgais lapkočiais.

Šios genties palmės yra stambios, su didžiuliais plaštakiškais lapais, kurių tvirti lapkočiai būna iki 2–5 m ilgio. Aukštis siekia iki 20–40 m, o storis – iki 1,0–2,5 m. Visos rūšys yra monokarpinės, t. y., po vaisių subrandinimo augalas žūsta. Šios genties palmės yra gana lėtai augančios, kamienas formuojasi daug metų.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
original
visit source
partner site
wikipedia LT

Corypha ( Dutch; Flemish )

provided by wikipedia NL
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia-auteurs en -editors
original
visit source
partner site
wikipedia NL

Corypha: Brief Summary ( Dutch; Flemish )

provided by wikipedia NL

Corypha is een geslacht van palmen. De soorten komen voor in India, Maleisië, Indonesië, de Filipijnen, Nieuw-Guinea en noordoostelijk Australië.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia-auteurs en -editors
original
visit source
partner site
wikipedia NL

Corypha ( Portuguese )

provided by wikipedia PT
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autores e editores de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia PT

Corypha: Brief Summary ( Portuguese )

provided by wikipedia PT

Corypha é um género botânico pertencente à família Arecaceae.

Na classificação taxonômica de Jussieu (1789), Corypha é um gênero botânico, ordem Palmae, classe Monocotyledones com estames perigínicos.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autores e editores de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia PT

Corypha ( Vietnamese )

provided by wikipedia VI

Corypha là một chi cọ (họ Arecaceae), có nguồn gốc tại Ấn Độ, Malaysia, Indonesia, Philippines, New Guinea, miền đông bắc Úc (bán đảo Cape York, Queensland).

Đây là những loài cọ lớn, với những lá quạt to có cuốn dài 2–5 m. Chúng đạt chiều cao 20–40 m và đường kính thân cây 1-2.5 m. Tất cả các loài chỉ ra hoa một lần và chết sau khi tụ quả. Chúng lớn tương đối chậm.

Các loài gồm:[2]

  1. Corypha lecomtei Becc. ex Lecomte - Thái Lan, Việt Nam, Lào, Cambuchia
  2. Corypha microclada Becc. - Philippines
  3. Corypha taliera Roxb. - Tây Bengal, Bangladesh, Myanmar
  4. Corypha umbraculifera L. - Sri Lanka, miền nam Ấn Độ; Thái Lan, Cambuchia, Myanmar, quần đảo Andaman
  5. Corypha utan Lam. (syn. C. elata, C. gebang) - Assam, quần đảo Andaman, Đông Dương, Malaysia, Indonesia, Philippines, New Guinea, Queensland, Lãnh thổ Bắc Úc

Chú thích

  1. ^ “World Checklist of Selected Plant Families”. Truy cập ngày 16 tháng 5 năm 2014.
  2. ^ “The Plant List: A Working List of All Plant Species”. Truy cập ngày 5 tháng 6 năm 2014.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visit source
partner site
wikipedia VI

Corypha: Brief Summary ( Vietnamese )

provided by wikipedia VI
 src= Corypha utan

Corypha là một chi cọ (họ Arecaceae), có nguồn gốc tại Ấn Độ, Malaysia, Indonesia, Philippines, New Guinea, miền đông bắc Úc (bán đảo Cape York, Queensland).

Đây là những loài cọ lớn, với những lá quạt to có cuốn dài 2–5 m. Chúng đạt chiều cao 20–40 m và đường kính thân cây 1-2.5 m. Tất cả các loài chỉ ra hoa một lần và chết sau khi tụ quả. Chúng lớn tương đối chậm.

Các loài gồm:

Corypha lecomtei Becc. ex Lecomte - Thái Lan, Việt Nam, Lào, Cambuchia Corypha microclada Becc. - Philippines Corypha taliera Roxb. - Tây Bengal, Bangladesh, Myanmar Corypha umbraculifera L. - Sri Lanka, miền nam Ấn Độ; Thái Lan, Cambuchia, Myanmar, quần đảo Andaman Corypha utan Lam. (syn. C. elata, C. gebang) - Assam, quần đảo Andaman, Đông Dương, Malaysia, Indonesia, Philippines, New Guinea, Queensland, Lãnh thổ Bắc Úc
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visit source
partner site
wikipedia VI

Корифа ( Russian )

provided by wikipedia русскую Википедию
Царство: Растения
Подцарство: Зелёные растения
Отдел: Цветковые
Надпорядок: Lilianae
Порядок: Пальмоцветные
Семейство: Пальмовые
Подсемейство: Корифовые
Триба: Корифовые (Corypheae Martinov, 1820)
Род: Корифа
Международное научное название

Corypha L. (1753)

Синонимы
Типовой вид Wikispecies-logo.svg
Систематика
на Викивидах
Commons-logo.svg
Изображения
на Викискладе
NCBI 115460EOL 35122GRIN g:2976IPNI 328318-2

Кори́фа, или Зо́нтичная па́льма[2] (лат. Corýpha) — род монокарпических растений подсемейства Корифовые (Coryphoideae) семейства Пальмовые (Arecaceae), в котором образует монотипную трибу Корифовые (Corypheae).

Ботаническое описание

Высокая, стройная пальма. Ствол прямой, морщинистый или бороздчатый, несёт на верхушке пучок больших веерных листьев, длинные черешки которых усажены колючими иглами. Цветки небольшие, обоеполые, белые или зелёные, сильно пахучие, собраны в большое соцветие (початковую метёлку) на верхушке стебля, над листьями. Плод — шаровидная, односемянная ягода[2].

Таксономия

Род Корифа включает 5 видов[3]:

Примечания

  1. Об условности указания класса однодольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Однодольные».
  2. 1 2 Зонтичная пальма // Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона : в 86 т. (82 т. и 4 доп.). — СПб., 1890—1907.
  3. Список видов рода Корифа на сайте The Plant List (англ.) (Проверено 25 марта 2013)
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Авторы и редакторы Википедии

Корифа: Brief Summary ( Russian )

provided by wikipedia русскую Википедию

Кори́фа, или Зо́нтичная па́льма (лат. Corýpha) — род монокарпических растений подсемейства Корифовые (Coryphoideae) семейства Пальмовые (Arecaceae), в котором образует монотипную трибу Корифовые (Corypheae).

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Авторы и редакторы Википедии