Čačalaka rudořitá (Ortalis ruficauda) je pták z čeledi hokovitých, který žije na pobřeží Karibského moře v Kolumbii a Venezuele a na ostrovech Tobago a Grenadiny. Obývá převážně suchý buš a galeriové lesy v blízkosti moře nebo vodních toků, hnízdí na stromech a živí se ovocem a květy. Dokáže vzletět přímo do výšky a obratně se vyhýbá větvím, nelétá však na dlouhé vzdálenosti. Vytváří hejna, která mají okolo dvaceti jedinců. V ranních hodinách se ozývá pronikavým křikem, který dal tomuto rodu jméno. Stavbou těla připomíná krocana, má dlouhé nohy a ocas a poměrně malou hlavu. Základní zbarvení je šedohnědé, na hřbetě tmavší a na břiše světlejší, na hrdle a konci ocasu má čačalaka jasně červené peří. Dosahuje délky přes půl metru a váhy 500–800 gramů (samci bývají zpravidla větší).[2]
Trinidad a Tobago ho pod názvem cocrico považuje za národního ptáka, spolu s ibisem rudým je vyobrazen ve státním znaku.[3]
Čačalaka rudořitá (Ortalis ruficauda) je pták z čeledi hokovitých, který žije na pobřeží Karibského moře v Kolumbii a Venezuele a na ostrovech Tobago a Grenadiny. Obývá převážně suchý buš a galeriové lesy v blízkosti moře nebo vodních toků, hnízdí na stromech a živí se ovocem a květy. Dokáže vzletět přímo do výšky a obratně se vyhýbá větvím, nelétá však na dlouhé vzdálenosti. Vytváří hejna, která mají okolo dvaceti jedinců. V ranních hodinách se ozývá pronikavým křikem, který dal tomuto rodu jméno. Stavbou těla připomíná krocana, má dlouhé nohy a ocas a poměrně malou hlavu. Základní zbarvení je šedohnědé, na hřbetě tmavší a na břiše světlejší, na hrdle a konci ocasu má čačalaka jasně červené peří. Dosahuje délky přes půl metru a váhy 500–800 gramů (samci bývají zpravidla větší).
Trinidad a Tobago ho pod názvem cocrico považuje za národního ptáka, spolu s ibisem rudým je vyobrazen ve státním znaku.