Rožec rolní (Cerastium arvense) je drobná, nenápadná, planě rostoucí, vytrvalá a poměrně hojně rozšířena bylina, jeden z mnoha druhů rodu rožec, které nemají téměř žádný hospodářský význam.
Druh je rozšířen mimo jihu Pyrenejského a Balkánského poloostrova a severu Skandinávie v celé Evropě a dále ve Střední a východní Asii, severní Africe, Severní a Jižní Americe jakož i na Novém Zélandu.
V České republice roste hojně na sušších stanovištích v nevýživných písčitých i hlinitých půdách. Vyskytuje se na suchách loukách, pastvinách, travnatých stráních, mezích a v příkopech i náspech okolo železničních tratí a silnic, na mnohá místa se rozšířil činnosti člověka. Na vlastnosti geologického podloží není citlivý.[3][4]
Vytrvalá, řídce trsnatá rostlina z jejíhož kořene s tenkým, slabě se větvícím a v uzlech kořenícím oddenkem vyrůstají květné i sterilní lodyhy vysoké 10 až 25 cm. Sterilní lodyhy s dlouhými internodiemi bývají poléhavé až vystoupavé a holé nebo jednoduše chlupaté. Květné lodyhy vespod asi 1,5 mm hrubé jsou vystoupavé až vzpřímené, složené průměrně ze 7 až 11 krátkých internodií a jsou holé nebo porostlé nežláznatými či žláznatými chlupy.
Listy jsou jen lodyžní, vyrůstají vstřícně a jsou přisedlé, mají droboučkou pochvu a jsou dlouhé 15 až 30 mm a široké 2 až 4 mm. Jejich čepele jsou různě chlupaté nebo i holé, v závislosti od odění jsou zelené nebo šedě zelené, v jejich paždích vyrůstají svazečky drobných listů nebo časem se prodlužující sterilní větvičky.
Vejčité listeny, směrem vzhůru se zmenšující, mají na okraji blanitý lem. Květenstvím je na koncích větví vyrůstající vidlan s 5 až 15 pětičetnými květy, ty jsou 12 až 20 mm velké a mají chlupaté stopky asi 2,5krát delší než kalich. Kališní lístky s blanitým lemem jsou vejčitě kopinaté, na konci ostré nebo tupé, 6 až 7 mm dlouhé a asi 2 mm široké a jsou z vnějšku hustě porostlé chloupky. Srdčité korunní lístky hluboce dvoulaločné (asi do třetiny) bývají v průměru dvojnásobně delší než kališní. Tyčinek s holými nitkami nesoucí žluté prašníky a rostoucí ve dvou kruzích je deset. Na vrcholu kulatého semeníku složeného z pěti plodolistů vyrůstá pět nitkovitých zakališních čnělek bílé barvy. Ploidie tohoto chamaefytu je 2n = 8x = 72.
Rostliny vykvétají obvykle od dubna do července. Plody jsou válcovité, rovné nebo mírně zahnuté jednopouzdré tobolky. Bývají až 10 mm dlouhé a 3 mm hrubé, sedí ve vytrvalém kalichu a na vrcholu se otvírají deseti zuby. Obsahují rezavě hnědá ledvinovitá až trojúhelníkovitě zaoblená semena mající asi 1,2 mm v průměru a na povrchu drobné hrbolky.
Rostliny se rozmnožují semeny, rozrůstáním oddenku nebo odlomením jeho části s uzlinou. Často při opylování dochází k autogamii a následně se vyvine jen málo semen nebo vznikají pouze samičí klony které mají drobnější květy se zakrslými tyčinkami. Je to druh bez ekonomického významu, je hodnocen jako málo významný plevel.[3][4][5][6]
Velice variabilní druh jehož vzhled bývá silně ovlivněn prostředím. Na písčité půdě jsou rostliny statnější a trsy volnější, na kamenité jsou trsy více zahuštěné, v zapojeném lučním porostu jsou lodyhy vyšší a mají delší internodia. Různost se projevuje i ve velikosti a tvaru listů, hustotě trichomů či počtech květů.
Odborníky zabývajícími se taxonomií bylo rozeznáno několik podruhů, v České republice roste pouze jeho nominátní poddruh
Rožec rolní se často kříží a v přírodě Česka jsou nacházeni jeho kříženci:
V Evropě se dále vyskytují ještě tyto poddruhy:
Rožec rolní (Cerastium arvense) je drobná, nenápadná, planě rostoucí, vytrvalá a poměrně hojně rozšířena bylina, jeden z mnoha druhů rodu rožec, které nemají téměř žádný hospodářský význam.