Zimnokvět[1][2] (Chimonanthus), alternativně též zimokvět,[3] je rod rostlin patřící do čeledě sazaníkovité (Calycanthaceae). Jsou to stálezelené nebo opadavé keře, rozšířené v počtu 5 až 6 druhů výhradně v Číně. Vyznačují se zimním květením a bílými až žlutými květy s nerozlišeným okvětím. V České republice je jako okrasná dřevina zřídka pěstován zimnokvět časný.
Zimnokvěty jsou vzpřímené keře nebo i nízké stromy. Zimnokvět časný (Ch. praecox) je opadavý, druh Ch. salicifolius je poloopadavý, ostatní druhy jsou stálezelené. Větévky jsou vidličnatě větvené, na průřezu čtyřhranné až téměř okrouhlé. Zimní pupeny jsou kryté šupinami, zatímco v létě jsou nahé. Čepel listů je tenká až poněkud kožovitá, na líci hladká nebo drsná. Květy jsou jednotlivé, úžlabní, přisedlé nebo velmi krátce stopkaté, vonné. Okvětí je nerozlišené na kalich a korunu, složené z mnoha plátků postupně přecházejících od vnějších k vnitřním. Nejčastěji je žluté až bílé, někdy s purpurovou kresbou. Tyčinky jsou v počtu 5 až 8 usazené na miskovité češuli. Nitky tyčinek jsou na bázi rozšířené a spojené. Gyneceum je složeno z 5 až 15 volných plodolistů. V každém z nich jsou 2 vajíčka, z nichž pouze 1 dozrává v semeno, zatímco druhé obvykle zakrní. Plodem je nepravý plod (pseudokarp) vzniklý zdužnatěním češule a obsahující nažky. Plody jsou jedovaté.[4][2]
Rod zimnokvět zahrnuje 6 nebo 5 druhů (Ch. salicifolius je někdy uváděn jako varieta druhu Ch. nitens) a je rozšířen výhradně v Číně. Většina druhů roste v horských lesích jižní a jihovýchodní Číny. Rozsáhlejší areál rozšíření mají zejména druhy Chimonanthus praecox a Ch. nitens, které také zasahují nejvíce na sever. [4]
V České republice je jako okrasná rostlina celkem zřídka pěstován zimnokvět časný (Ch. praecox). Jedinečné kvetení v zimě rostliny činí velice atraktivními, avšak jsou vhodné pouze do nejteplejších oblastí.[3] Někdy se pěstuje též kultivar 'Concolor', vyznačující se světle žlutými květy bez kresby. Pouze výjimečně jsou ve sbírkách botanických zahrad zastoupeny i jiné druhy. Poloopadavý druh Chimonanthus salicifolius je uváděn ze sbírek Pražské botanické zahrady v Tróji.[5][6]
Zimnokvět (Chimonanthus), alternativně též zimokvět, je rod rostlin patřící do čeledě sazaníkovité (Calycanthaceae). Jsou to stálezelené nebo opadavé keře, rozšířené v počtu 5 až 6 druhů výhradně v Číně. Vyznačují se zimním květením a bílými až žlutými květy s nerozlišeným okvětím. V České republice je jako okrasná dřevina zřídka pěstován zimnokvět časný.
O Χειμωνανθός (Chimonanthus) ανήκει στα φυλλοβόλα φυτά. Είναι καλλωπιστικό φυτό, θάμνος και το ύψος του μπορεί να φτάσει από 2,5 έως 4 μέτρα. Αποτελείται από λεπτά κλαδιά ενώ τα φύλλα του είναι ωχροπράσινα και το χειμώνα γίνονται χρυσωπά.Τα άνθη του είναι κίτρινα ή άσπρα. Το μήκος των ανθών του φτάνει περίπου στα 2,5 περίπου εκατοστά. Ενώ ορισμένα από τα είδη του είναι αρωματικά. Έχει πάρει το όνομα του από την ελληνική γλώσσα (χειμώνας+άνθος), επειδή είναι λουλούδι που ανθοφορεί κατά τη διάρκεια των χειμερινών μηνών. Στην Ελλάδα δεν ευδοκιμεί ως φυτό, ενώ η εισαγωγή του γίνεται σε πολύ μικρές ποσότητες.
To γένος του χειμωνανθού μπορεί να αποτελείται από τρία έως έξι είδη.[1] Σε γενικές γραμμές είναι δύσκολη η οριοθέτηση των μορφολογικών διαφορών που διακρίνουν τα είδη μεταξύ τους. Δύσκολη επίσης είναι και η οριοθέτηση των ποικιλιών που περιλαμβάνονται στο κάθε είδος. Τα είδη του χειμωνανθού είναι τα εξής:
Η ιστορία του χειμωνανθού ξεκινά από την Κίνα περίπου 1000 χρόνια πριν.[3] Η κινέζικη ονομασία του είναι La mei shu (蜡梅属). H συστηματική καλλιέργεια του πραγματοποιήθηκε κατά τη δυναστεία των Σονγκ. Τον 17ο αιώνα (πιθανώς μεταξύ 1611 και 1629) αρχίζει να εισάγεται στην Ιαπωνία. Ενώ το 1766 αρχίζει να εισάγεται στην Βρετανία και την Αγγλία και με αυτόν τον τρόπο γίνεται γνωστό και στον Δυτικό Κόσμο. Ο χειμωνανθός φύεται και στο Ιράν και ονομάζεται το λουλούδι του πάγου Ice flower ή Gole' Yakh. Ήταν πηγή δημιουργίας αρκετών ποιημάτων από τον 11ο αιώνα και έπειτα.
Ο χειμωνανθός είναι ευπροσάρμοστος και εύκολος ως προς την καλλιέργεια και τη φροντίδα του.Ευδοκιμεί σε όλα τα εδάφη,ενώ την καλύτερη ανάπτυξη του ευνοούν τα ουδέτερα και αλκαλικά εδάφη. Φυτεύεται στην τελική του θέση το φθινόπωρο ή στις αρχές της άνοιξης, αλλά ποτέ το καλοκαίρι. Ο ήλιος και η ζέστη ή τα ημισκιερά μέρη βοηθάνε στην καλύτερη ανάπτυξη του, ενώ δεν αναπτύσσεται πλήρως στη σκιά. Η φύτευση του σε σκιά μπορεί να προκαλέσει προβλήματα στα επόμενα στάδια ανάπτυξης του. Εμφανίζει αντοχή τόσο στον παγετό όσο και χαμηλές θερμοκρασίες. Ευδοκιμεί και στους -25 βαθμούς Κελσίου. Η ανθοφορία του είναι αργή, αρχίζει στα δύο με πέντε χρόνια μετά από την οριστική φύτευση του. Μπορεί να φυτευτεί είτε σε ομάδες είτε ως μεμονωμένο φυτό. Η προσβολή του από ασθένειες είναι αρκετά δύσκολη. Τα φύλλα του θάμνου στα αρχικά τους στάδια μπορεί να είναι πράσινα ή κίτρινα και πέφτουν στα τέλη του φθινοπώρου. Τα άνθη εμφανίζονται στις αρχές του χειμώνα σε γυμνά κλαδιά. Ο ανθός του έχει ασυνήθιστο σχήμα. Τα πέταλα του είναι κηρώδη και κίτρινα με ελάχιστο καφέ στο εσωτερικό. Τα εξωτερικά πέταλα μοιάζουν αρκετά με σχήμα γάντζου ή μικρού αστεριού. Η φύτευση και ανθοφορία του είναι πιο δύσκολη σε γλάστρα, καθώς ως φυτό θέλει πρόσβαση σε αρκετό χώμα προκειμένου να μπορέσει να αναπτύξει πλήρως το ριζικό σύστημα του. Μπορεί να πολλαπλασιαστεί τόσο με σπόρους όσο και με μοσχεύματα.
Όσον αφορά το κλάδεμα πρέπει να του δίνεται ιδιαίτερη προσοχή. Ο χειμωνανθός δεν κλαδεύεται κατά τα δύο πρώτα χρόνια της ζωής του. Το κλάδεμα ξεκινά μετά από τον δεύτερο χρόνο όταν το ριζικό σύστημα του φυτού έχουν αναπτυχθεί επαρκώς. Επιπλέον, πρέπει να διατηρούνται οι παλαιότεροι βλαστοί ώστε να εξασφαλισθεί η ανθοφορία και της επόμενης χρονιάς. Το λάθος κλάδεμα μπορεί να επηρεάσει άμεσα τόσο την ανθοφορία όσο και το φύλλωμα του.
O Χειμωνανθός (Chimonanthus) ανήκει στα φυλλοβόλα φυτά. Είναι καλλωπιστικό φυτό, θάμνος και το ύψος του μπορεί να φτάσει από 2,5 έως 4 μέτρα. Αποτελείται από λεπτά κλαδιά ενώ τα φύλλα του είναι ωχροπράσινα και το χειμώνα γίνονται χρυσωπά.Τα άνθη του είναι κίτρινα ή άσπρα. Το μήκος των ανθών του φτάνει περίπου στα 2,5 περίπου εκατοστά. Ενώ ορισμένα από τα είδη του είναι αρωματικά. Έχει πάρει το όνομα του από την ελληνική γλώσσα (χειμώνας+άνθος), επειδή είναι λουλούδι που ανθοφορεί κατά τη διάρκεια των χειμερινών μηνών. Στην Ελλάδα δεν ευδοκιμεί ως φυτό, ενώ η εισαγωγή του γίνεται σε πολύ μικρές ποσότητες.
Chimonanthus is a genus of flowering plants in the family Calycanthaceae, native to China,[4] but is also cultivated elsewhere in Asia, including Iran.[5] The genus includes three to six species depending on taxonomic interpretation; six are accepted by the Flora of China. The name means winter flower in Greek.
They are deciduous or evergreen shrubs growing to 2–13 m tall. The leaves are opposite, entire, 7–20 cm long and 3–7 cm broad. The flowers are 2–3 cm wide, with numerous spirally-arranged yellow or white tepals; they are strongly scented, and produced in late winter or early spring before the new leaves. The fruit is an elliptic dry capsule 3–4 cm long.
As of July 2020, Flora of China accepts the following species:[4]
Chimonanthus praecox ("wintersweet") is the only species widely grown as an ornamental plant, for its spicily scented winter flowers;[6] these are also used in floristry as cut flowering branches, which can also be forced as with forsythia. The petals are quite waxy. The plant prefers medium exposure to sunlight or high dappled shade,[7] a fresh climate (hardy to USDA Zone 7), and soft, acidic permeable ground not waterlogged in winter.[8] A protected, south-facing wall encourages early flowering, and a position should be chosen where its spicy perfume can be appreciated while coming and going from the house. Space needs to be allowed for its eventual spread to 3 m (10 ft), since untimely summer pruning to keep an ill-sited shrub in check will sacrifice flowering the following winter.
In China Chimonanthus was domesticated during the Song Dynasty and inspired courtly poems from the eleventh century; it flowers at the Chinese New Year, when flowering sprigs are used as hair ornaments. In China, prunings are dried and kept to perfume linen cupboards.[9] The shrub was introduced to Japanese gardens from China in the early Edo period (probably between 1611 and 1629, according to Garden Plants of Japan[10]). Its introduction into European gardens, from Japan, is noted for England, 1766,[11] when it was grown under glass for the sixth Earl of Coventry in the conservatory at Croome Court, Worcestershire. By 1799 that shrub had grown to be 16 feet high and 10 feet wide. By that time it had been tried out of doors without winter protection and proved hardy in the south of England. Slips of it were distributed among nurserymen and so it entered European horticulture.[12] A larger-flowered (though less fragrant) variety, "grandiflorus" was grown by the comtesse de Vandes in Bayswater, London, before 1819.[12] A yellow-flowered variety (luteus, 1814[13]) is also noted.
No notice has yet been found of Chimonanthus in an American colonial garden;[14] it was first offered in an American catalogue in 1811.[15] It is hardy at least to New York City,[16] where frosts interrupt, but do not stop the flowering.
The flowers are said to be edible.,[17] and can be used to flavor tea.
At the end of its flowering, since it flowers most freely on ripened young wood and has little summer and autumn interest, it is thinned and pruned similarly to Forsythia by partly heading back and a few thick old stems removed at the ground.
Chimonanthus plants are frequently subject to attacks from aphids, and may be attacked by mites and leaf beetles.
Chimonanthus is often mistaken as prunus mume, as its name in Chinese ends with the character 梅 (mei). Both flower in the winter to spring time and are symbols for that a new year is coming. However, when referred as Three Friends of Winter or Sui Han San You, it is prunus mume together with pine and bamboo are included, which are highly appreciated in Chinese culture for their endurance in severe winters.
Chimonanthus is a genus of flowering plants in the family Calycanthaceae, native to China, but is also cultivated elsewhere in Asia, including Iran. The genus includes three to six species depending on taxonomic interpretation; six are accepted by the Flora of China. The name means winter flower in Greek.
Chimonanthus es un género con catorce especies de plantas perteneciente a la familia Calycanthaceae.
Son arbustos caducifolios o perennes que alcanzan los 2–13 m de altura. Las hojas son opuestas, enteras de 7–20 cm de longitud y 3–7 cm de ancho. Las flores son de 2–3 cm de ancho con numerosos tépalos de color amarillo o blanco; con fuerte aroma que se producen en la primavera temprana antes de que se desarrollen las nuevas hojas. El fruto es una cápsula seca elíptica de 3–4 cm de longitud.
Chimonanthus es un género con catorce especies de plantas perteneciente a la familia Calycanthaceae.
Les espèces du genre Chimonanthus ou chimonanthes (prononcer Kimonante) sont de petits arbres ou arbustes de la famille des Calycanthacées. Le genre doit son nom au grec chimon, hiver et anthos, fleur. Il met en évidence la floraison hivernale de cet arbuste.
Les Chinois disent que « celui qui respire une fois le parfum du chimonanthe en sera nostalgique à jamais... »
Les chimonanthes sont des arbrisseaux de 2 à 10 m de haut, souvent persistants.
Les feuilles sont opposées, entières, sur un court pétiole.
Les fleurs ont 2 à 3 cm de large et sont formées de nombreux tépales blancs ou jaunes.
La plupart sont fortement odorantes (odeur de jacinthe ou de miel). Elles portent 5 à 8 étamines et apparaissent généralement en fin d'hiver avant les nouvelles feuilles.
Le fruit, très caractéristique du genre, est une capsule elliptique, campanulée et sèche de 3 à 4 cm de long, contenant plusieurs graines contenant un alcaloïde toxique, la calycanthine, qui peut provoquer des convulsions.
Synonymes : Chimonanthus campanulatus R.H. Chang & C.S. Ding, Chimonanthus zhejiangensis M.C. Liu
Synonymes : Chimonanthus fragrans Lindl., Chimonanthus parviflorus Raf., Chimonanthus yunnanensis W.W. Sm.
Il s'agit de plantes originaires d'Asie, principalement Chine et Japon. Les espèces cultivées ont été acclimatées un peu partout en zone tempérée.
Il fut introduit en Angleterre en 1766. Certains spécimens de cet arbuste sont remarquables, comme au Jardin botanique de Lyon.
Les chimonanthes sont des plantes ornementales largement répandues, en raison de leur floraison hivernale et de leur odeur. Leur culture ne soulève pas de difficulté majeure : sol neutre à légèrement acide, mais non hydromorphe, exposition légèrement ombragée.
Les espèces du genre Chimonanthus ou chimonanthes (prononcer Kimonante) sont de petits arbres ou arbustes de la famille des Calycanthacées. Le genre doit son nom au grec chimon, hiver et anthos, fleur. Il met en évidence la floraison hivernale de cet arbuste.
Les Chinois disent que « celui qui respire une fois le parfum du chimonanthe en sera nostalgique à jamais... »
Chimonanthus Lindl., 1819 è un genere di piante angiosperme appartenente alla famiglia Calycanthaceae[1], originario dell'Asia.
Il nome viene dal greco e significa "fiore d'inverno" (χειμών = inverno) con riferimento alla fioritura invernale di questi arbusti alti da 1,5 a 5 m, dalle foglie perenni o caduche.
Come pianta ornamentale il Chimonanthus viene spesso chiamato calicanto, secondo la vecchia nomenclatura (il genere Calycanthus fu istituito da Linneo nel Settecento, e fu poi successivamente diviso in più generi).
Il genere Chimonanthus comprende le seguenti specie, tutte originarie della Cina centro-orientale e sud-orientale:[1]
Preferisce esposizione non troppo soleggiata o semi ombreggiata, clima fresco, terreno soffice e permeabile e soffre i suoli calcarei.
Eventuali potature di sfoltimento vanno effettuate dopo la fioritura.
La moltiplicazione avviene con la semina a fine estate, per mezzo di margotta in ottobre, per divisione dei polloni in primavera o per talea sempre nei primi mesi di autunno.[2]
Subiscono frequentemente attacchi di afidi; meno frequentemente possono essere colpiti da acari o cocciniglie.
Il calicanto è una pianta con fiori piccoli e poco appariscenti, ma molto profumati. Il calicanto è utilizzata come pianta ornamentale nei giardini per la profumata fioritura invernale, e viene coltivato industrialmente per la produzione di rami fioriti recisi per decorare gli appartamenti.
Chimonanthus Lindl., 1819 è un genere di piante angiosperme appartenente alla famiglia Calycanthaceae, originario dell'Asia.
Il nome viene dal greco e significa "fiore d'inverno" (χειμών = inverno) con riferimento alla fioritura invernale di questi arbusti alti da 1,5 a 5 m, dalle foglie perenni o caduche.
Come pianta ornamentale il Chimonanthus viene spesso chiamato calicanto, secondo la vecchia nomenclatura (il genere Calycanthus fu istituito da Linneo nel Settecento, e fu poi successivamente diviso in più generi).
Chimonanthus is een geslacht uit de familie Calycanthaceae. Het geslacht telt zes soorten die voorkomen in China.
Chimonanthus is een geslacht uit de familie Calycanthaceae. Het geslacht telt zes soorten die voorkomen in China.
Chimonanthus é um género botânico pertencente à família Calycanthaceae[1].
Chimonanthus é um género botânico pertencente à família Calycanthaceae.
«Chimonanthus — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020Chimonantussläktet (Chimonanthus) är ett släkte i familjen kryddbuskeväxter med tre arter i Kina.
Chimonantussläktet (Chimonanthus) är ett släkte i familjen kryddbuskeväxter med tre arter i Kina.
Химонант, или Химонантус (лат. Chimonanthus, от др.-греч. χειμών «зима» и ἄνθος «цветок») — род цветковых растений, входящий в семейство Каликантовые (Calycanthaceae).
Род насчитывает от трёх до шести видов:[2]
Химонант, или Химонантус (лат. Chimonanthus, от др.-греч. χειμών «зима» и ἄνθος «цветок») — род цветковых растений, входящий в семейство Каликантовые (Calycanthaceae).