Fagraea je rod rostlin z čeledi hořcovité. Jsou to keře, stromy, liány a epifyty s jednoduchými tuhými listy a velkými, vonnými, bělavými až oranžovými, pětičetnými květy s dlouhou korunní trubkou. Plodem je bobule. Rod zahrnuje v současném taxonomickém pojetí asi 55 druhů. Je rozšířen od Indie přes Čínu a jihovýchodní Asii po severní Austrálii a Tichomoří.
Rod byl v minulosti řazen do čeledi logániovité. V roce 2012 bylo celkem 25 druhů přeřazeno do jiných rodů, a to včetně ekonomicky významných druhů Fagraea fragrans (→ Cyrtophyllum fragrans), Fagraea racemosa (→ Utania racemosa) a Fagraea crenulata (→ Limahlania crenulata).
Fagraea náleží mezi hospodářsky významné rody tropických dřevin zejména ohledně těžby dřeva. Dřevo F. fragrans a některých dalších druhů je obchodováno pod názvem tembusu a je tvrdé, trvanlivé a ceněné. Mnohé druhy jsou používány v medicíně jihovýchodní Asie a Tichomoří ke snížení horečky, jako tonika, k léčení vředů aj. Některé druhy s velkými květy náleží v tropické Asii k oblíbeným okrasným dřevinám.
Zástupci rodu Fagraea jsou keře a stromy dorůstající výšek až 55 metrů,[1] někdy i šplhavé liány nebo epifyty. Listy jsou jednoduché, vstřícné, tuhé a dužnaté, řapíkaté nebo řidčeji přisedlé, s celokrajnou nebo výjimečně jemně vroubkovanou čepelí (F. crenulata). Báze listů je obvykle sbíhavá, někdy i objímavá. Palisty srůstají v botku která se brzy štěpí na 2 úžlabní šupiny. Žilnatina je zpeřená, často je však nezřetelná. Květy jsou velké, pětičetné, jednotlivé nebo uspořádané do vrcholíků skládajících hrozny, laty nebo chocholíky. Kalich je dužnatý a kožovitý nebo i dřevnatý, hluboce členěný na 5 masitých, širokých laloků. Koruna je nálevkovitá nebo miskovitá, často dužnatá, s dlouhou trubkou a kratšími cípy. Korunní laloky se překrývají směrem doprava. Koruna je smetanová (případně zelenavá nebo narůžovělá), stárnutím se barví do žluta až oranžova. Tyčinky přirůstají v ústí koruny nebo těsně pod ním a často vyčnívají z květů. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů a obsahuje jednu nebo dvě komůrky s mnoha vajíčky. Čnělka je tenká nebo tlustá, zakončená hlavatou, štítovitou nebo dvoulaločnou bliznou. Plodem jsou kulovité nebo podlouhlé, mnohasemenné bobule s vytrvalou čnělkou na vrcholu. Nezralé plody jsou bledě zelené, za zralosti se zbarvují do žlutooranžové až červené barvy. Obsahují mnoho tmavohnědých semen. Semena jsou asi 1 mm dlouhá.[2][3][4]
Fagraea (Limahlania) crenulata
Kvetoucí Fagraea salticola
Nezralé plody Fagraea ceilanica
Květ Fagraea ceilanica
Rod Fagraea zahrnuje v současném taxonomickém pojetí asi 55 druhů.[5] Je rozšířen v oblasti od Indie a Srí Lanky po Čínu a Tchaj-wan a přes jihovýchodní Asii a Papuu Novou Guineu po severovýchodní Austrálii a Tichomoří.[6][4] Centrum rozšíření je v Malajsii a na Papui. Rostliny rostou zejména na lesních světlinách a okrajích a podél vodních toků v tropických deštných lesích v nadmořských výškách až do 3000 metrů. Řidčeji se vyskytují v sušších lesích či na savanách. F. crenulata (Limahlania crenulata) roste jako součást asijských mangrovových porostů.[3][7]
Okolo roku 1900 byl tichomořský druh F. berteroana introdukován na Havaj.[3]
Květy jsou vonné a otevírají se po západu slunce. Jsou opylovány hmyzem, zejména drvodělkami rodu Xylocopa a motýly. Některé velkokvěté druhy opylují ptáci nebo netopýři. Plody a semena konzumují různí ptáci a savci (ze savců netopýři, kaloni, possumové, cibetky, krysa Uromys caudimaculatus aj.) Semena se šíří buď trusem nebo se přichycují na peří či srst, neboť jsou obalena lepkavou dužninou. Poříční druhy se pravděpodobně šíří vodními toky a jejich semena po několik dní plavou na hladině. Semena některých druhů rozšiřují mravenci. Na listech některých druhů jsou extraflorální nektária, která vyhledávají mravenci hnízdící buď v rozměrných palistech (F. auriculata) nebo v květenstvích (F. racemosa).[3][2]
Zástupci rodu Fagraea patří mezi světlomilné, rychle rostoucí, pionýrské dřeviny, rostoucí na narušených místech v lesních porostech. Hrají významnou roli v přirozené obnově tropického lesa, neboť poskytují kryt a také potravu mnoha jiným druhům v počátečních stádiích sukcese.[3] Fagraea je jednou ze živných rostlin asijského otakárka citrusového (Papilio demoleus) a modráska Hypolycaena erylus.[8]
Rod Fagraea je v rámci čeledi hořcovité řazen do tribu Potalieae a subtribu Potaliinae. V minulosti byl řazen do čeledi logániovité (Loganiaceae). Nejblíže příbuzným rodem je podle výsledků molekulárních studií rod Utania.[9]
Rod byl v minulosti pojímán šířeji, ve fylogenetické studii z roku 2012 byl rozdělen do celkem 5 blízce příbuzných rodů: Fagraea s.str. (55 druhů), Cyrtophyllum (5 druhů), Picrophloeus (4 druhy), Utania (15 druhů) a Limahlania (jen L. crenulata). Někteří z ekonomicky významných a známějších zástupců se tak ocitli v jiných rodech: druh Fagraea fragrans byl přeřazen do rodu Cyrtophyllum, Fagraea racemosa do rodu Utania a Fagraea crenulata do monotypického rodu Limahlania.[5]
Květy některých forem F. auriculata dosahují průměru až 30 cm, což je řadí mezi jedny z největších známých květů.[3]
Řada druhů rodu Fagraea má své místo v původní kultuře národů tropické Asie, Austrálie i Tichomoří. Poskytují mnohostranný užitek, slouží jako léčiva i okrasné dřeviny. Některé druhy jsou vyhledávány pro kvalitní a trvanlivé dřevo.[3]
Celá řada druhů je v jihovýchodní Asii, Tichomoří a Austrálii těžena pro dřevo. Dřevo Fagraea fragrans (Cyrtophyllum fragrans), F. gigantea (Cyrtophyllum giganteum) a F. elliptica (Picrophloeus javanensis) a některých dalších druhů je v Malajsii známo jako tembusu a je dosti ceněné. Je tvrdé, trvanlivé, zprvu světle žlutohnědé, později medově žluté až žlutooranžové, nepříliš pohledné, s jemnou strukturou. Používá se na různé účely od stavby domů a mostů po obklady, parkety a truhlářsví. Dřevo mangrovového druhu F. crenulata (Limahlania crenulata) je odolné proti vlhku, dřevokaznému hmyzu a šášni lodní a zpracovává se především na kůly, sloupy a pilíře. Je známo pod názvem malabera. Velmi odolné proti vodě je také dřevo F. gracilipes z Fidži. Ze dřeva F. berteroana a dalších druhů se v Tichomoří zhotovují žebra kánoí. Řada druhů slouží místně k výstavbě domů a jiných staveb, mj. F. berteroana, F. gracilipes F. maingayi (Utania maingayi) a F. elliptica (Picrophloeus javanensis).[2][3][1]
V zemích jihovýchodní Asie a Tichomoří tvoří Fagraea významnou součást místní medicíny. Nálev z kořenů, listů a kůry F. racemosa (Utania racemosa) je v jihovýchodní Asii používán k léčení mnoha chorob. Slouží jako celkové tonikum, ke snížení horečky, při kašli, bolestech v třísle, ischias aj. Na Filipínách se používá kůra a květy tohoto druhu jako antidotum při hadím uštknutí. Odvar z listů, kůry nebo plodů F. fragrans (Cyrtophyllum fragrans) slouží v tropické Asii při ošetřování horeček včetně malárie a při krvácivých průjmech, v Číně k léčení svrabu. Kůra F. berteroana se v Polynézii používá v kombinaci s Morinda citrifolia a Neonauclea forsteri (mořenovité) k vyvolání potratu. Odvar z listů, kořenů a vnitřní kůry slouží na Fidži k léčení astma a cukŕovky. Některé druhy (F. auriculata na Sumatře, F. maingayi (Utania maingayi) na Nové Guineji, F. schlechteri na Nové Kaledonii) se používají k léčení různých typů vředů. Listy F. blumei slouží v Indonésii ke snížení horečky a při bolestech hlavy.[2][3]
Plody F. gracilipes jsou jedlé. Květy F: berteroana slouží v Tichomoří k ovoňování kokosového oleje. Tuhé listy F. racemosa (Utania racemosa) slouží na Nové Guineji k pečení potravy podobně jako alobalová fólie.[3]
Některé druhy s velkými květy jsou v tropické Asii pěstovány jako okrasné dřeviny, zejména F. auriculata, F. fragrans (Cyrtophyllum fragrans), F. crenulata (Limahlania crenulata) a F. ceilanica. Druh F. fragrans je v Singapuru nejpopulárnější pouliční strom a v roce 2002 byl zvolen národním stromem Singapuru. V Mikronésii a Polynésii jsou silně vonné květy F: berteroana oblíbeným a významným materiálem pro výrobu tradičních květinových ozdob, věnců a girland. Strom je znám pod názvem Pua keni keni. Na Tahiti je tento druh posvátný.[2][3][10]
Lepkavý latex z plodů F. auriculata a F. blumei slouží v jihovýchodní Asii k výrobě lepu používaného k chytání ptáků a hmyzu. V Tichomoří se plody zbavené slupky používají jako mucholapka. Z květů F. berteroana se v Tichomoří vyrábí parfém používaný v kosmetice, k ovoňování navštívenek a podobně. Latex z plodů slouží při balzamování zemřelých k úpravě vlasů. Ze sazenic F. fragrans (Cyrtophyllum fragrans) se na Šalamounových ostrovech vytvářejí rychle rostoucí a odolné živé ploty jako ohrady nebo zábrany při chovu úprasat.[2][3]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fagraea ve Wikimedia Commons
Fagraea je rod rostlin z čeledi hořcovité. Jsou to keře, stromy, liány a epifyty s jednoduchými tuhými listy a velkými, vonnými, bělavými až oranžovými, pětičetnými květy s dlouhou korunní trubkou. Plodem je bobule. Rod zahrnuje v současném taxonomickém pojetí asi 55 druhů. Je rozšířen od Indie přes Čínu a jihovýchodní Asii po severní Austrálii a Tichomoří.
Rod byl v minulosti řazen do čeledi logániovité. V roce 2012 bylo celkem 25 druhů přeřazeno do jiných rodů, a to včetně ekonomicky významných druhů Fagraea fragrans (→ Cyrtophyllum fragrans), Fagraea racemosa (→ Utania racemosa) a Fagraea crenulata (→ Limahlania crenulata).
Fagraea náleží mezi hospodářsky významné rody tropických dřevin zejména ohledně těžby dřeva. Dřevo F. fragrans a některých dalších druhů je obchodováno pod názvem tembusu a je tvrdé, trvanlivé a ceněné. Mnohé druhy jsou používány v medicíně jihovýchodní Asie a Tichomoří ke snížení horečky, jako tonika, k léčení vředů aj. Některé druhy s velkými květy náleží v tropické Asii k oblíbeným okrasným dřevinám.
Fagraea is a genus of plants in the family Gentianaceae.[1] It includes trees, shrubs, lianas, and epiphytes. They can be found in forests, swamps, and other habitat in Asia, Australia, and the Pacific Islands, with the center of diversity in Malesia.[2]
Many Fagraea species have a variety of human uses, particularly the wood and flowers. The flowers open in the evening and are often fragrant and bat-pollinated. They are so conspicuous they have roles in Polynesian mythology. They make the trees attractive as ornamental plantings. Some are used in leis. Fagraea auriculata produces a flower over 30 centimeters wide, one of the largest flowers of any plant in the world. Many species, especially the Malesian taxa, have valuable wood. It was used to carve tikis. Some have been used in traditional medicine, perfumery, and aromatherapy. The flowers are featured in the traditional artwork of various cultures.[2]
The fruits are food for many animals, including cassowaries, flying foxes, and civets.[2]
As of May 2023, Plants of the World Online accepts the following 65 species:[3]
Fagraea racemosa Wallich, 19th century
Fagraea imperialis Miquel, A. Bernecker, ~1860
Fagraea is a genus of plants in the family Gentianaceae. It includes trees, shrubs, lianas, and epiphytes. They can be found in forests, swamps, and other habitat in Asia, Australia, and the Pacific Islands, with the center of diversity in Malesia.
Many Fagraea species have a variety of human uses, particularly the wood and flowers. The flowers open in the evening and are often fragrant and bat-pollinated. They are so conspicuous they have roles in Polynesian mythology. They make the trees attractive as ornamental plantings. Some are used in leis. Fagraea auriculata produces a flower over 30 centimeters wide, one of the largest flowers of any plant in the world. Many species, especially the Malesian taxa, have valuable wood. It was used to carve tikis. Some have been used in traditional medicine, perfumery, and aromatherapy. The flowers are featured in the traditional artwork of various cultures.
The fruits are food for many animals, including cassowaries, flying foxes, and civets.
Fagraea ceilanica
La fagrao (Fagraea) estas genro de plantoj en la familio de la gencianacoj [1]. Ĝi enhavas arbojn, arbedojn, lianojn, kaj epifitojn. Specioj de la genro estas troveblaj en arbaroj, marĉoj, kaj aliaj vivejoj en Azio, Aŭstralio kaj la pacifikaj insuloj, kun la centro de diverseco en Malesio [2].
Multaj fagraaj specioj havas variadon da homa uzado, precipe la ligno kaj la floroj. La floroj vespere malfermas sin kaj ofte estas bonodoraj kaj ĥiroptere polenigataj. Ili estas tiom okulfrapaj ke ili ludas rolan en la polinezia mitologio. Ili alloge igas la arbojn kiel ornamajn plantaĵojn. Iuj estas uzataj kiel girlandoj. Fagraea auriculata produktas floron de 30 cm larĝan , unu el la plej grandaj floroj de iu ajn planto en la mondo. Multaj specioj, precipe ĉe la malesiaj taksonoj, havas valoran lignon. Tiu ĉi estis uzata por skulpti tiki-ojn (tipajn polineziajn lignoskulptaĵojn). Iuj specioj estis uzataj kiel popolmedicinon, parfumon, kaj aromoterapion. La floroj estas reprezentataj en la tradiciaj artverkoj ĉe diversaj kulturoj [2].
La fruktoj estas nutraĵo por multaj bestoj, inkluzive de kazuaroj, pteropoj ("fluganta vulpo"), kaj Viverridae [2].
En 2004 oni registris ĉirkaŭ 70 da specioj [2]
La fagrao (Fagraea) estas genro de plantoj en la familio de la gencianacoj . Ĝi enhavas arbojn, arbedojn, lianojn, kaj epifitojn. Specioj de la genro estas troveblaj en arbaroj, marĉoj, kaj aliaj vivejoj en Azio, Aŭstralio kaj la pacifikaj insuloj, kun la centro de diverseco en Malesio .
Multaj fagraaj specioj havas variadon da homa uzado, precipe la ligno kaj la floroj. La floroj vespere malfermas sin kaj ofte estas bonodoraj kaj ĥiroptere polenigataj. Ili estas tiom okulfrapaj ke ili ludas rolan en la polinezia mitologio. Ili alloge igas la arbojn kiel ornamajn plantaĵojn. Iuj estas uzataj kiel girlandoj. Fagraea auriculata produktas floron de 30 cm larĝan , unu el la plej grandaj floroj de iu ajn planto en la mondo. Multaj specioj, precipe ĉe la malesiaj taksonoj, havas valoran lignon. Tiu ĉi estis uzata por skulpti tiki-ojn (tipajn polineziajn lignoskulptaĵojn). Iuj specioj estis uzataj kiel popolmedicinon, parfumon, kaj aromoterapion. La floroj estas reprezentataj en la tradiciaj artverkoj ĉe diversaj kulturoj .
La fruktoj estas nutraĵo por multaj bestoj, inkluzive de kazuaroj, pteropoj ("fluganta vulpo"), kaj Viverridae .
En 2004 oni registris ĉirkaŭ 70 da specioj
La specioj ampleksas :
Fagraea auriculata Fagraea berteriana (aŭ F. berteroana) Fagraea calcarea Fagraea carnosa Fagraea carstensensis Fagraea ceilanica Fagraea crenulata Fagraea dulitensis Fagraea elliptica Fagraea floribunda Fagraea fragrans Fagraea gigantea Fagraea gracilipes - Fiĝia fagrao Fagraea havilandii Fagraea imperialis Fagraea kuminii Fagraea longiflora Fagraea maingayi Fagraea montana Fagraea oblonga Fagraea peninsularis Fagraea racemosa Fagraea renae Fagraea ridleyi Fagraea stonei Fagraea tacapala Fagraea volubilisFagraea es un género plantas fanerógamas perteneciente a la familia Gentianaceae. Algunos lo clasifican dentro de la familia Loganiaceae y otros constituyen una familia Potaliaceae. Comprende 189 especies descritas y de estas, solo 72 aceptadas.[2]
El género fue descrito por Carl Peter Thunberg y publicado en Kongl. Vetenskaps Academiens Nya Handlingar 3: 132. 1782.[3]
Fagraea es un género plantas fanerógamas perteneciente a la familia Gentianaceae. Algunos lo clasifican dentro de la familia Loganiaceae y otros constituyen una familia Potaliaceae. Comprende 189 especies descritas y de estas, solo 72 aceptadas.
Fagraea adalah genus tumbuhan dalam marga gentianaceae.[1]. Ini mencakup pohon, perdu, liana, dan epifit. Mereka dapat ditemukan di hutan-hutan, rawa, dan habitat lain di Asia, Australia, dan Kepulauan Pasifik, dengan pusat keanekaragaman di Malesia.[2].
Banyak spesies Fagraea memiliki manfaat bagi kehidupan manusia, kusushya pada kayu dan bunga. Bunga-bunga mekar di malam hari dan sering harum . Juga bermanfaat sebagai tanaman hias. Sebagian dimanfaatkan sebagai Lei atau kalungan bunga atau rangkaian bunga berbentuk lingkaran. Fagraea auriculata memiliki bunga dengan lebar lebih dari 30cm dan menjadi salah satu bunga terbesar didunia. Banyak spesies, terutama Malesian taxa, memiliki kayu yang berharga. Kayu ini tercatat digunakan untuk seni ukir tiki, ramuan tradisional, industri perparfuman, dan aromaterapi. Bunganya dimanfaatkan dalam beragam karya seni tradisional lain di berbagai budaya.[2]
Buahnya menjadi (salah satu) sumber makanan sejumlah hewan, termasuk Kasuari, kalong dan musang [2]
Pada 2004 ada sekitar 70 spesies.[2]
Spesies-spesies tersebut meliputi : [2][3]
Fagraea adalah genus tumbuhan dalam marga gentianaceae.. Ini mencakup pohon, perdu, liana, dan epifit. Mereka dapat ditemukan di hutan-hutan, rawa, dan habitat lain di Asia, Australia, dan Kepulauan Pasifik, dengan pusat keanekaragaman di Malesia..
Fagraea est genus plantarum familiae Loganiacearum. Species includunt:
Vide "Fagraeam" apud Vicispecies. 
Situs scientifici: Tropicos • GRIN • ITIS • NCBI • Biodiversity • Encyclopedia of Life • Plant Name Index • Fossilworks • Flora of China • USDA Plants Database Fagraea est genus plantarum familiae Loganiacearum. Species includunt:
Fagraea berteriana Fagraea carstensensis Fagraea crenulata Fagraea fragrans Fagraea gracilipesFagraea é um género botânico pertencente à família Gentianaceae[1].
Fagraea é um género botânico pertencente à família Gentianaceae.
Fagraea là một chi thực vật trong họ Gentianaceae.[1] Hiểu theo nghĩa rộng nó bao gồm khoảng 70 loài cây gỗ, cây bụi, dây leo và thực vật biểu sinh/bán biểu sinh. Chúng có thể được tìm thấy trong các khu rừng, đầm lầy và các môi trường sống nhiệt đới khác ở châu Á từ Ấn Độ và Sri Lanka qua Đông Nam Á tới Australia và các đảo trên Thái Bình Dương – xa tới miền đông Polynesia, với trung tâm đa dạng ở Malesia,[2] trong đó khoảng 50 loài có mặt tại Malaysia bán đảo và Borneo.
Từng có thời được xếp trong họ Loganiaceae hay họ Potaliaceae. Tuy nhiên các phân tích cấp độ phân tử trong thập niên 1990 cho thấy nó và toàn bộ nhóm chứa nó (tông Potalieae) tốt nhất nên đặt trong họ Gentianaceae.
Trong quá khứ, người ta chia chi này thành 3 tổ/phân chi là Cyrtophyllum = Parviflorae, Fagraea = Fagraea verae = Corymbosae = Psedocorymbosae và Racemosae = Eufagraea = Pseudoracemosae.
Giai đoạn năm 2012-2014, M. Sugumaran, K. M. Wong và J. B. Sugau đã xem xét lại vấn đề phân loại Fagraea sensu lato[3] và đề xuất việc tách ra thành các chi độc lập là Cyrtophyllum, Limahlania, Picrophloeus, Utania và Fagraea sensu stricto.[4][5][6][7][8]
Nhiều loài Fagraea được con người sử dụng để lấy gỗ hoặc hoa. Hoa nở vào buổi chiều, thường có mùi thơm và thụ phấn nhờ dơi. Chúng quá nổi bật tới mức có những vai trò trong thần thoại Polynesia. Chúng làm cho các loài cây này trở thành hấp dẫn trong vai trò của cây cảnh. Một số được sử dụng để làm các vòng hoa (lei) trong văn hóa Hawaii. Trai tai (Fagraea auriculata), một loài cây gỗ cao tới 20 m, ra những bông hoa màu vàng rất to, ống tràng dài 10–12 cm và toàn bộ hoa rộng tới trên 30 cm, làm cho nó trở thành một trong những loài có hoa to lớn nhất trên thế giới. Nhiều loài, đặc biệt là những loài trong khu vực Malesia, sản sinh gỗ có giá trị kinh tế cao. Nó cũng được sử dụng để chạm khắc người gỗ tiki của người Māori. Một số loài được sử dụng trong y học cổ truyền, sản xuất nước hoa và liệu pháp dầu thơm. Hình tượng các bông hoa cũng được thể hiện trong nhiều tác phẩm mỹ thuật truyền thống của một số nền văn hóa trong khu vực.[2]
Quả là thức ăn của nhiều loài động vật, như đà điểu đầu mào, dơi quạ và cầy.[2]
The Plant List hiện tại công nhận chi này theo nghĩa rộng chứa 72 loài:[9]
Hoa Fagraea ceilanica.
Fagraea racemosa Wallich, hình vẽ thế kỷ 19.
Fagraea imperialis Miquel, A. Bernecker, ~1860.
Bài viết liên quan đến Bộ Long đởm (Gentianales) này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Fagraea là một chi thực vật trong họ Gentianaceae. Hiểu theo nghĩa rộng nó bao gồm khoảng 70 loài cây gỗ, cây bụi, dây leo và thực vật biểu sinh/bán biểu sinh. Chúng có thể được tìm thấy trong các khu rừng, đầm lầy và các môi trường sống nhiệt đới khác ở châu Á từ Ấn Độ và Sri Lanka qua Đông Nam Á tới Australia và các đảo trên Thái Bình Dương – xa tới miền đông Polynesia, với trung tâm đa dạng ở Malesia, trong đó khoảng 50 loài có mặt tại Malaysia bán đảo và Borneo.
灰莉属（学名：Fagraea）是马钱科下的一个属，为乔木或灌木植物。该属共有50种，分布于亚洲南部和东部、大洋洲及太平洋岛屿。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
