Břichobrvky (Gastrotricha) jsou kmen velmi drobných vodních živočichů (mořští i sladkovodní). Pojmenovány jsou podle charakteristických obrvených buněk na spodní straně těla. Dorůstají nejvýše 3 mm, jsou dvoustranně souměrné, dorzoventrálně zploštělé, protažené, vidličnatě zakončené s lepovými žlázami na konci vidličky. Jsou to mikrofágové, převážně detritofágové. Mají trubicovitou trávicí soustavu, s mohutným sacím jícnem. Nemají coelom.
Jsou kosmopolitně rozšířené, v moři jsou většinou v písku, ve sladkých vodách jsou převážně bentické a perifytické, méně se vyskytují v planktonu. Rozmnožují se hermafroditicky, někteří partenogenezí. Mají cca 450 druhů, z toho v Česku cca 20.
Jejich postavení v systému je nejasné. Podle morfologických znaků bývají řazeni k vířníkům, čelisťovkám či hlísticím. Genetické studie je však řadí spíš k ploštěncům.
Aktuální klasifikace (2013):[1]
(české názvy podle BioLib[2])
Kmen: Gastrotricha Metschnikoff, 1865 - břichobrvky
Břichobrvky (Gastrotricha) jsou kmen velmi drobných vodních živočichů (mořští i sladkovodní). Pojmenovány jsou podle charakteristických obrvených buněk na spodní straně těla. Dorůstají nejvýše 3 mm, jsou dvoustranně souměrné, dorzoventrálně zploštělé, protažené, vidličnatě zakončené s lepovými žlázami na konci vidličky. Jsou to mikrofágové, převážně detritofágové. Mají trubicovitou trávicí soustavu, s mohutným sacím jícnem. Nemají coelom.
Jsou kosmopolitně rozšířené, v moři jsou většinou v písku, ve sladkých vodách jsou převážně bentické a perifytické, méně se vyskytují v planktonu. Rozmnožují se hermafroditicky, někteří partenogenezí. Mají cca 450 druhů, z toho v Česku cca 20.
Jejich postavení v systému je nejasné. Podle morfologických znaků bývají řazeni k vířníkům, čelisťovkám či hlísticím. Genetické studie je však řadí spíš k ploštěncům.