Acrocephalus dumetorum,[2] ye una especie d'ave paseriforme perteneciente a la familia Acrocephalidae. Alcuéntrase n'Asia y este d'Europa. Ye un ave migratoria que pasa los iviernos n'India y Sri Lanka. L'hábitat estrémase d'otros carriceros, yá que nun frecuenta los cañaverales nin la exuberante vexetación de los banzaos.
Ye un carricín de tamañu mediu, qu'algama los 12.5 - 14 cm de llargu. El plumaxe ye de color pardu percima y claro per debaxo, ensin rayes. Los sexos son bien asemeyaos d'apariencia. Los mozos son más mariellos per debaxo que los adultos.
Esta pequeña ave vive en carbes, de cutiu cerca de l'agua, pero nun s'atopa nos banzaos. Habita en zones templaes d'Asia y Europa oriental. Ye un ave migratoria, qu'envierna na India y Sri Lanka. N'Europa occidental considérase un vagamundu raru.
Na dómina de cría, la meyor manera d'identificalo ye'l cantar, lentu y repetitivu. Fai'l nial nun parrotal, onde pon de 4 a 6 güevos.
Como la mayoría de les carriceros son insectívoros, pero tamién come material vexetal, incluyendo les bagues.
Acrocephalus dumetorum, ye una especie d'ave paseriforme perteneciente a la familia Acrocephalidae. Alcuéntrase n'Asia y este d'Europa. Ye un ave migratoria que pasa los iviernos n'India y Sri Lanka. L'hábitat estrémase d'otros carriceros, yá que nun frecuenta los cañaverales nin la exuberante vexetación de los banzaos.
Ar rouzegan-Rusia (liester : rouzeganed-Rusia)[1] pe rouzegan-Blyth (liester : rouzeganed-Blyth)[1], a zo ur spesad golvaneged bihan, Acrocephalus dumetorum an anv skiantel anezhañ.
Amprevanetaerien eo laboused ar spesad dreist-holl daoust ma plij dezhe debriñ hugennoù ivez.
Neizhañ a ra ar spesad el lodenn gerreizh eus Azia hag en darn vrasañ eus Europa ar Reter tra ma nij kuit da India ha Sri Lanka da c'hoañviñ[2].
Ar rouzegan-Rusia (liester : rouzeganed-Rusia) pe rouzegan-Blyth (liester : rouzeganed-Blyth), a zo ur spesad golvaneged bihan, Acrocephalus dumetorum an anv skiantel anezhañ.
La boscarla dels matolls o buscarla dels matolls a les illes o xitxarra dels matolls al País Valencià (Acrocephalus dumetorum) és un ocell de la família dels acrocefàlids (Acrocephalidae), dins l'ordre dels passeriformes. L'hàbitat el diferencia d'altres boscarles, ja que no freqüenta els canyars ni l'exuberant vegetació dels pantans. Es considera una espècie monotípica.
Aquesta petita au viu als matolls, sovint prop de l'aigua, però no es troba en els pantans. Habita en zones temperades d'Àsia i Europa oriental. És una au migratòria, que hiverna a l'Índia i Sri Lanka. En Europa occidental es considera un divagant rar, i la presència als Països Catalans és esporàdica.
En l'època de cria, la millor manera d'identificar-lo és el cant, lent i repetitiu. Fa el niu en un arbust, on pon 4 - 6 ous.
Com la majoria de les boscarles són insectívors, però també menja material vegetal, incloent baies.
La boscarla dels matolls o buscarla dels matolls a les illes o xitxarra dels matolls al País Valencià (Acrocephalus dumetorum) és un ocell de la família dels acrocefàlids (Acrocephalidae), dins l'ordre dels passeriformes. L'hàbitat el diferencia d'altres boscarles, ja que no freqüenta els canyars ni l'exuberant vegetació dels pantans. Es considera una espècie monotípica.
Aderyn a rhywogaeth o adar yw Telor cyrs Blyth (sy'n enw gwrywaidd; enw lluosog: telorion cyrs Blyth) a adnabyddir hefyd gyda'i enw gwyddonol Acrocephalus dumetorum; yr enw Saesneg arno yw Blyth's reed warbler. Mae'n perthyn i deulu'r Teloriaid (yr Hen Fyd) (Lladin: Sylviidae) sydd yn urdd y Passeriformes.[1] Dyma aderyn sydd i'w gael yng ngwledydd Prydain ac mae i'w ganfod yng Nghymru.
Talfyrir yr enw Lladin yn aml yn A. dumetorum, sef enw'r rhywogaeth.[2] Mae'r rhywogaeth hon i'w chanfod yn Asia ac Ewrop.
Mae'r telor cyrs Blyth yn perthyn i deulu'r Teloriaid (yr Hen Fyd) (Lladin: Sylviidae). Dyma rai o aelodau eraill y teulu:
Rhestr Wicidata:
rhywogaeth enw tacson delwedd Crombec aelwyn Sylvietta leucophrys Preblyn coed adeinwinau Stachyris erythroptera Preblyn coed Austen Stachyris oglei Preblyn coed bronwyn Stachyris grammiceps Preblyn coed gyddfddu Stachyris nigricollis Preblyn coed gyddflwyd Stachyris nigriceps Preblyn coed torchddu Stachyris melanothorax Preblyn corun cennog Malacopteron cinereum Stachyris strialata Stachyris strialata Telor daear Jafa Tesia superciliarisAderyn a rhywogaeth o adar yw Telor cyrs Blyth (sy'n enw gwrywaidd; enw lluosog: telorion cyrs Blyth) a adnabyddir hefyd gyda'i enw gwyddonol Acrocephalus dumetorum; yr enw Saesneg arno yw Blyth's reed warbler. Mae'n perthyn i deulu'r Teloriaid (yr Hen Fyd) (Lladin: Sylviidae) sydd yn urdd y Passeriformes. Dyma aderyn sydd i'w gael yng ngwledydd Prydain ac mae i'w ganfod yng Nghymru.
Talfyrir yr enw Lladin yn aml yn A. dumetorum, sef enw'r rhywogaeth. Mae'r rhywogaeth hon i'w chanfod yn Asia ac Ewrop.
Rákosník pokřovní (Acrocephalus dumetorum) je malý zpěvný pták z čeledi rákosníkovitých.
Hnízdí v mírném pásu Asie a nejvýchodnější Evropy, zimuje v Indii a na Cejlonu. Vzácně zalétává do západní Evropy, v Česku byl zaznamenán zatím pouze jednou, v červnu 2014 u Bukovského rybníka u Těchařovic v okrese Příbram.[2]
Je to středně velký rákosník, na délku měří 12,5–14 cm.
Rákosník pokřovní (Acrocephalus dumetorum) je malý zpěvný pták z čeledi rákosníkovitých.
Der Buschrohrsänger (Acrocephalus dumetorum) ist ein Singvogel aus der Gattung der Rohrsänger (Acrocephalus) und der Familie der Rohrsängerartigen (Acrocephalidae). Es werden keine Unterarten beschrieben.
Der Buschrohrsänger ist in Mitteleuropa eine sehr seltene Ausnahmeerscheinung. Sein Brutgebiet erstreckt sich vom südlichen Finnland und dem Baltikum nach Osten.[1]
Der Buschrohrsänger ist etwa 11 bis 17 Zentimeter lang und hat eine Flügellänge von 5,8 bis 6,5 Zentimetern. Das Gewicht beträgt etwa 9 bis 15 Gramm. Der Buschrohrsänger ist optisch kaum vom Teich- oder Sumpfrohrsänger zu unterscheiden. Die Oberseite ist grau-braun, sein Unterseite olive-beige. Der etwas kräftigere und längere Schnabel hat eine diffuse, dunkle Unterschnabelspitze. Männchen und Weibchen haben die gleiche Färbung. Die kontrastlosen Schirmfedern sowie die kürzere Handschwingenprojektion sind weitere Unterscheidungsmerkmale. Als sicherstes Unterscheidungsmerkmal gilt jedoch der Gesang. Häufig nachts zu hören, imitiert er andere Vogelstimmen deutlich langsamer als der Sumpfrohrsänger. Häufig sind melodiöse Anteile enthalten.
Sein Verbreitungsgebiet reicht in der westlichsten Ausdehnung vom Süden Finnlands und dem Baltikum nach Osten. Im Nordosten Polens sowie ganz Weißrussland ist er anzutreffen. Die südliche Verbreitungsgrenze verläuft vom äußersten Norden der Ukraine über Russland, Kasachstan, Turkmenistan, Usbekistan, Iran und Tadschikistan bis Nepal, Sri Lanka und Afghanistan. Die Überwinterungsgebiete liegen in Indien. Der Buschrohrsänger brütet in buschreicher Landschaft. Aber auch auf Lichtungen in Laubwäldern oder in flussnahen Gebüschen ist er anzutreffen. Schilfgebiete mit stehendem Wasser werden gemieden. Das Nest wird etwa in dichten Stauden gebaut.
In Deutschland konnte der Singvogel unter anderem im Drömling (2016) nachgewiesen werden.[1]
Die Hauptbrutzeit der Buschrohrsängers ist Ende Mai bis August.
Der Buschrohrsänger (Acrocephalus dumetorum) ist ein Singvogel aus der Gattung der Rohrsänger (Acrocephalus) und der Familie der Rohrsängerartigen (Acrocephalidae). Es werden keine Unterarten beschrieben.
Der Buschrohrsänger ist in Mitteleuropa eine sehr seltene Ausnahmeerscheinung. Sein Brutgebiet erstreckt sich vom südlichen Finnland und dem Baltikum nach Osten.
Kjarrljómari (frøðiheiti - Acrocephalus dumetorum)
Сад хăмăш кайăкĕ (лат. Acrocephalus dumetorum) — лат. Acrocephalidae йышне кĕрекен юрлакан кайăк.
Сад хăмăш кайăкĕ (лат. Acrocephalus dumetorum) — лат. Acrocephalidae йышне кĕрекен юрлакан кайăк.
Тал ҡурҙайы, ҡамыш турғайы, ҡамыш сыпсығы (рус. Садовая камышовка, лат. Acrocephalus dumetorum)— турғайҙар отрядендәге ҡош.
Турғайҙан бәләкәйерәк. Үлән араларында, тал ботаҡтарында пырхылдап •осоп йөрөүсе бәләкәй генә теремек ҡош. Дөйөм төҫө кө¬рәнһыу ерән, һырт яғы ҡарараҡ, кәүҙәһенең аҫ яғы сағыуыраҡ. Ҡойроғоноң осо түңәрәкләнеп тора. Башҡа ҡурҙайҙарҙан ныҡ сыбар булыуы менән айырыла.
Тауышы көслө генә: «шиҡ-шиҡ».
Аҡ сәпсеккә йәки ауыл ҡарлуға¬сына оҡшатып, сырылдап һайрай. Баҫыу ситтәрендәге бейек үлән араларында, һыу буйындағы ҡамышлыҡтарҙа, таллыҡтарҙа йәшәй. Күсмә ҡош. Киң генә таралған. Төр¬лө бөжәктәр менән туҡлана. Ояһын үлән һабаҡтарына беркетеп эшләй. Көрән һәм ҡыҙғылт һоро таптар менән сыбарланған 4—5 бөртөк алһыу аҡ, аҡ, һорғолт аҡ йәки һарғылт аҡ йомортҡаһы була.
Тал ҡурҙайы, ҡамыш турғайы, ҡамыш сыпсығы (рус. Садовая камышовка, лат. Acrocephalus dumetorum)— турғайҙар отрядендәге ҡош.
ट्याकट्याके नेपालमा पाइने एक प्रकारको चराको नाम हो । यसलाई अङ्ग्रेजीमा ब्लिथस् रिड वार्ब्लर (Blyth's Reed Warbler) भनिन्छ ।
ट्याकट्याके नेपालमा पाइने एक प्रकारको चराको नाम हो । यसलाई अङ्ग्रेजीमा ब्लिथस् रिड वार्ब्लर (Blyth's Reed Warbler) भनिन्छ ।
ਦੱਭ ਪਿੱਦੀ (ਅੰਗਰੇਜ਼ੀ: Blyth's reed warbler; Acrocephalus dumetorum) ਇੱਕ ਚਿੜੀਨੁਮਾ ਛੋਟੇ ਆਕਾਰ ਡਾ ਪੰਛੀ ਹੈ।ਇਹ ਧੁਰ ਪੂਰਬੀ ਏਸ਼ੀਆ ਖੇਤਰਾਂ ਵਿੱਚ ਆਪਣੀ ਵੰਸ਼ ਉਤਪਤੀ ਕਰਦਾ ਹੈ ਅਤੇ ਮਾਦਾ ਆਲਣੇ ਵਿੱਚ 4-6 ਅੰਡੇ ਦਿੰਦੀ ਹੈ। ਇਹ ਪੰਛੀ ਸਰਦੀਆਂ ਵਿਚ ਭਾਰਤ ਅਤੇ ਸ੍ਰੀ ਲੰਕਾ ਵਿਚ ਪ੍ਰਵਾਸ ਕਰਦਾ ਹੈ।
ਇਸ ਪੰਛੀ ਦਾ ਅੰਗ੍ਰੇਜ਼ੀ ਵਿੱਚ ਨਾਮ ਅੰਗ੍ਰੇਜ਼ ਜੀਵ ਵਿਗਿਆਨੀ ਐਡਵਰਡ ਬਲਾਈਥ ਦੇ ਨਾਮ ਤੇ ਪਿਆ ਹੈ।ਆਪਣੀ ਵੰਸ਼ ਉਤਪਤੀ ਦੇ ਦਿਨਾ ਵਿਚ ਇਹ ਪੰਛੀ ਵਾਰ ਵਾਰ ਚਹਿਚਹੁੰਦੀ ਆਵਾਜ਼ ਕਰਦਾ ਹੈ।
ਦੱਭ ਪਿੱਦੀ ਦਾਆਕਾਰ ਦਰਮਿਆਨਾ, 12.5-14 cm ਹੁੰਦਾ ਹੈ।
ਸਰਦੀਆਂ ਵਿੱਚ ਗਾਉਂਦਾ ਪੰਛੀ ਦੱਭ ਪਿੱਦੀ
ਦੱਭ ਪਿੱਦੀ (ਅੰਗਰੇਜ਼ੀ: Blyth's reed warbler; Acrocephalus dumetorum) ਇੱਕ ਚਿੜੀਨੁਮਾ ਛੋਟੇ ਆਕਾਰ ਡਾ ਪੰਛੀ ਹੈ।ਇਹ ਧੁਰ ਪੂਰਬੀ ਏਸ਼ੀਆ ਖੇਤਰਾਂ ਵਿੱਚ ਆਪਣੀ ਵੰਸ਼ ਉਤਪਤੀ ਕਰਦਾ ਹੈ ਅਤੇ ਮਾਦਾ ਆਲਣੇ ਵਿੱਚ 4-6 ਅੰਡੇ ਦਿੰਦੀ ਹੈ। ਇਹ ਪੰਛੀ ਸਰਦੀਆਂ ਵਿਚ ਭਾਰਤ ਅਤੇ ਸ੍ਰੀ ਲੰਕਾ ਵਿਚ ਪ੍ਰਵਾਸ ਕਰਦਾ ਹੈ।
ਇਸ ਪੰਛੀ ਦਾ ਅੰਗ੍ਰੇਜ਼ੀ ਵਿੱਚ ਨਾਮ ਅੰਗ੍ਰੇਜ਼ ਜੀਵ ਵਿਗਿਆਨੀ ਐਡਵਰਡ ਬਲਾਈਥ ਦੇ ਨਾਮ ਤੇ ਪਿਆ ਹੈ।ਆਪਣੀ ਵੰਸ਼ ਉਤਪਤੀ ਦੇ ਦਿਨਾ ਵਿਚ ਇਹ ਪੰਛੀ ਵਾਰ ਵਾਰ ਚਹਿਚਹੁੰਦੀ ਆਵਾਜ਼ ਕਰਦਾ ਹੈ।
ਦੱਭ ਪਿੱਦੀ ਦਾਆਕਾਰ ਦਰਮਿਆਨਾ, 12.5-14 cm ਹੁੰਦਾ ਹੈ।
பிளித் நாணல் கதிர்குருவி (Acrocephalus dumetorum) ஐரோப்பா, மத்திய ஆசியா, இந்தியத் துணைக்கண்டம் ஆகிய பகுதிகளில் காணப்படும் ஒரு வகை நாணல் கதிர்குருவி ஆகும். சிட்டுக்குருவியை விட சற்று சிறிய (நீளம் 14 cm) குருவியான இது ரஷ்யா, ஸ்கான்டினாவியா உள்ளிட்ட ஐரோப்பியப் பகுதிகளிலும் வடக்கு ஈரான், பாகிஸ்தானின் குவெட்டா மாகாணம் ஆகிய பகுதிகளில் இனப்பெருக்கம் செய்து[2] வலசை போகும் காலத்தில் கிட்டத்தட்ட அனைத்து குருவிகளும் இந்தியா, வங்கதேசம் மற்றும் இலங்கையில் காணப்படுகின்றன.
நாணல் கதிர்குருவி என்ற பெயரைப் பெற்றிருந்தாலும் இது பெரும்பாலும் நாணல்களில் காணப்படுவதில்லை; மாறாக, நீர்நிலைகளை விட்டு தொலைவில் புதர்கள் அதிகம் உள்ள இடங்களில் காணப்படும். பார்ப்பதற்கு இவை இடுனா பேரின வகை கதிர்குருவிகளில் Iduna rama -வைப் போல் இருக்கும்; ஆனால் அவற்றின் குணமான, மரங்களின் மத்தியிலும் உச்சியிலும் காணப்படும் தன்மை பிளித் நாணல் குருவிகளிடம் இல்லை -- மாறாக, இவை பெரும்பாலும் புதர்களின் அடிப்பகுதியிலும் தரையிலும் இருக்கும் தன்மை உடையன.[1]
ஐரோப்பாவில்: கிழக்கில் உருசியா, வடக்கில் பின்லாந்து வரையிலும் மேற்கே ஐசுலாந்து வரையிலும் தெற்கே அவுஸ்திரியா வரையிலும்,
ஆசியாவில்: தெற்கில் பாகிஸ்தான் வரையிலும் மத்தியில் கசகஸ்தான் தஜிகிஸ்தான் உள்ளிட்ட பகுதிகளிலும் கிழக்கே மங்கோலியா வரையிலும் இது காணப்படுகிறது.
வலசை போகும் இடங்கள்: பெரும்பாலும் இந்தியத் துணைக்கண்டம் மற்றும் மயன்மார்.
சமவெளிப் பகுதிகள், மலைப் பகுதிகளில் 2100 மீ வரையிலும்
மேல்பகுதி :ஆலிவ் பச்சை கலந்த பழுப்பு நிறம்
கண்மேலம் (அல்லது புருவமேலம்) : கண்ணிற்கு முன் பகுதியில் மட்டும் தெளிவாக இருக்கும்
அடிப்பகுதி : வெண்ணிற தொண்டையும் பிற பகுதிகள் வெளிர் மஞ்சள் நிறமும் கொண்டது
பாலின வேறுபாடு: இல்லை
பிளித் நாணல் கதிர்குருவி (Acrocephalus dumetorum) ஐரோப்பா, மத்திய ஆசியா, இந்தியத் துணைக்கண்டம் ஆகிய பகுதிகளில் காணப்படும் ஒரு வகை நாணல் கதிர்குருவி ஆகும். சிட்டுக்குருவியை விட சற்று சிறிய (நீளம் 14 cm) குருவியான இது ரஷ்யா, ஸ்கான்டினாவியா உள்ளிட்ட ஐரோப்பியப் பகுதிகளிலும் வடக்கு ஈரான், பாகிஸ்தானின் குவெட்டா மாகாணம் ஆகிய பகுதிகளில் இனப்பெருக்கம் செய்து வலசை போகும் காலத்தில் கிட்டத்தட்ட அனைத்து குருவிகளும் இந்தியா, வங்கதேசம் மற்றும் இலங்கையில் காணப்படுகின்றன.
ಈ ಲೇಖನ ಅಥವಾ ವಿಭಾಗವನ್ನು ಮಾರ್ಗದರ್ಶಿ ವಿನ್ಯಾಸ ಮತ್ತು ಕೈಪಿಡಿಯ ಶೈಲಿ ಪುಟಗಳಲ್ಲಿ ಸೂಚಿಸಿರುವಂತೆ ವಿಕೀಕರಣ (format) ಮಾಡಬೇಕಿದೆ.
ವಿಕೀಕರಣದ ನಂತರ ಈ ಟೆಂಪ್ಲೇಟನ್ನು ತೆಗೆದುಹಾಕಿ.'
ಬೂದು ಉಲಿಯಕ್ಕಿ' {Blyth's Reed Warbler} ಇದು ಉಲಿಯಕ್ಕಿಯಂತೆಯೇ ಇರುವ ಒಂದು ಹಕ್ಕಿ.ಗುಬ್ಬಚ್ಚಿಗಿಂತ ಸಣ್ಣದಾದ ಹಕ್ಕಿ.ಇದು ಒಂದು ವಲಸೆ ಹಕ್ಕಿ. ಯುರೇಷಿಯಾ ದೆಲ್ಲೆಡೆ ಕಂಡು ಬರುತ್ತದೆ. ಪಾಚಿಮಿಶ್ರಿತ ಕಂದು ಬಣ್ಣ.. ಹೊಟ್ಟೆ,ಕತ್ತು,ತಳಭಾಗ ಮಾಸಲು ಬಿಳಿ. ಚೌಗು ಪ್ರದೇಶಗಳಲ್ಲಿ ಹೆಚ್ಚಾಗಿ ಕಂಡುಬರುತ್ತದೆ.
in Hyderabad, India.
in Hyderabad, India.
Partial song in winter quarters
'
ಬೂದು ಉಲಿಯಕ್ಕಿ' {Blyth's Reed Warbler} ಇದು ಉಲಿಯಕ್ಕಿಯಂತೆಯೇ ಇರುವ ಒಂದು ಹಕ್ಕಿ.ಗುಬ್ಬಚ್ಚಿಗಿಂತ ಸಣ್ಣದಾದ ಹಕ್ಕಿ.ಇದು ಒಂದು ವಲಸೆ ಹಕ್ಕಿ. ಯುರೇಷಿಯಾ ದೆಲ್ಲೆಡೆ ಕಂಡು ಬರುತ್ತದೆ. ಪಾಚಿಮಿಶ್ರಿತ ಕಂದು ಬಣ್ಣ.. ಹೊಟ್ಟೆ,ಕತ್ತು,ತಳಭಾಗ ಮಾಸಲು ಬಿಳಿ. ಚೌಗು ಪ್ರದೇಶಗಳಲ್ಲಿ ಹೆಚ್ಚಾಗಿ ಕಂಡುಬರುತ್ತದೆ.
ಛಾಯಾಂಕನin Krishna Wildlife Sanctuary, Andhra Pradesh, India.
in Krishna Wildlife Sanctuary, Andhra Pradesh, India.
in Krishna Wildlife Sanctuary, Andhra Pradesh, India.
in Hyderabad, India.
in Hyderabad, India.
Partial song in winter quarters
Blyth's reed warbler (Acrocephalus dumetorum) is an Old World warbler in the genus Acrocephalus. It breeds in the Palearctic and easternmost Europe. It is migratory, wintering in Bangladesh, India and Sri Lanka. It is one of the most common winter warblers in those countries. It is a rare vagrant to western Europe.
This bird is named after the British zoologist Edward Blyth. The genus name Acrocephalus is from Ancient Greek akros, "highest", and kephale, "head". It is possible that Naumann and Naumann thought akros meant "sharp-pointed". The specific dumetorum is from Latin dumetum, "thicket".[2]
This small passerine bird is a species found in scrub or clearings, often near water, but it is not found in marshes. 4-6 eggs are laid in a nest in a bush.
This is a medium-sized warbler, 12.5-14 cm in length. The adult has a plain brown back and pale underparts. It can easily be confused with the reed warbler, the marsh warbler and some of the Hippolais warblers. It is most like the reed warbler but is greyer on the back, the forehead is less flattened and the bill is less strong and pointed. The sexes are identical, as with most warblers, but young birds are yellower below.
The habitat of Blyth's reed warbler is different from the reedbeds favoured by the reed warbler or the rank vegetation of the marsh warbler: this species chooses trees or bushes as songposts. Like most warblers, it is insectivorous, but will take other small food items, including berries.
In the breeding season, the best identification feature is the song, which is slow and repetitive, with much mimicry of other birds, punctuated with scales and typically acrocephaline whistles.
Blyth's reed warbler (Acrocephalus dumetorum) is an Old World warbler in the genus Acrocephalus. It breeds in the Palearctic and easternmost Europe. It is migratory, wintering in Bangladesh, India and Sri Lanka. It is one of the most common winter warblers in those countries. It is a rare vagrant to western Europe.
La Arbedokanbirdo, Acrocephalus dumetorum, estas birdo de la genro Acrocephalus aŭ kanbirdoj kiuj estas brunecaj birdoj kiuj loĝas en kareksejoj kaj apartenas al la familio de Akrocefaledoj, sed iam estis inkludataj en la grupo de Silviedoj. Ili reproduktiĝas en moderklimata Azio kaj plej orienta Eŭropo. Ili estas migrantaj, kiuj vintras en Barato kaj Srilanko. Ĝi estas unu el la plej komunaj vintrantaj akrocefaledoj en tiuj landoj. Ĝi estas rara vaganto en okcidenta Eŭropo.
Tiu palearktisa malgranda paserina birdo estas specio troviĝanta en arbustaroj aŭ klaraĵoj, ofte ĉe akvo, sed ĝi ne troviĝas en marĉoj. La ino demetas 4-6 ovojn en nesto en arbusto.
Tiu estas mezgranda kanbirdo, 12.5–14 cm longa. Plenkreskulo havas tutbrunan dorson kaj palajn subajn partojn. Estas hela superokula strio kaj la birdo estas pli malhelbruna ĉe krono kaj flugilbordoj. Ĝi povas esti facile konfuzata kun la Kanbirdo, Grenokanbirdo kaj kun kelkaj el la kanbirdoj el la genro Hippolais. Ĝi estas kiel la Kanbirdo, sed ĝi estas pli griza dorse, la frunto estas malpli ebeneca kaj la beko estas malpli forta kaj pinteca. Ambaŭ seksoj estas identaj, kiel ĉe plej parto de kanbirdoj, sed junuloj estas pli flavaj sube.
La habitato estas diferenca el la kareksejoj kiuj preferas la Kanbirdo aŭ la preferata vegetaĵaro de la Grenokanbirdo, ĉar tiu specio elektas arbojn aŭ arbustojn kiel ripozejoj. Kiel plej parto de kanbirdoj, ankaŭ la Arbedokanbirdo estas insektovora, sed manĝas ankaŭ aliajn malgradnajn aĵojn kiel berojn.
En la reprodukta sezono, la plej bona identigilo estas la kanto, kiu estas malrapida kaj ripeteca, kun multe da imitado de aliaj birdoj, punktitaj per skaloj kaj tipaj akrocefalaj fajfoj.
Tiun birdospecion priskribis unuafoje la britia zoologo Edward Blyth kaj en kelkaj lingvoj, ankaŭ la specio estas nomata laŭ li.
Ĉe Hajderabado.
Ĉe Hajderabado.
La Arbedokanbirdo, Acrocephalus dumetorum, estas birdo de la genro Acrocephalus aŭ kanbirdoj kiuj estas brunecaj birdoj kiuj loĝas en kareksejoj kaj apartenas al la familio de Akrocefaledoj, sed iam estis inkludataj en la grupo de Silviedoj. Ili reproduktiĝas en moderklimata Azio kaj plej orienta Eŭropo. Ili estas migrantaj, kiuj vintras en Barato kaj Srilanko. Ĝi estas unu el la plej komunaj vintrantaj akrocefaledoj en tiuj landoj. Ĝi estas rara vaganto en okcidenta Eŭropo.
Tiu palearktisa malgranda paserina birdo estas specio troviĝanta en arbustaroj aŭ klaraĵoj, ofte ĉe akvo, sed ĝi ne troviĝas en marĉoj. La ino demetas 4-6 ovojn en nesto en arbusto.
Tiu estas mezgranda kanbirdo, 12.5–14 cm longa. Plenkreskulo havas tutbrunan dorson kaj palajn subajn partojn. Estas hela superokula strio kaj la birdo estas pli malhelbruna ĉe krono kaj flugilbordoj. Ĝi povas esti facile konfuzata kun la Kanbirdo, Grenokanbirdo kaj kun kelkaj el la kanbirdoj el la genro Hippolais. Ĝi estas kiel la Kanbirdo, sed ĝi estas pli griza dorse, la frunto estas malpli ebeneca kaj la beko estas malpli forta kaj pinteca. Ambaŭ seksoj estas identaj, kiel ĉe plej parto de kanbirdoj, sed junuloj estas pli flavaj sube.
La habitato estas diferenca el la kareksejoj kiuj preferas la Kanbirdo aŭ la preferata vegetaĵaro de la Grenokanbirdo, ĉar tiu specio elektas arbojn aŭ arbustojn kiel ripozejoj. Kiel plej parto de kanbirdoj, ankaŭ la Arbedokanbirdo estas insektovora, sed manĝas ankaŭ aliajn malgradnajn aĵojn kiel berojn.
En la reprodukta sezono, la plej bona identigilo estas la kanto, kiu estas malrapida kaj ripeteca, kun multe da imitado de aliaj birdoj, punktitaj per skaloj kaj tipaj akrocefalaj fajfoj.
Tiun birdospecion priskribis unuafoje la britia zoologo Edward Blyth kaj en kelkaj lingvoj, ankaŭ la specio estas nomata laŭ li.
El carricero de Blyth (Acrocephalus dumetorum)[2] es una especie de ave paseriforme de la familia Acrocephalidae propia de Asia y este de Europa. Es un ave migratoria que pasa los inviernos en India y Sri Lanka. El hábitat lo diferencia de otros carriceros, ya que no frecuenta los cañaverales ni la exuberante vegetación de los pantanos.
Es un carricero de tamaño medio, que alcanza los 12,5 - 14 cm de largo. El plumaje es de color pardo por encima y claro por debajo, sin rayas. Los sexos son muy similares de apariencia. Los jóvenes son más amarillos por debajo que los adultos.
Esta pequeña ave vive en matorrales, a menudo cerca del agua, pero no se encuentra en los pantanos. Habita en zonas templadas de Asia y Europa oriental. Es un ave migratoria, que inverna en la India y Sri Lanka. En Europa occidental se considera un vagabundo raro.
En la época de cría, la mejor manera de identificarlo es el canto, lento y repetitivo. Hace el nido en un arbusto, donde pone de 4 a 6 huevos.
Como la mayoría de las carriceros son insectívoros, pero también come material vegetal, incluidas las bayas.
El carricero de Blyth (Acrocephalus dumetorum) es una especie de ave paseriforme de la familia Acrocephalidae propia de Asia y este de Europa. Es un ave migratoria que pasa los inviernos en India y Sri Lanka. El hábitat lo diferencia de otros carriceros, ya que no frecuenta los cañaverales ni la exuberante vegetación de los pantanos.
Aed-roolind (Acrocephalus dumetorum) on põõsalindlaste sugukonda kuuluv linnuliik.
Aed-roolind pesitseb ka Eestis.
Aed-roolind (Acrocephalus dumetorum) on põõsalindlaste sugukonda kuuluv linnuliik.
Aed-roolind pesitseb ka Eestis.
Acrocephalus dumetorum Acrocephalus generoko animalia da. Hegaztien barruko Acrocephalidae familian sailkatua dago.
Acrocephalus dumetorum Acrocephalus generoko animalia da. Hegaztien barruko Acrocephalidae familian sailkatua dago.
Viitakerttunen (Acrocephalus dumetorum) on pieni varpuslintu. Lajin kuvaili ja nimesi Edward Blyth vuonna 1849.
Viitakerttunen on keskikokoinen kerttu. Sen pituus on 12,5–14 senttimetriä, siipien kärkiväli 17-19 cm ja paino 9-15 g, keskimäärin 11,5-12 g. Aikuisella yksilöllä on tasaisen ruskeanvihreä selkäpuoli ja vaalea vatsa ja lyhyt silmäkulmajuova. Lajin voi helposti sekoittaa rytikerttuseen ja luhtakerttuseen. Viitakerttunen erotetaan helpoiten äänestä, mutta pukutuntomerkkeinä toimivat muun muassa vihertävä sävy ja lyhyt käsisiiven ulottuma.
Laulu on taitavaa. Luhtakerttusen lauluun verrattuna viitakerttusella on hyvin rauhallinen tahti; vihellyksiä ja lurituksia toistellaan hitaaseen tahtiin, esimerkiksi "dyy, dyy, dyy.. tsilylitt tsilylitt tvii tvii tvii..". Laulu sisältää paljon matkintoja.
Vanhin suomalainen rengastettu viitakerttunen on ollut 6 vuotta 11 kuukautta 27 päivää vanha. Se on samalla Euroopan vanhin viitakerttunen.
Viitakerttunen on levinnyt lauhkeaan osaan Aasiaa ja Itä-Eurooppaan. Laji talvehtii Intiassa ja Sri Lankassa. Euroopassa se on kaakkoinen laji, Suomessa se on levinnyt maan eteläosiin. Yleisin se on Itä- ja Kaakkois-Suomessa, kannoissa on vuosittaista vaihtelua. 1990-luvun lopulla Suomessa pesi noin 7 000 paria. Länsi-Euroopan kannasta valtaosa pesii Suomessa.
Yleensä kuivan maan pensaikot, esimerkiksi peltoheitot, puutarhat, valtaojien varret ja tienvarsien ryteiköt.
Naaras rakentaa korimaisen, korsien varassa roikkuvan pesän muutaman kymmenen senttimetrin korkeudelle johonkin tiheikköön, esimerkiksi nokkosten ja mesiangervojen sekaan. Munia on keskimäärin 5, joita molemmat emot hautovat noin 2 viikkoa. Poikaset lähtevät pesästä lentokyvyttöminä alle 2-viikkoisina.
Hyönteissyöjä.
Viitakerttunen (Acrocephalus dumetorum) on pieni varpuslintu. Lajin kuvaili ja nimesi Edward Blyth vuonna 1849.
Acrocephalus dumetorum
La Rousserolle des buissons (Acrocephalus dumetorum) est une espèce de passereaux appartenant à la famille des Acrocephalidae.
Proche de la rousserolle verderolle cette espèce migratrice nidifie en Europe de l'Est et en Asie (Russie) et fait l'objet de rares observations en Europe occidentale lors de migrations alors que l'essentiel des populations passe l'hiver dans le sous-continent indien jusqu'au sud du Sri-Lanka.
A folosa de Blyth[2] (Acrocephalus dumetorum), é un paxaro da familia dos sílvidos (Sylviidae) que cría en Asia e no leste de Europa.
É unha folosa de tamaño mediano que mide entre 12,5 e 14 cm. de lonxitude. Os adultos teñen a parte superior do corpo castaña e son máis pálidos por debaixo. É doado confundila coa folosa das canaveiras ou fulepa dos carrizos (Acrocephalus scirpaceus) e con algunhas folosas do xénero Hippolais. Diferénciase da folosa das canaveiras por teren o lombo máis agrisado, a fronte menos patela e o bico menos forte e afiado. Os dous sexos teñen coloracións idénticas, pero os exemplares novos son máis amarelos na zona ventral.
Na época reprodutora a súa característica máis distintiva e o seu canto, lento e repetitivo, con imitacións do doutras aves e puntuado coas escalas e os asubíos típico das folosas.
A diferenza das folosas das canaveiras non son amigas de viviren nos pantanos, e prefiren claros ou zonas de mato, as miúdo preto da auga. Como pousadeiros para cantar usan árbores e arbustos. Son aves migratorias, que abandonan os seus territorios de cría asiáticos e do leste de Europa para pasa-lo inverno na India e Sri Lanka. Na Europa occidental aparecen só ocasionalmente coma divagantes.
Coma case tódalas folosas aliméntanse de insectos, pero poden apañar outras pezas pequenas de alimento coma as bagas. Fan o niño entre o mato e poñen entre catro e seis ovos.
A folosa de Blyth (Acrocephalus dumetorum), é un paxaro da familia dos sílvidos (Sylviidae) que cría en Asia e no leste de Europa.
Sodinė nendrinukė (lot. Acrocephalus dumetorum, angl. Blyth's Reed Warbler) – devynbalsinių (Sylviidae) šeimos paukštis.
Sodinė nendrinukė mažesnė už naminį žvirblį. Gana panaši į kitas nendrinukes, atskirti galima tik iš sparnų ir giesmės. Patino ir patelės nugarinė pusė priklausomai nuo apdaro senumo gelsvai ruda ar gelsvai pilka. Pilvinė pusė balta, rusvo atspalvio, kuris būna ryškesnis rudenį ir jauniklių. Kūno šonai pilko ar gelsvai pilko atspalvio.
Eurazijoje paplitusi nuo rytinės Baltijos pakrantės iki Senos aukštupio, Sajanų, Altajaus, Tian Šanio. Šiaurėje arealas siekia pietinę Suomiją, Onegos ežerą, Pečioros aukštupį, Obės, Jenisejaus vidurupį, pietuose tęsiasi iki Latvijos, šiaurinės Baltarusijos, Volgos vidurupio, Kopetdago, Irano. Gyvena pietinėje Švedijoje. Dabar sodinės nendrinukės arealas plečiasi vakarų ir pietvakarių kryptimi. Žiemoja Pietų ir Pietryčių Azijoje.
Lietuvoje labai reta rūšis, pirmą kartą pastebėta 1976 m.
Veisimosi periodu gyvena pamiškėse, soduose, dažniausiai netoli vandens. Lizdus suka vešlioje žolėje, rečiau žemuose krūmuose. Primena karklinės nendrinukės biotopą.
Pavasarį pirmieji grįžta patinai, patelės kiek vėliau. Užimtoje teritorijoje patinai daug gieda, ypač naktį, neretai ir visą parą. Susiporavę naktį nutyla, jų trumpos giesmės girdimos tik dieną. Lizdą suka tik patelė, patinas jai padeda. Sodinė nendrinukė kiek dažniau suka lizdą ties krūmo išsišakojimu, panašiai kaip tošinukė. Vienoje dėtyje paprastai būna 4–6 kiaušiniai, perimi apie dvi savaites. Dar silpnai skraidantys 10–12 dienų jaunikliai palieka lizdą. Abu porelės nariai po to juos dar maitina 10–22 dienas.
Minta vabzdžiais, jų lervomis, vorais.
Sodinė nendrinukė (lot. Acrocephalus dumetorum, angl. Blyth's Reed Warbler) – devynbalsinių (Sylviidae) šeimos paukštis.
Krūmu ķauķis (Acrocephalus dumetorum) ir neliels kāpelētājķauķu dzimtas (Acrocephalidae) dziedātājputns. Sastopams Eiropas austrumdaļā, Centrālāzijā un Dienvidāzijā.[1] Ģeogrāfisko variāciju nav.[2]
Krūmu ķauķis ir gājputns. Ligzdošanas areāla lielākā daļa izvietojas Krievijā, tās vidienē no Karēlijas līdz Urāliem un tālāk pāri Sibīrijas dienvidu daļai līdz Baikālam. Samērā parasts ligzdotājs krūmu ķauķis ir arī Somijas dienvidu daļā, Igaunijā, Latvijā un Baltkrievijas austrumu daļā. Lietuvā ligzdo mazākā skaitā. Nelielā skaitā, domājams, ligzdo arī Polijas austrumos un Zviedrijas dienvidos. Areāla dienvidu atzars Centrālāzijā sniedzas pāri Kirgizstānai līdz Uzbekistānas austrumiem un Afganistānas ziemeļiem.
Ziemo Nepālā, Indijā, Bangladešā un Šrilankā.[1][3] Retumis ieklejo Rietumeiropā.[1]
Krūmu ķauķis kā ligzdotājs Latvijā pirmo reizi konstatēts 1944. gadā, tomēr izteikts ligzdotāju skaita pieaugums atzīmēts, sākot ar 1970. gadiem. Šobrīd vietām, austrumu un dienvidu Latvijā, ir samērā parasts ligzdotājs. Retāks ligzdotājs krūmu ķauķis ir Kurzemē. Rudenī praktiski nav novērots, iespējams, tāpēc, ka diezgan agri aizceļo dienvidaustrumu virzienā uz ziemošanas vietām.[3]
Krūmu ķauķis ir vidēja auguma, slaids ķauķis ar īsiem, noapaļotiem spārniem un noapaļotu asti. Ķermeņa garums 12—14 cm, spārnu plētums 17—19 cm, svars 8—20 g (parasti ap 11 g).[4][5]
Apspalvojums vienkrāsains, neuzkrītošs, bez svītrojuma un raibumojuma, mugurpuse nedaudz tumšāka nekā pavēdere. Mugura un spārni vēsi pelēkbrūni vai olīvbrūni, reizēm ar rudu toni, īpaši uz spārniem un muguras lejas daļā. Raksturīgi, ka rudenī pēc spalvu nomaiņas apspalvojums kļūst rudāks un siltāks. Pakakle gaiša, zemaste balta. Virs acs gara, šaura un gaiša uzacs. Lidspalvām gaišas maliņas. Kājas var būt gan tumši brūnas un pelēkas, gan gaišas, smilšu brūnas. Smailais knābis tumšs. Abi dzimumi izskatās līdzīgi. Jaunie putni košāki, rudāki nekā pieaugušie īpatņi.[5][6][7]
Krūmu ķauķis ir grūti atšķirams no purva ķauķa un ezeru ķauķa. Sugas salīdzinot, krūmu ķauķa apspalvojums ir pelēcīgāks, vēsāk brūns nekā purva ķauķim un ezeru ķauķim. Līdzīgs ir arī niedru strazds, kas ir lielāks, ar spēcīgu knābi.[5][8]
Krūmu ķauķis piemērojies dažādiem biotopiem un atšķirībā no citiem Kāpelētājķauķiem apmetas ne tikai ūdens tuvumā, uzturoties kokos un krūmos.[1] Sastopams no jūras līmeņa līdz 2000 m virs jūras līmeņa.[5] Ligzdo dažādos krūmājos, kas jaukti ar garu zāli, jaunos mežos, pāraugušās pļavās, applūdušās bērzu un vitolu audzēs, meža stepē, purvos un citās mitrās vietās, ūdenstilpju krastus ieskaitot.[1] Ļoti kustīgs un enerģisks ķauķis.[7]
Krūmu ķauķis galvenokārt barojas ar kukaiņiem, piemēram, ar viedienītēm, spārēm, strauteņiem un taisnspārņiem. Barojas arī ar citiem nelieliem bezmugurkaulniekiem, piemēram, zirnekļiem, māņzirnekļiem, gliemežiem, kā arī nelielos daudzumos ar sēklām.[1][4] Barību meklē krūmu un koku lapotnē, kā arī garā zālē un uz zemes. Medī kukaiņus arī lidojumā.[7]
Ligzdošanas sezona ilgst no maija beigām līdz jūlijam. Krūmu ķauķi veido monogāmus pārus, kas ligzdo 25—100 m attālumā viens no otra.[1][4][5] Pirmie pavasarī ierodas tēviņi, lai ieņemtu ligzdošanas teritoriju. Ar dziedāšanu tēviņš paziņo par aizņemtu teritoriju un piesaista mātītes uzmanību.[6]
Ligzdai kompakta kausa forma, reizēm konusveida. Vīta no sausas zāles, lapām, saknītēm, augu stublāju šķiedrām un pūkām, zirnekļu pavedieniem. No iekšpuses izklāta ar smalkākiem stiebriņiem un matiem.[1][4][7] Atrodas kādā krūmā (kārklos, upenēs, jāņogās, avenēs, mežrozītēs), garā zālē (natrēs, niedrēs) vai nelielā kokā (bērzā, vītolā, ievā), 10—150 cm augstumā no zemes.[5][6]
Sezonā viens perējums. Dējumā 3—6 olas.[1][4][5] Inkubācijas periods ilgst 12—14 dienas, un, lai arī perē abi vecāki, to galvenokārt dara mātīte. Par mazuļiem rūpējas abi vecāki. Jaunie putni izlido 11—13 dienu vecumā. Pēc izlidošanas tie uzturas ligzdas tuvumā, un vecāki tos turpina barot vismaz vēl divas dienas.[5][6]
Krūmu ķauķis (Acrocephalus dumetorum) ir neliels kāpelētājķauķu dzimtas (Acrocephalidae) dziedātājputns. Sastopams Eiropas austrumdaļā, Centrālāzijā un Dienvidāzijā. Ģeogrāfisko variāciju nav.
De struikrietzanger of Blyths rietzanger (Acrocephalus dumetorum) is een zangvogel uit de familie van Acrocephalidae.
Deze soort komt voor in Afghanistan, Bangladesh, Bhutan, Estland, Finland, India, Iran, Kazachstan, Kirgizië, Letland, Litouwen, Mongolië, Myanmar, Nepal, Oezbekistan, Pakistan, Rusland, Sri Lanka, Tadzjikistan, Turkmenistan, de Verenigde Arabische Emiraten, Wit-Rusland en Zweden.
De struikrietzanger of Blyths rietzanger (Acrocephalus dumetorum) is een zangvogel uit de familie van Acrocephalidae.
Busksanger (vitenskapelig navn Acrocephalus dumetorum) er en fugl i sangerfamilien.
Busksanger (vitenskapelig navn Acrocephalus dumetorum) er en fugl i sangerfamilien.
Àutri nòm an piemontèis: ...
L'Acrocephalus dumetorum a l'é un cit osel ch'a mangia bòje.
Da finì.
DistribussionAs treuva an Euròpa e Asia e, ant l'invern, an India e Sri Lanca.
Zaroślówka, trzciniak zaroślowy (Acrocephalus dumetorum) – gatunek ptaka z rodziny trzciniaków (Acrocephalidae), wcześniej zaliczany do pokrzewkowatych.
Zaroślówki są wędrowne. Gniazdują we wschodniej Europie (głównie południowa Finlandia, kraje bałtyckie, Białoruś) na wschód po centralną Rosję (okolice górnego biegu rzeki Leny i południowo-wschodni Ałtaj) i dalej na południe po północny Afganistan. Migrują na zimowiska w południowo-wschodnim subkontynencie indyjskim i w Mjanmie[3].
Jest to gatunek w ekspansji, poszerzający swój zasięg występowania w kierunku zachodnim[4]. Przykładowo, w Finlandii pojawił się dopiero w latach 30. XX wieku[5]. Ukrainę, Białoruś i kraje bałtyckie zaroślówki skolonizowały w latach 40–60. XX wieku. Na Słowacji po raz pierwszy stwierdzono tego ptaka w 2003, na Węgrzech i w Czechach w 2014[6].
W Polsce stwierdzenia odnotowano po raz pierwszy w 1996 i 1977. Obecnie odnotowywana już corocznie, obserwuje się głównie śpiewające samce i ptaki złapane podczas obrączkowania[4]. W 16 lipca 2011 w Wasilkowie koło Białegostoku odkryto pierwszy pewny lęg[7]. W latach 1967–2014 zaroślówkę stwierdzono około 200 razy. Zaroślówki obserwowane są głównie w północnej i północno-wschodniej części kraju, ale pojedyncze obserwacje miały miejsce między innymi w Wielkopolsce, na Ziemi Łódzkiej, Mazowszu, Lubelszczyźnie i na Podkarpaciu. W 2014 pierwszy raz stwierdzono tego ptaka na Śląsku[6].
Zaroślówka osiąga długość ciała około 13 cm i masę ciała 8–16 g[3]. Zaroślówka z wyglądu bardzo przypomina trzcinniczka (A. scirpaceus) i łozówkę (A. palustris). Odróżnić ją można po dłuższej brwi, krótkiej projekcji lotek, sięgającej za oko i po śpiewie – wolniejszym od głosu łozówki, składającym się z różnorodnych, powtarzanych fraz[4].
Zaroślówki gnieżdżą się na różnego typu terenach otwartych, w dolinach rzek również i lasach liściastych. Często obserwuje się te ptaki na porośniętych wierzbą szarą (łozą; Salix cinerea), na obrzeżach łęgów, a niekiedy i śródpolnych zakrzewieniach. W Indiach na zimowiskach przebywają w różnorodnych środowiskach, od suchych lasów po podmokłe obszary z pojedynczymi krzewami. Żywią się głównie owadami[4].
Przeważnie zaroślówki łączą się w pary, aczkolwiek odnotowywano przypadki poligamii[4]. Ptaki badane w południowo-wschodniej Finlandii przylatywały na obszary lęgowe pod koniec maja lub na początku czerwca; zwykle samce przybywały kilka dni przed samicami. Łączyły się one w pary lub w poligyniczne grupy: samiec+2 samice, samiec+3 samice, a w jednym przypadku w mieszaną międzygatunkowo grupę: samiec zaroślówki + samica zaroślówki i samica łozówki (A. palustris). Samce ustalały wówczas więcej, niż 1 terytorium; u monogamicznych samców ma ono średnicę 15–30 m. Zniesienia liczyły 5–6 jaj. Okres inkubacji trwał 12–13 dni, pisklęta przebywały w gnieździe 9–11 dni[5].
IUCN uznaje zaroślówkę za gatunek najmniejszej troski (LC, Least Concern) nieprzeranie od 1988 roku (stan w 2016). BirdLife International uznaje trend populacji za wzrostowy ze względu na postępującą ekspansję ptaków tego gatunku[8]. Na terenie Polski gatunek ten jest objęty ścisłą ochroną gatunkową[9].
Zaroślówka, trzciniak zaroślowy (Acrocephalus dumetorum) – gatunek ptaka z rodziny trzciniaków (Acrocephalidae), wcześniej zaliczany do pokrzewkowatych.
Trsteniarik krovinový alebo trsteniarik krovinný[2] (lat. Acrocephalus dumetorum) je spevavec a patrí do čeľadi trsteniarikovité. Výnimočný hosť v strednej Európe. Žije od južného Fínska, cez pobaltské štáty[3] na východ až po Nepál. Zimuje v Indii. Patrí medzi druhy zaznamenané na území terajšej Slovenskej republiky aspoň raz od 1. 1. 1950 a s najväčšou pravdepodobnosťou pochádzajúce z prirodzenej populácie.[4] Podľa Medzinárodnej únie na ochranu prírody a prírodných zdrojov trsteniarik krovinový patrí medzi najmenej ohrozené druhy, trend celkovej populácie je stúpajúci, pretože zväčšuje svoj areál rozšírenia na západnom okraji, európska populácia narastá.[1]
Trsteniarik krovinový je stredne veľký zástupca svojej čeľadi, meria 12,5 – 14 cm s rozpätím krídel 17 – 19 cm.
Spieva často v noci, pomaly a opakovane napodobňuje iné druhy, jeho spev je pomalší ako spev trsteniarika obyčajného a obsahuje typické hvizdy trsteniarikovitých. Jeho vábenie je krátke a tvrdé "čik-čik-(čik)".
Obýva krovinaté miesta pozdĺž vôd, na čistinkách v listnatých lesoch. Vyhýba sa súvislým trstinovým porastom.
Hniezdi od konca mája do augusta. Hniezdo si stavia v hustých kríkoch. Znáša 4 – 6 vajíčok. Obaja rodičia vychovávajú mláďatá 11 – 13 dní.
Trsteniarik krovinový sa živý hmyzom aj drobnými bobuľami.
Trsteniarik krovinový alebo trsteniarik krovinný (lat. Acrocephalus dumetorum) je spevavec a patrí do čeľadi trsteniarikovité. Výnimočný hosť v strednej Európe. Žije od južného Fínska, cez pobaltské štáty na východ až po Nepál. Zimuje v Indii. Patrí medzi druhy zaznamenané na území terajšej Slovenskej republiky aspoň raz od 1. 1. 1950 a s najväčšou pravdepodobnosťou pochádzajúce z prirodzenej populácie. Podľa Medzinárodnej únie na ochranu prírody a prírodných zdrojov trsteniarik krovinový patrí medzi najmenej ohrozené druhy, trend celkovej populácie je stúpajúci, pretože zväčšuje svoj areál rozšírenia na západnom okraji, európska populácia narastá.
Busksångare (Acrocephalus dumetorum) är en fågelart som tillhör familjen rörsångare (Acrocephalidae) som tidigare ingick i den idag uppdelade familjen sångare.[2]
Busksångaren är en medelstor sångare som mäter 12,5-14 centimeter. Adult fågel har brun rygg och ljus undersida. Den är lätt att förväxla med rörsångaren och kärrsångaren. Den är mest lik rörsångaren men är gråare på ryggen, vingen kortare, pannan är mindre platt och näbben mindre stark och spetsig. Könen är lika, som hos de flesta sångare, men juvenilen är gulare undertill.
Under häckningssäsongen känns den lättast igen på sången, som är långsam och upprepande (åtta till tio gånger), med talrika mästerliga härmningar av andra fåglar som växlar med skalor och visslingar, vilka är typiska för arten.
Den häckar i tempererade regioner i Asien och östra Europa. Den är flyttfågel och övervintrar i Indien och Sri Lanka, där den är en av de vanligaste vinterfåglarna. Den är ovanlig i västra Europa, men har spritt sig västerut och invandrat till södra Finland.
I Sverige observerades den första gången 1958 och observationerna har sedan ökat i antal. Även häckning har förekommit i Sverige.
Busksångaren förekommer ofta i snår eller gläntor, nära vatten, men inte i våtmarker. Den föredrar träd och buskar som sångplatser. Som de flesta sångare livnär den sig av insekter, men tar även annan föda som bär. Boet byggs av gräs och strån och placeras i en buske lågt över marken. Fyra till sex ägg läggs och ruvas i 12-13 dagar. Efter kläckningen matas ungarna av båda föräldrarna tills de lämnar boet efter 11-12 dagar.
Arten har ett stort utbredningsområde och en stor global population, och tros öka i antal.[1] Utifrån dessa kriterier kategoriserar IUCN arten som livskraftig (LC).[1] I Europa uppskattas det häcka 2,2–4,8 miljoner par.[1] Vissa randpopulationen är hotade, exempelvis den svenska och i Artdatabankens rödlista från 2015 kategoriseras den som nära hotad (NT).[3]
Det engelska namnet Blyth's Reed Warbler är efter den brittiske zoologen Edward Blyth. Det esperantiska namnet arbedokanbirdo syftar på att den håller till i buskar ("arbedoj") och säv ("kanoj"). På svenska har den även kallats långnäbbad rörsångare.[4]
Busksångare (Acrocephalus dumetorum) är en fågelart som tillhör familjen rörsångare (Acrocephalidae) som tidigare ingick i den idag uppdelade familjen sångare.
Kuzey kamışçını (Acrocephalus dumetorum), ötleğengiller (Sylviidae) familyasından bir kuş türü.
Ilıman Asya ve Avrupa'nın en doğusunda ürerler. Göçmendirler. Kışı Hindistan ve Sri Lanka'da geçirirler. Batı Avrupa'ya nadir bulunurlar. Bu küçük ötücü kuşlara ait kuş, çalılık veya açıklıklarda bulunan bir türdür, çoğunlukla suya yakın yerlerde bulunurlar ama bataklıklarda bulunmazlar. Çalılıkta yaptılları yuvaya 4-6 yumurta bırakırlar. Boyları 12.5-14cmdir. Erişkinin arka tarafı kahverengi ve uzuvları soluk renklidir. Saz kamışçını ve Çalı kamışçını ile kolayca karıştırılabilir. Saz kamışçınına benzerdir. Ama arkası ondan daha gri alın daha az yassılaşmıştır ve gaga daha az kuvvetli-sivridir. Eşeyler benzerdir. Ama genç bireylerin alt kısmı daha sarımsıdır. Böcekçildirler ama küçük yumuşak meyvelerlede beslenirler. Blyth kamışçını olarak da bilinirler. Bu adı İngiliz zoolog Edward Blyth'ten almıştırlar.
Kuzey kamışçını (Acrocephalus dumetorum), ötleğengiller (Sylviidae) familyasından bir kuş türü.
Ilıman Asya ve Avrupa'nın en doğusunda ürerler. Göçmendirler. Kışı Hindistan ve Sri Lanka'da geçirirler. Batı Avrupa'ya nadir bulunurlar. Bu küçük ötücü kuşlara ait kuş, çalılık veya açıklıklarda bulunan bir türdür, çoğunlukla suya yakın yerlerde bulunurlar ama bataklıklarda bulunmazlar. Çalılıkta yaptılları yuvaya 4-6 yumurta bırakırlar. Boyları 12.5-14cmdir. Erişkinin arka tarafı kahverengi ve uzuvları soluk renklidir. Saz kamışçını ve Çalı kamışçını ile kolayca karıştırılabilir. Saz kamışçınına benzerdir. Ama arkası ondan daha gri alın daha az yassılaşmıştır ve gaga daha az kuvvetli-sivridir. Eşeyler benzerdir. Ama genç bireylerin alt kısmı daha sarımsıdır. Böcekçildirler ama küçük yumuşak meyvelerlede beslenirler. Blyth kamışçını olarak da bilinirler. Bu adı İngiliz zoolog Edward Blyth'ten almıştırlar.
Невеликий птах, трохи менший за горобця. Маса тіла 10-12 г, довжина тіла близько 12 см. Статевий диморфізм не виражений. Оперення верху буре, з оливковим відтінком; перед оком вузька світла смужка; низ бурувато-білий; махові і стернові пера бурі; дзьоб бурий, біля основи нижньої щелепи жовтуватий; ноги бурі. Райдужка коричнева.
Від чагарникової та ставкової очеретянок відрізняється оливковим відтінком верху, але найдостовірніше — лише піснею.[1]
Пісня голосна, різноманітна, мелодійніша, ніж у інших очеретянок, складається з набору трелей, свисту, вигуків, що видаються в мінливому порядку. У пісні багато запозичених елементів. Співає у різний час доби, але найбільш активно — на світанку та у присмерках, а також у світлі ночі. Поклик — тихе «чек».
Ареал доволі широкий та охоплює переважно Азію, а також північну Європу. Гніздиться південної Швеції, від Балтійського моря на схід до басейну Чони, басейну Чари, басейну верхньої Лени, Східного Саяну, озера Убсу-Нур, південно-східного Алтаю, Саура, Тарбагатая, Джунгарського Алатау. В області Тянь-Шаню і Алтайської системи східні межі поширення збігаються з кордоном колишнього СРСР. На північ до південної Фінляндії, Онезького півострова, району Архангельська, в басейнах Вичегди і Печори до 62-ї паралелі, в Західному Сибіру до 62-ї паралелі, в басейні Єнісею і в Середньому Сибіру до 64-ї паралелі. На південь до Калінінградської області, північної Білорусі, областей Російської Федерації Смоленської, Воронезької, Тамбовської, Саратовської. Далі на схід від Каспійського моря на південь до Копетдагу, Хорасанських гір, Паропамізу.[2]
В Україні гніздиться подекуди на півночі Харківщини; зальоти мали місце на решті території північного сходу країни.[1]
Зимує в Індії, на Цейлоні і в Бірмі.
Чисельність в Європі оцінена в 2—5 млн пар, більша частина з яких гніздиться на території Росії; в Україні — лише 10—50 пар[3]. На території Європи гніздиться близько 20 % світової популяції виду, яка за приблизними оцінками оцінена в 21,8-47,8 млн дорослих особин. Чисельність виду зростає.[4]
Більше за інших очеретянок тяжіє до лісових насаджень. Населяє різномантні біотопи. У зонах тайги і широколистяних лісах гніздиться в чагарниках і луках вдовж берегів річок, струмків, озер, на окраїнах боліт, зрідка — в заростях очерету; в надзаплавних лісах та дібровах; у лісових балках і ярах, порослих чагарниками, кропивою та різнотрав'ям; на заростаючих вирубках серед хвойних і листяних лісів; у заростях малини на узліссях вологих ялинових лісів; в окремих кущах і навіть купах лісових буреломів серед світлих борів. У лісостепу трапляється в березових лісочках, зокрема на абсолютно сухих ділянках серед них. У зоні відкритих сухих ландшафтів — на невеликих, порослим очеретом, але з наявним плесом, озерах, на берегах річок, обрамлених кущами або очеретом; у верболозах і вільшняках біля річок і струмків, у заростях тамарикса в сухих руслах річок та чагарниках на схилах пагорбів. У гірських районах займає зарості шипшини і дикої вишні на схилах пагорбів і долин. Може гніздитись також у культурному ландшафті — населяє занедбані сади, парки, гаї та забур'янені городи, особливо розташовані на берегах річок і ставків; у садових канавах, порослих ожиною, очеретом і високотрав'ям.
Гніздиться окремими парами. Гніздо влаштовує на різній відстані від води, іноді на значній — у заростях кропиви, малини, в занедбаних і порослих травою ягідних кущах, серед кущів жасмину, у верболозах, жимолості, в гущавині черемхи, хмелю, в заростях кінського щавлю, шипшини, дикої вишні та ожини. Найважливішим при виборі місця для гнізда є поєднання густої рослинності і великої кількості світла на її околицях.
Гніздо кріпиться верхнім краєм до 3-5 стеблин рослин, зазвичай на висоті не більше 1 м. Гніздо має форму глибокого кошика або чашечки, гладкої зовні і зсередини. Воно акуратно сплетене з сухих стебел злаків, скріплених вузьким листям трав'янистих рослин, луб'яними волокнами кропиви, а також з рослинного пуху і кропиви. Внутрішній шар складається з більш тонких стебел, листя і китиць злаків. Таким самим матеріалом вистилається і оток, в якому інколи буває шерсть.
Кладка складається з 3-6 (найчастіше 4-5) яєць. Їх забарвлення поібне до очеретянки чагарникової, хоча основний фон шкаралупи більш вохристий, а плями — сірувато-бурі. Середній розмір яєць в Європі 17,94-13,72 мм. Відкладання яєць відбувається переважно наприкінці травня — на початку червня. Насиджують самка і самець протягом 12-15 діб. Пташенят вигодовують обоє батьків 11-13 днів. Протягом року один виводок.[5]
Живиться різноманітними комахами, може споживати також ягоди.
Очеретянка садова перебуває під охороною Бернської конвенції (Додаток ІІ) та Боннської конвенції (Додаток ІІ)[4].
Acrocephalus dumetorum là một loài chim trong họ Acrocephalidae.[2]
Acrocephalus dumetorum là một loài chim trong họ Acrocephalidae.
Садовая камышовка гнездится в зарослях кустарника, а также на полянах лиственных лесов или в кустарнике по берегу реки. Избегает камышовые заросли с непроточной водой. Гнездо строит в густых зарослях травянистых многолетников. Период гнездования длится с конца мая по август. Гнездо имеет форму чашечки. В кладке 4—6 яиц. Птенцов выкармливают оба родителя 11—13 дней.
Садовая камышовка гнездится в зарослях кустарника, а также на полянах лиственных лесов или в кустарнике по берегу реки. Избегает камышовые заросли с непроточной водой. Гнездо строит в густых зарослях травянистых многолетников. Период гнездования длится с конца мая по август. Гнездо имеет форму чашечки. В кладке 4—6 яиц. Птенцов выкармливают оба родителя 11—13 дней.
シベリアヨシキリ(学名:Acrocephalus dumetorum)は、スズメ目ヨシキリ科に分類される鳥類の一種である。