Mšice jsou polokřídlý hmyz, živící se paraziticky na rostlinách sáním rostlinných šťáv. Proto je mnoho druhů mšic považováno za škodlivé živočichy. Ze známých asi 3000 druhů mšic žije ve střední Evropě asi 850.
Český termín mšice má více významů:
Souhrnným termínem mšice je tedy kromě jednotlivých druhů mšic označován i jejich celý rod a nadčeleď. Kromě toho se termín mšice používá i v případech jiného hmyzu z podřádu mšicosavých, např. u korovnice z nadčeledi Phylloxeroidea, pro kterou neexistuje český ekvivalent, a proto se o ní někdy hovoří rovněž jako o mšici.
Mšice jsou většinou velké 4-6 mm a mají proměnu nedokonalou. Ústrojí mají bodavosavé. Tělo je zakončeno chvostkem, podle kterého se určuje pohlaví. Na 5. nebo 6. zadečkovém článku vyrůstají u většiny mšic zvláštní trubicovité útvary, tzv. sifunkuli. Škodí sáním na podzemních i nadzemních částech rostliny. Sání způsobuje zakrslý růst, kadeření, svinování čepelí a změny ve zbarvení listů. Škodí přenosem viróz, případně i vylučováním medovice. (sladký povlak na listech, na kterém se postupně rozrůstají houbové choroby)
Mšice se obvykle vyskytují ve formě bez křídel, při přemnožení se však začnou líhnout i okřídlení jedinci a mšice se tak mohou přesunout z rostliny na rostlinu.
Za rok mají mšice 6-16 generací.
Rozmnožování má dva cykly:
Některé mšice žijí v symbióze s mravenci, kteří je chrání před nepřáteli (především slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček i zlatoočky samotné) a naopak získávají medovici.
Rozlišuje se primární a sekundární hostitel:
Existuje skupina mšic vlnatky. Mezi tyto mšice patří vlnatka krvavá. Její tělo je pokryté voskovými vláknitými výpotky a při rozmačkání se hmyz mění na krvavě rudou hmotu.
Obrázky, zvuky či videa k tématu mšice ve Wikimedia Commons
Mšice jsou polokřídlý hmyz, živící se paraziticky na rostlinách sáním rostlinných šťáv. Proto je mnoho druhů mšic považováno za škodlivé živočichy. Ze známých asi 3000 druhů mšic žije ve střední Evropě asi 850.
Český termín mšice má více významů:
podřád mšicosaví – Sternorrhyncha, obsahující m.j.: nadčeleď mšice – Aphidoidea , obsahující mj.: čeleď mšicovití – Aphididae, obsahující m.j.: rod mšice – Aphis (L., 1758), obsahující m.j.: podrod mšice – Aphis, obsahující mnoho druhů mšic, např: mšice vojtěšková mšice maková mšice krušinová mšice maliníková mšice řešetláková mšice jabloňová mšice tavolníková a mnoho dalších, z nichž většina nemá ani česká druhová jménaSouhrnným termínem mšice je tedy kromě jednotlivých druhů mšic označován i jejich celý rod a nadčeleď. Kromě toho se termín mšice používá i v případech jiného hmyzu z podřádu mšicosavých, např. u korovnice z nadčeledi Phylloxeroidea, pro kterou neexistuje český ekvivalent, a proto se o ní někdy hovoří rovněž jako o mšici.
