Lejskovití (Muscicapidae) je početná čeleď řádu pěvců čítající na 275 druhů malých ptáků obývajících výhradně evropský, asijský a africký kontinent. Mezi dobře známé a široce rozšířené zástupce čeledi patří např. červenky, slavíci, rehci, bramborníčci, bělořiti a lejskové.
Lejskovití jsou 10 – 21 cm velcí, většinou jednotvárně zbarvení ptáci, ačkoli zejména samci některých druhů bývají i velmi výrazného vzhledu. Jejich rovný, na konci zašpičatělý zobák je typickým znakem všech hmyzožravých ptáků a je vhodný k jeho ukořisťování za letu.
Obývají velkou škálu krajin, vždy však vyžadují alespoň částečný stromový porost. Nejčastěji se tak vyskytují v lesích a křoviskách, někteří z nich často pronikají i do parků a zahrad. Severské druhy jsou přitom tažné.
V závislosti na jednotlivých druzích si staví hnízda na stromech, v keřích, na zemi či ve stromových dutinách.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Old World flycatcher na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu lejskovití ve Wikimedia Commons
Lejskovití (Muscicapidae) je početná čeleď řádu pěvců čítající na 275 druhů malých ptáků obývajících výhradně evropský, asijský a africký kontinent. Mezi dobře známé a široce rozšířené zástupce čeledi patří např. červenky, slavíci, rehci, bramborníčci, bělořiti a lejskové.
Lejskovití jsou 10 – 21 cm velcí, většinou jednotvárně zbarvení ptáci, ačkoli zejména samci některých druhů bývají i velmi výrazného vzhledu. Jejich rovný, na konci zašpičatělý zobák je typickým znakem všech hmyzožravých ptáků a je vhodný k jeho ukořisťování za letu.
Obývají velkou škálu krajin, vždy však vyžadují alespoň částečný stromový porost. Nejčastěji se tak vyskytují v lesích a křoviskách, někteří z nich často pronikají i do parků a zahrad. Severské druhy jsou přitom tažné.
V závislosti na jednotlivých druzích si staví hnízda na stromech, v keřích, na zemi či ve stromových dutinách.
_small.jpg)
