Caryophyllales

Die Caryophyllales is 'n orde van blomplante (eudikotiele).

Die orde bevat talle vetplante en een van die onderskeidende kenmerke is dat hulle betalaïene besit. Dit is pigmente wat na die genus Beta genoem is en die wortel van die beet sy kenmerkende kleur verleen.^[1] Hulle het dikwels aanpassings aan ekstreme omstandighede soos droë gebiede, grond wat alkalies is of baie sout of min voedingstowwe bevat. Talle Caryophyllales is CAM-plante of C4- pleks van C3-plante en sommiges is selfs karnivoor. Hierdie aanpassings het waarskynlik meer as een keer ontstaan.^[2]

Families

Families wat tot hierdie orde behoort is:

• Aizoaceae
• Amaranthaceae
• Anacampserotaceae
• Cactaceae
• Caryophyllaceae
• Limeaceae
• Nyctaginaceae
• Plumbaginaceae
• Polygonaceae
• Portulacaceae
• Tamaricaceae

Sien ook

• Kategorie:Caryophyllales

Verwysings

Hierdie artikel is ’n saadjie. Voel vry om Wikipedia te help deur dit uit te brei.

Les Cariofilales conformen un orde de plantes anxospermes. Esti orde, bien heterogéneo, inclúi cactus, ciertes plantes carnívores, amarantos, acelga, espinaca, buganvillas, ente los taxones y especies más representativos. La mayoría de les sos families (sacante Caryophyllaceae y Molluginaceae) producen betalaínes.

Magar la so circunscripción ye bastante aldericada nel casu de dellos grupos, provien esencialmente del analís molecular más que de calteres morfolóxicos.

En sistemes de clasificación actuales como'l APG II del 2003 inclúi a les siguientes families:

• Familia Anacampserotaceae
• Familia Achatocarpaceae
• Familia Aizoaceae
• Familia Amaranthaceae
• Familia Ancistrocladaceae
• Familia Asteropeiaceae
• Familia Barbeuiaceae
• Familia Basellaceae
• Familia Cactaceae
• Familia Caryophyllaceae
• Familia Dioncophyllaceae
• Familia Droseraceae
• Familia Drosophyllaceae
• Familia Frankeniaceae
• Familia Molluginaceae
• Familia Nepenthaceae
• Familia Nyctaginaceae
• Familia Physenaceae
• Familia Phytolaccaceae
• Familia Plumbaginaceae
• Familia Polygonaceae
• Familia Portulacaceae
• Familia Rhabdodendraceae
• Familia Sarcobataceae
• Familia Simmondsiaceae
• Familia Stegnospermataceae
• Familia Tamaricaceae

Referencies

• ITIS 19520

Enllaces esternos

• Wikimedia Commons tien conteníu multimedia tocante a Caryophyllales.

Qərənfilçiçəklilər (lat. Caryophyllales), şehçiçəklilər (lat. Droserales) və ya mərkəztoxumlular (lat. Centrospermae) — ikiləpəli bitkilərə aid sıra.

Bu sıraya aid nümayəndələrin böyük əksəriyyəti quraqlıq iqlim şəraitinə uyğunlaşmışdır.

Qərənfilçiçəklilərə qarabaşaq, ravənd, çuğundur, ispanaq, turşəng kimi yeməli bitkilər daxildir.

Nümayəndələri arasında amarantın bir çox növü, qərənfil kimi dekorativ bağ bitkiləri, eləcə də kaktuskimilərin nümayəndələri astrofitum, himnokalisium, mammilyari kimi otaq bitkiləri də var.

Qərənfilçiçəklilərə aid sirkən kimi alaq otları da daxildir.

Les cariofil·lals (Caryophyllales) són un ordre de plantes amb flor.

El nom d'aquest ordre pren el nom d'una espècie de clavell Dianthus caryophyllus

Sistema de classificació APG II

Segons el sistema APG II (2003), l'ordre de les caryofil·lals compta amb les següents famílies:

• ordre Caryophyllales

• família Achatocarpaceae
• família Aizoaceae
• família Amaranthaceae
• família Ancistrocladaceae
• família Asteropeiaceae
• família Barbeuiaceae
• família Basellaceae
• família Cactaceae
• família Caryophyllaceae
• família Didiereaceae
• família Dioncophyllaceae
• família Droseraceae
• família Drosophyllaceae
• família Frankeniaceae
• famíliai Gisekiaceae
• família Halophytaceae
• família Molluginaceae
• família Nepenthaceae
• família Nyctaginaceae
• família Physenaceae
• família Phytolaccaceae
• família Plumbaginaceae
• família Polygonaceae
• família Portulacaceae
• família Rhabdodendraceae
• família Sarcobataceae
• família Simmondsiaceae
• família Stegnospermataceae
• família Tamaricaceae

Sistema Cronquist

Blet blanc Chenopodium album

Segons el Sistema Cronquist (1981) l'ordre de les Caryophyllals comptava amb les següents famílies:

• ordre Caryophyllales

  família Achatocarpaceae

  família Aizoaceae

  família Amaranthaceae

  família Basellaceae

  família Cactaceae

  família Caryophyllaceae

  família Chenopodiaceae

  família Didiereaceae

  família Nyctaginaceae

  família Phytolaccaceae

  família Portulacaceae

  família Molluginaceae

Hvozdíkotvaré (Caryophyllales) je řád vyšších dvouděložných rostlin.

Pojetí řádu

Koncepce řádu hvozdíkotvaré se přechodem ze starších taxonomických systémů (Tachtadžjanův, Cronquistův) na systémy APG, APG II a nynější APG III podstatně změnila. Řád již není vymezen na základě morfologie, ale byl definován na výsledcích studie genů, DNA a kladistické analýzy. Jednotlivé taxony jsou řazeny v pořadí podle jejich větvení v evolučním stromu a nikoliv podle morfologické podobnosti.

Vývoj

Vývojem taxonomie a snahou o třídění organismů do systému na základě fylogenetiky proběhly v řádu za posledních cca 25 let několikeré změny. Počet původních čeledí byl nejdříve zmenšován, pak se rozšířil na 34. Řád má v současnosti 692 rodů a 11 155 druhů. ^[1]

• Byly tvořeny nové čeledě vyjmutím některých rodů z jiných čeledí:

Anacampserotaceae, Barbeuiaceae, Drosophyllaceae, Gisekiaceae, Halophytaceae, Limeaceae, Lophiocarpaceae, Montiaceae, Sarcobataceae, Simmondsiaceae, Stegnospermataceae, Talinaceae.

• Byly přesunuty stávající čeledě z jiných řádů:

Ancistrocladaceae, Asteropeiaceae, Dioncophyllaceae, Droseraceae, Frankeniaceae, Nepenthaceae, Physenaceae, Plumbaginaceae, Polygonaceae, Rhabdodendraceae, Tamaricaceae.

• Do současných čeledí byl začleněny:

Do čeledi Amaranthaceae čeleď Chenopodidae, do Aizoaceae čeledě Sesuviaceae a Tetragoniaceae, do Portulacaceae čeledi Agdestidaceae, Hectorellaceae a Petiveriaceae. ^[2]

Největší čeledě jsou Amaranthaceae se 174 rody a 2050 druhy, Aizoaceae se 123 rody a 2020 druhy, Cactaceae se 100 rody a 1500 druhy a Caryophyllaceae s 86 rody a 2200 druhy. ^[3]

(Aizoaceae) kosmatec sedmikráskovitý (Dorotheantus bellidiformis)

(Cactaceae) mammillarie skalní (Mammillaria petrophila)

(Amaranthaceae ) amarant zelený (Amaranthus viridis)

Čeledě řádu jsou rozděleny do dvou podřádů: ^[4]

• Podřád Caryophyllineae:

Achatocarpaceae, Aizoaceae, Amaranthaceae, Anacampserotaceae, Barbeuiaceae, Basellaceae, Cactaceae, Caryophyllaceae, Didiereaceae, Gisekiaceae, Halophytaceae, Limeaceae, Lophiocarpaceae, Molluginaceae, Montiaceae, Nyctaginaceae, Phytolaccaceae, Portulacaceae, Sarcobataceae, Stegnospermataceae, Talinaceae

• Podřád Polygonineae:

Ancistrocladaceae, Asteropeiaceae, Dioncophyllaceae, Droseraceae, Drosophyllaceae, Frankeniaceae, Nepenthaceae, Physenaceae, Plumbaginaceae, Polygonaceae, Rhabdodendraceae, Simmondsiaceae, Tamaricaceae.

• Někdy je do samostatného podřádu Rhabdodendrineae vyčleňována čeleď Rhabdodendraceae ^[5]

Popis

Rostliny řádu hvozdíkotvaré bývají převážně byliny, keře nebo dužnaté. Často jsou to rostliny s vysokým osmotickým tlakem a sukulentní stavbou svého organismu. Listy mívají vstřícné i střídavé, občas s palisty. Květy jsou rozmanitě stavěné, oboupohlavní nebo jednopohlavní. Obvykle jsou pravidelné, většinou pětičetné, s rozlišeným květním obalem nebo zřídka obal nemají. Tyčinky jsou v jednom až dvou kruzích. Pestík bývá někdy apokarpický, jindy cenokarpický. Semena mají většinou nedostatek endospermu. Stonek bývá složen s koncentrických kruhů xylému a floému anebo s koncentrických cévních svazků. Plastidy sítkovic mají často místo škrobu proteiny. ^[6]

Rozšíření

Některé rostliny potřebují k zdárnému růstu vlhké prostředí a na výživu bohatou půdu, jiné jsou přizpůsobeny aridním podmínkám na okrají pouště nebo obsazují jiná okrajová prostředí jako slaniska a kamenitá pobřeží. Do řádu jsou zahrnuty masožravé rostliny i popínavé liány. Jsou rozšířené od pouští, přes tropy, mírné pásmo až po antarktické prostřední v Patagonii. Je to kosmopolitní řád, zabydlel pět světadílů. ^[7]

Využití

V naší zeměpisné oblasti nehrají doposud rostliny řádu hvozdíkotvarých, až na několik rodů, životně důležitou roli. Výjimkou je např. rod řepa (Beta). Mezi ostatní běžně konzumované rostliny patří jen špenát (Spinacia). Některé rody, jako hvozdík (Dianthus), silenka (Silene), šater (Gypsophila) se pěstují pro svou krásu květů ku potěše oka. Ostatní rody v Česku rostou buď jako plevelné rostliny nebo jen k občasnému zpestření jídelníčku. Provádějí se pokusy s některými rostlinami rodů laskavec a merlík k využívání jejich biomasy pro spalování.

V mnoha zemích, v Mexiku, Guatemale, Peru, Indii a Nepálu se rostliny rodů laskavec a merlík ve velkém pěstují jako polní plodina. Lze je snadno pěstovat a sklízet, produkují hodně semen, nevadí jim sucha. Mouka z jejich semen má o 30 % více bílkovin než z obilovin, konzumují se také mladé rostliny formou různých salátů a místních jídel.^[8]

Přehled čeledí

Odkazy

Reference

1. ↑ www.mobot.org
2. ↑ http://delta-intkey.com/
3. ↑ www.mobot.org
4. ↑ www.answers.com
5. ↑ ashipunov.info
6. ↑ www.ped.muni.cz
7. ↑ www.answers.com
8. ↑ www.answers.com
9. ↑ BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hvozdíkotvaré ve Wikimedia Commons
• www.answers.com
• www.mobot.org

I Nellike-ordenen (Caryophyllales) er arterne urteagtige planter eller buske med hele og oftest helrandede blade. Blomsterne er oftest 5-tallige og regelmæssige. Det er et typisk kendetegn for hele denne orden, at frøene er placeret centralt i frugtknuden. Af samme grund har man tidligere brugt navnet "Centrospermae" om ordenen. Frugterne er nødder, bær eller kapsler. De træagtige dele indeholder siliciumdioxid (SiO₂).

Mange af arterne har særlige specialiseringer så som salt- og tørketålsomhed og fysiologiske særegenheder som C₄-fotosyntese (CAM). Flere af familierne har arter, der er kødædende (Soldug-familien, Kandebærer-familien og Dioncophyllaceae), men det er sjældent at finde mykorrhiza i denne orden. Arterne findes i alle verdensdele, især knyttet til lysåbne og ofte tørre, saltholdige eller sandede habitater.

• Achatocarpaceae
• Aizoaceae – bl.a. indeholdende Hottentotfigen
• Amarant-familien (Amaranthaceae)
• Ancistrocladaceae
• Asteropeiaceae
• Barbeuiaceae
• Basellaceae
• Nellike-familien (Caryophyllaceae)
• Guldsoldug-familien (Dioncophyllaceae)
• Soldug-familien (Droseraceae)
• Drosophyllaceae
• Frankeniaceae
• Halophytaceae
• Kaktus-familien (Cactaceae)
• Limeaceae
• Kandebærer-familien (Nepenthaceae)
• Nyctaginaceae
• Physenaceae
• Kermesbær-familien (Phytolaccaceae)
• Blyrod-familien (Plumbaginaceae)
• Pileurt-familien (Polygonaceae)
• Portulak-familien (Portulacaceae)
• Rhabdodendraceae
• Sarcobataceae
• Jojoba-familien (Simmondsiaceae)
• Stegnospermataceae
• Talinaceae
• Tamarisk-familien (Tamaricaceae)

Die Nelkenartigen (Caryophyllales) bilden eine Ordnung innerhalb der Bedecktsamigen Pflanzen (Magnoliopsida). Zu den Caryophyllales gehören 38 Familien mit etwa 692 Gattungen und etwa 11.155 Arten, das entspricht 6,3 % der Eudikotyledonen.^[1][2]

Innerhalb der Ordnung finden sich einige Nutzpflanzen, wie beispielsweise Zuckerrübe, Spinat, Mangold, Rote Bete, Rhabarber, Portulak, Amarant und Quinoa.

Beschreibung

Die einfachen und meist ganzrandigen Laubblätter sind meist gegenständig. Die Blüten sind meist fünfzählig. Die Blütenhüllblätter können in Kelch- und Kronblätter differenziert sein, oftmals fehlt aber einer der Hüllblattkreise. Die Fruchtblätter sind zu einem Fruchtknoten verwachsen. Ein charakteristisches Merkmal für einen Teil der Caryophyllales ist die zentrale Plazentation des Fruchtknotens. Wegen dieses Merkmals hieß die Ordnung in traditionellen Systemen auch Centrospermae. Meist werden Kapselfrüchte, Nüsse oder Beeren gebildet.

Ökologie und Vorkommen

Viele der Familien verfügen über Sonderanpassungen wie Salz- und Trockentoleranz, Sukkulenz sowie physiologische Besonderheiten wie C₄-Photosynthese oder der Crassulaceen-Säurestoffwechsel (CAM). Es gibt mehrere Familien mit insektivoren/karnivoren Vertretern (Droseraceae, Nepenthaceae, Dioncophyllaceae)^[3]. Nur selten finden sich Mykorrhizen. Vertreter der Caryophyllales findet man weltweit und überwiegend in offenen, oftmals trockenen, salzhaltigen oder sandigen Habitaten. Der Großteil der Familien ist krautig, Gehölze bilden eher die Ausnahme.

Systematik

Die nächsten Verwandten der Caryophyllales innerhalb der Blütenpflanzen sind noch nicht geklärt. Möglicherweise sind die Caryophyllales die Schwestergruppe zu den Asteriden.^[4] Die Ordnung wird deshalb als isoliert stehend betrachtet und als eigene Großgruppe innerhalb der Kern-Eudikotylen geführt.^[5] Die Verwandtschaftsbeziehungen innerhalb der Caryophyllales sind aufgrund mehrerer phylogenetischer Studien gut verstanden.^[6][7][8] Die Ordnung lässt sich grob in zwei Hauptgruppen gliedern: Caryophyllales I und II bzw. Polygonids und Caryophylids.

Als Resultat mehrere phylogenetischer Untersuchungen werden durch die Angiosperm Phylogeny Group mehr Familien anerkannt. Vor allem die Portulacaceae wurden in Portulacaceae s. str. (nur Portulaca), Talinaceae und Anacampserotaceae aufgespalten.^[5] Durch Schäferhoff et al. wurde 2009 die Microteaceae als zusätzliche neue Familie aufgestellt.^[7]

Innerhalb der Caryophyllales werden nach Angiosperm Phylogeny Group: APG IV folgende 38 Familien anerkannt:^[5][2]

• Achatocarpaceae: Die nur drei Gattungen und etwa sieben Arten sind in der Neotropis verbreitet. Es sind verholzende Pflanzen.
• Mittagsblumengewächse (Aizoaceae): Sie wird in vier Unterfamilien gegliedert und enthält etwa 123 Gattungen mit etwa 2020 Arten. Es sind meist sukkulente Pflanzen.
• Fuchsschwanzgewächse (Amaranthaceae): (inklusive Chenopodiaceae) Sie enthält etwa 174 Gattungen mit 2050 bis 2500 Arten. Es sind meist krautige Pflanzen.
• Anacampserotaceae: Sie enthält etwa drei Gattungen mit fast 40 Arten.
• Ancistrocladaceae: Sie enthält nur eine Gattung:
  • Ancistrocladus: Sie enthält etwa zwölf Arten. Es sind Lianen.
• Asteropeiaceae: Mit der einzigen Gattung:
  • Asteropeia: Sie enthält etwa acht Arten; es sind immergrüne Bäume oder kriechende Sträucher.
• Barbeuiaceae: Sie enthält nur eine Art:
  • Barbeuia madagascariensis: Es ist eine Liane auf Madagaskar.
• Basellgewächse (Basellaceae): Sie enthält etwa vier Gattungen mit etwa 20 Arten. Es sind Kletterpflanzen.
• Kakteengewächse (Cactaceae): Sie enthält etwa 100 Gattungen mit etwa 1500 Arten.
• Nelkengewächse (Caryophyllaceae): Rund 2200 Arten. Es sind meist krautige Pflanzen, selten Sträucher oder Lianen.
• Didiereaceae: Die etwa sieben Gattungen mit etwa 16 Arten kommen in Afrika und Madagaskar vor. Es sind verholzende, meist dornige Pflanzen.
• Hakenblattgewächse (Dioncophyllaceae): Sie enthält nur drei monotypischen Gattungen. Es sind fleischfressende Lianen oder Sträucher im tropischen Westafrika.
• Sonnentaugewächse (Droseraceae): Sie enthält drei Gattungen mit etwa 115 fleischfressenden, krautigen Arten.
• Taublattgewächse (Drosophyllaceae): Sie enthält nur eine Art:
  • Taublatt (Drosophyllum lusitanicum)
• Frankeniaceae: Sie enthält nur eine Gattung:
  • Frankenia: Sie enthält etwa 90 Arten. Es sind krautige Pflanzen oder Sträucher.
• Gisekiaceae: Sie enthält nur eine Gattung:
  • Gisekia: Mit etwa sechs Arten, die von Afrika bis zum Indischen Subkontinent und von Hainan bis Indochina vorkommen.
• Halophytaceae: Mit der einzigen krautigen Art:
  • Halophytum ameghinoi: Sie kommt in Argentinien vor.
• Kewaceae: Sie enthält nur eine Gattung:
  • Kewa: Sie enthält etwa sechs Arten hauptsächlich in Afrika und Madagaskar.
• Limeaceae: Sie enthält nur zwei Gattungen mit etwa 23 Arten. Es sind krautige Pflanzen oder Halbsträucher.
• Lophiocarpaceae: Sie enthält nur zwei Gattungen mit etwa sechs Arten, die von Afrika bis Indien vorkommen.
• Macarthuriaceae: Sie enthält nur eine Gattung:
  • Macarthuria: Sie enthält etwa neun Arten in Australien.
• Microteaceae: Mit der einzigen Gattung:
  • Microtea: Die 9 bis 12 Arten sind in der Neotropis verbreitet.
• Mollugogewächse (Molluginaceae): Sie enthält etwa neun Gattungen mit etwa 87 Arten. Es sind krautige Pflanzen oder Halbsträucher.
• Quellkrautgewächse (Montiaceae): Sie enthält etwa zehn Gattungen; es sind einjährige oder mehrjährige krautige Pflanzen.
• Kannenpflanzengewächse (Nepenthaceae):
  • Kannenpflanzen (Nepenthes): Sie enthält etwa 90 fleischfressende, krautige Arten.
• Wunderblumengewächse (Nyctaginaceae): Sie enthält etwa 30 Gattungen mit etwa 395 Arten; wichtigste Gattung ist Bougainvillea. Es sind krautige oder verholzende Pflanzen.
• Petiveriaceae (Syn.: Hilleriaceae Nakai, Rivinaceae C.Agardh, Seguieriaceae Nakai): Die etwa neun Gattungen mit etwa 20 Arten kommen im tropischen und subtropischen Amerika und von Australien bis Ozeanien vor.
• Physenaceae: Sie enthält nur eine Gattung:
  • Physena: Die nur zwei Arten kommen nur in Madagaskar vor; es sind Bäume oder Sträucher.
• Kermesbeerengewächse (Phytolaccaceae): Sie wird in drei Unterfamilien gegliedert und enthält etwa 18 Gattungen mit etwa 65 Arten. Es sind krautige oder verholzende Pflanzen.
• Bleiwurzgewächse (Plumbaginaceae): Sie enthält etwa 27 Gattungen mit etwa 836 Arten. Es sind mehrjährige krautige Pflanzen oder Sträucher.
• Knöterichgewächse (Polygonaceae): Sie wird in zwei Unterfamilien gegliedert und enthält etwa 43 Gattungen mit etwa 1110 Arten. Es sind krautige oder verholzende Pflanzen.
• Portulakgewächse (Portulacaceae): Sie enthält nur eine Gattung:
  • Portulak (Portulaca): Sie enthält 40 bis 125 Arten. Es sind krautige, oft sukkulente Pflanzen.
• Rhabdodendraceae: Sie enthält nur eine Gattung:
  • Rhabdodendron: Mit nur drei Arten im tropischen Südamerika. Es sind immergrüne Bäume.
• Sarcobataceae: Sie enthält nur eine Gattung:
  • Sarcobatus: Sie enthält nur ein oder zwei Arten. Es sind dornige Sträucher, die von Kanada bis Mexiko vorkommen.
• Simmondsiaceae: Sie enthält nur eine Art:
  • Jojoba (Simmondsia chinensis): Es ist ein immergrüner Strauch im Südwesten von Nordamerika.
• Stegnospermataceae: Mit der einzigen Gattung:
  • Stegnosperma: Sie enthält nur drei Arten in Zentralamerika und den Karibischen Inseln. Es sind holzige Kletterpflanzen.
• Talinaceae: Sie enthält etwa zwei Gattungen mit etwa 22 strauchigen Arten, die in den Tropen und Subtropen vorkommen.
• Tamariskengewächse (Tamaricaceae): Sie enthält etwa fünf Gattungen mit etwa 90 verholzenden Arten.

Betalain-Pigmente

Eines der kennzeichnenden Merkmale für die Caryophyllales ist die Produktion von Betalainen (Sammelbegriff für Betaxanthine und Betacyane). Außerhalb der Caryophyllales sind Betalaine kein zweites Mal bei Angiospermen nachgewiesen worden. Die Evolution der Betalaine ist jedoch komplexer als bislang angenommen, was sich durch die Position der Betalain-produzierenden Familien im Stammbaum der Caryophyllales gezeigt hat. Betalaine fehlen nachweislich bei den Caryophyllaceae, Lophiocarpaceae, Limeaceae und Molluginaceae. Diese sind jedoch im Stammbaum der Caryophyllales verteilt und finden sich an verschiedenen Positionen innerhalb der Betalain-produzierenden Linien. Somit kann nicht eine einmalige Entstehung der Betalain-Synthese innerhalb der Caryophyllales angenommen werden, sondern mehrfache Wechsel von Anthocyan- zu Betalain-Produktion.^[7]

Quellen

• Philippe Cuénoud, Vincent Savolainen, Lars W. Chatrou, Martyn Powell, Renée J. Grayer, Mark W. Chase: Molecular phylogenetics of Caryophyllales based on nuclear 18S rDNA and plastid rbcL, atpB, and matK DNA sequences. In: American Journal of Botany, Band 89, Nr. 1, 2002, S. 132–144, doi:10.3732/ajb.89.1.132
• Reto Nyffeler: The closest relatives of Cacti: insights from phylogenetic analyses of chloroplast and mitochondrial sequences with special emphasis on relationships in the tribe Anacampseroteae. In: American Journal of Botany, Band 94, Nr. 1, 2007, S. 89–101, doi:10.3732/ajb.94.1.89.
• G. Heubl, G. Bringmann, H. Meimberg: Molecular phylogeny and character evolution of carnivorous plant families in Caryophyllales – Revisited. In: Plant Biology, Band 8, Nr. 6, 2006, S. 821–830, doi:10.1055/s-2006-924460.
• Bastian Schäferhoff, Kai F. Müller, Thomas Borsch Caryophyllales phylogenetics: disentangling Phytolaccaceae and Molluginaceae and description of Microteaceae as a new isolated family. In: Willdenowia – Annals of the Botanic Garden and Botanical Museum Berlin-Dahlem, Band 39, Nr. 2, 2009, S. 209–228, doi:10.3372/wi.39.39201.
• Die Ordnung Caryophyllales bei der APWebsite. (englisch)

Einzelnachweise

1. ↑ Die Ordnung Caryophyllales bei der APWebsite. (englisch)
2. ↑ ^{a b} The Angiosperm Phylogeny Group: An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society, 2016, Band 181, S. 1–20. doi:10.1111/boj.12385
3. ↑ G. Heubl, G. Bringmann, H. Meimberg: Molecular phylogeny and character evolution of carnivorous plant families in Caryophyllales – Revisited. In: Plant Biology, Band 8, Nr. 6, 2006, S. 821–830, doi:10.1055/s-2006-924460.
4. ↑ Khidir W. Hilu, Thomas Borsch, Kai Müller, Douglas E. Soltis, Pamela S. Soltis, Vincent Savolainen, Mark W. Chase, Martyn P. Powell, Lawrence A. Alice, Rodger Evans, Hervé Sauquet, Christoph Neinhuis, Tracey A. B. Slotta, Jens G. Rohwer, Christopher S. Campbell, Lars W. Chatrou: Angiosperm phylogeny based on matK sequence information. In: American Journal of Botany, Band 90, Nr. 12, 2003, S. 1758–1776, doi:10.3732/ajb.90.12.1758.
5. ↑ ^{a b c} Angiosperm Phylogeny Group: An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG III. In: Botanical Journal of the Linnean Society. Band 161, Nr. 2, 2009, S. 105–121, doi:10.1111/j.1095-8339.2009.00996.x.
6. ↑ Philippe Cuénoud, Vincent Savolainen, Lars W. Chatrou, Martyn Powell, Renée J. Grayer, Mark W. Chase: Molecular phylogenetics of Caryophyllales based on nuclear 18S rDNA and plastid rbcL, atpB, and matK DNA sequences. In: American Journal of Botany, Band 89, Nr. 1, 2002, S. 132–144, doi:10.3732/ajb.89.1.132.
7. ↑ ^{a b c} Bastian Schäferhoff, Kai F. Müller, Thomas Borsch: Caryophyllales phylogenetics: disentangling Phytolaccaceae and Molluginaceae and description of Microteaceae as a new isolated family. In: Willdenowia – Annals of the Botanic Garden and Botanical Museum Berlin-Dahlem, Band 39, Nr. 2, 2009, S. 209–228, doi:10.3372/wi.39.39201.
8. ↑ Samuel F. Brockington, Roolse Alexandre, Jeremy Ramdial, Michael J. Moore, Sunny Crawley, Amit Dhingra, Khidir Hilu, Douglas E. Soltis, Pamela S. Soltis: Phylogeny of the Caryophyllales Sensu Lato: Revisiting Hypotheses on Pollination Biology and Perianth Differentiation in the Core Caryophyllales. In: International Journal of Plant Sciences, Band 170, Nr. 5, 2009, S. 627–643, doi:10.1086/597785

Weiterführende Literatur

• Patricia Hernández-Ledesma, Walter G. Berendsohn, Thomas Borsch, Sabine von Mering, Hossein Akhani, Salvador Arias, Idelfonso Castañeda-Noa, Urs Eggli, Roger Eriksson, Hilda Flores-Olvera, Susy Fuentes-Bazán, Gudrun Kadereit, Cornelia Klak, Nadja Korotkova, Reto Nyffeler, Gilberto Ocampo, Helga Ochoterena, Bengt Oxelman, Richard K. Rabeler, Adriana Sanchez, Boris O. Schlumpberger, Pertti Uotia: A taxonomic backbone for the global synthesis of species diversity in the angiosperm order Caryophyllales. In: Willdenowia, Volume 45, Issue 3, 2015, S. 281–383 (doi:10.3372/wi.45.45301).
• Thomas Borsch, Patricia Hernández-Ledesma, Walter G. Berendsohn, Hilda Flores-Olvera, Helga Ochoterena, Zuloaga, Sabine von Mering, N. Kilian: An integrative and dynamic approach for monographing species-rich plant groups – Building the global synthesis of the angiosperm order Caryophyllales. In: Perspectives in Plant Ecology, Evolution and Systematics, Volume 17, Issue 4, 2015, S. 284–300. doi:10.1016/j.ppees.2015.05.003 PDF.

Weblinks

– Sammlung von Bildern, Videos und Audiodateien

• A global synthesis of species diversity in the angiosperm order Caryophyllales.
• Ausführliche Beschreibung der Ordnung beim Botanischen Institut der Uni Hamburg.
• Der Stammbaum der Caryophyllales im Tree of Life Projekt. (englisch)
• zur Neubeschreibung der Microteaceae Pressemitteilung der FU Berlin

Caryophyllales è n'òrdini di chianti chî ciuri.

Tassinumìa

• òrdini Caryophyllales

• famigghia Achatocarpaceae
• famigghia Aizoaceae
• famigghia Amaranthaceae
• famigghia Ancistrocladaceae
• famigghia Asteropeiaceae
• famigghia Barbeuiaceae
• famigghia Basellaceae
• famigghia Cactaceae
• famigghia Caryophyllaceae
• famigghia Didiereaceae
• famigghia Dioncophyllaceae
• famigghia Droseraceae
• famigghia Drosophyllaceae
• famigghia Frankeniaceae
• famigghia Gisekiaceae
• famigghia Halophytaceae
• famigghia Molluginaceae
• famigghia Nepenthaceae
• famigghia Nyctaginaceae
• famigghia Physenaceae
• famigghia Phytolaccaceae
• famigghia Plumbaginaceae
• famigghia Polygonaceae
• famigghia Portulacaceae
• famigghia Rhabdodendraceae
• famigghia Sarcobataceae
• famigghia Simmondsiaceae
• famigghia Stegnospermataceae
• famigghia Tamaricaceae

Caryophyllales san en kategorii faan bloosenplaanten mä 33 familin an auer 11.000 slacher.

Süstemaatik

• (Famile)

(Slacher)

(Slach)

(Onerslach)

• (Achatocarpaceae)
• (Mittagsblumengewächse)
• Amaranten (Amaranthaceae an Chenopodiaceae)
• (Anacampserotaceae)
• (Ancistrocladaceae)
• (Asteropeiaceae)
• (Barbeuiaceae)
• (Basellaceae)
• Kakteen (Cactaceae)
• Neegelken (Caryophyllaceae)
• (Didiereaceae)
• (Dioncophyllaceae)
• Fleegenfangern (Droseraceae)
• (Drosophyllaceae)
• (Frankeniaceae)
• (Gisekiaceae)
• (Halophytaceae)
• (Limeaceae)
• (Lophiocarpaceae)
• (Microteaceae)
• (Molluginaceae)
• (Montiaceae)
• (Nepenthaceae)
• (Nyctaginaceae)
• (Physenaceae)
• (Phytolaccaceae)
• Strunkrüüs (Plumbaginaceae)
• Düüsenknober (Polygonaceae)
• (Portulacaceae)
• (Rhabdodendraceae)
• (Sarcobataceae)
• (Simmondsiaceae)
• (Stegnospermataceae)
• (Talinaceae)
• (Tamaricaceae)

De Caryophyllales zyn een orde van de bedektzoadign of bloeinde plantn die de anjers, amarantn, bêetn, cactussn, yskruud en vele vlêeseetnde plantn omvat.

Indêlienge van de orde volgens 't APG III-systeim (2009):

• orde Caryophyllales
  • familie Achatocarpaceae
  • familie Aizoaceae
  • familie Amaranthaceae (Amarantachtign)
  • familie Anacampserotaceae
  • familie Ancistrocladaceae
  • familie Asteropeiaceae
  • familie Barbeuiaceae
  • familie Basellaceae
  • familie Cactaceae
  • familie Caryophyllaceae (Anjerachtign)
  • familie Didiereaceae
  • familie Dioncophyllaceae
  • familie Droseraceae
  • familie Drosophyllaceae
  • familie Frankeniaceae
  • familie Gisekiaceae
  • familie Halophytaceae
  • familie Limeaceae
  • familie Lophiocarpaceae
  • familie Microteaceae
  • familie Molluginaceae
  • familie Montiaceae
  • familie Nepenthaceae
  • familie Nyctaginaceae
  • familie Physenaceae
  • familie Phytolaccaceae
  • familie Plumbaginaceae
  • familie Polygonaceae
  • familie Portulacaceae
  • familie Rhabdodendraceae
  • familie Sarcobataceae
  • familie Simmondsiaceae
  • familie Stegnospermataceae
  • familie Talinaceae
  • familie Tamaricaceae

The Caryophyllales is an order o flouerin plants that includes the cacti, carnations, amaranths, ice plants, an mony carnivorous plants. Mony members is succulent, haein fleshy stems or leafs.

References

Freemit airtins

Data relatit tae Caryophyllales at Wikispecies

• Tree o Life Characteristics an Phylogenetic Relationships

Caryophyllales ay isang order ng namumulaklak na mga halaman na kinabibilangan ng kakto, carnation, amaranto, halaman ng yelo, beet, at maraming mga karne. Maraming mga miyembro ay makatas, may mataba stems o dahon.

Ang lathalaing ito ay isang usbong. Makatutulong ka sa Wikipedia sa nito.

Caryophyllales iku bangsa tetuwuhan ngembang sing kalebu sajeroning klad core eudicots, eudicots miturut Sistem klasifikasi APG II). Bangsa iki uga diakoni minangka takson sajeroning sistem klasifikasi Cronquist lan kacakup sajeroning anak kelas Caryophillidae, kelas Magnoliopsida.

Suku/familia

Sistem Cronquist

suku 1. Phytolaccaceae

suku 2. Achatocarpaceae

suku 3. Nyctaginaceae - suku kembangkertas-kembangkertasan

suku 4. Aizoaceae

suku 5. Didiereaceae

suku 6. Cactaceae - suku kaktus-kaktusan

suku 7. Chenopodiaceae

suku 8. Amaranthaceae - suku bayem-bayeman

suku 9. Portulacaceae - suku portulaka-portulakaan

suku 10. Basellaceae

suku 11. Molluginaceae

suku 12. Caryophyllaceae

Sistem APG II

Ing sistem iki, sapérangan gedhé anggota Chenopodiaceae sajeroning sistem Cronquist dilebokaké sajeroning anaksuku Chenopodioideae, suku Amaranthaceae.

Caryophyllales je red biljaka cvjetnica iz razreda Magnoliopsida. Skupa sa redovima Polygonales i Plumbaginales, Cronquistov sistem ih klasificira u podrazred Caryophyllidae, sa 12 porodica.^[1][2][3]

Takhtajanov sistem (1997) ih također uključuje u podrazred Caryophyllidae, pobliže nadredu Caryophyllanae, a Robert F. Thorne. 1992. u nadred Caryophyllana.

Porodice

Klasična sistematika

Cronquistov sistem

Plantae

• Magnoliophyta
  • Magnoliopsida
    • Caryophyllidae

Kao i kod svih takson, opisivanje Caryophyllales promijenilo se unutar različitih klasifikacijskih sustava. Svi sustavi prepoznaju jezgro porodica sa centrospermnim ovulama i sjemenkama. Noviji tretmani proširili su ovu skupinu na mnoge mesožderne biljke. Sistematičari nisu odlučili da li kariofil treba smjestiti unutar rozidnog kompleksa ili sestrinski red u asteridnom kladusu. Moguću vezu između simpatričnih angiospermi i kariofilskih supstanci pretpostavili su Bessey, Hutchinson i drugi.^[4] Caryophyllales je odvojen na dva podreda: Caryophyllineae i Polygonineae. Ranije (a ponekad i danas postoje) prepoznati su kao dva reda, Polygonales i Caryophyllales.

’Cactaceae potiču iz srednjeg područja Južne Amerike. Uključene su u Caryophyllales.

U APG IV, uključene su ‘Kewaceae, Macarthuriaceae, Microteaceae i Petiveriaceae.^[5]

Kao što je APG III sistem (2009) ograničeno, ovaj red uključuje iste porodice kao APG II sistem (vidi dolje) plus nove porodice: Limeaceae, Lophiocarpaceae, Montiaceae, Talinaceae i Anacampserotaceae.

Kao što je opisano u APG II sistemu (2003), ovaj red uključuje poznate biljke poput kaktusa , karanfila, špinata, repa, rabarbara, [[muholovka], biljke mesožderke i Bougainvillea. Nedavni molekulskii i biohemijski dokazi razriješili su dodatne, kladitički dobro podržane unutar ovog reda.

Cactaceaeː Gymnocalycium Matoensea u Yaleskom "Marsh Botanical Gardenu"

Carnegiea gigantea

Patuljasti "Sweet William", Caryophyllaceae

Cvijet u rodu Dianthus

Ovo predstavlja malu promjenu u odnosu na APG sistem iz 1998

Los Caryophyllales son un òrdre de plantas dicotiledonèas.

En classificacion classica de Cronquist (1981), compren las familhas seguentas:

• Achatocarpacèas
• Aizoacèas
• Amarantacèas
• Basellacèas
• Cactacèas (familha dels cactús)
• Cariofilacèas (familha de l'ulhet)
• Chenopodiacèas (familha de l'espinard)
• Didiereacèas
• Molluginacèas
• Nictaginacèas (familha de bogenvillièrs)
• Fitolaccacèas
• Portulacacèas

La classificacion filogenetica APG (1998) e de classificacion filogenetica APG II (2003) an expandit aqueste òrdre. L'òrdre es mai prèp de la sosclassa Caryophyllidae de Cronquist. En APG II la circonscripcion es:

• òrdre Caryophyllales

  familha Achatocarpaceae

  familha Aizoaceae

  familha Amaranthaceae (incl. Chenopodiaceae )

  familha Ancistrocladaceae

  familha Asteropeiaceae

  familha Barbeuiaceae

  familha Basellaceae

  familha Cactaceae

  familha Caryophyllaceae

  familha Didiereaceae

  familha Dioncophyllaceae

  familha Droseraceae

  familha Drosophyllaceae

  familha Frankeniaceae

  familha Gisekiaceae

  familha Halophytaceae

  familha Molluginaceae

  familha Nepenthaceae

  familha Nyctaginaceae

  familha Physenaceae

  familha Phytolaccaceae

  familha Plumbaginaceae

  familha Polygonaceae

  familha Portulacaceae

  familha Rhabdodendraceae

  familha Sarcobataceae

  familha Simmondsiaceae (familha del jojoba)

  familha Stegnospermataceae

  familha Tamaricaceae

Mêxika xalxalî, qerenfîla deqdeqî (Dianthus deltoides)

Koma mêxikan, koma qerenfîlan (Caryophyllales) komeke riwekan e. Di nava riwekên kulîlkdar (Magnoliopsida) cih digire. Di vê komê de, 33 famîle, 692 cins û kêmzêde 11.155 cureyên riwekan cih digirin. Riwekên xwarbar siyale, silk, bazû (dîw, silka biyanî), ribês hwd jî di vê komê de ne.

Sîstematîk

• Achatocarpaceae
• Famîleya xişrûkên qeşayê, famîleya piştî nîvroyan (Aizoaceae)
• Famîleya boçika rovî, famîleya gihaxemriyan (Amaranthaceae) (tevlî Chenopodiaceae)
• Anacampserotaceae
• Ancistrocladaceae
• Asteropeiaceae
• Barbeuiaceae
• Famîleya siyaleya Malabarê (Basellaceae)
• Famîleya kaktûsan (Cactaceae)
• Famîleya mêxikan, famîleya qerenfîlan (Caryophyllaceae)
• Didiereaceae
• Famîleya pelçangilan (Dioncophyllaceae)
• Famîleya gihaxavan (Droseraceae)
• Famîleya pelxavan (Drosophyllaceae)
• Frankeniaceae
• Gisekiaceae
• Halophytaceae
• Limeaceae
• Lophiocarpaceae
• Microteaceae
• Famîleya zembereyan (Molluginaceae)
• Montiaceae
• Famîleya misînê frîşteyan (Nepenthaceae)
• Famîleya kulîlkên xasbaxçeyan, famîleya gulên Zînê (Nyctaginaceae)
• Physenaceae
• Phytolaccaceae
• Famîleya minaran (Plumbaginaceae), minar: Plumbago europaea
• Famîleya tirşo û rêwasan (Polygonaceae)
• Famîleya pirpîrînan (Portulacaceae)
• Rhabdodendraceae
• Sarcobataceae
• Simmondsiaceae
• Stegnospermataceae
• Talinaceae
• Tamaricaceae

Çavkanî

• Philippe Cuénoud, Vincent Savolainen, Lars W. Chatrou, Martyn Powell, Renée J. Grayer, Mark W. Chase: Molecular phylogenetics of Caryophyllales based on nuclear 18S rDNA and plastid rbcL, atpB, and matK DNA sequences. In: American Journal of Botany, b. 89, Nr. 1, 2002, r. 132-144,
• Reto Nyffeler: The closest relatives of Cacti: insights from phylogenetic analyses of chloroplast and mitochondrial sequences with special emphasis on relationships in the tribe Anacampseroteae. In: American Journal of Botany, b. 94, Nr. 1, 2007, s. 89-101,
• G. Heubl, G. Bringmann, H. Meimberg: Molecular phylogeny and character evolution of carnivorous plant families in Caryophyllales – Revisited. In: Plant Biology, Band 8, Nr. 6, 2006, S. 821-830,
• Bastian Schäferhoff, Kai F. Müller, Thomas Borsch Caryophyllales phylogenetics: disentangling Phytolaccaceae and Molluginaceae and description of Microteaceae as a new isolated family. In: Willdenowia - Annals of the Botanic Garden and Botanical Museum Berlin-Dahlem, Band 39, Nr. 2, 2009, S. 209-228, DOI: 10.3372/wi.39.39201.
• Koma mêxixan APWebsite (îngl.)

Girêdan

Li Wikimedia Commons medyayên di warê Koma mêxikan de hene.

• Ausführliche Beschreibung der Ordnung beim Botanischen Institut der Uni Hamburg (almanî)
• Der Stammbaum der Caryophyllales im Tree of Life Projekt (îngilîzî)
• Pressemitteilung der FU Berlin zur Neubeschreibung der Microteaceae (almanî)

Tineɣreflin (Assaɣ usnan: Caryophyllales) d tafesna tamɣawt seg tesnayyawin, Tafesna ayyi dges 33 n twaculin d 692 n tewsitin d 11155 n telmas, gar n telmas-a inɣerfel d

Каранфиловидни ((науч. Caryophyllales)) — ред на цветни растенија каде спаѓаат кактусите, каранфили, штировите, ледениците и најразлични месојадни растенија. Многу растенија од родот се сочници, со месести стебла или листови.

Опис

Во каранфиловидните влегуваат 6% од сите дикотиледонски видови.^[1] Редот им припаѓа на јадрените евдикоти^[2] и содржи 33 семејства, 692 рода и 11.155 видови.^[3] За монофилијата на каранфиловидните сведочат нуклеотидните низи, податоците од низите на цитохром c и наследните особености како развојот на ѕидовите на прашникот и проводните елементи со прости дупчиња. ^[4]

Систематика

Според системот APG II (2003), во овој ред спаѓаат мошне застапени растенија како кактусите, каранфилите, спанаќот, цвеклото, ревенот, росилките, венерините муволовки и бугенвилејата. Неодамнешните молекуларни и биохемиски наоди утврдуваат дополнителни кладови во рамките на родот.

• ред Caryophyllales

• сем. Achatocarpaceae
• сем. Aizoaceae
• сем. Amaranthaceae
  Бела лобода (сем. штирови)
• сем. Anacampserotaceae (додадена во APG III)
• сем. Ancistrocladaceae
• сем. Asteropeiaceae
• сем. Barbeuiaceae
• сем. Basellaceae
• сем. Cactaceae
• сем. Caryophyllaceae
• сем. Didiereaceae
• сем. Dioncophyllaceae
• сем. Droseraceae
• сем. Drosophyllaceae
• сем. Frankeniaceae
• сем. Gisekiaceae
• сем. Halophytaceae
• сем. Limeaceae (додадена во APG III)
• сем. Lophiocarpaceae (додадена во APG III)
• сем. Molluginaceae
  Венерина муволовка (сем. росилки)
• сем. Montiaceae (додадена во APG III)
• сем. Nepenthaceae
• сем. Nyctaginaceae
• сем. Physenaceae
• сем. Phytolaccaceae
• сем. Plumbaginaceae
• сем. Polygonaceae
• сем. Portulacaceae
• сем. Rhabdodendraceae
• сем. Sarcobataceae
• сем. Simmondsiaceae
• сем. Stegnospermataceae
• сем. Talinaceae (додадена во APG III)
• сем. Tamaricaceae

Наводи

कैरियोफ़िलालीस (अंग्रेज़ी: Caryophyllales) सपुष्पक पौधों का एक जीववैज्ञानिक गण है जिसमें कैक्टस, खट्टी पालक और कई मांसाहारी पौधे आते हैं। इनमें से कई गूदेदार पौधे होते हैं और मोटे पत्ते या टहनियाँ रखते हैं। सारी युडिकॉट वनस्पति जातियों के लगभग ६% इसी गण के सदस्य हैं।^[2][3]

इन्हें भी देखें

• गूदेदार पौधे
• खट्टा पालक

सन्दर्भ

Caryophyllales (/ˌkæri.oʊfɪˈleɪliːz/ KARR-ee-oh-fih-LAY-leez)^[2] is a diverse and heterogeneous order of flowering plants that includes the cacti, carnations, amaranths, ice plants, beets, and many carnivorous plants. Many members are succulent, having fleshy stems or leaves. The betalain pigments are unique in plants of this order and occur in all its families with the exception of Caryophyllaceae and Molluginaceae.^[3]

Description

The members of Caryophyllales include about 6% of eudicot species.^[4] This order is part of the core eudicots.^[5] Currently, the Caryophyllales contains 37 families, 749 genera, and 11,620 species^[6] The monophyly of the Caryophyllales has been supported by DNA sequences, cytochrome c sequence data and heritable characters such as anther wall development and vessel-elements with simple perforations.^[7]

Circumscription

As with all taxa, the circumscription of Caryophyllales has changed within various classification systems. All systems recognize a core of families with centrospermous ovules and seeds. More recent treatments have expanded the Caryophyllales to include many carnivorous plants.

Systematists were undecided on whether Caryophyllales should be placed within the rosid complex or sister to the asterid clade.^[7] The possible connection between sympetalous angiosperms and Caryophyllales was presaged by Bessey, Hutchinson, and others; as Lawrence relates: "The evidence is reasonably conclusive that the Primulaceae and the Caryophyllaceae have fundamentally the same type of gynecia, and as concluded by Douglas (1936)(and essentially Dickson, 1936) '...the vascular pattern and the presence of locules at the base of the ovary point to the fact that the present much reduced flower of the Primulaceae has descended from an ancestor which was characterized by a plurilocular ovary and axial placentation. This primitive flower might well be found in centrospermal stock as Wernham, Bessy, and Hutchinson have suggested.' "^[8]

Caryophyllales is separated into two suborders: Caryophyllineae and Polygonineae.^[7] These two suborders were formerly (and sometimes still are) recognized as two orders, Polygonales and Caryophyllales.^[7]

Cactaceae native to the middle region of South America, at Marsh Botanical Garden. Cactaceae are a plant family, under the order Caryophyllales.

APG IV

Kewaceae, Macarthuriaceae, Microteaceae, and Petiveriaceae were added in APG IV. ^[9]

APG III

As circumscribed by the APG III system (2009), this order includes the same families as the APG II system (see below) plus the new families, Limeaceae, Lophiocarpaceae, Montiaceae, Talinaceae, and Anacampserotaceae.^[1]

• family Achatocarpaceae
• family Aizoaceae
• family Amaranthaceae
• family Anacampserotaceae
• family Ancistrocladaceae
• family Asteropeiaceae
• family Barbeuiaceae
• family Basellaceae
• family Cactaceae
• family Caryophyllaceae
• family Didiereaceae
• family Dioncophyllaceae
• family Droseraceae
• family Drosophyllaceae
• family Frankeniaceae
• family Gisekiaceae
• family Halophytaceae
• family Kewaceae
• family Limeaceae
• family Lophiocarpaceae
• family Macarthuriaceae
• family Microteaceae
• family Molluginaceae
• family Montiaceae
• family Nepenthaceae
• family Nyctaginaceae
• family Petiveriaceae
• family Physenaceae
• family Phytolaccaceae
• family Plumbaginaceae
• family Polygonaceae
• family Portulacaceae
• family Rhabdodendraceae
• family Sarcobataceae
• family Simmondsiaceae
• family Stegnospermataceae
• family Talinaceae
• family Tamaricaceae

APG II

As circumscribed by the APG II system (2003), this order includes well-known plants like cacti, carnations, spinach, beet, rhubarb, sundews, venus fly traps, and bougainvillea. Recent molecular and biochemical evidence has resolved additional well-supported clades within the Caryophyllales.

• order Caryophyllales
  • family Achatocarpaceae
  • family Aizoaceae
  • family Amaranthaceae
    

    Pupalia lappacea Forest Burr from family Amaranthaceae
  • family Anacampserotaceae (added in APG III)^[1]
  • family Ancistrocladaceae
  • family Asteropeiaceae
  • family Barbeuiaceae
  • family Basellaceae
  • family Cactaceae
  • family Caryophyllaceae
  • family Didiereaceae
  • family Dioncophyllaceae
  • family Droseraceae
  • family Drosophyllaceae
  • family Frankeniaceae
  • family Gisekiaceae
  • family Halophytaceae
  • family Limeaceae (added in APG III)^[1]
  • family Lophiocarpaceae (added in APG III)^[1]
  • family Molluginaceae
    

    Glinus oppositifolius from family Molluginaceae
  • family Montiaceae (added in APG III)^[1]
  • family Nepenthaceae
  • family Nyctaginaceae
  • family Physenaceae
  • family Phytolaccaceae
  • family Plumbaginaceae
  • family Polygonaceae
  • family Portulacaceae
  • family Rhabdodendraceae
  • family Sarcobataceae
  • family Simmondsiaceae
  • family Stegnospermataceae
  • family Talinaceae (added in APG III)^[1]
  • family Tamaricaceae

Cactaceaeː Gymnocalycium Matoensea at Yale's Marsh Botanical Garden.

APG

Carnegiea gigantea

Sweet William Dwarf from the family Caryophyllaceae

A flower of Dianthus

This represents a slight change from the APG system, of 1998

• order Caryophyllales

  family Achatocarpaceae

  family Aizoaceae

  family Amaranthaceae

  family Ancistrocladaceae

  family Asteropeiaceae

  family Basellaceae

  family Cactaceae

  family Caryophyllaceae

  family Didiereaceae

  family Dioncophyllaceae

  family Droseraceae

  family Drosophyllaceae

  family Frankeniaceae

  family Molluginaceae

  family Nepenthaceae

  family Nyctaginaceae

  family Physenaceae

  family Phytolaccaceae

  family Plumbaginaceae

  family Polygonaceae

  family Portulacaceae

  family Rhabdodendraceae

  family Sarcobataceae

  family Simmondsiaceae

  family Stegnospermataceae

  family Tamaricaceae

Cronquist

Chenopodium album

The Cronquist system (1981) also recognised the order, with this circumscription:

• order Caryophyllales

  family Achatocarpaceae

  family Aizoaceae

  family Amaranthaceae

  family Basellaceae

  family Cactaceae

  family Caryophyllaceae

  family Chenopodiaceae

  family Didiereaceae

  family Nyctaginaceae

  family Phytolaccaceae

  family Portulacaceae

  family Molluginaceae

The difference with the order as recognized by APG lies in the first place in the concept of "order". The APG favours much larger orders and families, and the order Caryophyllales sensu APG should rather be compared to subclass Caryophyllidae sensu Cronquist.

A part of the difference lies with what families are recognized. The plants in the Stegnospermataceae and Barbeuiaceae were included in Cronquist's Phytolaccaceae. The Chenopodiaceae (still recognized by Cronquist) are included in Amaranthaceae by APG.

New to the order (sensu APG) are the Asteropeiaceae and Physenaceae, each containing a single genus, and two genera from Cronquist's order Nepenthales.

Earlier circumscriptions

Earlier systems, such as the Wettstein system, last edition in 1935, and the Engler system, updated in 1964, had a similar order under the name Centrospermae.

References

Kariofilaloj (science latine Caryophyllales) estas ordo de florplantoj, enhavanta plantojn kiel la kaktojn, la diantojn, la amarantojn, betojn, kaj nepentojn.

Nomenklature, la nomo devenas de la specio Dianthus caryophyllus (kariofildianto), kun la ordo-sufikso -aloj (latine -ales). Ĉar la ordo nomiĝas laŭ specia epiteto, ne genro, la nomo estas neregula (same kiel la familio Kariofilacoj); sed la "ĝusta" nomo Diantaloj (latine Dianthales) ne estas populare uzata.

Proksimume 6% de specioj de eŭdikotiledonoj estas kariofilaloj. Aktuale (2019), la ordo Kariofilaloj enhavas 37 familiojn, 749 genrojn, kaj 11 620 speciojn.^[1] DNA-analizo subtenas la kladecon de tiu ordo.^[2]

Referencoj

Caryophyllales es un orden de plantas angiospermas. Este orden, muy heterogéneo, incluye cactus, ciertas plantas carnívoras, amarantos, acelga, espinaca, buganvillas, entre los taxones y especies más representativos. La mayoría de sus familias (excepto Caryophyllaceae y Molluginaceae) producen betalaínas.

Si bien su circunscripción es bastante discutida en el caso de algunos grupos, proviene esencialmente del análisis molecular más que de caracteres morfológicos.

Contiene 33 familias, 692 géneros y 11.155 especies.^[1]​

En sistemas de clasificación actuales como el APG IV del 2016 incluye a las siguientes familias:

• Familia Achatocarpaceae
• Familia Aizoaceae
• Familia Anacampserotaceae
• Familia Ancistrocladaceae
• Familia Asteropeiaceae
• Familia Amaranthaceae
• Familia Barbeuiaceae
• Familia Basellaceae
• Familia Cactaceae
• Familia Caryophyllaceae
• Familia Didiereaceae
• Familia Dioncophyllaceae
• Familia Droseraceae
• Familia Drosophyllaceae
• Familia Frankeniaceae
• Familia Gisekiaceae
• Familia Halophytaceae
• Familia Kewaceae
• Familia Limeaceae
• Familia Lophiocarpaceae
• Familia Macarthuriaceae
• Familia Microteaceae
• Familia Molluginaceae
• Familia Montiaceae
• Familia Nepenthaceae
• Familia Nyctaginaceae
• Familia Petiveriaceae
• Familia Physenaceae
• Familia Phytolaccaceae
• Familia Plumbaginaceae
• Familia Polygonaceae
• Familia Portulacaceae
• Familia Rhabdodendraceae
• Familia Sarcobataceae
• Familia Stegnospermataceae
• Familia Simmondsiaceae
• Familia Talinaceae
• Familia Tamaricaceae

Caracteres diagnósticos

Según APG III, los caracteres diagnósticos para identificar al orden Caryophyllales son:

• Mayormente herbáceos.
• No forman micorrizas.
• Gineceo a veces unilocular con placentación central.
• Polen colpado.
• Betalaínas o antocianinas.

Referencias

• Chase, M. W., Christenhusz, M. J. M., Fay, M. F., Byng, J. W., Judd, W. S., Soltis, D. E., ... & Stevens, P. F. (2016). An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society, 181(1), 1-20.

Nelgilaadsed (Caryophyllales) on õistaimede selts kaheiduleheliste klassist.

APG II süsteemi (2003) järgi kuulus seltsi 29 sugukonda rohkem kui 11 000 liigiga:

• Achatocarpaceae
• Aizoaceae – Kivilehelised
• Amaranthaceae – Rebasheinalised
• Ancistrocladaceae
• Asteropeiaceae
• Barbeuiaceae
• Basellaceae – Basellalised
• Cactaceae – Kaktuselised
• Caryophyllaceae – Nelgilised
• Didiereaceae – Didjeerialised
• Dioncophyllaceae
• Droseraceae – Huulheinalised
• Drosophyllaceae
• Frankeniaceae
• Gisekiaceae
• Halophytaceae
• Molluginaceae
• Nepenthaceae – Kanntaimelised
• Nyctaginaceae – Imelillelised
• Physenaceae
• Phytolaccaceae – Kermesmarjalised
• Plumbaginaceae – Tinajuurelised
• Polygonaceae – Tatralised
• Portulacaceae – Portulakilised
• Rhabdodendraceae
• Sarcobataceae
• Simmondsiaceae
• Stegnospermataceae
• Tamaricaceae

2009 aastal avaldatud APG III süsteemi järgi on seltsis juba 34 sugukonda. Lisandusid:

• Anacampserotaceae – Armulillelised
• Limeaceae
• Lophiocarpaceae
• Montiaceae – Allikrohulised
• Talinaceae

Caryophyllales landare loredunen ordena bat da. Gutxi gorabehera izda kaktus, krabelin eta amaranto espezie ditu.

Familiak

• Achatocarpaceae
• Aizoaceae
• Amaranthaceae
• Anacampserotaceae
• Ancistrocladaceae
• Asteropeiaceae
• Barbeuiaceae
• Basellaceae
• Cactaceae
• Caryophyllaceae
• Didiereaceae
• Dioncophyllaceae
• Droseraceae
• Drosophyllaceae
• Frankeniaceae
• Gisekiaceae
• Halophytaceae
• Limeaceae
• Lophiocarpaceae
• Microteaceae
• Molluginaceae
• Montiaceae
• Nepenthaceae
• Nyctaginaceae
• Physenaceae
• Phytolaccaceae
• Plumbaginaceae
• Polygonaceae
• Portulacaceae
• Rhabdodendraceae
• Sarcobataceae
• Simmondsiaceae
• Stegnospermataceae
• Talinaceae
• Tamaricaceae

Caryophyllales on laaja ja monimuotoinen lahko, joka kuuluu kaksisirkkaisiin. Se sisältää monia mehikasveja, kuten kaktuskasvit ja monet jääruoho- ja portulakkakasvien edustajat, sekä lihansyöjäkasveja, kuten kihokki- ja kannukasvit. Lahkon tyyppikasveja ovat kohokit.

Heimot

Luokittelu on APG III -luokituksen mukainen.^[1] Vanhemmassa Cronquistin luokittelussa lahkoon kuului ainoastaan nykyisen ydinryhmän heimoja, ja niistäkin vain osa.

Ydinryhmä

• Microteaceae
• Caryophyllaceae – kohokkikasvit
• Achatocarpaceae
• Amaranthaceae – revonhäntäkasvit
• Stegnospermataceae
• Limeaceae
• Lophiocarpaceae
• Barbeuiaceae
• Aizoaceae – päivikkikasvit eli jääruohokasvit
• Gisekiaceae
• Sarcobataceae
• Phytolaccaceae – kermesmarjakasvit
• Nyctaginaceae – ihmekukkakasvit
• Molluginaceae
• Montiaceae
• Halophytaceae
• Didiereaceae – kaktiokasvit
• Basellaceae – basellakasvit
• Talinaceae
• Anacampserotaceae
• Portulacaceae – portulakkakasvit
• Cactaceae – kaktuskasvit

Toinen pääryhmä

• Polygonaceae – tatarkasvit
• Plumbaginaceae – lyijykukkakasvit
• Frankeniaceae – suolakukkakasvit
• Tamaricaceae – tamariskikasvit
• Droseraceae – kihokkikasvit
• Nepenthaceae – kannukasvit
• Drosophyllaceae
• Ancistrocladaceae
• Dioncophyllaceae

Muut heimot

• Asteropeiaceae
• Physenaceae
• Simmondsiaceae – vuohenpuksiokasvit
• Rhabdodendraceae

Lähteet

Aiheesta muualla

• Evoluutiopuu: http://www.mobot.org/mobot/research/apweb/trees/caryophyllalesnotl.gif

Les Caryophyllales (synonyme : Centrospermales) sont un ordre de plantes dicotylédones comprenant 38 familles (selon la dernière classification APG IV) et 8 600 espèces. Cet ordre est nettement monophylétique comme le montrent de nombreuses synapomorphies^[1]. Les espèces sont notamment caractérisés par des feuilles généralement opposées, des ovules à placentation centrale libre ou basale (d'où l'ancien nom de Centrospermales), souvent campylotropes (d'où l'ancien nom de Curvembryales), et la présence de bétalaïne (à l'exception des Caryophyllaceae qui ont des anthocyanes), pigments azotés qui expliquent que beaucoup des espèces sont des plantes rudérales nitrophiles^[2].

Liste de familles

En classification phylogénétique APG IV (2016) s'ajoutent les nouvelles familles suivantes : Kewaceae, Macarthuriaceae et Microteaceae, de plus les Petiveriaceae séparées des Phytolaccaceae^[3].

En classification phylogénétique APG III (2009) il comprend les familles suivantes :

• ordre Caryophyllales Juss. ex Bercht. & J.Presl (1820)
• : famille Achatocarpaceae Heimerl (1934)
• : famille Aizoaceae Martinov (1820)
• : famille Amaranthaceae Juss. (1789)
• : famille Anacampserotaceae Eggli & Nyffeler (2010, in press)
• : famille Ancistrocladaceae Planch. ex Walp. (1851)
• : famille Asteropeiaceae Takht. ex Reveal & Hoogland (1990)
• : famille Barbeuiaceae Nakai (1942)
• : famille Basellaceae Raf. (1837)
• : famille Cactaceae Juss. (1789)
• : famille Caryophyllaceae Juss. (1789)
• : famille Didiereaceae Radlk. (1896)
• : famille Dioncophyllaceae Airy Shaw (1952)
• : famille Droseraceae Salisb. (1808)
• : famille Drosophyllaceae Chrtek, Slavíková & Studnicka (1989)
• : famille Frankeniaceae Desv. (1817)
• : famille Gisekiaceae Nakai (1942)
• : famille Halophytaceae A.Soriano (1984)
• : famille Limeaceae Shipunov ex Reveal (2005)
• : famille Lophiocarpaceae Doweld & Reveal (2008)
• : famille Molluginaceae Bartl. (1825)
• : famille Montiaceae Raf. (1820)
• : famille Nepenthaceae Dumort. (1829)
• : famille Nyctaginaceae Juss. (1789)
• : famille Physenaceae Takht. (1985)
• : famille Phytolaccaceae R.Br. (1818)
• : famille Plumbaginaceae Juss. (1789)
• : famille Polygonaceae Juss. (1789)
• : famille Portulacaceae Juss. (1789)
• : famille Rhabdodendraceae Prance (1968)
• : famille Sarcobataceae Behnke (1997)
• : famille Simmondsiaceae Tiegh. (1900)
• : famille Stegnospermataceae Nakai (1942)
• : famille Talinaceae Doweld (2001)
• : famille Tamaricaceae Link (1821)

Histoire

En classification classique de Cronquist (1981) il comprenait les familles suivantes :

• famille Achatocarpaceae
• famille Aizoaceae
• famille Amaranthaceae
• famille Basellaceae
• famille Cactaceae (famille des cactus)
• famille Caryophyllaceae (famille des œillets véritables)
• famille Chenopodiaceae (famille de l'épinard)
• famille Didiereaceae
• famille Molluginaceae
• famille Nyctaginaceae (famille du bougainvilliers)
• famille Phytolaccaceae
• famille Portulacaceae

La classification phylogénétique APG (1998) et la classification phylogénétique APG II (2003) ont étendu cet ordre. L'ordre est plus près de la sous-classe Caryophyllidae de Cronquist. En APG II la circonscription est :

• ordre Caryophyllales
• : famille Achatocarpaceae
• : famille Aizoaceae
• : famille Amaranthaceae (incl. Chenopodiaceae )
• : famille Ancistrocladaceae
• : famille Asteropeiaceae
• : famille Barbeuiaceae
• : famille Basellaceae
• : famille Cactaceae
• : famille Caryophyllaceae
• : famille Didiereaceae
• : famille Dioncophyllaceae
• : famille Droseraceae
• : famille Drosophyllaceae
• : famille Frankeniaceae
• : famille Gisekiaceae
• : famille Halophytaceae
• : famille Molluginaceae
• : famille Nepenthaceae
• : famille Nyctaginaceae
• : famille Physenaceae
• : famille Phytolaccaceae
• : famille Plumbaginaceae
• : famille Polygonaceae
• : famille Portulacaceae
• : famille Rhabdodendraceae
• : famille Sarcobataceae
• : famille Simmondsiaceae (famille du jojoba)
• : famille Stegnospermataceae
• : famille Tamaricaceae

Notes et références

Voir aussi

Article connexe

• Glossaire de botanique

Is ord iad na Caryophyllales de phlandaí bláthanna a chuimsíonn na cachtais, lusanna gile, amarantais, Aizoaceae, biatais, agus go leor plandaí feoiliteacha. Tá a lán bail ina phlandaí súmhara, agus gais nó duilleoga feolmhara acu.

As Caryophyllales conforman unha orde de plantas anxiospermas. Esta orde, moi heteroxénea, inclúe cactos, certas plantas carnívoras, amarantos, acelgas, espinacas, buganvíleas, entre os taxons e especies máis representativos. A maioría das súas familias (agás Caryophyllaceae e Molluginaceae) producen betalaínas.

Se ben a súa circunscrición é bastante discutida no caso dalgúns grupos, provén esencialmente da análise molecular máis ca de caracteres morfolóxicos.

En sistemas de clasificación actuais como o APG II de 2003 inclúe as seguintes familias:

• Familia Anacampserotaceae
• Familia Achatocarpaceae
• Familia Aizoaceae
• Familia Amaranthaceae
• Familia Ancistrocladaceae
• Familia Asteropeiaceae
• Familia Barbeuiaceae
• Familia Basellaceae
• Familia Cactaceae
• Familia Caryophyllaceae
• Familia Dioncophyllaceae
• Familia Droseraceae
• Familia Drosophyllaceae
• Familia Frankeniaceae
• Familia Molluginaceae
• Familia Nepenthaceae
• Familia Nyctaginaceae
• Familia Physenaceae
• Familia Phytolaccaceae
• Familia Plumbaginaceae
• Familia Polygonaceae
• Familia Portulacaceae
• Familia Rhabdodendraceae
• Familia Sarcobataceae
• Familia Simmondsiaceae
• Familia Stegnospermataceae
• Familia Tamaricaceae

Véxase tamén

Caryophyllales (klinčićolike) je botanički naziv za red biljaka iz razreda Magnoliopsida. Cronquist je klasificira sa redovima Polygonales i Plumbaginales u podrazred Caryophyllidae, svrstavši u nju 12 porodica. Takhtajan (1997) je također svrstava u podrazred Caryophyllidae, i pobliže nadredu Caryophyllanae, a Robert F. Thorne. 1992. u nadred Caryophyllana

Razdioba

Sistematika