Paprskoploutví (Actinopterygii) je třída prehistorických i moderních kostnatých ryb, která je velice velkou a velice úspěšnou skupinou. Tvoří více než polovinu žijících obratlovců. Vznik paprskoploutvých ryb je datován až do spodního devonu 400 miliónů let; ke konci devonu a počátkem karbonu byli již paprskoploutví vedoucí skupinou obratlovců.
Moderní systematika obvykle paprskoploutvé dělí na tři nadřády: chrupavčití (Chondrostei), mnohokostnatí (Neopterygii) a kostnatí (Teleostei). Třída má přibližně 42 řádů se 430 čeleděmi a více než 23 000 druhů.[1][2] Evoluční systematikové se však domnívají, že paprskoploutví mají pravděpodobně poněkud složitější evoluční historii, než aby byli rozčleněni na pouhé tři nadřády. Tato skupina ryb tvoří 96 % všech ryb. Vlivem vymírání ryb je však možné, že mnoho z paprskoploutvých vyhyne dříve, než budou pro vědu vůbec popsány. Celé dvě pětiny všech paprskoploutvých tvoří sladkovodní druhy.[zdroj?] Do června 2016 bylo popsáno 32 578 platných druhů paprskoploutvých ryb, které jsou aktuálně řazeny ve více než 500 čeledích a 72 řádech.[3]
Charakteristické pro paprskoploutvé ryby je vyztužení ploutví kostěnými paprsky.
Paprskoploutvé ryby obývají mnoho extrémních stanovišť. Mezi ty mohou být zahrnuta vysoko položená horská jezera a toky, pouštní prameny a teplé pouštní říčky (jako rod Cyprinodon), podzemní jeskyně, efemérní tůňky, polární moře a hlubiny oceánů. Výše uvedená stanoviště se nacházejí v rozsahu teplot prostředí od −1,8 °C až do 40 °C, v rozsahu pH od 4 do 10 a více, ve vodách s širokým rozsahem rozpuštěného kyslíku od 0 po plné nasycení, ve vodách se salinitou od 0 po 90 ppm a ve vodách s hloubkou 0 do 7 000 m.
Některé ryby stráví většinu času zcela mimo vodu: ryby z rodu lezců Periophthalmus chytají svou kořist tvořenou drobnými bezobratlými v přílivové zóně, zatímco jiné ryby žijí ve strnulém stavu. Jiné se adaptovaly svým přísavným ústrojím na extrémně rychle proudící vody horských oblastí Asie. Zajímavé jsou i svítící a světélkující ryby žijící v hlubinách oceánů z čeledí lampovníkovití, světlonošovití, moridovití a halosaurovití.
Největším zástupcem této skupiny byla zřejmě obří jurská ryba druhu Leedsichthys problematicus z vyhynulé čeledi Pachycormidae s délkou kolem 16 metrů a hmotností v řádu desítek tun[4].
Paprskoploutvé ryby představují významný zdroj lidské potravy.
Obrázky, zvuky či videa k tématu paprskoploutví ve Wikimedia Commons
Paprskoploutví (Actinopterygii) je třída prehistorických i moderních kostnatých ryb, která je velice velkou a velice úspěšnou skupinou. Tvoří více než polovinu žijících obratlovců. Vznik paprskoploutvých ryb je datován až do spodního devonu 400 miliónů let; ke konci devonu a počátkem karbonu byli již paprskoploutví vedoucí skupinou obratlovců.
