Nosorožec dvourohý (Diceros bicornis) nazývaný někdy též nosorožec černý je společně s nosorožcem tuponosým zástupcem nosorožce v Africe. Je býložravec, populace nosorožců dvourohých se vyskytuje zejména v afrických rezervacích.
Oblast výskytu dříve zasahovala přes celou subsaharskou Afriku. V dnešní době je rozšířen v několika málo oblastech Keni, Tanzanie, Namibie, Zambie a dalších částech Jižní Afriky.
Nosorožec dvourohý neboli černý je menším ze dvou druhů afrických nosorožců. Tělo je silné a kůže má šedou barvu, je skoro holá, bez větších kožních záhybů. Srst má pouze na koncích uší a ocasu. Hlava je krátká a vyrůstají na ní dva rohy, které jsou tvořeny z keratinu (rohoviny), což je hmota, ze které jsou tvořeny i lidské nehty a vlasy. Hlavu nosí pod úrovní hřbetu. Nemá týlní hrbol jako nosorožec tuponosý. Nohy jsou krátké a silné. Další viditelný rozdíl mezi těmito druhy je horní pysk, který má nosorožec dvourohý protažený do špičky, a může s ním tak otrhávat listy a větvičky ze stromů a keřů.
Nosorožec dvourohý je samotářské zvíře. Je to plaché zvíře, které je ostražité. Je krátkozraký. Oproti tomu má dobrý sluch i čich, a jakmile se přesvědčí, že nehrozí nebezpečí, uklidní se. Pase se hlavně za šera a v noci. Přes den se nejradši[zdroj?] válí v bahně a nebo odpočívá ve stínu. Matka vodí mládě za sebou.
Nosorožec dvourohý díky svému pohyblivému hornímu pysku může otrhávat listí i větvičky z keřů a nebo stromů.
Rozmnožují se po celý rok. V Keni jsou vrcholy v září až listopadu. V Jižní Africe vrcholy nastanou v období dubna-července. Samice rodí v periodách 2-5 let. Tele má při narození asi 40 kg a poněkolika týdnech je schopno přijímat pevnou stravu. Je odstaveno ve 2 rocích a je nezávislé kolem 2,5-3,5 roku.
Nosorožec dvourohý neboli černý je zařazen na Červeném seznamu IUCN v kategorii kriticky ohrožený (CR/A2abc). Černí nosorožci byli dříve rozšíření a hojní přes celou subsaharskou Afriku. Jsou dodnes loveni kvůli rohům, ze kterých se vyrábí ozdobné dýky a jsou používány v některých asijských zemích v tradičním lékařství, kde si mylně představují, že to povede ke zvýšení sexuální potence. Je odhadováno, že 90 % dospělých nosorožců je zabito pytláky kvůli rohům.
Ještě v roce 1900 žilo na území západní Afriky asi 100 tisíc nosorožců dvourohých. V roce 1995 už to bylo pouhých 2400 jedinců.[2]
Poddruh nosorožec dvourohý severozápadní (Diceros bicornis longipes) byl v letech 2011 a 2013 organizací IUCN prohlášen za vyhubeného.[3]
Chov v zoologických zahradách je poměrně složitý. Pokud chce zoo chovat více nosorožců, musí mít více výběhů. Nosorožci se totiž dají spojit pouze jako mláďata, nebo v době říje. V Česku je jako jediná chová ZOO Dvůr Králové, která odchovala již 43 mláďat! Tím se řadí mezi nejúspěšnější chovatele na světě. Dříve je chovala ZOO Praha a ZOO Zlín.
Zoo Dvůr Králové nad Labem
Zoo Dvůr Králové nad Labem
Zoo Dvůr Králové nad Labem
Zoo Dvůr Králové nad Labem
Zoo Dvůr Králové nad Labem
Zoo Dvůr Králové nad Labem
Nosorožec dvourohý (Diceros bicornis), Ngorongoro-Krater, Tanzanie
Obrázky, zvuky či videa k tématu nosorožec dvourohý ve Wikimedia Commons
Galerie nosorožec dvourohý ve Wikimedia CommonsNosorožec dvourohý (Diceros bicornis) nazývaný někdy též nosorožec černý je společně s nosorožcem tuponosým zástupcem nosorožce v Africe. Je býložravec, populace nosorožců dvourohých se vyskytuje zejména v afrických rezervacích.
