Obratlovci (Craniata, též zastarale Vertebrata) jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo kostěné kostry, s dobře odlišitelnou hlavovou částí. Podle současných poznatků se u tradičně pojímaných obratlovců (Vertebrata) může jednat o nepřirozenou skupinu. Nejbližší nadřazenou přirozenou skupinou by pak podle nových fylogenetických studií byli tzv. lebečnatí (Craniata), pro které se nově používá též český název obratlovci (i když je chápán v širším smyslu).[1] Oproti skupině Vertebrata zahrnují navíc pouze sliznatky, které však podle současných studií patří k mihulím a netvoří tak sesterskou skupinu k Vertebrata. V současnosti je známo asi 64 000 druhů obratlovců.
Největším známým obratlovcem z hlediska hmotnosti je nepochybně kytovec plejtvák obrovský, který dosahuje hmotnosti až 200 tun a překonává tak i největší známé druhohorní sauropodní dinosaury (nikoliv ale tělesnou délkou). Zatímco plejtváci obrovští dorůstají maximální délky kolem 33,5 metru, někteří sauropodi zřejmě dorůstali i délek kolem 40 metrů.[2]
Jak je v horní části článku, sliznatky se dnes nepovažují za sesterskou skupinu ostatních obratlovců, zůstává tedy v platnosti starší dělení obratlovců na dvě nadtřídy:
Mezi bezčelistnatce zařazujeme mihule a sliznatky. Všichni ostatní obratlovci jsou tedy čelistnatci, mají vyvinutou čelist.
Čelistnatci se dělí na dvě skupiny:
Teleostomáta se dále dělí na dvě skupiny:
Mezi nozdraté patří tyto skupiny: latimérie, dvojdyšní a čtyřnožci, přičemž čtyřnožci zahrnují obojživelníky, plazy a savce.
Primitivní formy vodních obratlovců pravděpodobně vznikly a dlouhodobě se vyvíjely v mělkých vodách příbřežních ekosystémů.[3][4][5]
Za sesterskou skupinu obratlovců v širším smyslu Craniata (lebečnatých) byli vždy považováni kopinatci (bezlebeční). V posledních letech se však čím dál častěji ozývá alternativní hypotéza, která za sesterskou skupinu lebečnatých považuje pláštěnce (společně s lebečnatými pak tvoří skupinu Olfactores), neboť u nich lze nalézt např. struktury, které by mohly být homologické neurální liště.
O tom, jestli sliznatky a mihule spolu tvoří monofyletickou skupinu bezčelistnatých, či jestli jde o dvě nezávislé větve, se stále vedou spory.
Za primitivní obratlovce jsou považovány vymřelé skupiny Conodonta, Anaspida, Osteostraci a další.
Za předky nebo živočichy velmi příbuzné předkům obratlovců se pokládají Yunnanozoon a Haikouella z kambria Číny. Velmi primitivním zástupcem byl také čínský kambrický rod Haikouichthys.[6]
Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.Obratlovci (Craniata, též zastarale Vertebrata) jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo kostěné kostry, s dobře odlišitelnou hlavovou částí. Podle současných poznatků se u tradičně pojímaných obratlovců (Vertebrata) může jednat o nepřirozenou skupinu. Nejbližší nadřazenou přirozenou skupinou by pak podle nových fylogenetických studií byli tzv. lebečnatí (Craniata), pro které se nově používá též český název obratlovci (i když je chápán v širším smyslu). Oproti skupině Vertebrata zahrnují navíc pouze sliznatky, které však podle současných studií patří k mihulím a netvoří tak sesterskou skupinu k Vertebrata. V současnosti je známo asi 64 000 druhů obratlovců.
